24 Cdo 964/2025 — Nejvyšší soud

24 Cdo 964/2025 citace  Právní věta:Soud může posuzovanému člověku s postižením, u něhož nejsou splněny podmínky pro omezení svéprávnosti podle § 55 a 57 odst. 1 o. z., i bez návrhu jmenovat podle § 465 odst. 1 o. z. opatrovníka, je-li to potřeba k ochraně jeho zájmů nebo vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména jsou-li jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti omezeny. Naproti tomu opatrovníka podle § 469 odst. 1 o. z. může soud jmenovat jen na návrh posuzovaného, kterému jeho zdravotní stav působí obtíže při správě jmění nebo při hájení jeho práv. Učiní tak zejména v situaci, kdy je posuzovaný, u něhož jsou zachovány ovládací nebo rozpoznávací schopnosti, stižen nepříznivým zdravotním stavem, který mu (fakticky) ztěžuje či alespoň komplikuje možnost právního jednání s jinými osobami (typicky půjde o osoby imobilní, osoby, u nichž je postižen smyslový orgán, osoby s dotčenou dorozumívací schopností atd.). Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:16. 6. 2025 Spisová značka:24 Cdo 964/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:24.CDO.964.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Opatrovník hmotně právní [ Opatrovník ] Dotčené předpisy:§ 465 odst. 1 obč. zák. § 469 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:18. 7. 2025 Publikováno ve sbírce pod číslem:22 / 2026 Anotace:Soud prvního stupně mimo jiné zastavil řízení o svéprávnosti posuzovaného (výrok I), zprostil A. P. funkce stálé opatrovnice posuzovaného (výrok II) a posuzovanému jmenoval opatrovníka Městskou část Praha XY a vymezil rozsah jeho oprávnění (výrok III). Toto řízení bylo zahájeno z moci úřední poté, kdy soud prvního stupně v rámci dohlížecí činnosti nad opatrovnictvím posuzovaného zjistil, že si A. P., která byla jmenovaná stálou opatrovnicí posuzovaného, zřídila dosílku pošty na adresu trvalého bydliště posuzovaného. Následkem toho se soud prvního stupně začal zabývat změnami v majetkových poměrech posuzovaného. Posuzovaný byl v době rozhodování soudu prvního stupně 68letý muž fyzicky těžce postižen flekční spastickou kvadruparézou. Duševní poruchou sice netrpí, jeho schopnost právně jednat je však zásadním způsobem ovlivněna jeho osobnostní nezralostí a sociální nezkušeností. Za svou nejbližší osobu považoval svou stálou opatrovnici. Od 16. 2. 2021 posuzovaný pobývá v zařízení sociálních služeb. Z dědictví po své matce nabyl majetek v hodnotě cca 12 500 000 Kč. Kupní smlouvou byl na stálou opatrovnici posuzovaným převeden spoluvlastnický podíl ve výši id. ½ na nemovitých věcech. Opatrovnice hradila z účtu posuzovaného rekonstrukci nemovitých věcí, ale i zcela běžně své vlastní potřeby. Ke dni 31. 8. 2020 činil zůstatek na účtu posuzovaného cca 4 700 000 Kč, ke dni 28. 2. 2023 již šlo o částku pouze cca 180 000 Kč. Stálá opatrovnice byla pro toto své jednání prověřována orgány činnými v trestním řízení a (tehdy jako soudkyně) kárně stíhána. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že není na místě omezovat svéprávnost posuzovaného, neboť netrpí žádnou duševní poruchou a nejsou tak splněny zákonné předpoklady pro omezení svéprávnosti. Řízení o svéprávnosti posuzovaného proto zastavil. Dále shledal, že stálá opatrovnice nespravovala řádně majetek posuzovaného, když konala spíše v zájmu svém a svých dětí než v zájmu posuzovaného. Z tohoto důvodu zprostil A. P. funkce stálé opatrovnice posuzovaného. Soud prvního stupně současně dospěl k závěru, že posuzovanému hrozí závažná újma, především v majetkové sféře, a proto mu podle § 465 odst. 1 o. z. k ochraně jeho zájmů jmenoval nového opatrovníka, a to Městskou část Praha XY, jako veřejného opatrovníka. Odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích II, III, VI a VII. Doplnil dokazování a v rovině právního posouzení dospěl k závěru, že stálá opatrovnice porušila základní povinnosti opatrovníka dle § 466 odst. 1 o. z. Odvolací soud uvedl, že pro posouzení otázky odvolání opatrovníka přitom není rozhodné, zda byl opatrovník jmenován podle § 465 o. z. nebo podle § 469 o. z., tedy bez návrhu posuzovaného nebo na jeho návrh. Soud je oprávněn odvolat opatrovníka jmenovaného bez ohledu na to, podle jakého zákonného ustanovení byl jmenován, pokud neplní povinnosti opatrovníka. Odvolací soud se zabýval i otázkou, zda soud prvního stupně postupoval správně, pokud posuzovanému jako člověku plně svéprávnému ustanovil opatrovníka bez jeho návrhu (a dokonce proti jeho vůli), dospěl k závěru, že § 465 odst. 1 o. z. takový postup umožňuje. Usnesení odvolacího soudu posuzovaný napadl dovoláním v tom rozsahu, jímž potvrdilo usnesení prvostupňového soudu ve věci samé o jmenování Městské části Prahy XY, opatrovníkem dovolatele s povinností zastupovat jej před soudy a jinými státními orgány a spravovat jeho záležitosti a majetek, vyjma jednání v běžných záležitostech každodenního života. Nejvyššímu soudu byla tak předložena otázka, zda a případně za jakých okolností může být člověku plně svéprávnému jmenován soudem opatrovník bez jeho návrhu, dle ustanovení § 465 odst. 1 o. z. Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí IV.ÚS 2417/25 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 964/2025-1192 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci posuzovaného M. K., zastoupeného Mgr. Martinem Štípou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Hybernská 1271/32, procesním opatrovníkem pro řízení o dovolání Mgr. Ondřejem Pecákem, advokátem, se sídlem v Praze 6, Na Ořechovce 199/24, a hmotněprávním opatrovníkem Městskou částí Praha XY, se sídlem XY, zastoupený Mgr. Barborou Velázquezovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Na Kozačce 1212/4, za účasti Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6, se sídlem v Praze 10, U Roháčových kasáren 1500/23, o svéprávnosti a opatrovnictví, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 0 P 186/2018, o dovolání posuzovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 1. 2024, č. j. 54 Co 309/2023-911, takto: I. Dovolání posuzovaného se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění:  I. Dosavadní průběh řízení 1. Obvodní soud pro Prahu 6 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 18. 5. 2023, č. j. 0 P 186/2018-670, řízení o svéprávnosti posuzovaného zastavil (výrok I), zprostil A. P., funkce stálé opatrovnice posuzovaného (výrok II) a posuzovanému jmenoval opatrovníka Městskou část Praha XY. Rozsah oprávnění opatrovníka soud prvního stupně vymezil tak, že je povinen opatrovance zastupovat před soudy a jinými státními orgány, spravovat jeho záležitosti a majetek, vyjma jednání v běžných záležitostech každodenního života. Při výkonu opatrovnické funkce je opatrovník povinen řádně vykonávat své povinnosti a dbát pokynů soudu. Opatrovník je povinen vždy jednou za rok soudu podat písemnou zprávu o majetku opatrovance a o tom, jak je o něj pečováno (výrok III), opatrovnici pro řízení Mgr. Evě Paterové přiznal odměnu za zastupování (výrok IV), znaleckému ústavu – Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici přiznal znalečné (výrok V), nepřiznal náhradu nákladů řízení státu (výrok VI) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VII). 2. Toto řízení bylo zahájeno z moci úřední poté, kdy soud prvního stupně v rámci dohlížecí činnosti nad opatrovnictvím posuzovaného (dále také jen „opatrovanec“) zjistil, že si A. P., která byla jmenovaná stálou opatrovnicí posuzovaného rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 21. 3. 2018, č. j. 0 Nc 22048/2017-29, zřídila dosílku pošty na adresu trvalého bydliště posuzovaného. Následkem toho se soud prvního stupně začal zabývat změnami v majetkových poměrech posuzovaného. 3. Na základě provedeného dokazování učinil soud prvního stupně následující skutková zjištění. Posuzovaný byl v době rozhodování soudu prvního stupně 68letý muž, svobodný, bez dětí a sourozenců, fyzicky těžce postižený flekční spastickou kvadruparézou zapříčiněnou prodělanou dětskou mozkovou obrnou. I v těch nejzákladnějších potřebách, jako je samoobsluha, je zcela odkázán na pomoc druhé osoby. Duševní poruchou sice netrpí, jeho schopnost právně jednat je však zásadním způsobem ovlivněna jeho osobnostní nezralostí a sociální nezkušeností. Za svou nejbližší osobu považoval svou stálou opatrovnici. Od 16. 2. 2021 posuzovaný pobývá v zařízení sociálních služeb XY. Z dědictví po své matce (zemřela 4. 4. 2020) nabyl majetek v hodnotě cca 12 500 000 Kč, zejména šlo o spoluvlastnický podíl ve výši id. ½ na nemovitých věcech zapsaných na LV č. XY pro k. ú. XY, obec XY, tedy domu s pozemkem na adrese jeho