28 Cdo 1511/2022 — Nejvyšší soud

28 Cdo 1511/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:21. 6. 2022 Spisová značka:28 Cdo 1511/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:28.CDO.1511.2022.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Náhradní pozemek Zmírnění křivd (restituce) Pozemkový úřad Dotčené předpisy:§ 11 odst. 1 předpisu č. 229/1991 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:19. 9. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 1511/2022-1040 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Zdeňka Sajdla a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a Mgr. Petra Krause ve věci žalobců: a) B.-A. K. H., nar. XY, bytem XY, a b) P. G., nar. XY, bytem v XY, oba zastoupeni JUDr. Jiřím Hartmannem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 5/49, proti žalované: Česká republika – Státní pozemkový úřad, IČ 01312774, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 25 C 194/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. března 2022, č. j. 5 Co 1113/2021-978, t a k t o: I. Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. března 2022, č. j. 5 Co 1113/2021-978, se zrušuje v části výroku II., týkající se bezúplatného převodu pozemků parc. č. XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY a XY v k. ú. XY, parc. č. XY, XY, XY a XY v k. ú. XY, parc. č. XY, XY a XY v k. ú. XY, parc. č. XY a XY v k. ú. XY a parc. č. XY v k. ú. XY ze žalované na žalobce, a ve výrocích III. a IV.; současně se zrušuje i rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. srpna 2021, č. j. 25 C 194/2019-835, v části výroku I., v níž byl nahrazen projev vůle žalované směřující k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků parc. č. XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY a XY v k. ú. XY, parc. č. XY, XY, XY a XY v k. ú. XY, parc. č. XY, XY a XY v k. ú. XY, parc. č. XY a XY v k. ú. XY a parc. č. XY v k. ú. XY na žalobce, a ve výroku III. a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Českých Budějovicích k dalšímu řízení. II. Jinak se dovolání odmítá. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „odvolací soud“) ze dne 4. 3. 2022, č. j. 5 Co 1113/2021-978 – poté, co byl rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 17. 8. 2021, č. j. 25 C 194/2019-835, ve vyhovujícím výroku I. částečně zrušen a řízení ohledně některých z požadovaných náhradních zemědělských pozemků bylo zastaveno (výrok I. rozsudku odvolacího soudu) – byl rozsudek soudu prvního stupně (ve zbývající části výroku I., v níž bylo žalované uloženo bezúplatně převést na žalobce zde specifikované náhradní zemědělské pozemky) potvrzen (výrok II. rozsudku odvolacího soudu); odvolací soud současně rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výroky III. a IV. rozsudku odvolacího soudu). 2. Odvolací soud vzal za správná skutková zjištění soudu prvního stupně i z nich vycházející závěr, že žalobci jsou oprávněnými osobami (§ 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, dále jen „zákon o půdě“), kterým (resp. jejich právnímu předchůdci) pro zákonem stanovenou překážku nebylo lze vydat původní pozemky, a jež mají proto nárok na vydání jiných zemědělských pozemků (§ 11, § 11a zákona o půdě). Restituční nárok nebyl navzdory aktivnímu přístupu žalobců ani 25 let po podání restitučního návrhu plně uspokojen, a to i pro liknavost a svévoli na straně žalované (a jejího předchůdce Pozemkového fondu České republiky). Odvolací soud proto žalobu o bezúplatný převod pozemků (v uvedeném rozsahu) na žalobce shledal důvodnou. 3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala dovolání žalovaná. Brojila vůči té části výroku II., jíž byla zavázána převést na žalobce bezúplatně pozemky parc. č. XY a XY v k. ú. XY, parc. č. XY, XY, XY a XY v k. ú. XY, parc. č. XY, XY, XY, XY a XY v k. ú. XY, parc. č. XY a XY v k. ú. XY, parc. č. XY, XY, XY a XY v k. ú. XY, parc. č. XY a XY v k. ú. XY, parc. č. XY v k. ú. XY, parc. č. XY, XY a XY v k. ú. XY, parc. č. XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY a XY v k. ú. XY a parc. č. XY, XY, XY a XY v k. ú. XY. Předestřela otázku vhodnosti převodu uvedených pozemků na oprávněné osoby coby pozemků náhradních. Měla za to, že se při jejím řešení odvolací soud odchýlil od judikatury Nejvyššího soudu. Odkázala přitom na rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3546/2017, ze dne 6. 3.2019, sp. zn. 28 Cdo 4589/2018, ze dne 9. 3. 2021, sp. zn. 28 Cdo 484/2021, ze dne 12. 10. 2021, sp. zn. 28 Cdo 2648/2021, ze dne 31. 1. 2018, sp. zn. 28 Cdo 2430/2016, ze dne 12. 1. 2021, sp. zn. 28 Cdo 3676/2020, a ze dne 2. 6. 2020, sp. zn. 28 Cdo 1191/2020, a usnesení téhož soudu ze dne 16. 2. 2021, sp. zn. 28 Cdo 67/2021, ze dne 29. 3. 2022, sp. zn. 28 Cdo 618/2022, ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. 28 Cdo 605/2022, ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. 28 Cdo 2857/2018, ze dne 28. 1. 2020, sp. zn. 28 Cdo 3743/2019, a ze dne 16. 9. 2020, sp. zn. 28 Cdo 2776/2020, a rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 25. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 9/03. Navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu, jakož i soudu prvního stupně, v naznačeném rozsahu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 4. Žalobci navrhli, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl, případně zamítl. 5. Přípustnost dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu (jež nepatří do okruhu usnesení vyjmenovaných v § 238a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „o. s. ř.“) je třeba poměřovat ustanovením § 237 o. s. ř., podle něhož „není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení dovolatelem vymezené otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“. 6. Judikaturou dovozeným závěrem, že při liknavém či diskriminujícím postupu žalované se mohou oprávněné osoby domáhat také převodu konkrétních náhradních pozemků bez předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky (viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, pod č. 62/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; nebo ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5368/2015), nebyly popřeny závěry dosavadní judikatury dovolacího soudu, která jako podmínku pro vyhovění žalobě na uložení povinnosti bezúplatně převést náhradní zemědělský pozemek oprávněné osobě požaduje, aby šlo o pozemek k převodu „vhodný“ (tedy pozemek, jenž by byl – nebýt liknavého postupu Pozemkového fondu ČR, resp. žalované – do veřejné nabídky takto zařaditelný; k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2009, sp. zn. 28 Cdo 4876/2008, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2011, sp. zn. 28 Cdo 99/2010, ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3304/2014, a ze dne 2. 5. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4400/2015). Ani oprávněná osoba se tudíž nemůže neomezeně domáhat převodu jakéhokoliv zemědělského pozemku z vlastnictví státu (ve správě Státního pozemkového úřadu) a zejména jí takto nelze přiřknout pozemky, jejichž převodu brání jiné právní předpisy či nedostatek vhodnosti jejich zařazení do veřejné nabídky podle zákona o půdě (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. 28 Cdo 2857/2018). 7. V rozhodovací praxi Nejvyššího soudu pak byla dovozena rovněž další kritéria „vhodnosti“ pozemku, a to např., zdali nejde o pozemek zatížený právy třetích osob (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 1568/2011), zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2011, sp. zn. 28 Cdo 99/2010), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2013, sp. zn. 28 Cdo 592/2013), nebo zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2462/2014). Tato hlediska je přitom vždy nutno zkoumat se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání (popřípadě pro nevydání) každého takového pozemku posuzovat zcela samostatně, byť s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5045/2015, či usnesení Nejvyššího soud