26 Cdo 287/2025 — Nejvyšší soud

26 Cdo 287/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 5. 2025 Spisová značka:26 Cdo 287/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:26.CDO.287.2025.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Podnájem Dotčené předpisy:§ 3 odst. 1 předpisu č. 67/2013 Sb. § 7 předpisu č. 67/2013 Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:20. 6. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 26 Cdo 287/2025-178 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Romana Šebka, Ph.D. a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně Kardamena s.r.o., se sídlem v Praze 1, Příčná 1488/7, IČO 25684701, zastoupené JUDr. Janem Jiříčkem, advokátem se sídlem v Praze 8, Legionářů 947/2, proti žalovaným 1) O. K., a 2) G. B., oběma zastoupeným JUDr. Jiřím Pokorným, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Blanická 1008/28, o 66 806 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 70 C 317/2023, o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2024, č. j. 17 Co 252/2024-157, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2024, č. j. 17 Co 252/2024-157, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 89 948 Kč s příslušenstvím (v podobě smluvního úroku z prodlení). Své nároky opírala o podnájemní smlouvu (dále též jen „předmětná smlouva“ či „smlouva“), kterou (jako nájemkyně) uzavřela se žalovanými a V. G. (jako podnájemci) ohledně tam specifikovaného bytu (dále jen „byt“) dne 1. 8. 2020 s tím, že podnájem skončil ke dni 31. 7. 2022. Uvedla, že žalovaní se smlouvou zavázali hradit jí podnájemné ve výši 20 000 Kč měsíčně, paušální platby za vodné a stočné a další služby ve výši 670 Kč za měsíc a osobu, tj. celkem 2 010 Kč za všechny tři podnájemce, a zálohově částku 800 Kč za měsíc za dodávku elektrické energie a 1 700 Kč za měsíc za dodávku zemního plynu. Podáním ze dne 4. 7. 2023 vzala žalobu zpět co do částky 23 142 Kč s úrokem z prodlení. Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) proto usnesením ze dne 26. 7. 2023, č. j. 70 C 317/2023-25, řízení v tomto rozsahu zastavil. Předmětem sporu tak zůstala částka 66 806 Kč s úrokem z prodlení, sestávající z částky 63 078 Kč za spotřebovaný zemní plyn v období od 7. 5. 2021 do 31. 7. 2022, částky 1 890 Kč za spotřebovanou elektrickou energii v období od 10. 5. 2022 do 1. 8. 2022 a částky 1 838 Kč za opravu a seřízení kotle. 2. Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 6. 3. 2024, č. j. 70 C 317/2023-123, uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 48 314 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), co do částky 16 654 Kč (úhrada za spotřebovaný zemní plyn v období od 7. 5. 2021 do 20. 12. 2021), částky 1 838 Kč (náklady na opravu a nastavení plynového kotle) a tam specifikovaného úroku z prodlení žalobu zamítl (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků (výrok III). 3. Na základě odvolání žalovaných Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 10. 10. 2024, č. j. 17 Co 252/2024-157, rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku I o věci samé a ve výroku III o nákladech řízení potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení účastníků (výrok II). 4. Odvolací soud vyšel po částečném zopakování dokazování ze zjištění, že žalobkyně jako nájemkyně a uživatelka bytu uzavřela se žalovanými a V. G. dne 1. 8. 2020 podnájemní smlouvu, kterou jim poskytla do užívání byt za účelem bydlení za měsíční podnájemné ve výši 20 000 Kč. Strany si sjednaly jistotu ve výši 20 000 Kč k zajištění veškerých nedoplatků a pohledávek nájemkyně za podnájemci, které vzniknou či mohou vzniknout v souvislosti s podnájmem za dobu jeho trvání, popř. po jeho skončení, a k zajištění případné náhrady škody způsobené na majetku pronajímatele, popř. k náhradě plateb za opravy. Žalovaní se dále zavázali hradit měsíčně formou paušální platby částku 670 Kč za osobu (tj. 2 010 Kč za všechny tři podnájemce) za dodávku tam uvedených služeb (čl. III odst. 3 smlouvy) a zálohově částky 1 700 Kč za dodávku zemního plynu a 800 Kč za dodávku elektrické energie (čl. III odst. 4 smlouvy). Vyúčtování záloh na elektrickou energii a zemní plyn upravuje čl. III odst. 8 až 10 smlouvy s tím, že žalobkyně je měla provést na základě odečtů měřidel a podnájemci skutečně uhrazených záloh. Všechny platby byly splatné k 25. dni každého měsíce předem. Strany si ujednaly také úrok z prodlení ve výši 2 % měsíčně z jakékoliv dlužné peněžité platby. Podnájemci se zavázali platit podnájemné, paušální částky na služby, zálohy na služby a případné nedoplatky po vyúčtování zálohových služeb podle skutečné spotřeby. Měli hradit též opravy a náklady na běžnou údržbu do výše 2 000 Kč na jednotlivý náklad. Veškerá sdělení týkající se smlouvy měla žalobkyně podnájemcům doručovat na adresu uvedenou v záhlaví smlouvy s tím, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb je doručena pátý pracovní den po jejím odeslání. Podnájemci nebyli oprávněni proti svým povinnostem ze smlouvy započíst své pohledávky za nájemkyní (čl. XI odst. 6 smlouvy). Žalobkyně předala žalovaným byt dne 1. 8. 2020 a podnájem skončil na základě dohody stran ke dni 31. 7. 2022. Žalobkyně vystavila žalovaným faktury na částku 63 078 Kč dne 13. 2. 2023, se splatností 27. 2. 2023, za spotřebovaný zemní plyn v období od 7. 5. 2021 do 31. 7. 2022 po zohlednění zálohy a na částku 1 890 Kč dne 9. 2. 2023, se splatností 23. 2. 2023, za spotřebovanou elektrickou energii za období od 10. 5. 2022 do 1. 8. 2022 po zohlednění zálohy, a připojila k nim vyúčtování od dodavatelů, z nichž vyplývá skutečná spotřeba elektrické energie a zemního plynu ve vztahu k bytu. Dluh za spotřebovaný zemní plyn v období od 7. 5. 2021 do 20. 12. 2021 žalovaní podle tvrzení žalobkyně před podáním žaloby zaplatili, z tohoto titulu tedy zbývá uhradit 46 424 Kč. Žalobkyně vystavila žalovaným též fakturu na částku 1 838 Kč, se splatností 17. 5. 2023, za opravu a nastavení plynového kotle, k níž přiložila vyúčtování dodavatele PSP instalace s.r.o. na částku 12 638 kč s tím, že jde o práce v bytech 1–17 s odběratelem YVERDON s.r.o. Žalovaní žalobkyni zaplatili celkem 597 759 Kč. Za dobu užívání bytu byli přitom povinni uhradit 480 000 Kč na podnájemném, 48 240 Kč na paušálních platbách, 3 396 Kč na pojistném, 7 814 Kč, 10 451 Kč a 3 490 Kč na dodávkách elektrické energie, a 39 803 Kč a 56 625 Kč na dodávkách zemního plynu, tj. 649 819 Kč celkem; rozdíl činí 52 060 Kč. K úhradě dluhu žalobkyně žalované vyzvala naposledy předžalobní upomínkou ze dne 12. 5. 2023, zaslanou na adresu bytu; žalovaní netvrdili, že by jí oznámili adresu pro doručování. 5. Po právní stránce odvolací soud nejprve uvedl, že „s ohledem na vzájemnou zastupitelnost podnájemců při jednání o podnájmu upravenou v čl. XI odst. 10 smlouvy“ je nepřípadná námitka žalovaných, že žalobkyně nežalovala též třetího podnájemce. Poté vyložil, že podstatou podnájmu, jenž bývá vymezen jako „nájem nájemního práva“, je, že nájemce přenechává za úplatu pronajatou věc k užití třetí osobě a užívací právo jí může zřídit jen na dobu nájmu. Podnájemní vztah se tedy vůči nájemnímu vztahu vyznačuje akcesoritou, je na nájemním vztahu závislý, a to co do svého vzniku, obsahu i trvání. Je-li podnájemní vztah slabší, nemůže podnájemce požívat stejné ochrany jako nájemce. Podnájemní smlouva se obecně řídí ustanoveními upravujícími nájem, avšak má určitá specifika. Přitom obecně platí, že absentuje-li pravidlo o vyúčtování záloh na energie, použije se analogicky zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále též jen „zákon č. 67/2013 Sb.“). To ovšem není případ posuzované věci, neboť ohledně zálohově placených služeb v podobě dodávky elektrické energie a zemního plynu „smlouva v čl. III odst. 8–10 přesně uvádí, jak mají být vyúčtovány“. Zbytek služeb pak podnájemci platili paušálně, proto je vyloučeno uvažovat o užití § 7 zákona č. 67/2013 Sb. upravujícího lhůtu pro vyúčtování. Zdůraznil, že způsob vyúčtování zálohově placených služeb je závislý na tom, kdy elektřinu a plyn vyúčtuje nájemci vlastník bytu a upozornil též na skutečnost, že podnájemní vztah se s nájemním vztahem velmi často časově nekryje. Přisvědčil soudu prvního stupně, jenž dovodil, že žalovaným byly vyúčtování a upomínka k platbě dlužných částek doručeny až spolu se žalobou a že teprve na tento okamžik lze navázat počátek jejich prodlení. Jednání žalobkyně neshledal „v rozporu s do