28 Cdo 1566/2023 — Nejvyšší soud

28 Cdo 1566/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:6. 6. 2023 Spisová značka:28 Cdo 1566/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:28.CDO.1566.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Zmírnění křivd (restituce) Náhradní pozemek Vlastnictví Dotčené předpisy:§ 11a odst. 1 předpisu č. 229/1991 Sb. § 1114 o. z. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:2. 9. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 1566/2023-1082 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla v právní věci žalobců a) D. K., narozené XY, bytem v XY, b) M. Z., narozeného XY, bytem v XY, obou zastoupených JUDr. Martinem Purkytem, advokátem se sídlem v Praze 5, Náměstí 14. října 496/13, proti žalované České republice – Státnímu pozemkovému úřadu, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, identifikační číslo osoby: 01312774, zastoupené Mgr. Martinem Bělinou, advokátem se sídlem v Praze 8, Pobřežní 370/4, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 9 C 408/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. ledna 2022, č. j. 19 Co 1236/2021-843, takto: Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. ledna 2022, č. j. 19 Co 1236/2021-843, jímž byl výrokem I. potvrzen ve výroku I. rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 2. července 2021, č. j. 9 C 408/2019-689, o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemku parc. č. XY, zapsaného pro obec XY a katastrální území XY na listu vlastnictví č. XY katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, se ruší a v tomto rozsahu se věc vrací Krajskému soudu v Českých Budějovicích k dalšímu řízení; jinak se dovolání odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud v Českém Krumlově (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 2. 7. 2021, č. j. 9 C 408/2019-689, nahradil projev vůle žalované uzavřít se žalobci v rozhodnutí individualizovanou smlouvu o bezúplatném převodu (náhradních) pozemků, mimo jiných označených pozemků, i pozemku parc. č. XY, zapsaného pro obec a katastrální území XY na listu vlastnictví č. XY katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, pozemku parc. č. XY, zapsaného pro obec a katastrální území XY na listu vlastnictví č. XY katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, a pozemku parc. č. XY, zapsaného pro obec XY a katastrální území XY na listu vlastnictví č. XY katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště XY – dále také „předmětné pozemky“ (výrok I.). Žalované uložil povinnost nahradit žalobcům k rukám jejich zástupce náklady řízení ve výši 360.531,60 Kč (výrok II.). 2. K odvolání žalované Krajský soud v Českých Budějovicích (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 13. 1. 2022, č. j. 19 Co 1236/2021-843, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I., pokud jím bylo rozhodnuto o nahrazení projev vůle žalované uzavřít se žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemků parc. č. XY, parc. č. XY a parc. č. XY, potvrdil (výrok I.), a ohledně dalších ve výroku I. označených pozemků a ve výroku II. o nákladech řízení rozsudek soudu prvního stupně zrušil a v uvedeném rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok II.). 3. Odvolací soud se v rozsahu korespondujících odvolacích námitek žalované zabýval převoditelností žalobci nárokovaných náhradních pozemků, přičemž vyjma pozemků parc. č. XY, parc. č. XY a parc. č. XY, se neztotožnil se závěry soudu prvního stupně o vhodnosti dalších pozemků k převodu na žalobce coby oprávněné osoby, neboť z různých důvodů u pozemků, jež specifikoval ve výroku II. rozsudku, neshledal podle stavu dokazování provedeného soudem prvního stupně pozemky pro možnou zákonnou překážku restituce in integrum na žalobce převoditelné. V případě pozemku parc. č. XY v katastrálním území XY se však ztotožnil se soudem prvního stupně, že jej na žalobce převést lze, neboť plánovaná stavba skupinového vodovodu XY a ploch pro splaškovou kanalizaci, včetně čerpací stanice, je svou povahou stavbou technické infrastruktury [viz ustanovení § 2 odst. 1 písm. m) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon č. 183/2006 Sb.“)], jež není s ohledem na výjimku popsanou v bodě 4. ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon č. 503/2012 Sb.“), překážkou převodu pozemku na jiné osoby. Zákonnou překážku převoditelnosti neshledal odvolací soud – ve shodě se soudem prvního stupně – ani u pozemku parc. č. XY v katastrálním území XY, u nějž žalovanou vytýkaná funkční souvislost a ani stav společného obhospodařování s jiným pozemkem překážku převoditelnosti nepředstavují. Tím je podle úsudku odvolacího soudu pouze přímá zastavěnost pozemku stavbou, popřípadě jeho funkční souvislost se stavbou, a z toho vyplývající nezbytnost pozemku pro užívání stavby. Konečně, ani u pozemku parc. č. XY v katastrálním území XY nezjistil, stejně jako soud prvního stupně, žádný důvod, pro který by pozemek nemohl být jako vhodný na žalobce převeden. Poté, kdy příslušným výpisem z katastru nemovitostí odvolací soud prověřil relevanci námitky žalované, že u tohoto pozemku probíhá vkladové řízení o převodu vlastnického práva k němu na třetí osobu, uzavřel, že podle stavu zápisu v katastru nemovitostí je žalovaná stále vedena jako vlastník pozemku a nebylo zjištěno, že by nějaké vkladové řízení probíhalo. II. Dovolání, návrh na odklad právní moci a vykonatelnosti a vyjádření k dovolání a k návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti 4. Proti výroku I. rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (dále táž „dovolatelka“) dovolání majíc je ve smyslu ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále „o. s. ř.“), za přípustné pro řešení otázky vhodnosti pozemků parc. č. XY, parc. č. XY a parc. č. XY k převodu coby pozemků náhradních na oprávněné osoby, při jejímž posouzení se měl odvolací soud odchýlit od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu představované závěry obsaženými v rozsudcích Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2007, sp. zn. 28 Cdo 2518/2006, ze dne 15. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 1568/2011, ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4086/2013, a v usneseních Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2006, sp. zn. 30 Cdo 2021/2005, ze dne 14. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 855/2010, ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. 28 Cdo 3863/2012, ze dne 12. 12. 2013, sp. zn. 28 Cdo 592/2013, ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2462/2014, ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4474/2014, a ze dne 6. 10. 2016, sp. zn. 28 Cdo 1547/2016 (tato rozhodnutí, stejně jako dále označená rozhodnutí dovolacího soudu, jsou přístupná na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz). 5. Po připomenutí obecných východisek reflektujících případy zákonných a judikaturou ustavených překážek pro převod náhradních pozemků oprávněným osobám uplatnila dovolatelka konkrétní námitky ve vztahu k převoditelnosti předmětných pozemků. V případě pozemku parc. č. XY v katastrálním území XY žalovaná namítala, že závěr odvolacího soudu o výjimce negující zákonnou překážku převoditelnosti označeného pozemku [viz § 6 odst. 1 písm. b) bod 4. zákona č. 503/2012 Sb.] je předčasný, pokud se odvolací soud současně nezabýval tím, zda bude možné pozemek po vybudování čerpací stanice bez problémů zemědělsky využívat, přičemž za nerozhodnou označila skutečnost, že plánovaná stavba zasáhne pozemek jen v malé výměře. Výtku předčasného závěru o absenci funkční souvislosti uplatnila dovolatelka i ve vztahu k pozemku parc. č. XY v katastrálním území XY. Soudy obou stupňů se dostatečným způsobem nezabývaly funkčním spojením tohoto pozemku s pozemkem jiným. Uvedla, že v jižní části pozemku se nacházejí drobné stavby a příslušenství, které nepochybně neslouží k samostatnému užívání, ale právě k užívání s pozemkem (stavbami) jinými. Namítala současně, že soudy nezkoumaly ani to, jaký je charakter těchto drobných staveb a zda nezakládají překážku pro vydání dle ustanovení § 11 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o půdě“). Překážku převoditelnosti na žalobce pak dovolatelka namítala i u pozemku parc. č. XY v katastrálním území XY, k němuž vzniklo na zákla