25 Cdo 612/2022 — Nejvyšší soud

25 Cdo 612/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:23. 2. 2023 Spisová značka:25 Cdo 612/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:25.CDO.612.2022.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Ochrana osobnosti Nemajetková újma (o. z.) Dotčené předpisy:§ 167 o. z. § 2914 o. z. § 23 předpisu č. 449/2001 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:22. 5. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 612/2022-73 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce: L. K., narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Janem Heldesem, advokátem se sídlem Husovo náměstí 20, 588 13 Polná, proti žalovanému: V. M., narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Ivankou Posádkovou, advokátkou se sídlem Hasskova 95/16, 674 01 Třebíč, o ochranu osobnosti, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 7 C 202/2020, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 11. 2021, č. j. 70 Co 103/2021-56, takto: Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. 11. 2021, č. j. 70 Co 103/2021-56, a rozsudek Okresního soudu v Třebíči ze dne 19. 4. 2021, č. j. 7 C 202/2020-34, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se po žalovaném domáhá omluvy a finančního zadostiučinění za zásah do osobnostních práv zveřejněním „Informace pro členy Honebního společenství XY“ ve zpravodaji městyse XY. 2. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 3. 11. 2021, č. j. 70 Co 103/2021-56, k odvolání žalobce potvrdil rozsudek Okresního soudu v Třebíči ze dne 19. 4. 2021, č. j. 7 C 202/2020-34, kterým tento soud zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaslat žalobci a uveřejnit na své náklady na jedné ze tří úvodních stran ve zpravodaji městyse XY omluvu tohoto znění: „V. M., starosta Honebního společenstva XY se omlouvá panu L. K. za zveřejnění článku Informace pro členy Honebního společenstva XY, který obsahoval nepravdivé informace týkající se pana L. K.“ a zaplatit žalobci náhradu nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, že žalovaný je starostou Honebního společenstva XY. Ve zpravodaji městyse XY byl uveřejněn text nazvaný „Informace pro členy Honebního společenství XY“, který se týkal fungování honebního společenstva a kde žalovaný jako starosta tohoto společenstva reagoval na to, že žalobce rozšiřuje nepravdivé zprávy ohledně údajného neplacení nájmu za pronájem honitby a údajné osobní odpovědnosti všech členů za závazky honebního společenstva, tyto zprávy uváděl na pravou míru, a byl zakončen výzvou, aby v případě jakékoli nejasnosti členové honebního společenstva kontaktovali žalovaného nebo kteréhokoli člena výboru honebního společenstva. Pod textem byl podepsán i s uvedením své funkce. Po právní stránce ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že žalovaný publikoval předmětný text ve věcné souvislosti se svou činností starosty honebního společenstva, neboť se tematicky týkal fungování honebního společenstva a byl určen k informování jeho členů. Nešlo o exces, který by jakkoli vybočoval z otázek fungování honebního společenstva, jímž by žalovaný sledoval výlučně uspokojování svých zájmů či potřeb, popřípadě zájmů třetích osob, jež nesouvisejí s jeho úkoly. Odvolací soud dále s odkazem na § 2914 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), § 19 odst. 1 a § 23 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2386/2020, dovodil, že žalovaný jako starosta honebního společenstva nevystupoval při tomto informování členů jako tzv. nesamostatný pomocník ve smyslu § 2914 věty první o. z., tedy jako zmocněnec, zaměstnanec nebo jiný pomocník, ani jako tzv. samostatný pomocník ve smyslu § 2914 věty druhé o. z. Zmínil rovněž, že vzhledem k jeho funkci by v případě, že by bylo zveřejnění daných informací neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti žalobce, odpovídalo podle § 167 o. z. honební společenstvo jako právnická osoba. Z těchto důvodů uzavřel, že žalovaný není pasivně legitimován a dalšími otázkami se nezabýval. 3. Rozsudek odvolacího soudu v celém jeho rozsahu napadl žalobce dovoláním. Za otázku hmotného práva, která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má být, ač byla dovolacím soudem vyřešena, posouzena jinak, považuje otázku, zda při posouzení, zda je konkrétní jednání činěno jménem právnické osoby, či je osobním jednáním fyzické osoby, posuzovat obsah a důsledky jednání fyzické osoby na právnickou osobu. Dovolatel tím míní, zda soudy měly posuzovat pravdivost textu, jeho vyznění vůči žalobci a zda může ve svém důsledku text poškodit právnickou osobu. Za v judikatuře dovolacího soudu dosud neřešenou považuje otázku, zda lze přisuzovat právní jednání právnické osobě v situaci, kdy jednající osoba označí jednání svým jménem a příjmením, svým osobním telefonním číslem a místem svého osobního bydliště (tedy nikoliv sídlem právnické osoby). Za otázku, která doposud byla řešena rozdílně, dovolatel považuje, zda mají soudy při posuzování přičitatelnosti jednání právnické osobě posuzovat otázku, zda fyzická osoba měla mandát právnické osoby vyjadřovat se ke konkrétnímu tématu. Podle dovolatele byla publikace článku iniciativou pouze žalovaného a jeho osobní zášti vůči žalobci. Publikovaný text měl s honebním společenstvem společný toliko nadpis a uvedení funkce žalovaného. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2386/2020 dovozuje, že pokud honební společenstvo o záležitosti nerozhodlo, neměl o ní žalovaný referovat. K této otázce soudy nepřipustily dokazování a tím zatížily řízení vadou. Při posuzování otázky přičitatelnosti jednání právnické osobě postupoval odvolací soud formálně. Měl tuto otázku posuzovat podle konkrétního obsahu, vyznění textu a podle jeho možných důsledků pro právnickou osobu. Poukazuje na skutečnost, že pokud by podal žalobu na náhradu škody na samotnou právnickou osobu, důsledkem bude, že požadavku na úhradu nemajetkové újmy bude čelit honební společenstvo, čímž budou fakticky postiženi všichni členové, přestože se jednalo o excesivní osobní jednání žalovaného. Obzvláště pak za situace, kdy žalovaný neměl k dispozici žádné rozhodnutí honebního společenstva v této otázce. Jestliže žalovaný v textu u svého jména uvedl místo svého osobního bydliště (nikoliv sídla honebního společenstva) a své osobní telefonní číslo, svědčí to o tom, že se jednalo o zcela osobní iniciativu žalovaného, a je proto ve věci pasivně věcně legitimován. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví, a rozhodl o náhradě nákladů celého řízení. 4. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl odmítnutí dovolání. 5. Nejvyšší soud posoudil dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (dále jen „o. s. ř.“) a jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), zastoupenou advokátem ve smyslu § 241 o. s. ř., a shledal, že je přípustné podle § 237 o. s. ř. pro posouzení otázky odpovědnosti starosty honebního společenstva za nemajetkovou újmu vzniklou publikací nepravdivých informací, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolání je důvodné. 6. Podle § 2914 o. z. kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody. 7. Podle § 23 zákona o myslivosti honební starosta zastupuje honební společenstvo navenek. Uzavřít, změnit nebo vypovědět smlouvu o nájmu honitby může honební starosta jenom s předchozím souhlasem příslušného orgánu honebního společenstva, jinak je jím provedený úkon neplatný (odst. 1). Honební starosta obstarává všechny záležitosti honebního společenstva, pokud nejsou vyhrazeny valné hromadě; je přitom povinen řídit se pokyny valné hromady, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami (odst. 4). Honební starosta je povinen vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře. Honební starosta odpovídá honebnímu společenstvu za škodu, kterou způsobil porušením právních povinností při výkonu funkce. V řízení proti honebnímu starostovi zastupuje honební společenstvo určený člen ho