25 Cdo 2365/2024 — Nejvyšší soud

25 Cdo 2365/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:12. 11. 2025 Spisová značka:25 Cdo 2365/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:25.CDO.2365.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Škoda způsobená zvířetem (o. z.) Náhrada škody Domácí zvíře (o. z.) [ Živé zvíře (o. z.) ] Zvířata Dotčené předpisy:§ 2933 o. z. § 2934 o. z. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:31. 12. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 2365/2024-401 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně: České dráhy, a. s., IČO 70994226, se sídlem nábřeží L. Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1, proti žalovanému: Ing. Václav Šíma, IČO 44637080, se sídlem Chmelná 17, 342 01 Sušice, zastoupený Mgr. Janem Blažkem, advokátem se sídlem Dvořákova 44/38, 301 00 Plzeň, za účasti vedlejší účastnice na straně žalovaného: Generali Česká pojišťovna, a. s., IČO 45272956, se sídlem Spálená 75/16, 110 00 Praha 1, zastoupená Mgr. Ondřejem Buchou, advokátem se sídlem Kostelní 840, 349 01 Stříbro, o 308 745 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 8 C 81/2022, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 3. 2024, č. j. 18 Co 57/2024-365, takto: I. Dovolání proti rozhodnutí ve věci samé se zamítá, ve zbylém rozsahu se dovolání odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů dovolacího řízení 11 906 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Jana Blažka. III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejší účastnici na straně žalované náhradu nákladů dovolacího řízení 11 906 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Ondřeje Buchy. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Klatovech rozsudkem ze dne 15. 12. 2023, č. j. 8 C 81/2022-323, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 308 745 Kč s příslušenstvím, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Ve sporu o náhradu škody, kterou mělo žalobkyni způsobit zvíře ve vlastnictví žalovaného, vyšel soud ze zjištění, že dne 1. 10. 2019 v 18:19 hod. došlo ke střetu krávy žalovaného s vlakem ve vlastnictví žalobkyně a tím k poškození vlaku. Vlak projížděl nedaleko pastviny užívané žalovaným, která byla ohraničena elektrickým ohradníkem, jenž byl poblíž dráhy zesílen. Z pastviny unikly dva kusy skotu, protože na elektrický ohradník instalovaný po celém obvodu pozemků užívaných žalovaným k chovu dobytka spadla ulomená část stromu rostoucího na sousedním pozemku ve vlastnictví státu. Dráty elektrického ohradníku nebyly přerušeny, ale klesly k zemi do té míry, že je krávy překročily a jedna z nich se střetla s vlakem. Dle výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (dále „ČHMÚ“) ze dne 29. 9. 2019 byl na den 30. 9. 2019 v době od 02:00 hod. do 20:00 hod. vyhlášen vysoký stupeň nebezpečí výskytu velmi silného větru. Dne 30. 9. 2019 vál čerstvý západní vítr o rychlosti 8 – 12 m/s, v době od 6:00 do 6:10 byl naměřen v obci Vlkonice (asi 5,5 km vzdušnou čarou od místa nehody) maximální náraz větru o rychlosti 21,4 m/s, tedy rychlosti vichřice. Střet krávy s vlakem šetřila Policie ČR, která z důvodu podezření ze spáchání přestupku žalovaným podle § 51 odst. 1 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb. oznámila věc příslušnému správnímu úřadu – Drážnímu úřadu. Ten v usnesení ze dne 3. 12. 2021, č. j. DUCR-71902/21/-Fa, dospěl k závěru, že žalovaný žádnou právní povinnost (včetně prevenční povinnosti) neporušil, a věc odložil. Soud dále zjistil, že žalovaný dlouhodobě provozuje zemědělskou podnikatelskou činnost spočívající v extenzivním chovu skotu na pastvinách, současně je zaměstnán i v pracovním poměru. Skot má zajištěný elektrickým ohradníkem a denně kontroluje jeho funkčnost (zda se v drátech nepřerušilo nebo nepokleslo napětí), a to prostřednictvím zkoušečky vzdálené 100 m od bydliště žalovaného. Kontrolu ohradníku provedl 30. 9. 2019 ráno před odjezdem na služební cestu a následně po svém návratu 1. 10. 2019 v podvečerních hodinách (nedlouho po nehodě). Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2933 a § 2934 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“. Uzavřel, že škodu způsobilo domácí zvíře chované k výdělečné činnosti, žalovaný se však své odpovědnosti zprostil. Elektrický ohradník považoval soud v našich podmínkách za všeobecně akceptovaný a běžně užívaný prostředek zajištění pasoucího se dobytka. Žádný právní předpis nestanovuje konkrétní parametry, které by vždy muselo zabezpečení venkovního chovu zvířat splňovat, a neurčuje podmínky pro zabezpečení zvířete proti úniku. Elektrický ohradník byl instalován v dostatečné výši nad zemí tak, aby jej hospodářská zvířata nemohla překročit nebo přeskočit, v úsecích, kde může hrozit větší riziko úniku zvířat z pastviny, tzn. např. i v blízkosti dráhy, kde se nacházejí ovocné stromy, jimiž byl uniklý skot vylákán, je v ohradníku instalován dvojitý drát a ohradník je v těchto místech celkově zhotoven bytelněji. K úniku skotu z řádně ohrazené pastviny nedošlo z důvodu jeho nedostatečného zabezpečení, ale pouze v důsledku náhodného pádu části stromu z pozemku ve vlastnictví státu na elektrický ohradník, tzn. z příčiny, kterou žalovaný nemohl nijak ovlivnit a nemohl ji ani dopředu důvodně předpokládat. Žalovaný každodenně kontroloval funkčnost instalovaného elektrického ohradníku prostřednictvím zkoušečky. Zanedbání potřebné pečlivosti nelze spatřovat ve skutečnosti, že mezi kontrolami ve dnech 30. 9. a 1. 10. 2019 uplynulo více než 36 hodin. Ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, a v něm uložená povinnost každodenní prohlídky hospodářských zvířat se na extenzivní chov žalovaného nevztahuje. K námitce žalobkyně, že vzhledem k výstraze ohledně nepříznivých povětrnostních podmínek v první polovině dne 30. 9. 2019 si měl žalovaný zajistit kontrolu pastviny další osobou, soud uvedl, že k závěru o zanedbání potřebné pečlivosti by bylo možno dospět, pouze pokud by se jednalo o poškození ohradníku v důsledku pádu dřeviny rostoucí uvnitř ohrazené pastviny. Navíc není zřejmé, kdy přesně část stromu na ohradník padla, zda již 30. 9. 2019, anebo až 1. 10. 2019, kdy už panovaly normální povětrnostní podmínky. Namítala-li žalobkyně, že ohrazení pastviny nebylo dostatečné, nespecifikovala, jaká jiná lepší opatření by bylo možné pro zabezpečení venkovního chovu volně se pasoucího dobytka aplikovat. Soud dospěl k závěru, že k úniku zvířat došlo pouze vlivem nahodilého vnějšího faktoru způsobeného buď momentálními povětrnostními podmínkami, či porušením právní povinnosti vlastníka sousedního pozemku, tzn. z příčiny, která nastala nezávisle na vůli žalovaného a jejíž negativní působení nebylo možné rozumně předvídat a z objektivního pohledu ovlivnit. Pokud by nebyl ohradník poškozen působením neodvratitelné vnější události, škoda by nevznikla. 2. K odvolání žalované Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 20. 3. 2024, č. j. 18 Co 57/2024-365, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Skutkový stav považoval za řádně zjištěný a zcela se ztotožnil i s právním posouzením věci soudem prvního stupně, na jehož skutkové i právní závěry odkázal. Navíc připomněl, že ani podle příslušného drážního úřadu žalovaný neporušil žádnou svou zákonnou povinnost; škoda vznikla z důvodu vyšší moci. 3. Rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu napadla žalobkyně dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v dovolacím soudem dosud neřešené otázce, kdy dochází k naplnění liberačních důvodů stanovených v § 2934 o. z. Jako dovolací důvod dovolatelka uvádí nesprávné právní posouzení věci. Podle dovolatelky soudy nespecifikovaly, který ze dvou liberačních důvodů uznaly, a navíc chybně vyložily sousloví „potřebná pečlivost“, přičemž jejich výklad považuje dovolatelka za příliš benevolentní. Ohrazení prostoru jednoduchým ohradníkem nemohlo samo o sobě účinně fungovat a vyžadovalo doplnění průběžnou kontrolou (např. osobními obhlídkami chovatelem). Žalovaný ponechal zvířata v kritickou dobu extrémně dlouho bez dozoru (nejméně 36 hodin), podcenil kontrolu ohradníku, a to především s ohledem na aktuální podmínky, tzn. zejména meteorologickou situaci. Dovolatelka zdůraznila, že rozsáhlá pastvina bezprostředně přiléhá k železniční trati, na níž byla provozována pravidelná vlaková doprava, poukázala na závažné ohrožení vlakových souprav a života i zdraví v nich jedoucích osob v důsledku výskytu překážky na trati. Odvolací soud pochybil, pokud nezjistil parametry ohradníku nebo údaje o bezvadnosti jeho elektrické a mechanické funkce. Nerespektoval r