26 Cdo 3777/2019 — Nejvyšší soud

26 Cdo 3777/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:10. 3. 2020 Spisová značka:26 Cdo 3777/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.3777.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Společenství vlastníků jednotek Spolek (o. z.) [ Korporace (o. z.) ] Dotčené předpisy:§ 1206 odst. 2 o. z. § 1221 o. z. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:26. 5. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 26 Cdo 3777/2019-362 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci navrhovatelů a/ Z. R., bytem XY, a b/ William & Henry Morton a.s., se sídlem v Brně, Příkop 4, IČO: 25344064, zastoupených JUDr. Janem Mandátem, advokátem se sídlem v Brně, Elgartova 386/29, za účasti Společenství vlastníků jednotek v budově sekce XY (or. č. XY) na ulici XY v XY, se sídlem XY, IČO: XY, zastoupeného Mgr. Tomášem Kintrem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 8, Pobřežní 667/78, o určení neplatnosti usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 50 Cm 77/2017, o dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. května 2019, č. j. 8 Cmo 63/2019-331, takto: Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. května 2019, č. j. 8 Cmo 63/2019-331, a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. října 2018, č. j. 50 Cm 77/2017-282, se zrušují v poměru mezi navrhovateli a účastníkem a věc se vrací v tomto rozsahu Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Návrhem podaným u Krajského soudu v Brně (soudu prvního stupně) dne 9. března 2017 se navrhovatelé a původní navrhovatelé a/ J. H., b/ E. H., d/ J. S. a e/ A. S. (dále též jen „původní navrhovatelé“) domáhali vyslovení (určení) neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek (dále též jen „shromáždění“) Společenství vlastníků jednotek v budově sekce XY č. p. XY (or. č. XY) na ulici XY v XY (dále jen „Společenství“, „jednotky“, „předmětný dům“, resp. „dům“), která byla přijata na zasedání dne 10. ledna 2017 a jimiž bylo rozhodnuto o volbě za členy výboru Společenství, a to 1/ společnosti UNISTAV REAL ESTATE, s.r.o., 2/ T. N., 3/ M. H., 4/ H. B. a 5/ J. Š. (dále též jen „usnesení o volbě členů výboru“) a dále rovněž o schválení tam uvedené změny stavby nástavbou (dále též jen „změna stavby“ a „usnesení o změně stavby“). Návrh odůvodnili zejména tím, že nebyla správně zjišťována usnášeníschopnost shromáždění, resp. že shromáždění nebylo z tam uvedených příčin usnášeníschopné, že hlasy, jimiž měla být dotčená usnesení přijata, nebyly projeveny aklamací, že subjekt vystupující na shromáždění jako předsedající nebyl oprávněn k řízení daného zasedání vlastníků jednotek a že v předmětném domě byly jako jednotky vymezeny i některé jeho společné části (k odstranění této vady prohlášení vlastníka již byla podána žaloba podle § 1168 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. z.“). Soud prvního stupně usnesením ze dne 8. října 2018, č. j. 50 Cm 77/2017-282, návrh zamítl a rozhodl o nákladech řízení účastníků a původních navrhovatelů. Z provedených důkazů učinil zejména následující skutková zjištění. Podle čl. VII odst. 12 stanov Společenství (dále jen „Stanovy“) je shromáždění vlastníků jednotek způsobilé usnášet se, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu všech hlasů, a k přijetí rozhodnutí je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, pokud Stanovy nebo zákon obligatorně nevyžadují vyšší počet hlasů. Dne 10. ledna 2017 se konalo shromáždění, o jehož první části (volbě členů výboru Společenství) sepsala notářská kandidátka R. N. jménem notáře Mgr. Richarda Brázdy podle § 80a a násl. zákona č. 358/1992 Sb., notářský řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „notářský řád“), notářský zápis č. NZ 111/2017, N 1197/2016 (dále jen „Notářský zápis 1“). V něm mimo jiné osvědčila, že v průběhu volby prvních tří členů výboru byli na shromáždění přítomni vlastníci jednotek disponující 75,84 % hlasů Společenství, přičemž tato usnášeníschopnost zůstala po dobu této volby nezměněná, a že v průběhu volby zbylých dvou členů výboru byli na shromáždění přítomni vlastníci jednotek disponující 54,46 % hlasů Společenství, přičemž tato usnášeníschopnost rovněž zůstala po dobu této volby nezměněná. Notářský zápis 1 obsahoval také osvědčení o tom, jaká usnesení shromáždění přijalo, a kolik „hlasů“ bylo proti, kolik se zdrželo hlasování a kolik bylo pro. Notářským zápisem 1 byl osvědčen též vlastní průběh první části shromáždění. O celém průběhu shromáždění sepsal notář Mgr. Jan Kohout podle § 77 notářského řádu notářský zápis č. NZ 2/2017, N 2/2017 (dále jen „Notářský zápis 2“). V něm bylo o průběhu shromáždění mimo jiné zaznamenáno, že v jeho úvodu předsedající prohlásil, že shromáždění je usnášeníschopné, neboť jsou zde přítomni vlastníci jednotek disponující 74,27 % všech hlasů. Později bylo přistoupeno k volbě navržených kandidátů na členy výboru Společenství. Byla přijata usnesení o volbě prvních tří členů výboru. Následně byla projednávána volba H. B. V jejím průběhu zazněla z pléna členů Společenství připomínka, že po proběhlých hlasováních opustilo několik vlastníků jednotek shromáždění. Poté proběhla volba H. B. za čtvrtého člena výboru Společenství a rychlé přepočítání všech předchozích hlasování, načež předsedající konstatoval, že všechna dosavadní usnesení o volbě členů výboru byla přijata; současně vyhlásil výsledky hlasování o volbě H. B. Následně předsedající vyzval skrutátorky k přepočítání hlasů přítomných vlastníků jednotek a po proběhlém sčítání vyhlásil, že odešli vlastníci jednotek, jejichž hlasy představovaly 12,92 % hlasů Společenství, a že jsou nadále přítomni vlastníci jednotek disponující 61,35 % hlasů Společenství. Poté na výzvu původního navrhovatele c/ odešlo spolu s ním ze shromáždění několik dalších členů Společenství, byly znovu přepočítány hlasy přítomných vlastníků jednotek a po tomto přepočítání předsedající vyhlásil, že i nadále jsou přítomni vlastníci jednotek disponující 51,8 % hlasů Společenství. Byla zopakována volba H. B., načež předsedající vyhlásil výsledky hlasování a uzavřel, že usnesení o volbě jmenované kandidátky bylo přijato. Konečně bylo hlasováno též o přijetí usnesení o volbě pátého (posledního) člena výboru a o změně stavby, přičemž obě tato usnesení byla podle prohlášení předsedajícího schválena. Shodný průběh shromáždění vyplývá i ze zápisu ze shromáždění, který pořídil právní zástupce Společenství. V den konání shromáždění sepsal notář Mgr. Jan Kohout podle § 80 notářského řádu také notářský zápis č. NZ 3/2017, N 3/2017 (dále jen „Notářský zápis 3“). V něm osvědčil, že původní navrhovatelka e/ před ním prohlásila, že většina vlastníků jednotek, kteří spolu s ní opustili shromáždění v průběhu zasedání, jí odevzdali hlasovací lístky, jejichž porovnáním s údaji obsaženými v prezenční listině dospěla k závěru, že tito vlastníci jednotek disponovali 20,06 % hlasy Společenství. Podle jejího přesvědčení tak poté, co spolu s dalšími vlastníky jednotek odešla ze shromáždění, přestalo být toto shromáždění nadále usnášeníschopné, na což usoudila odpočtem zmíněných 20,06 % nepřítomných hlasů od počtu 61,35 % hlasů přítomných na shromáždění před jejím odchodem. Na tomto skutkovém základě soud prvního stupně především konstatoval, že navrhovatelé (a s nimi ani původní navrhovatelé) neprokázali svá tvrzení o tom, že shromáždění nebylo usnášeníschopné, a že naopak „z notářského zápisu vyplynulo, že shromáždění bylo po celou dobu usnášeníschopné“. V této souvislosti nepokládal za právně významnou ani okolnost, že byla podána žaloba na odstranění vad prohlášení vlastníka z důvodu, že v domě byly jako jednotky vymezeny i některé jeho společné části. Podle jeho názoru nepůsobí neplatnost napadených usnesení ani použitý „negativní“ způsob hlasování. Z důvodů rozvedených v odůvodnění rozhodnutí pokládal za neopodstatněnou rovněž námitku nedostatku oprávnění předsedajícího k řízení shromáždění. Kromě toho však rovněž zdůraznil, že vzhledem k tomu, že předmětem jednání shromáždění byla především volba členů výboru Společenství uskutečněná poté, co „některým členům již 3. 12. 2016 zaniklo funkční období“, bylo by v zájmu Společenství hodném právní ochrany nevyslovit neplatnost napadených usnesení, i kdyby při jejich přijímání byl porušen zákon či Stanovy (zde odkázal na ustanovení § 260 o. z.). Za této situace návrh na zahájení řízení zamítl. K odvolání navrhovatelů a původních navrhovatelů Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací usnesením ze dne