27 Cdo 1173/2022 – Nejvyšší soud

27 Cdo 1173/2022-1919 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Michaely Janouškové v právní věci žalobkyně R. W., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Petrem Vymazalem, advokátem, se sídlem v Liberci, Valdštejnská 381/6, PSČ 460 01, proti žalovanému Bytovému družstvu XY, se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupenému Mgr. Davidem Satke, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 1047/17, PSČ 110 00, o zaplacení 637.190 Kč s příslušenstvím a o vzájemné žalobě žalovaného o zaplacení 37.640 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 38 Cm 37/2016, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 1. 2022, č. j. 6 Cmo 377/2020-1873, takto: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 1. 2022, č. j. 6 Cmo 377/2020-1873, v prvním výroku v písm. a) v části, v níž odvolací soud potvrdil výroky I., V. a VII. rozsudku soudu prvního stupně, v písm. b) a ve třetím výroku, jakož i rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 9. 9. 2020, č. j. 38 Cm 37/2016-1825, ve výrocích I., V., VI. a VII., se ruší a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: [1] Žalobou doručenou Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci dne 8. 6. 2016 se žalobkyně domáhá zaplacení vypořádacího podílu ve výši 637.190 Kč s příslušenstvím. Podáním doručeným Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci dne 1. 9. 2016 uplatnil žalovaný (dále též jen „žalovaný“ nebo „družstvo“) vzájemnou žalobou nárok na zaplacení 37.640 Kč s příslušenstvím, neboť žalobkyně za dobu do konce prosince 2015 neuhradila žalovanému další členský vklad a platbu do úvěrového fondu. [2] Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 9. 9. 2020, č. j. 38 Cm 37/2016-1825, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 536.291 Kč s příslušenstvím (výrok I.), zamítl žalobu co do částky 100.899 Kč s příslušenstvím (výrok II.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému 31.540 Kč s příslušenstvím (výrok III.), zamítl vzájemnou žalobu žalovaného co do částky 6.100 Kč s příslušenstvím (výrok IV.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky V. až VII.). [3] Přitom vyšel mimo jiné z toho, že: 1) Dne 9. 4. 2008 uzavřeli J. U. (dále též jen „J. U.“) a žalovaný smlouvu o přidělení družstevní jednotky, jež obsahovala závazek J. U. jako člena družstva uhradit žalovanému základní členský vklad ve výši 2.500 Kč a další členský vklad ve výši 1.344.853 Kč, a to ve 240 měsíčních splátkách po 5.603,55 Kč. 2) Dne 15. 12. 2008 se žalobkyně „stala členkou žalovaného na základě převodu členských práv a povinností, kdy na ni bylo převedeno členství J. U.“. 3) Dne 22. 6. 2015 žalobkyně doručila žalovanému oznámení o vystoupení z družstva obsahující číslo bankovního účtu, na který má žalovaný žalobkyni poukázat vypořádací podíl. 4) Oznámením ze dne 30. 6. 2015 adresovaným žalobkyni vzal žalovaný na vědomí vystoupení žalobkyně z družstva s tím, že podle čl. 16 bodu 16.1 stanov zanikne žalobkyni členství v družstvu ke dni 31. 12. 2015 a vypořádací podíl žalovaný poukáže v zákonné lhůtě a výši na účet žalobkyně. 5) Právní zástupce žalovaného dopisem ze dne 19. 5. 2016 sdělil žalobkyni, že „žalovaný žádný dluh vůči žalobkyni neeviduje“. 6) Podle předpisů plateb platila žalobkyně žalovanému měsíčně do „fondu členských podílů“ a do „úvěrového fondu“ od srpna 2009 do října 2010 částku 8.870 Kč, od listopadu 2010 do května 2011 částku 8.908 Kč, od června 2011 do prosince 2012 částku 8.972 Kč a od ledna 2013 do července 2015 částku 8.746 Kč. Žalobkyně zaplatila žalovanému na těchto platbách celkem 637.190 Kč. 7) Na další členský vklad zaplatila žalobkyně žalovanému 72 měsíčních splátek od srpna 2008 do července 2015, každou ve výši 5.604 Kč. Celkem tak uhradila 403.488 Kč. 8) Žalovaný oznámením ze srpna 2015 sdělil žalobkyni, že úhradu dlužné platby za srpen 2015 čerpal ve výši 12.190 Kč z prostředků žalobkyně složených do rizikového fondu. Tímto byla uhrazena platba ve výši 5.604 Kč na další členský vklad za měsíc srpen 2015 a též 302 Kč za měsíc září 2015, a platba do úvěrového fondu ve výši 3.142 Kč za každý měsíc srpen a září 2015. 9) Na další členský vklad (poté, kdy žalovaný čerpal prostředky složené do rizikového fondu) tak žalobkyně celkem zaplatila 409.394 Kč. Spolu s uhrazeným základním členským vkladem ve výši 2.500 Kč činí celková splněná vkladová povinnost žalobkyně 411.894 Kč. 10) Podle znaleckého posudku Ing. Lenky Chvojkové ze dne 3. 8. 2018, č. 65/7/2018, ve znění jeho doplnění ze dne 26. 8. 2019, č. 65/7/2018-2, ze dne 28. 4. 2020, č. 65/7/2018-3, a ze dne 18. 5. 2020, č. 65/7/2018-4, ke dni 31. 12. 2015 činil „souhrn celkových splněných vkladových povinností všech členů … částku ve výši 54.640.543 Kč, … splněná vkladová povinnost žalobkyně k základnímu členskému vkladu činila … částku ve výši 2.500 Kč“ a „k dalšímu členskému vkladu činila … částku ve výši 409.394 Kč, … celková splněná vkladová povinnost žalobkyně činila … částku ve výši 411.894 Kč“. 11) Podle znaleckého posudku Ing. Blanky Vorličkové ze dne 4. 3. 2020, č. 154/2/2020/1, doplněného při výslechu znalkyně na jednání soudu konaném dne 20. 5. 2020 (dále též jen „znalecký posudek“), činila ke dni 31. 12. 2015 tržní hodnota družstevního podílu žalobkyně 1.471.750 Kč. Po odečtení dosud nesplaceného dalšího členského vkladu činila tržní hodnota družstevního podílu žalobkyně 536.291 Kč. 12) Podle znaleckého posudku 1. Znalecké a. s. ze dne 24. 4. 2020, č. 2409-044-2020/3/2020/1, žalobkyně splnila vkladovou povinnost co do výše 144.561 Kč, a to vzhledem k anuitnímu splácení úvěru žalovaným, když žalobkyně zaplatila celkem 637.190 Kč a úrok z této částky činil 492.629 Kč. Tržní hodnotu družstevního podílu žalobkyně nebylo možno určit pro nedostatek relevantních zdrojů. 13) Podle čl. 16 bodu 16.1 stanov žalovaného „člen může z družstva vystoupit na základě písemného oznámení, a to z jakéhokoli důvodu nebo i bez uvedení důvodu. Členství zaniká uplynutím doby šesti měsíců“. 14) Podle čl. 21 bodu 21.2 stanov žalovaného „vypořádací podíl u člena, který dosud není vlastníkem přidělené jednotky, se určí poměrem splněné vkladové povinnosti člena, kterému v daném účetním období zaniklo členství, k členskému vkladu vůči souhrnu splněných vkladových povinností všech členů k členským vkladům k poslednímu dni tohoto účetního období… Vypořádací podíl bude vždy odpovídat nejméně rozsahu splněné vkladové povinnosti člena v bytovém družstvu v souladu s ustanovením § 748 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále též jen ‚z. o. k.‘]“. 15) Podle čl. 21 bodu 21.3 stanov žalovaného „vypořádací podíl se vyplácí následujícím způsobem: (i) v případě, že vypořádací podíl nepřevyšuje částku 10.000 Kč, vyplácí se v penězích; (ii) v případě, že vypořádací podíl je vyšší než 10.000 Kč, vyplácí se vypořádací podíl členovi převodem jednotky, která mu byla přidělena v rámci jeho členství v družstvu, za cenu rovnající se výši dalšího členského vkladu uvedené ve smlouvě o přidělení družstevní jednotky bez vypořádacího podílu, který bude od této výše odečten. Smlouva o převodu bytové jednotky nabývá účinnosti uhrazením plné výše převodní ceny“. 16) Podle čl. 21 bodu 21.4 stanov žalovaného „v souvislosti s výpočtem vypořádacího podílu náleží družstvu manipulační poplatek ve výši 10.000 Kč“. 17) Podle čl. 21 bodu 21.5 stanov žalovaného „nárok na výplatu vypořádacího podílu vznikne bývalému členovi v souladu s ustanovením § 749 z. o. k.“ [4] Na takto ustaveném skutkovém základě soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyni náleží v souladu s § 748 odst. 1 z. o. k. vypořádací podíl nejméně ve výši 411.894 Kč, sestávající ze zaplaceného základního členského vkladu ve výši 2.500 Kč a dalšího členského vkladu ve výši 409.394 Kč. [5] Přestože stanovy žalovaného obsahují v čl. 21 bodu 21.2 způsob výpočtu vypořádacího podílu (a to v podstatě shodně jako ustanovení § 623 z. o. k.), nemohl podle něj soud postupovat, neboť dospěl k závěru, podle něhož „účetnictví žalovaného nebylo vedeno řádně a v souladu se zákonem“ a účetní závěrka žalovaného ke dni 31. 12. 2015 tak „není správná a nedává věrný obraz o majetku žalovaného“. [6] Podle soudu je proto na místě vycházet z „konstantní judikatury“ Nejvyššího soudu, podle níž „má být při posuzování výše vypořádacího podílu u zániku členství v bytovém družstvu spojeného s právem užívání družstevního bytu zohledněna i otázka jeho skutečné (tržní) hodnoty na základě ocenění hodnoty daného družstevního podílu“. Spravedlivému uspořádání tak odpovídá nárok na vypořádací podíl žalobkyně ve výši 536.291 Kč, jenž je reálnou tržní hodnotou družstevního podílu žalobkyně ke dni 31. 12. 2015, určenou znaleckým posudkem. Soud nevycházel ze znaleckého posudku zpracovaného 1. Znaleckou a. s., nebo