26 Cdo 2178/2020 — Nejvyšší soud

26 Cdo 2178/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 11. 2020 Spisová značka:26 Cdo 2178/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.2178.2020.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Bytové družstvo [ Družstvo ] Nájem družstevního bytu [ Nájem bytu ] Dotčené předpisy:§ 13 předpisu č. 67/2013Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:26. 1. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 26 Cdo 2178/2020-248 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce B. C., bytem XY, zastoupeného Mgr. Tomášem Lázničkou, advokátem se sídlem Praha 5, Bozděchova 1840/7, proti žalovanému Bytovému družstvu XY, se sídlem XY, IČO: XY, zastoupenému Mgr. Lenkou Pipkovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Na zábradlí 205/1, o zaplacení částky 230.550,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 34 C 78/2018, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. března 2020, č. j. 20 Co 414/2019-222, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 11.567,- Kč k rukám Mgr. Lenky Pipkové, advokátky se sídlem Praha 1, Na zábradlí 205/1, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Žalobce (člen žalovaného družstva /dále jen „družstvo“/ a nájemce „družstevního bytu č. 1 o velikosti 2+1 nacházejícího se v budově č. p. XY, která je součástí pozemku parc. XY v k. ú. XY – dále jen „byt“ a „pozemek“) se domáhal, aby mu družstvo (vlastník pozemku a pronajímatel bytu) zaplatilo částku 230.500,- Kč s příslušenstvím (v podobě úroků z prodlení) z titulu pokuty z prodlení ve smyslu § 13 zákona č. 67/2013 Sb., ve znění před novelou provedenou zákonem č. 104/2015 Sb. (dále jen „zákon č. 67/2013 Sb.“). Částku 80.000,- Kč požadoval za prodlení se splněním povinnosti předložit mu řádné vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2014 (dále též jen „služby“), částku 76.800,- Kč za prodlení se splněním povinnosti vypořádat (vyřídit) jeho námitky proti předloženému vyúčtování služeb a částku 73.700,- Kč za prodlení se splněním povinnosti předložit mu podklady k vyúčtování služeb a umožnit mu pořídit si z nich kopie; přitom v prodlení se splněním první povinnosti mělo být družstvo po dobu 800 dnů (od 10. května 2015 do 17. července 2017), se splněním druhé povinnosti po dobu 768 dnů (od 11. června 2015 do 17. července 2017) a se splněním třetí povinnosti po dobu 737 dnů (od 1. června 2015 do 6. června 2017). Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 10. září 2019, č. j. 34 C 78/2018-195, žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení účastníků. Z provedených důkazů učinil zejména následující skutková zjištění. Na členské schůzi družstva dne 17. září 2013 za účasti všech (pěti) členů družstva byli L. M. a žalobce zvoleni za předsedkyni družstva a pověřeného člena družstva. Členové družstva se zde současně ústně dohodli (vycházeje z přesvědčení, že oprávnění vykonávat funkci statutárního orgánu vzniká zvoleným funkcionářům teprve dnem zápisu do obchodního rejstříku), že bývalý předseda družstva J. P. a pověřený člen M. P. budou své funkce zastávat až do zápisu nového vedení družstva do obchodního rejstříku. Žalobce měl podle vyúčtování služeb za rok 2014, které vypracovala dne 12. dubna 2015 účetní družstva Z. P. a které mu bylo doručeno dne 15. dubna 2015, nedoplatek na službách ve výši 1.207,- Kč. Dopisem ze 7. května 2015, který byl doručen družstvu 11. května 2015, vznesl proti předloženému vyúčtování námitky. V nich uvedl, že vyúčtování považuje za nedostatečné, nesprávné a odporující zákonu č. 67/2013 Sb. (konkrétně citoval ustanovení § 5 a § 7 tohoto zákona), a požádal o provedení nápravy a předložení nového vyúčtování služeb do patnácti dnů od doručení námitek; současně požádal i o umožnění nahlédnout do podkladů k předloženému vyúčtování. Dopisem z 24. května 2015, jejž podepsali v zastoupení za družstvo J. P. označený jako předseda družstva a M. P. označený jako pověřený člen družstva, mu bylo sděleno, že do podkladů k vyúčtování služeb má možnost nahlédnout v místě sídla družstva, popř. po vzájemné dohodě u účetní družstva. Jako příloha uvedeného dopisu mu bylo zasláno přepracované vyúčtování služeb, podepsané shodně jako předmětný dopis, z nějž pro něho vyplýval nedoplatek na službách za rok 2014 opět v částce 1.207,- Kč. Na členské schůzi družstva dne 18. června 2015 mu bylo umožněno nahlédnout do podkladů k vyúčtování služeb. Dne 22. srpna 2015 zapsal Městský soud v Praze do obchodního rejstříku L. M. jako předsedkyni družstva a žalobce jako pověřeného člena, oba s údajem o vzniku funkce k 17. září 2013 (podle aktuálního zápisu v obchodním rejstříku mu funkce pověřeného člena zanikla k 30. června 2017). V obchodním rejstříku byl dále zapsán následující způsob jednání statutárního orgánu družstva: Statutárním orgánem družstva je předseda družstva volený členskou schůzí, případně další člen družstva pověřený členskou schůzí (pověřený člen). Předseda družstva rozhoduje při výkonu funkce statutárního orgánu samostatně. V případě pověření dalšího člena působností statutárního orgánu se k účinnosti rozhodnutí předsedy družstva vyžaduje souhlas tohoto dalšího člena pověřeného členskou schůzí. Podepisování za družstvo se děje tak, že k obchodní firmě družstva připojí svůj podpis předseda družstva. V případě pověření dalšího člena působností statutárního orgánu připojí k obchodní firmě družstva svůj podpis společně předseda a tento člen pověřený členskou schůzí. Prakticky ihned po uvedeném zápisu do obchodního rejstříku se žalobce dostavil do účetní kanceláře, která v té době spravovala pro družstvo účetnictví, aby tam požádal o revizi účetnictví družstva od roku 2009. Do té doby přitom funkci pověřeného člena, do níž byl zvolen, v podstatě nijak nevykonával a i poté odmítal podepisovat za družstvo jakékoli dokumenty (takto mimo jiné odmítl podepsat i vyúčtování služeb za rok 2014 před jejich rozesláním ostatním členům družstva s odůvodněním, že „se to takto nezpracovává“). Dopisem z 23. ledna 2017 pak sdělil družstvu, že dosud neobdržel mimo jiné řádně provedené vyúčtování služeb učiněné osobou oprávněnou za družstvo jednat. V návaznosti na to obdržel vyúčtování služeb datované 26. dubnem 2017 a podepsané L. M. jako předsedkyní družstva, na něž reagoval dopisem z 26. května 2017 tak, že vyúčtování služeb má být v souladu se stanovami družstva a zápisem v obchodním rejstříku podepsáno nejen předsedou družstva, ale i pověřeným členem. Dne 18. července 2017 pak převzal další vyúčtování služeb za rok 2014, proti němuž opět podal námitky, a to dopisem ze 16. srpna 2017. Na tomto skutkovém základě soud prvního stupně především dovodil, že družstvo vyúčtovalo žalobci služby za rok 2014 již dne 15. dubna 2015, tj. v čtyřměsíční lhůtě stanovené v § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. Proto mu nevzniklo právo na pokutu z prodlení se splněním uvedené povinnosti a je v této souvislosti nerozhodné, zda vyúčtování služeb, které tehdy obdržel, bylo formálně i věcně správné; ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. totiž nespojuje právo na pokutu z prodlení s pouhou věcnou nesprávností vyúčtování služeb, jak se (mylně) domníval (v této souvislosti odkázal na usnesení Ústavního soudu z 18. září 2018, sp. zn. III. ÚS 2361/18). Dále také zdůraznil, že podle zápisu v obchodním rejstříku byl v období od 17. září 2013 do 30. června 2017 pověřeným členem družstva, přičemž z titulu této funkce měl v tomto období povinnost spolu s předsedkyní družstva rozhodovat o záležitostech družstva, jednat za něj a podepisovat příslušné dokumenty. V návaznosti na to uzavřel, že z titulu své funkce spoluodpovídal rovněž za to, že členům družstva budou vyúčtovány zálohy na služby řádně a včas, a že tudíž v případě, že předložené vyúčtování služeb těmto požadavkům nedostálo, je nutno dovodit, že se tak stalo jeho zaviněním. Podle názoru soudu prvního stupně mu tak i z tohoto důvodu nenáleží požadovaná pokuta z prodlení za pozdní vyúčtování služeb, neboť ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. (a obdobně i ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. z.“) vylučuje právo příjemce služeb na dotčenou pokutu rovněž v případě, že k nesplnění lhůty, v níž měl poskytovatel služeb splnit povinnost stanovenou tímto zákonem, došlo (jako v tomto případě) jeho zaviněním. Soud prvního stupně dále také shledal, že z týchž příčin nemá právo ani na pokutu z prodlení za pozdní vyřízení námite