Nejvyšší soud 27 Cdo 2745/2024 – Zproštění povinnosti hradit újmu

Navrhovatelky se návrhem na zahájení řízení doručeným soudu prvního stupně dne 19. 7. 2023 domáhají, aby soud jmenoval znalce pro přezkum zprávy o vztazích společnosti IES MORAVIA REAL a. s. (dále též „společnost“) za rok 2021, jež byla vypracována dne 28. 3. 2022 (dále jen „původní zpráva o vztazích“). Jako znalce navrhly Ing. Jana Zdražila, MBA, LL.M., MSc., Ph.D. (dále jen „znalec“). b) Řízení před soudem prvního stupně

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 3. 8. 2023, č. j. 23 Nc 7458/2023-84, návrh zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

Soud prvního stupně vyšel (mimo jiné) z toho, že:

Na takto ustaveném skutkovém základě soud prvního stupně nejdříve konstatoval, že navrhovatelky jsou kvalifikovanými akcionářkami společnosti a návrh na zahájení řízení podaly včas (v jednoroční prekluzivní lhůtě).

Nato se soud zabýval důvodností návrhu. Dovodil, že v projednávané věci jsou dány vážné důvody pro jmenování znalce za účelem přezkumu původní zprávy o vztazích ve smyslu § 85 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích; dále též „z. o. k.“). Vadnost původní zprávy o vztazích je zřejmá již jen z porovnání s přepracovanou zprávou o vztazích, ve které společnost vytýkané vady původní zprávy o vztazích opravila, přepracovala a změnila. Původní zpráva o vztazích neumožnuje akcionářům zjistit, zda společnost utrpěla újmu v důsledku ovládání, neboť takové údaje buď absentují, nebo jsou nedostatečné.

Soud nicméně – s odkazem na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. 3. 2023, č. j. 8 Cmo 242/2022-232 (jež bylo vydáno v jiném řízení mezi týmiž účastníky ve vztahu ke zprávě o vztazích za rok 2020) – znalce pro přezkum původní zprávy o vztazích nejmenoval. Je-li totiž již „nyní zřejmé a jednoznačné, že [původní] zpráva o vztazích je vadná, odpadl v souladu se zásadou proporcionality důvod pro [její] přezkoumání znalcem. Výsledek takového přezkoumání by totiž musel vést k závěru o [její] vadnosti a vznikly by nezanedbatelné náklady se zpracováním znaleckého posudku.“, uzavřel soud. b) Odvolací řízení

Vrchní soud v Olomouci k odvolání navrhovatelek ve výroku označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně: - změnil ve výroku I. tak, že jmenoval znalce za účelem přezkumu původní zprávy o vztazích (první výrok), - společnosti uložil povinnost poskytnout znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku, zejména poskytnout znalci bez zbytečného odkladu na vlastní náklady všechny potřebné podklady a informace ve formě jím požadované (druhý výrok), a - rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (třetí až sedmý výrok).

Odvolací soud zopakoval dokazování původní a přepracovanou zprávou o vztazích a vyšel dále z toho, že v rámci přehledu vzájemných smluv mezi osobou ovládanou a osobou ovládající nebo mezi osobami ovládanými ovládající osobou jsou v přepracované zprávě o vztazích oproti původní zprávě o vztazích jednotlivé smluvní vztahy podrobně popsány datem uzavření smlouvy, specifikací a výší úplaty, včetně příslušenství, případně dobou trvání smlouvy či zajištěním, respektive účelem smlouvy.

Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně co do závěrů o aktivní věcné legitimaci navrhovatelek k podání návrhu na jmenování znalce pro účely přezkumu původní zprávy o vztazích, stejně jako co do závěrů o vadnosti původní zprávy o vztazích a existenci vážných důvodů pro jmenování znalce ve smyslu § 85 odst. 1 z. o. k.

Oproti soudu prvního stupně však odvolací soud znalce k přezkumu původní zprávy o vztazích jmenoval. Závěry vyjádřené v usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 8 Cmo 242/2022-232, ze kterých vycházel při svém posouzení soud prvního stupně, byly v průběhu řízení v projednávané věci korigovány Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 29. 2. 2024, sp. zn. 27 Cdo 2163/2023 (rovněž vydaném v řízení mezi týmiž účastníky ve vztahu ke zprávě o vztazích za rok 2020). V něm dovolací soud dále vysvětlil účel zprávy o vztazích i účel a obsah znaleckého posudku, který by měl být natolik podrobný (určitý a konkrétní), aby jeho adresáti mohli náležitě posoudit úspěch či neúspěch při uplatňování nároků podle § 71 a § 72 z. o. k.

Odvolací soud konstatoval, že předmětem řízení není přezkum přepracované zprávy o vztazích, nýbrž pouze původní zprávy o vztazích, o jejíž vadnosti není pochyb. Obsah přepracované zprávy o vztazích byl v řízení zjišťován pouze za účelem komparace s původní zprávou o vztazích. Podle názoru odvolacího soudu vyhotovením přepracované zprávy o vztazích „není (automaticky) nahrazena původní zpráva o vztazích a není tím zmařena možnost jejího přezkumu. Připuštění opačné možnosti by znamenalo negaci institutu jmenování znalce jakožto efektivní ochrany (menšinových) společníků, neboť by společnost opakovaným přepracováním zprávy o vztazích její přezkoumání znalcem oddalovala, případně až zamezila.“

Z toho důvodu odvolací soud nepřisvědčil námitce společnosti, podle níž by jmenování znalce pro přezkum původní zprávy o vztazích bylo nepřiměřeným zásahem do jejích poměrů, když s ohledem na její přepracování již byly odstraněny její nedostatky, které by mohly být hodnoceny jako „dostatečně závažné“ a „způsobilé zasáhnout do práv společníků“.

Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), majíc za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, jež dosud nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena, a sice zda „má dodatečné přepracování zprávy o vztazích (poté, co byla původní zpráva o vztazích projednána valnou hromadou) význam pro hodnocení, zda existují vážné důvody ve smyslu § 85 odst. 1 z. o. k. pro jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích“.

Dovolatelka, zdůrazňujíc zásadu proporcionality zásahu do poměrů soukromých právnických osob, se domnívá, že v projednávané věci nebyly dány vážné důvody ve smyslu § 85 odst. 1 z. o. k. pro jmenování znalce za účelem přezkumu původní zprávy o vztazích, neboť původní zprávu o vztazích důkladně a dobrovolně přepracovala, čímž informační deficit navrhovatelek dostatečně „saturovala“.

Podle dovolatelky zpráva o vztazích po přepracování již netrpí žádnými nedostatky, které by bylo možné hodnotit jako dostatečně závažné či způsobilé zasáhnout do práv navrhovatelek. Přezkum přepracované zprávy o vztazích nicméně podle dovolatelky vyloučen není.

Z těchto důvodů dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou a splňující podmínku podle § 241 odst. 1 o. s. ř.; dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností.

Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. pro řešení jím otevřené otázky vlivu přepracování zprávy o vztazích na posouzení existence vážných důvodů pro jmenování znalce za účelem přezkumu původní zprávy o vztazích podle § 85 odst. 1 z. o. k., která dosud nebyla v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu vyřešena.

Podle čl. II bodu 9 zákona č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony (dále jen „zákon č. 33/2020 Sb.“), se pravidla pro přezkum zprávy o vztazích, včetně řízení o jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích a povinností znalce, poprvé použijí pro přezkum zprávy o vztazích zpracované v souladu s požadavky zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Podle čl. XVI zákona č. 33/2020 Sb. tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2021, s výjimkou části osmé, která nabývá účinnosti dnem 1. 7. 2021.

Jelikož navrhovatelky v projednávané věci navrhují jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích zpracované za rok 2021, Nejvyšší soud věc posoudil podle zákona o obchodních korporacích ve znění účinném od 1. 1. 2021. b) Použitá právní úprava

Podle § 83 odst. 2 z. o. k. zjistí-li kontrolní orgán v rámci ověřování zprávy o vztazích, že zpráva obsahuje vady, vyzve statutární orgán k nápravě.

Podle § 84 z. o. k. společníci ovládané osoby mají právo se seznámit se zprávou o vztazích a případným stanoviskem kontrolního orgánu ve stejné lhůtě a za stejných podmínek jako s účetní závěrkou; se závěry zprávy o vztazích a popřípadě s výsledkem ověření zprávy o vztazích auditorem společníky seznámí statutární orgán na nejbližším jednání nejvyššího orgánu (první odstavec). Vyhotovuje-li ovládaná osoba výroční zprávu, uloží zprávu o vztazích do sbírky listin jako součást výroční zprávy. V opačném případě ji ovládaná osoba uloží do sbírky listin ve lhůtě pro uložení účetní závěrky sestavené za účetní období, za něž se zpráva o vztazích zpracovává (druhý odstavec).

Podle § 85 z. o. k. každý společník osobní společnosti, která je ovládanou osobou, nebo společník nebo společníci podle § 187, 365 nebo § 639 odst. 3 ovládané osoby mohou z vážných důvodů navrhnout soudu, aby pro účely přezkumu zprávy o vztazích jmenoval znalce (první odstavec). Návrh každého dalšího společníka na jmenování znalce podle odstavce 1 podaný dříve, než je znalec jmenován, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Od okamžiku jmenování znalce nejsou další návrhy oprávněných osob na jmenování znalce přípustné (druhý odstavec). Právo podle odstavce 1 lze uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se společník o obsahu zprávy o vztazích dozvěděl nebo mohl dozvědět způsobem podle § 84 odst. 1; k později uplatněnému právu se nepřihlíží (třetí odstavec).

Podle § 86 z. o. k. soud není vázán návrhem osoby znalce. Účastníky řízení jsou ovládaná osoba, navrhovatel a znalec. O návrhu na jmenování znalce rozhodne soud do 15 dnů ode dne doručení návrhu (první odstavec). Pokud jmenovaný znalec porušuje zvlášť závažným způsobem své povinnosti, může kterýkoliv společník podle § 85 odst. 1 navrhnout, aby soud znalce odvolal a jmenoval nového (druhý odstavec). Ovládaná osoba poskytne znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku, zejména mu bez zbytečného odkladu na své náklady poskytne všechny potřebné podklady a informace ve formě požadované znalcem; tuto povinnost uloží soud ovládané osobě v rozhodnutí o jmenování znalce (třetí odstavec). Znalec vypracuje znalecký posudek ve lhůtě uvedené v rozhodnutí soudu o jmenování znalce, jinak do 3 měsíců od svého jmenování. Neposkytne-li ovládaná osoba znalci potřebné podklady, běží tato lhůta až od jejich poskytnutí. Znalecký posudek přezkoumávající zprávu o vztazích uloží znalec do sbírky listin a doručí ostatním účastníkům řízení (čtvrtý odstavec).

Podle § 88 odst. 2 z. o. k. právo navrhnout jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích má také každý společník ovládané osoby, jsou-li ve stanovisku kontrolního orgánu podle § 83 odst. 1 uvedeny výhrady ke zprávě o vztazích, ledaže se jedná o výhrady, které byly odstraněny podle § 83 odst. 2 a jejichž povaha není z hlediska věrohodnosti a správnosti zprávy o vztazích rozhodná.

Podle § 154 odst. 1 o. s. ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

Podle § 167 odst. 2 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku. c) K vlivu přepracované zprávy o vztazích na posouzení existence vážných důvodů pro jmenování znalce za účelem přezkumu původní zprávy o vztazích

Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se ke zprávě o vztazích, jakož i k jejímu přezkumu znalcem, mimo jiné podává, že:

Přestože smysl a účel zprávy o vztazích, jakož i jejího přezkumu znalcem, zůstal i v poměrech právní úpravy zákona o obchodních korporacích ve znění účinném od 1. 1. 2021 zachován, nelze pominout, že úprava § 85 odst. 1 z. o. k. doznala s účinností od 1. 1. 2021 určitých změn.

Nadále platí, že právo společníků navrhnout znalce pro přezkum zprávy o vztazích není bezbřehé a jeho podmínky jsou stanoveny zákonem. Mimo podmínku, že návrh na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích lze úspěšně uplatnit jen v roční prekluzivní lhůtě (srov. § 85 odst. 3 z. o. k. a též usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 2515/2020), stanoví § 85 odst. 1 z. o. k. nyní výslovně, že jmenování znalce za účelem přezkumu zprávy o vztazích mohou osoby vypočtené v tomto ustanovení navrhnout pouze „z vážných důvodů“. Zákon však již blíže nespecifikuje, jaké vážné důvody to jsou.

Z důvodové zprávy k zákonu č. 33/2020 Sb., se přitom podává, že účelem navrhované změny v § 85 odst. 1 z. o. k. je „zvýšení právní jistoty a zabránění zneužití institutu přezkumu zprávy o vztazích“. Cílem byla především snaha o odstranění nejasné dikce § 85 odst. 1 z. o. k. ve znění účinném do 31. 12. 2020, z níž bylo možné dovodit, že by k podání návrhu na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích mohla společníkovi stačit pouhá domněnka o neřádnosti vyhotovení zprávy o vztazích. Nyní by mělo být postaveno najisto, že společník podávající návrh na jmenování znalce by měl vážné důvody pro přezkum zprávy o vztazích nejen v návrhu tvrdit, ale i doložit.

V tomto směru však již judikatura Nejvyššího soudu přijatá pro poměry právní úpravy zákona o obchodních korporacích ve znění účinném do 31. 12. 2020 ve vztahu k § 85 odst. 1 dovodila, že i přes nepřesné vyjádření citovaného ustanovení je nutné aktivní věcnou legitimaci kvalifikovaného společníka (s účinností od 1. 1. 2021 osob vypočtených v § 85 odst. 1 z. o. k.) vázat nikoliv na jeho subjektivní přesvědčení či pocit, že zpráva o vztazích není vypracována řádně (tj. na pouhou domněnku), ale na objektivní (navrhujícím společníkem v návrhu tvrzené a dokládané) nedostatky (vady) zprávy o vztazích, jež zakládají důvodné pochybnosti o jejím řádném vypracování (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. 27 Cdo 192/2018, či sp. zn. 27 Cdo 451/2020).

Ke stejnému závěru dospěla před 1. 1. 2021 i literatura, podle které soud návrhu kvalifikovaného společníka na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích bude moci vyhovět pouze tehdy, budou-li dány objektivní pochybnosti o jejím řádném zpracování, a to ať už co do úplnosti, nebo co do pravdivosti v ní obsažených údajů [k tomu srov. Čech, P., Šuk, P. Právo obchodních společností v praxi a pro praxi (nejen soudní). Praha, Bova Polygon, 2016, s. 217].

S ohledem na deklarovaný smysl a účel navrhované změny § 85 odst. 1 z. o. k., jakož i na předchozí vývoj judikatury Nejvyššího soudu podpořený odbornou literaturou, je nutné vážné důvody podle § 85 odst. 1 z. o. k. ve znění účinném od 1. 1. 2021 vztahovat zejména na případy, kdy posuzovaná zpráva o vztazích je prokazatelně neúplná, nepřezkoumatelná či nepravdivá. Jinými slovy řečeno, společník by měl v návrhu na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích tvrdit a dokládat, že zpráva o vztazích vykazuje objektivní nedostatky (vady), jež zakládají důvodné pochybnosti o jejím řádném vypracování.

O takové nedostatky půjde/ zejména v případě, kdy zpráva o vztazích vzbuzuje vážné a opodstatněné pochybnosti o správnosti v ní obsažených stěžejních údajů, tj. např. důvodné a vážné pochybnosti o správnosti konstatování, že ze smlouvy uzavřené mezi propojenými osobami nevznikla ovládané osobě újma (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3887/2008).

Je-li zpráva o vztazích za určité období zpracována vadně, smyslu a účelu právní úpravy zprávy o vztazích se nikterak nepříčí, aby ji ovládaná osoba přepracovala, opravila či doplnila, a to ani poté, co byla její původní verze založena do sbírky listin, případně projednána valnou hromadou (§ 84 z. o. k.). Naopak některá ustanovení zákona o obchodních korporacích dokonce výslovně počítají s tím, že zpráva o vztazích může být dodatečně opravena či doplněna (srov. § 83 odst. 2 nebo § 88 odst. 2 z. o. k.).

Přepracuje, opraví či doplní-li ovládaná osoba zprávu o vztazích za určité období a umožní-li společníkům se s její přepracovanou verzí seznámit (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 2515/2020), pak je nezbytné při úvahách o jejím řádném zpracování (tj. o pravdivosti a úplnosti zprávy o vztazích) tyto opravy či doplnění zohlednit.

Na druhou stranu ne každá oprava či doplnění zprávy o vztazích je pro závěr o řádném zpracování zprávy o vztazích relevantní. Právně významné mohou být jen takové její změny, opravy či doplnění, které se týkají údajů rozhodných pro posouzení existence vážných důvodů ve smyslu § 85 odst. 1 z. o. k. K tomu srov. vazbu opravy obsahu zprávy o vztazích na počátek běhu roční prekluzivní lhůty podle § 85 odst. 3 z. o. k. v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 2515/2020 (odst. 41).

Soud se v řízení o návrhu na jmenování znalce k přezkumu zprávy o vztazích za určité období proto musí zabývat nejen původně zpracovanou verzí zprávy o vztazích, ale přihlédne a bude vycházet i ze všech jejích oprav či doplnění, jež mohou mít vliv na posouzení existence vážných důvodů pro přezkoumání zprávy znalcem. Bude-li v řízení prokázáno, že ovládaná osoba opravou či doplněním (společníkem tvrzené a osvědčené) objektivní nedostatky zprávy o vztazích odstranila, nelze než uzavřít, že vážné důvody pro jmenování znalce k přezkumu takové zprávy odpadly.

Přepracováním zprávy o vztazích nedochází k vytvoření nové zprávy o vztazích, neboť i nadále jde o zprávu o vztazích za určité (stejné) období, která byla pouze opravena či doplněna. Proto, i když je návrh společníka podle § 85 odst. 1 z. o. k. formulován tak, že se navrhuje jmenování znalce pro přezkum původní verze zprávy o vztazích, není překročením předmětu řízení, zohlední-li soud při svých úvahách i její další opravené či doplněné verze (zpracované do vyhlášení jeho rozhodnutí; srov. § 154 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o. s. ř.). Naopak řešení, podle kterého by soud jmenoval znalce pro přezkum původní zprávy o vztazích, přestože její vady a nedostatky byly ovládanou osobou již opraveny a doplněny, postrádá logického zdůvodnění, je formální, a zpravidla povede ke vzniku dalších (nikoli účelných) nákladů na zpracování (nadbytečného) znaleckého posudku.

Vyšel-li odvolací soud v projednávané věci při posouzení existence vážných důvodů pro jmenování znalce za účelem přezkumu zprávy o vztazích dovolatelky za rok 2021 pouze z původní zprávy o vztazích, aniž by přitom jakkoliv věcně zohlednil změny, které dovolatelka učinila v přepracované zprávě o vztazích, není jeho právní posouzení věci správné. c) Shrnutí rozhodnutí

Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není (co do řešení dovoláním otevřené otázky) správné a dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), usnesení odvolacího soudu podle § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 o. s. ř.).

V další fázi řízení odvolací soud při posouzení, zda jsou dány vážné důvody pro jmenování znalce za účelem přezkumu zprávy o vztazích společnosti za rok 2021, zohlední i obsah přepracované zprávy o vztazích.

Právní názor Nejvyššího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný (§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem, § 226 o. s. ř.).

V novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).