27 Cdo 419/2022 — Nejvyšší soud

27 Cdo 419/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 10. 2022 Spisová značka:27 Cdo 419/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:27.CDO.419.2022.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Započtení pohledávky Bytové družstvo [ Družstvo ] Byt Dotčené předpisy:§ 23 odst. 5 předpisu č. 72/1994 Sb. § 24 odst. 5 předpisu č. 72/1994 Sb. § 24 odst. 6 předpisu č. 72/1994 Sb. § 580 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:5. 2. 2023 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 194/23 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 419/2022-1023 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka, soudce JUDr. Marka Doležala a soudkyně JUDr. Michaely Janouškové v právní věci žalobkyně L. S., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Bc. Ivou Jónovou, advokátkou, se sídlem v Ústí nad Labem, V Jirchářích 60/6, PSČ 400 01, proti žalovanému Stavebnímu bytovému družstvu LIAZ, se sídlem v Jablonci nad Nisou, Želivského 3993/13, PSČ 466 05, identifikační číslo osoby 00042226, zastoupenému Mgr. Radkem Šimonkou, advokátem, se sídlem v Chrastavě, Bílokostelecká 186, PSČ 463 31, za účasti V. S., narozeného XY, bytem XY, jako vedlejšího účastníka na straně žalobkyně, o nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o bezplatném převodu družstevního bytu a garáže, o zaplacení 100 Kč denně od 1. 11. 2010 do uzavření smlouvy o bezplatném převodu bytové jednotky, o zaplacení 100 Kč denně od 1. 11. 2010 do uzavření dohody o bezplatném převodu garáže, o určení, že došlo k započtení pohledávek a o povinnosti učinit prohlášení vlastníka budovy, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 32 Cm 206/1999, o dovolání žalobkyně a vedlejšího účastníka proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 5. 2021, č. j. 4 Cmo 309/2019-905, takto: I. Dovolání vedlejšího účastníka se odmítá. II. Dovolání žalobkyně se v rozsahu, v němž směřuje proti části prvního výroku rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 5. 2021, č. j. 4 Cmo 309/2019-905, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 9. 2019, č. j. 32 Cm 206/1999-810, ve výroku IV., odmítá. III. Dovolání žalobkyně se v rozsahu, v němž směřuje proti části prvního výroku rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 5. 2021, č. j. 4 Cmo 309/2019-905, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 9. 2019, č. j. 32 Cm 206/1999-810, v té části výroku III., kterou byla zamítnuta žaloba o zaplacení 100 Kč denně od 1. 11. 2010 do uzavření smlouvy o převodu bytové jednotky do vlastnictví žalobkyně, zamítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení [1] Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 6. 9. 2019, č. j. 32 Cm 206/1999-810, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby soud: 1) nahradil projev vůle žalovaného (dále jen „družstvo“) k uzavření smlouvy o bezplatném převodu bytové jednotky č. 3344/3, bytu, v budově č. p. XY, XY na pozemku p. č. XY v katastrálním území a obci XY (dále jen „byt“ nebo „bytová jednotka“), do vlastnictví žalobkyně, obsahující ujednání, podle něhož „žalobkyně již uhradila úvěr poskytnutý družstvu na výstavbu s úrokem v části připadající na uvedenou bytovou jednotku“ (výrok I.), 2) nahradil projev vůle družstva k uzavření smlouvy o bezplatném převodu pozemku p. č. XY, jehož součástí je stavba, garáž, bez č. p. a č. e., v katastrálním území XYa obci XY, do vlastnictví žalobkyně (dále jen „pozemek, jehož součástí je garáž“ a dále jen „garáž“) [výrok II.], 3) uložil družstvu zaplatit žalobkyni pokuty podle zákona § 23 odst. 5 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů) [dále jen „zákon o vlastnictví bytů“], ve výši 100 Kč denně od 1. 11. 2010 do uzavření smlouvy o bezplatném převodu bytové jednotky do vlastnictví žalobkyně a ve výši 100 Kč denně od 1. 11. 2010 do uzavření smlouvy o bezplatném převodu pozemku, jehož součástí je garáž, do vlastnictví žalobkyně (výrok III.), 4) určil, že „došlo k započtení pohledávek žalobkyně proti pohledávce družstva v částce 6.120 Kč jako poplatku za bezplatný převod a proti pohledávce v částce 13.146 Kč ke dni 30. 6. 2004 z nesplaceného investičního úvěru připadající na jednotku“ (výrok IV.), 5) uložil družstvu „vypracovat a předložit soudu ke kontrole správnosti prohlášení vlastníka budovy řadových garáží, jejíž součástí je garáž …“ (výrok V.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky VI. a VII.). [2] Jde přitom již o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, když rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 8. 2010, č. j. 32 Cm 206/99-368, k odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 15. 3. 2012, č. j. 11 Cmo 367/2010-517, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. [3] Soud prvního stupně vyšel z toho, že: 1) Žalobkyně je členkou družstva a nájemkyní bytové jednotky a garáže. 2) Dne 20. 3. 1992 žalobkyně a vedlejší účastník podle § 24 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech (dále též jen „transformační zákon“), vyzvali družstvo k uzavření smlouvy, kterou na ně družstvo bezplatně převede vlastnictví bytu a garáže. 3) Družstvo dne 20. 11. 1998 učinilo prohlášení vlastníka o rozdělení domu na bytové jednotky a je vlastníkem bytové jednotky a podílu o velikosti 1/16 na společných částech budovy č. p. XY, XY a pozemku p. č. XY v katastrálním území a obci XY. 4) Družstvo je vlastníkem pozemku, jehož součástí je garáž. 5) Podle evidence družstva bude činit k 31. 12. 2019 zůstatek nesplaceného úvěru s příslušenstvím připadající na bytovou jednotku 2.233 Kč. [4] Soud prvního stupně uvedl, že návrh obsahu smlouvy o bezplatném převodu bytu, jejíhož uzavření se člen družstva domáhá, musí být v souladu se zákonem. Obsahem smlouvy o bezplatném převodu jednotky má (mimo jiné) být závazek nabyvatele bytu uhradit družstvu částku, která odpovídá nesplaceným úvěrům s příslušenstvím poskytnutým družstvu, připadajícím na převáděný byt. Smlouva o bezplatném převodu bytu, která takové ujednání neobsahuje, je podle soudu prvního stupně (který odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2003, sp. zn. 29 Odo 560/2001, uveřejněný pod číslem 8/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) neplatná. [5] Žalobkyně se domáhá nahrazení projevu vůle družstva k uzavření smlouvy o převodu bytové jednotky obsahující ujednání, podle něhož úvěr poskytnutý družstvu na výstavbu (s úrokem v části připadající na bytovou jednotku) uhradila, ač tak - podle skutkových zjištění soudu - neučinila; její návrh tak podle soudu prvního stupně není „po právu“. [6] Námitku žalobkyně, podle níž její dluh vůči družstvu odpovídající části nesplaceného úvěru s příslušenstvím poskytnutého družstvu připadající na bytovou jednotku zanikl započtením pohledávek žalobkyně za družstvem, soud odmítl s tím, že tato pohledávka družstva vůči jeho členu „není – na rozdíl od dalších vzájemných závazků člena družstva a družstva ve smyslu ustanovení § 24 odst. 7 zákona o vlastnictví bytů, kde zákon předpokládá jejich vypořádání, tedy kde jde o započitatelné pohledávky – závazkem započitatelným.“ To dle soudu vyplývá „z povahy a účelu investičního úvěru poskytnutého na výstavbu a z postupu předepsaného zákonem (zákonného požadavku na splacení úvěru) v ustanovení § 24 odst. 5 a 6 zákona o vlastnictví bytů“. Podle uvedených ustanovení je totiž družstvo povinno použít prostředky jednorázově splacené členem družstva k úhradě úvěru připadajícího na jednotku. Potvrzení banky o splacení úvěru připadajícího na jednotku je pak nedílnou součástí smlouvy o bezplatném převodu jednotky. [7] Soud uzavřel, že nesplnila-li žalobkyně svůj dluh vůči družstvu, družstvo „nebylo a není povinno“ uzavřít s ní smlouvu o převodu bytové jednotky, pročež žalobkyně nemá nárok ani na zaplacení pokuty podle § 23 odst. 5 zákona o vlastnictví bytů. [8] Žalobu o určení, že došlo k započtení pohledávek žalobkyně vůči pohledávkám družstva, soud zamítl pro absenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, neboť tuto otázku vyřešil jako předběžnou při posuzování oprávněnosti nároku žalobkyně na nahrazení projevu vůle družstva k uzavření smlouvy o bezplatném převodu bytové jednotky do vlastnictví žalobkyně. [9] K odvolání žalobkyně a vedlejšího účastníka Vrchní soud v Praze: 1) usnesením ze dne 5. 5. 2021, č. j. 4 Cmo 309/2019-897, ve výroku I. změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že schválil smír, jehož obsahem je smlouva o převodu b