27 Cdo 2863/2022 — Nejvyšší soud

27 Cdo 2863/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:15. 2. 2023 Spisová značka:27 Cdo 2863/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:27.CDO.2863.2022.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Promlčení Zastoupení Konflikt zájmů Člen voleného orgánu [ Právnická osoba ] Jednání za právnickou osobu (o. z.) Dotčené předpisy:§ 196a odst. 1 obch. zák. § 619 o. z. § 621 o. z. § 629 o. z. § 437 o. z. § 440 o. z. § 55 předpisu č. 90/2012 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:15. 5. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 2863/2022-291 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně I., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Petrem Houžvičkou, advokátem, se sídlem v Břeclavi, J. Palacha 121/8, PSČ 690 02, proti žalovanému I. L. V. C., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Tomášem Vymazalem, advokátem, se sídlem v Olomouci, Wellnerova 1322/3, PSČ 779 00, o zaplacení 831.454 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 28 C 88/2020, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 7. 6. 2022, č. j. 60 Co 74/2022-248, takto: Rozsudek Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 7. 6. 2022, č. j. 60 Co 74/2022-248, jakož i rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 19. 1. 2022, č. j. 28 C 88/2020-210, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 28. 1. 2022, č. j. 28 C 88/2020-215, se ruší a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: [1] Okresní soud ve Zlíně rozsudkem ze dne 19. 1. 2022, č. j. 28 C 88/2020-210, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 28. 1. 2022, č. j. 28 C 88/2020-215, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 831.454 Kč s (ve výroku specifikovaným) příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). [2] Soud prvního stupně vyšel (mimo jiné) z toho, že: 1) Žalovaný byl zapsán v obchodním rejstříku jako jednatel žalobkyně od 15. 1. 2002 do zániku funkce dne 10. 2. 2017. 2) Dne 2. 8. 2010 se měla konat mimořádná valná hromada žalobkyně, která měla na programu pod bodem 4 udělení souhlasu s přijetím půjčky od žalovaného. Mimořádná valná hromada „schválila“ 100 % hlasů přítomných společníků usnesení ve znění: „Mimořádná valná hromada uděluje souhlas s přijetím půjčky od žalovaného ve výši částky nutné k zajištění provozu žalobkyně s tím, že půjčka může být poskytnuta od roku 2010 do roku 2030.“ 3) Společníky žalobkyně byli v době konání valné hromady S. B. (dále jen „S. B.“) s podílem ve výši 59,95 %, G. M. s podílem ve výši 12,73 %, R. D. M. s podílem ve výši 12 %, žalovaný s podílem ve výši 12 % a J. P. s podílem ve výši 3,32 %. 4) Žalobkyně jako dlužnice (zastoupená žalovaným a J. P. jako jednateli) a žalovaný jako věřitel uzavřeli dne 5. 1. 2015, dne 12. 1. 2015, dne 2. 2. 2015 a dne 2. 3. 2015 smlouvy o zápůjčkách, jimiž poskytl žalovaný žalobkyni zápůjčky vždy ve výši 2.000.000 Kč se smluvním úrokem 6 % p. a. a se splatností ke dni 31. 12. 2016 (dále jen „smlouvy o zápůjčkách“). 5) Dne 24. 10. 2016 uzavřeli žalobkyně (zastoupená žalovaným a J. P. jako jednateli) a žalovaný dohodu o odkladu splatnosti a uznání dluhu, v níž se žalobkyně zavázala splatit dluh ze smluv o zápůjčkách včetně příslušenství ve dvou splátkách ve výši 4.000.000 Kč ve dnech 31. 12. 2019 a 31. 12. 2020. 6) S. B. má zapsán v obchodním rejstříku jako den vzniku funkce jednatele 25. 10. 2016. 7) Dne 24. 11. 2016 byla na účet žalovaného připsána bezhotovostním převodem částka 431.454 Kč a dne 25. 11. 2016 částka 400.000 Kč. 8) Dne 23. 3. 2017 převzal S. B. předávací protokol od společnosti TOMÁŠ GOLÁŇ, daňová kancelář s. r. o. a spolu s ním i účetní doklady žalobkyně včetně dvou výpisů z běžného účtu zachycujících úhradu částek 431.454 Kč a 400.000 Kč s poznámkou „záloha úroků za rok 2015“. 9) Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 12. 2. 2018 postoupil žalovaný pohledávku ve výši celkem 8.000.000 Kč s příslušenstvím ze smluv o zápůjčkách na I. D. 10) Podle prohlášení BANCAINTERMOBILIARE ze dne 14. 6. 2018 provedl S. B. dne 2. 8. 2010 v Miláně osobně v pobočce na přepážce výběr hotovosti ve výši 3.000 EUR. 11) Z prohlášení A. G. a z evidence přítomných zaměstnanců společnosti B. IM. EX SRL za měsíc srpen 2010 vyplývá, že S. B. byl dne 2. 8. 2010 přítomen a pracoval v Miláně – Buccinasco. 12) Ve věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 46 C 114/2017, následně spojené do společného řízení s věcí vedenou u téhož soudu pod sp. zn. 39 C 158/2016, se I. D. jako právní nástupce žalovaného domáhá na žalobkyni zaplacení 8.000.000 Kč s příslušenstvím ze smluv o zápůjčkách. Proti platebnímu rozkazu podala žalobkyně dne 9. 5. 2017 odpor, v němž neuznala nárok v celém rozsahu a z opatrnosti vznesla námitku neplatnosti smluv o zápůjčkách. Podle úředního záznamu ze dne 21. 6. 2017 zástupkyně žalovaného Mgr. Eva Štauderová nahlédla do spisu a vlastním fotoaparátem pořídila kopie ze spisu včetně odůvodnění odporu. 13) Dne 12. 5. 2020 byla žalovanému doručena předžalobní výzva. [3] Na takto ustaveném základě soud prvního stupně uzavřel, že mimořádná valná hromada žalobkyně, která se měla konat dne 2. 8. 2010, nebyla usnášeníschopná, neboť většinový společník S. B. nebyl na mimořádné valné hromadě přítomen, a nadto je usnesení přijaté pod bodem 4 „neurčité a nejasné“ a nemůže splňovat náležitosti § 196a odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obch. zák.“), ani požadavky § 54 odst. 1 a § 55 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „z. o. k.“). Nedošlo ke schválení žádného konkrétního právního jednání, které by mohlo zakládat důvodnost zápůjček. [4] Nesplní-li statutární orgán svoji informační povinnost podle § 54 a násl. z. o. k., dopadá na něho úprava konfliktu zájmů podle § 437 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a korporaci nemůže zastoupit. Pokud tak přesto učinil, může se společnost podle soudu dovolat relativní neplatnosti v obecné promlčecí lhůtě tří let podle § 619 a násl. o. z. [5] V projednávané věci se žalobkyně dovolala relativní neplatnosti smluv o zápůjčkách v odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu ze dne 6. 6. 2017 ve věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 46 C 114/2017. Námitka relativní neplatnosti splňuje podle soudu všechny požadavky pro svoji platnost. Zástupkyně žalovaného nahlédnutím do spisu dne 21. 6. 2017 pořídila kopii odporu obsahujícího námitku relativní neplatnosti, čímž se listina dostala do dispozice žalovaného. Soud uzavřel, že smlouvy o zápůjčkách „se dovoláním relativní neplatnosti ex tunc staly neplatnými právními úkony“. [6] Soud dále uzavřel, že žaloba byla podána včas a námitka promlčení vznesená žalovaným je nedůvodná. Bezdůvodné obohacení nevzniká podle soudu samotným poskytnutím plnění, ale až okamžikem uplatnění námitky relativní neplatnosti, neboť do té doby bylo právní jednání platné. Z uvedeného důvodu nemůže být důvodná námitka žalovaného, že žalobkyně se mohla domáhat vrácení plnění jako bezdůvodného obohacení již dnem následujícím po jeho poskytnutí, případně dnem ustanovení nového jednatele S. B. do funkce, popřípadě předáním účetnictví. Lhůta pro podání žaloby započala podle soudu běžet dne 21. 6. 2017 a marně by uplynula v tříleté promlčecí lhůtě dne 21. 6. 2020. Žalobkyně podala žalobu u soudu dne 20. 5. 2020. [7] Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně k odvolání žalovaného v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). [8] Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že žalovaný nesplnil svou informační povinnost podle § 55 z. o. k. a existující střet zájmů mu bránil, aby za žalobkyni při uzavírání smluv o zápůjčkách jednal. Na jednání žalovaného dopadá ustanovení § 437 o. z. s tím, že následkem je relativní neplatnost takového právního jednání. Žalobkyně se dovolala relativní neplatnosti smluv v odůvodnění odporu ze dne 6. 6. 2017, které se dostalo do dispoziční sféry žalovaného dne 21. 6. 2017. [9] K uplatnění námitky neplatnosti došlo podle odvolacího soudu v obecné promlčecí lhůtě tří let ve smyslu § 629 odst. 1 o. z. [10] Smlouvy o zápůjčkách jsou podle odvolacího soudu neplatné od počátku a plnění na úroky poskytnuté na základě relativně neplatného právního jednání představuje po účinném vznesení námitky neplatnosti bezdůvodné oboha