27 Cdo 1173/2022 — Nejvyšší soud

27 Cdo 1173/2022 citace  Právní věta:Pro výši vypořádacího podílu člena bytového družstva, který ke dni zániku svého členství v družstvu zcela nesplnil svou vkladovou povinnost, je rozhodná skutečná hodnota jeho družstevního podílu ke dni zániku členství v družstvu s přihlédnutím k tomu, že obsahem tohoto družstevního podílu byla též povinnost splácet další členský vklad ve splátkách a platit pravidelné příspěvky do úvěrového fondu (srov. § 595 odst. 1 z. o. k.). Stanovy bytového družstva mohou v souladu s § 748 odst. 3 z. o. k. určit jiný způsob výplaty vypořádacího podílu než v penězích. Nelze vyloučit ani takové ujednání stanov, podle něhož družstvo vypořádací podíl svému bývalému členovi vyplatí tak, že na něj převede vlastnické právo k družstevnímu bytu, jehož byl nájemcem. Vždy je však nutné mít na zřeteli, že právní úprava vypořádání mezi členem bytového družstva, jehož účast zanikla bez právního nástupce, a bytovým družstvem je založena na principu zvýšené ochrany člena bytového družstva. Účelem (smyslem) právní úpravy práva na vypořádání (vypořádacího podílu) člena bytového družstva je nahradit členovi, jehož účast v bytovém družstvu za jeho trvání zanikla bez právního nástupce, majetkovou hodnotu (družstevní podíl), o niž přišel v důsledku ztráty členství. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:22. 11. 2022 Spisová značka:27 Cdo 1173/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:27.CDO.1173.2022.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Vypořádací podíl Bytové družstvo [ Družstvo ] Dotčené předpisy:§ 748 předpisu č. 90/2012 Sb. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:22. 2. 2023 Publikováno ve sbírce pod číslem:89 / 2023 Anotace:Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení vypořádacího podílu ve výši 637 190 Kč, na nějž jí měl vzniknout nárok po vystoupení z žalovaného (družstva). Žalovaný oproti tomu uplatnil vzájemnou žalobou nárok na zaplacení částky 37 640 Kč, neboť žalobkyně neuhradila členský vklad a platbu do úvěrového fondu. Soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 536 921 Kč, zamítl žalobu co do částky 100 899 Kč, uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému částku 31 540 Kč a zamítl vzájemnou žalobu co do částky 6 100 Kč. Nalézací soud po provedeném dokazování uzavřel, že žalobkyni náleží v souladu s § 748 odst. 1 z. o. k. vypořádací podíl ve výši 411 894 Kč, sestávající ze zaplaceného základního členského vkladu ve výši 2 500 Kč a dalšího členského vkladu ve výši 409 394 Kč. Odmítl přitom vycházet z účetnictví žalovaného, neboť jej neshledal za vedené v souladu se zákonem. Naopak vyšel z konstantní judikatury Nejvyššího soudu pro posuzování výše vypořádacího podílu u zániku členství v bytovém družstvu spojeného s právem užívání družstevního bytu, a zohlednil přitom otázku skutečné (tržní) hodnoty na základě ocenění hodnoty daného družstevního podílu znaleckými posudky. Za spravedlivé uspořádání nalézací soud považoval nárok na vypořádací podíl žalobkyně ve výši 536 291 Kč, jenž je reálnou tržní hodnotou družstevního podílu žalobkyně, určenou znaleckým posudkem. Odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně v meritorních výrocích potvrdil, když se zcela ztotožnil se skutkovými i právními závěry. Ve shodě se soudem nalézacím proto rovněž uvedl, že se neaplikují stanovy žalovaného ohledně způsobu vypořádání podílu, neboť předmětná ustanovení stanov považovaly oba soudy za rozporné se zákonem, resp. kogentními normami § 748 odst. 1 z. o. k. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, na jehož podkladě se Nejvyšší soud zabýval posouzením otázek určení výše a způsobu výplaty vypořádacího podílu člena bytového družstva. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 1173/2022-1919 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Michaely Janouškové v právní věci žalobkyně R. W., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Petrem Vymazalem, advokátem, se sídlem v Liberci, Valdštejnská 381/6, PSČ 460 01, proti žalovanému Bytovému družstvu XY, se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupenému Mgr. Davidem Satke, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 1047/17, PSČ 110 00, o zaplacení 637.190 Kč s příslušenstvím a o vzájemné žalobě žalovaného o zaplacení 37.640 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 38 Cm 37/2016, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 1. 2022, č. j. 6 Cmo 377/2020-1873, takto: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 1. 2022, č. j. 6 Cmo 377/2020-1873, v prvním výroku v písm. a) v části, v níž odvolací soud potvrdil výroky I., V. a VII. rozsudku soudu prvního stupně, v písm. b) a ve třetím výroku, jakož i rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 9. 9. 2020, č. j. 38 Cm 37/2016-1825, ve výrocích I., V., VI. a VII., se ruší a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: [1] Žalobou doručenou Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci dne 8. 6. 2016 se žalobkyně domáhá zaplacení vypořádacího podílu ve výši 637.190 Kč s příslušenstvím. Podáním doručeným Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci dne 1. 9. 2016 uplatnil žalovaný (dále též jen „žalovaný“ nebo „družstvo“) vzájemnou žalobou nárok na zaplacení 37.640 Kč s příslušenstvím, neboť žalobkyně za dobu do konce prosince 2015 neuhradila žalovanému další členský vklad a platbu do úvěrového fondu. [2] Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 9. 9. 2020, č. j. 38 Cm 37/2016-1825, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 536.291 Kč s příslušenstvím (výrok I.), zamítl žalobu co do částky 100.899 Kč s příslušenstvím (výrok II.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému 31.540 Kč s příslušenstvím (výrok III.), zamítl vzájemnou žalobu žalovaného co do částky 6.100 Kč s příslušenstvím (výrok IV.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky V. až VII.). [3] Přitom vyšel mimo jiné z toho, že: 1) Dne 9. 4. 2008 uzavřeli J. U. (dále též jen „J. U.“) a žalovaný smlouvu o přidělení družstevní jednotky, jež obsahovala závazek J. U. jako člena družstva uhradit žalovanému základní členský vklad ve výši 2.500 Kč a další členský vklad ve výši 1.344.853 Kč, a to ve 240 měsíčních splátkách po 5.603,55 Kč. 2) Dne 15. 12. 2008 se žalobkyně „stala členkou žalovaného na základě převodu členských práv a povinností, kdy na ni bylo převedeno členství J. U.“. 3) Dne 22. 6. 2015 žalobkyně doručila žalovanému oznámení o vystoupení z družstva obsahující číslo bankovního účtu, na který má žalovaný žalobkyni poukázat vypořádací podíl. 4) Oznámením ze dne 30. 6. 2015 adresovaným žalobkyni vzal žalovaný na vědomí vystoupení žalobkyně z družstva s tím, že podle čl. 16 bodu 16.1 stanov zanikne žalobkyni členství v družstvu ke dni 31. 12. 2015 a vypořádací podíl žalovaný poukáže v zákonné lhůtě a výši na účet žalobkyně. 5) Právní zástupce žalovaného dopisem ze dne 19. 5. 2016 sdělil žalobkyni, že „žalovaný žádný dluh vůči žalobkyni neeviduje“. 6) Podle předpisů plateb platila žalobkyně žalovanému měsíčně do „fondu členských podílů“ a do „úvěrového fondu“ od srpna 2009 do října 2010 částku 8.870 Kč, od listopadu 2010 do května 2011 částku 8.908 Kč, od června 2011 do prosince 2012 částku 8.972 Kč a od ledna 2013 do července 2015 částku 8.746 Kč. Žalobkyně zaplatila žalovanému na těchto platbách celkem 637.190 Kč. 7) Na další členský vklad zaplatila žalobkyně žalovanému 72 měsíčních splátek od srpna 2008 do července 2015, každou ve výši 5.604 Kč. Celkem tak uhradila 403.488 Kč. 8) Žalovaný oznámením ze srpna 2015 sdělil žalobkyni, že úhradu dlužné platby za srpen 2015 čerpal ve výši 12.190 Kč z prostředků žalobkyně složených do rizikového fondu. Tímto byla uhrazena platba ve výši 5.604 Kč na další členský vklad za měsíc srpen 2015 a též 302 Kč za měsíc září 2015, a platba do úvěrového fondu ve výši 3.142 Kč za každý měsíc srpen a září 2015. 9) Na další členský vklad (poté, kdy žalovaný čerpal prostředky složené do rizikového fondu) tak žalobkyně celkem zaplatila 409.394 Kč. Spolu s uhrazeným základním členským vkladem ve výši 2.500 Kč činí celková splněná vkladová povinnost žalobkyně 411.894 Kč. 10) Podle znaleckého posudku Ing. Lenky Chvojkové ze dne 3. 8. 2018, č. 65/7/2018, ve znění jeho doplnění ze dne 26. 8. 2019, č. 65/7/2018-2, ze dne 28. 4. 2020, č. 65/7/2018-3, a ze dne 18. 5. 2020, č. 65/7/2018-4, ke dni 31. 12. 2015 činil „souhrn celkových splněných vkladových povinností všech členů … částku ve výši 54.640.543 Kč, … splněná vkladová povinnost žalobkyně k základnímu