25 Cdo 3108/2021 — Nejvyšší soud

25 Cdo 3108/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 9. 2023 Spisová značka:25 Cdo 3108/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:25.CDO.3108.2021.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Ochrana osobnosti Dotčené předpisy:čl. 10 předpisu č. 2/1993 Sb. čl. 17 předpisu č. 2/1993 Sb. § 11 obč. zák. § 13 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:18. 12. 2023 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 3161/23 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 3108/2021-525 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce: Tomio Okamura, zastoupený JUDr. Adamem Batunou, advokátem se sídlem Václavské náměstí 846/1, 110 00 Praha 1, proti žalované: CZECH NEWS CENTER, a. s., IČO 02346826, se sídlem Komunardů 1584/42, 170 00 Praha 7, zastoupená JUDr. Helenou Chaloupkovou, advokátkou se sídlem Na Kozačce 1289/7, 120 00 Praha 2, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 66 C 173/2013, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 5. 2021, č. j. 3 Co 85/2020-491, takto: I. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 5. 2021, č. j. 3 Co 85/2020-491, v části, jíž byl změněn rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2020, č. j. 66 C 173/2013-417, v části výroku II, výroku III a výroku V, se mění tak, že v tomto rozsahu se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudy nižších stupňů v částce 45 254 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky JUDr. Heleny Chaloupkové. III. Účastníci jsou povinni zaplatit České republice – Městskému soudu v Praze náhradu nákladů řízení, a to žalobce 18 Kč a žalovaná 6 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů dovolacího řízení 17 388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky JUDr. Heleny Chaloupkové. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou na ochranu osobnosti domáhal zadostiučinění za zásah do jeho osobnostních práv spočívající v uveřejnění celkem 14 článků resp. mediálních výstupů (nadále budou pro zjednodušení označovány pouze jako „články“ – jejich výčet včetně označení arabskými číslicemi je uveden na str. 3 až 4 nyní přezkoumávaného rozsudku soudu prvního stupně) v časovém rozmezí od listopadu 2012 do listopadu 2013, v nichž byl opakovaně nazýván „Pitomio“ (dále též jen „Označení“) a na fotografiích je nalíčen a vyobrazen jako klaun, dále za to, že k jednomu z článků byla připojena fotografie jeho přítelkyně stažená bez jeho souhlasu z jeho facebookového profilu a uveřejněna s přidaným komentářem, že stěžovatel byl označen za poradce ministra pro místní rozvoj Ing. Jiřího Paroubka a uveřejněna informace, že stěžovateli „zkrachovala“ společnost zabývající se organizací zájezdů pro plyšové hračky. Požadoval uveřejnění omluvy v časopisu Reflex a na internetových stránkách www.reflex.cz za výše specifikované zásahy, uložení povinnosti zdržet se publikování a uveřejňování fotografie upravené tak, že je mu přidáno klaunské líčení a klaunský nos, zdržet se ve všech tištěných médiích žalované i na jejích on-line serverech komolení jeho jména označováním žalobce jako „Pitomio“ a poskytnout mu zadostiučinění v penězích ve výši 300 000 Kč. 2. Rozsudkem ze dne 10. 7. 2015, č. j. 66 C 173/2013-261, ve spojení s usnesením ze dne 3. 8. 2015, č. j. 66 C 173/2013-279, (dále též „první rozsudek soudu prvního stupně“) uložil Městský soud v Praze žalované povinnost uveřejnit na internetových stránkách www.reflex.cz omluvu žalobci za to, že byl na těchto stránkách označován jako „Pitomio“ v článku s názvem „Pitomio: Všichni se perou, já se směju“ ze dne 28. 8. 2013 a v on-line komentáři redaktorů Reflexu s názvem „Sledujte s námi první povolební debatu“ ze dne 26. 10. 2013 (výrok I – týká se článků 5 a 12) a zdržet se ve všech jejích tištěných médiích i na on-line serverech komolení jména žalobce jeho označováním jako „Pitomio“, ledaže takové označení bude projevem oprávněné kritiky (výrok II); v tomto rozsahu nabyl rozsudek právní moci. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl. 3. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 31. 1. 2017, č. j. 3 Co 186/2015-311, rozsudek městského soudu v odvoláním napadené části (zamítavých a závislých výrocích) potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti tomuto rozsudku žalobcem podané dovolání Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 28. 3. 2018, č. j. 30 Cdo 3686/2017-356, v části směřující proti rozhodnutí ve věci samé zamítl, ve zbývajícím rozsahu odmítl a rozhodl o náhradě nákladů dovolacího řízení. 4. K ústavní stížnosti žalobce Ústavní soud nálezem ze dne 10. 3. 2020, č. j. III. ÚS 2300/18-379, ve znění usnesení ze dne 12. 5. 2020, č. j. III. ÚS 2300/18-403, konstatoval, že shora citovanými rozhodnutími Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a výroky III, IV písm. a), V, VII, VIII a IX rozsudku městského soudu byla porušena základní práva stěžovatele, v tomto rozsahu uvedená rozhodnutí zrušil, a ve zbytku ústavní stížnost odmítl. Ústavní soud obecným soudům zejména vytkl, že nerozlišovaly mezi skutkovými tvrzeními a hodnotícími úsudky, popř. tzv. hybridními výroky, dostatečně nezkoumaly, zda se zakládají na pravdivé informaci, zda je forma kritiky přiměřená a zda zásah je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky. Zdůraznil rozdíl mezi použitím tvrdých a ostrých výrazů a samoúčelnými vulgaritami či urážkami. Uzavřel, že soudy se dostatečně nezabývaly splněním předpokladů (kritérií), za kterých je možné poskytnout ochranu svobodě projevu na úkor osobnostních práv stěžovatele, neboť řádně nezhodnotily zásahy konkrétními články do osobnostních práv žalobce, ani to, zda byla kritikou zasažena žalobcova profesní sféra nebo sféra jeho soukromého života, případně jeho osoby. Zdůraznil, že svoboda projevu nemá vést k tomu, aby byla jakákoli osoba, včetně osob veřejně činných, v očích veřejnosti samoúčelně cíleně zesměšňována, což platí zvláště pro ochranu jména fyzické osoby. Úkolem médií je pravdivě informovat o věcech veřejných a umožnit veřejnosti utvářet si vlastní názor na dění ve společnosti, přičemž prosazování kampaně zaměřené na konkrétní osobu s cílem ji difamovat způsobem vybočujícím z pravidel slušnosti nepožívá soudní ochrany. Soudům uložil, aby se v každém z uvedených případů kritiky důsledně zabývaly tím, zda mohla skutková tvrzení a hodnotové soudy zasáhnout i do stěžovatelova práva na zachování jeho osobní cti, zda se žalobce ve svém konkrétním politickém projevu dopustil nějakých extrémních prohlášení, nepřípustných ve státě založeném na úctě k základním právům a svobodám člověka a občana, na která by bylo nutno reagovat natolik expresivně, jak to činila žalovaná, a zkoumat legitimitu zásahu do ochrany jména žalobce v každém z žalovaných případů kritiky. 5. V dalším řízení Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 6. 2020, č. j. 66 C 173/2013-417, uložil žalované povinnost omluvit se žalobci na stránkách týdeníku Reflex omluvou tohoto znění: „Omlouváme se panu Tomio Okamurovi za to, že v článku s názvem Úsvit aneb pohádka o přímé demokracii uveřejněném ve vydání časopisu Reflex ze dne 10. 10. 2013 bylo uvedeno, že byl poradcem pana Jiřího Paroubka a že mu zkrachovala cestovka pro plyšáky – obě tyto informace nebyly pravdivé. CZECH NEWS CENTER a. s.“ (výrok I); ve zbývajících uplatněných nárocích žalobu zamítl, a to pokud se žalobce domáhal uveřejnění omluvy na stránkách týdeníku Reflex ve znění: „Omlouváme se panu Tomio Okamurovi, že na stránkách týdeníku Reflex a na www.reflex.cz byl označován jako ‚Pitomio‘, dále že opakovaně byla uveřejněna jeho fotografie upravená tak, že je na ní panu Okamurovi přimalováno klaunské líčení, že z jeho facebookového profilu byla stažena a uveřejněna soukromá fotografie s přidaným komentářem, který se nezakládá na pravdivých údajích.“ (výrok II), uveřejnění omluvy za označování žalobce jako „Pitomio“ na www.reflex.cz nad rámec takového označování v článku a komentáři specifikovaných ve výroku I rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 7. 2015, č. j. 66 C 173/2013-261, (výrok III), poskytnutí zadostiučinění v částce 300 000 Kč (výrok IV), uložení povinnosti žalobkyni zdržet se ve všech jejích tištěných médiích i na on-line serverech komolení jména žalobce jeho označováním jako „Pitomio“, pokud takové označení bude projevem oprávněné kritiky (výrok V), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky VI a VII). Soud vyšel z dokazování provedeného v