28 Cdo 1335/2019 — Nejvyšší soud

28 Cdo 1335/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 6. 2019 Spisová značka:28 Cdo 1335/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:28.CDO.1335.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Bezdůvodné obohacení Nebytové prostory Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017 § 132 o. s. ř. § 241a odst. 1 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017 § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. ve znění od 30.09.2017 § 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017 Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:23. 9. 2019 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí IV.ÚS 3166/19 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 1335/2019-265 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobce J. J., narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Ludmilou Pávkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Kodaňská 558, proti žalovanému P. D., advokátu, narozenému dne XY, se sídlem XY, o zaplacení 617.812,60 Kč a 140.989 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 27 C 1/2015, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. září 2018, č. j. 19 Co 170/2018 - 209, t a k t o : I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 14.084,40 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ludmily Pávkové, advokátky se sídlem v Praze 1, Kodaňská 558. O d ů v o d n ě n í : Městský soud v Praze k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 12. 9. 2018, č. j. 19 Co 170/2018 - 209, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 9. 5. 2017, č. j. 27 C 1/2015-107, ve znění opravného usnesení ze dne 31. 5. 2017, č. j. 27 C 1/2015-131 [jehož výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 617.812,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od 6. 5. 2014 do zaplacení a částku 140.989 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od 6. 5. 2014 do zaplacení, výrokem II. uložil žalovanému povinnost zaplatit ČR - Obvodnímu soudu pro Prahu 1 na nákladech řízení částku 11.692 Kč a výrokem III. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 111.363 Kč k rukám zástupkyně žalobce], a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 28.168,80 Kč k rukám zástupkyně žalobce (výrok II.). Soudy obou stupňů tak po provedeném dokazování rozhodly o uplatněném nároku žalobce, zmocněného ostatními spoluvlastníky budovy č. p. XY v k. ú. XY, obec XY, na zaplacení částky 617.812,60 Kč, jako dlužného nájemného neuhrazeného žalovaným za rok 2011 a leden až září 2012 za užívání nebytových prostor v tomto domě ve 3. nadzemním podlaží, a jako neuhrazeného vyúčtování za služby spojené s užíváním těchto prostor za rok 2010, 2011 a měsíce leden až září 2012, to vše podle smlouvy o nájmu nebytových prostor (o celkové ploše 80,51 m2) na dobu neurčitou, uzavřené vlastníky domu a žalovaným dne 31. 8. 2009 s účinností od 1. 9. 2009, a dále zaplacení částky 140.989 Kč jako náhrady za bezdůvodné obohacení, které žalovanému vzniklo tím, že v období od února do května 2013 nebytový prostor (po skončení nájemního vztahu ke dni 31. 8. 2010) užíval a předal jej žalobci až dne 3. 6. 2013, z níž částka 119.369 Kč představuje ekvivalent nájemného za období od února do května 2013, a částka 31.620 Kč je vyúčtováním služeb spojených s užíváním nebytového prostoru žalovaným za období říjen 2012 až květen 2013. Takto uplatněný nárok byl v žalobě dovozován z existence dluhu žalovaného, jenž uznal v celkové výši 714.443,60 Kč v dohodě o splátkách uzavřené mezi účastníky dne 30. 12. 2012, v níž se jej zavázal zaplatit ve stanovených měsíčních splátkách na určený bankovní účet pod ztrátou výhody splátek. Tomuto závazku však nedostál a splnil jej jen částečně. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, že účastníci uzavřeli dne 31. 8. 2009 s účinností od 1. 9. 2009 smlouvu o nájmu nebytových prostor (o celkové ploše 80,51 m2) na dobu neurčitou, v níž bylo sjednáno nájemné 26.500 Kč měsíčně, zálohy na služby 2.500 Kč měsíčně, způsob a termíny plateb nájemného i vyúčtování služeb, že žalovaný řádně nehradil sjednané platby, proto mu byla dne 15. 7. 2010 doručena výpověď z nájmu předmětných prostor s tím, že nájemní vztah skončil ke dni 31. 8. 2010, že žalobcem vyvolaný spor o vyklizení předmětných prostor žalovaným, vedený u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 24 C 213/2010, byl ukončen dne 27. 4. 2012 tím, že soud schválil smír účastníků, podle nějž žalovaný nebytové prostory vyklidí a předá je do 31. 12. 2012, že při tomto jednání bylo žalovanému předloženo vyúčtování dlužného nájemného a za služby spojené s užíváním nebytových prostor, že žalovaný se zavázal, že vyčíslený dluh bude postupně splácet, že žalovaný své závazky nesplnil, a proto byl dne 15. 10. 2012 písemně upomenut o zaplacení částky 691.443,60 Kč, že účastníci uzavřeli dne 30. 12. 2012 dohodu o splátkách (dále jen „dohoda ze dne 30. 12. 2012“), v níž žalovaný uznal dluh v celkové výši 714.443,60 Kč a zavázal se jej zaplatit v měsíčních splátkách stanovených v dohodě, že žalobci uhradil celkem 129.000 Kč, z níž částka 29.869 Kč byla započtena na leden 2013, a zbývající část na celkový dluh, že žalovaný naposledy zaplatil dne 16. 4. 2013 splátku 20.000 Kč a že předmětné prostory užíval do konce května 2013, přičemž je žalobci odevzdal až dne 3. 6. 2013. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení tvrdil, že dohodu ze dne 30. 12. 2012 nepodepsal, vyžádal soud prvního stupně znalecký posudek z oboru písmoznalectví znalkyně Mgr. Marie Beňové (ze dne 21. 1. 2017), z nějž bylo zjištěno, že podpis žalovaného na této dohodě je - vzhledem ke značné variabilitě jeho podpisů - v rovině nízké pravděpodobnosti jeho pravým podpisem, ovšem při výslechu před soudem znalkyně své stanovisko podrobně vysvětlila a konstatovala, že je pravděpodobnější, že se jedná o podpis žalovaného. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně dovodil, že nájem nebytových prostor žalovanému skončil dne 31. 8. 2010 a že počínaje dnem 1. 9. 2010 tyto prostory sloužící k provozu jeho advokátní kanceláře užíval bez právního důvodu, na čemž nic nemění ani skutečnost, že v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 24 C 213/2012, byl schválen smír účastníků, neboť nová nájemní smlouva mezi účastníky uzavřena nebyla. Pokud jde o dohodu ze dne 30. 12. 2012, dospěl odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) k závěru, že ji žalovaný podepsal, čemuž nasvědčuje nejen vyžádaný znalecký posudek ve spojení s podrobným výslechem znalkyně, ale i další důkazy, zejména e-mailová korespondence účastníků; byť žalovaný tvrdil, že jeho počítač mohl být někým zneužit, žádné důkazy k tomu nepředložil, a ani nekonkretizoval, který z e-mailů by měl být podvržen, a nevysvětlil, jak by k tomu mohlo dojít. Významnou je taktéž i okolnost, že žalovaný po uzavření dohody realizoval platby ve prospěch žalobce se správně uvedeným variabilním symbolem. Skutečnost, že žalovaný svůj dluh v dohodě ze dne 30. 12. 2012 uznal co do důvodu i výše s tím, že se zavázal jej splnit ve splátkách, má za následek přechod důkazního břemene ohledně případné neexistence závazku na žalovaného, který však přes poučení soudem žádné důkazy nepředložil ani nenavrhl. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalovanému vzniklo užíváním předmětných nebytových prostor bez nájemní smlouvy bezdůvodné obohacení (§ 451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, ve spojení s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Při určení jeho výše pak shodně se soudem prvního stupně dovodil, že navazovalo-li toto užívání nebytových prostor žalovaným po 30. 8. 2010 bezprostředně na nájemní smlouvu, účastníci byli srozuměni s tím, že platby za užívání těchto prostor zůstanou ve výši původně sjednaného nájemného, v dohodě ze dne 30. 12. 2012 oba účastníci z takto sjednaného nájemného vycházeli, přičemž žalovaný část plateb takto realizoval, lze částku původního nájemného považovat za obvyklý nájem. Z tohoto důvodu odvolací soud shodně se soudem prvního stupně neshledal potřebným „vyžádat znalecký posudek na obvyklé nájemné v místě a čase“. Námitku žalovaného, že užíval o jednu místnost méně, než bylo v nájemní smlouvě sjednáno a že musel strpět stavební práce na fasádě domu, a v důsledku nich i promrzání odpadního potrubí, nepovažoval za důvodnou, jelikož těchto „vad nájmu“ se měl žalovaný dovolat v průběhu trvání nájemního vztahu a případně požadovat slevu z nájemného.