28 Cdo 197/2019 — Nejvyšší soud

28 Cdo 197/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:16. 5. 2019 Spisová značka:28 Cdo 197/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:28.CDO.197.2019.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Zmírnění křivd (restituce) Družstvo Církev (náboženská společnost) Stát Neplatnost právního úkonu Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017 § 80 o. s. ř. ve znění od 01.01.2014 § 60a odst. 5 předpisu č. 219/2000Sb. § 29 předpisu č. 229/1991Sb. § 986 o. z. § 243e odst. 1,2 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:12. 8. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 197/2019-315 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobkyně V. C., narozené dne XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Ondřejem Preussem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 3, Kubelíkova 29, proti žalovaným 1) Stavebnímu bytovému družstvu Dobřichovice, se sídlem v Dobřichovicích, Za Parkem 866, IČ 000 37 280, zastoupenému JUDr. Lenkou Vančatovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Žitná 562/10, 2) Rytířskému řádu Křižovníků s červenou hvězdou, se sídlem v Praze 1, Platnéřská 191/4, IČ 004 08 026, zastoupenému JUDr. Ing. Jiřím Davidem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Kaprova 40/12, a 3) České republice - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, IČ 697 97 111, Územní pracoviště Střední Čechy, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o výmaz zápisů ve veřejném rejstříku a o určení vlastnického práva státu, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 5 C 355/2016, o dovolání žalobkyně a žalované 3) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. května 2018, č. j. 28 Co 40/2018-264, t a k t o : I. Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 24. května 2018, č. j. 28 Co 40/2018-264, se - vyjma části výroku II., jíž ve výroku I. potvrdil rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 26. září 2017, č. j. 5 C 355/2016-165, ve znění opravného usnesení ze dne 13. února 2018, č. j. 5 C 355/2016-193 - zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení. II. Dovolání žalobkyně proti části výroku II. rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. května 2018, č. j. 28 Co 40/2018-264, jíž ve výroku I. potvrdil rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 26. září 2017, č. j. 5 C 355/2016-165, ve znění opravného usnesení ze dne 13. února 2018, č. j. 5 C 355/2016-193, se zamítá. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud Praha - západ (po změně žaloby jím připuštěné) výrokem I. rozsudku ze dne 26. 9. 2017, č. j. 5 C 355/2016-165, ve znění opravného usnesení ze dne 13. 2. 2018, č. j. 5 C 355/2016-193, zamítl žalobu, aby byly „a) vymazány zápisy, jež byly provedeny v Katastru nemovitostí, Katastrálním úřadem pro XY, Katastrální pracoviště XY, vklad práva proveden rozhodnutím pod č. j. v. 9963/2006-210, vklad práva zapsán v Katastru nemovitostí dne 18. 1. 2017, právní účinky vkladu dnem 29. 11. 2006, b) vymazány zápisy, jež byly provedeny v Katastru nemovitostí, Katastrálním úřadem pro XY, Katastrální pracoviště XY, vklad práva proveden rozhodnutím pod č. j. v. 662/2004-210, vklad práva zapsán v Katastru nemovitostí dne 15. 3. 2004, právní účinky vkladu dnem 3. 2. 2004, pokud se týká pozemku p. č. XY, c) vymazány zápisy, jež byly provedeny v Katastru nemovitostí, Katastrálním úřadem pro XY, Katastrální pracoviště XY, vklad práva proveden rozhodnutím pod č. j. v. 2633/2016-210, vklad práva zapsán v Katastru nemovitostí dne 23. 3. 2016, právní účinky vkladu dnem 29. 2. 2016, jakož i veškeré zápisy, jimiž došlo k rozdělení pozemků p. č. XY a p. č. XY, katastrální území XY, obec XY, na základě geometrického plánu č. 1768-180/2015, vyhotoveném R. S., úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem, na pozemky p. č. XY, katastrální území XY, obci XY“, výrokem II. zamítl návrh žalobkyně, aby bylo určeno, že vlastníkem pozemků p. č. XY, nacházejících se v obci a k. ú. XY je žalovaná 3); dále rozhodl, že žalobkyně je povinna nahradit náklady řízení žalovanému 1) ve výši 14.000 Kč k rukám jeho zástupkyně, žalovanému 2) ve výši 20.328 Kč k rukám jeho zástupce a žalované 3) ve výši 1.200 Kč (výrok III.). Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že smlouvou o bezúplatném převodu vlastnictví k nemovitostem uzavřenou mezi žalovanými 1) a 3) dne 5. 1. 2004 (správně 28. 1. 2004 – pozn. NS) byl mimo jiné na žalovaného 1) převeden pozemek p. č. XY v obci a k. ú. XY, a to (nesprávně) podle § 60a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon č. 219/2000 Sb.“), s právními účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ke dni 3. 2. 2004, že další smlouvu o bezúplatném převodu nemovitostí ze dne 6. 11. 2006 (správně 16. 11. 2006 – pozn. NS) převedla žalovaná 3) na žalovaného 1) podle § 22 téhož zákona pozemek parc. č. XY v obci a k. ú. XY, a že smlouvou o bezúplatném převodu vlastnictví jednotky uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným 1) dne 16. 12. 2009 nabyla žalobkyně bytovou jednotku č. XY v domě č. p. XY a č. p. XY na pozemcích p. č. XY a p. č. XY v k. ú. XY a podíl o velikosti 115/1709 na společných částech budovy a pozemku p. č. XY, a takto je zapsána jako vlastnice v katastru nemovitostí. Z výzvy k vydání zemědělské nemovitosti podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále jen „zákon č. 428/2012 Sb.“), soud zjistil, že žalovaný 2) „požádal dne 23. 7. 2013“ o vydání mimo jiné pozemku p. č. XY v obci a k. ú. XY, z nějž byly později vyměřeny pozemky p. č. XY a p. č. XY. Dne 3. 2. 2016 pak byla mezi žalovanými 1) a 2) uzavřena „Dohoda o narovnání“, na základě které převedl žalovaný 1) na žalovaného 2) pozemky p. č. 175 a 182 (rozdělené geometrickým plánem R. S. na pozemky p. č. XY), neboť šlo o církevní majetek, který byl na žalovaného 1) zřejmě převeden v rozporu s blokačními ustanoveními § 29 zákona o půdě a § 3 zákona č. 92/1991 Sb. Usnesením žalovaného 1) ze dne 25. 11. 2015 vzala členská schůze na vědomí vyrovnání s žalovaným 2) ve věci pozemku p. č. XY v k. ú. XY. Dále bylo zjištěno, že rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 8. 2013, č. j. 11 Cmo 1/2013-204, byl změněn rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 10. 9. 2012, č. j. 45 Cn 231/2011-119, tak, že byla zamítnuta žaloba žalobkyně na uložení povinnosti žalovanému Stavebnímu bytovému družstvu Dobřichovice uzavřít se žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu spoluvlastnického podílu v rozsahu 7015/104249 k pozemkům p. č. XY a XY v k. ú. XY, neboť dospěl k závěru, že žalovaný nebyl povinen převést bezúplatně podíl na pozemku p. č. XY na žalobkyni, jelikož tento pozemek na něj nebyl převeden podle § 60a zákona č. 219/2000 Sb., nýbrž podle § 22 tohoto zákona, a podíl na pozemku p. č. XY nemůže být předmětem převodu na žalobkyni, když netvoří jeden funkční celek s pozemky p. č. XY a p. č. XY, které jsou zastavěny domy č. p. XY a XY, a nemohl být proto správně převeden na žalovaného spolu s pozemky p. č. XY a p. č. XY podle § 60a zákona č. 219/2000 Sb. Dovolání žalobkyně proti tomuto rozsudku bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. 26 Cdo 1282/2014, a ústavní stížnost žalobkyně podaná proti citovaným rozhodnutím byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2016, sp. zn. II. ÚS 863/15. Soud prvního stupně dospěl po takto provedeném dokazování k závěru, že za situace, kdy žalobkyně nemá nárok na převod podílu na pozemcích, nemůže být ani aktivně věcně legitimována k podání určovací žaloby, neboť případným určením vlastnického práva žalované 3) se nezmění její právní postavení, neboť požadovaným určením jí nemůže vzniknout nárok na převod podílu na předmětných pozemcích (z důvodů uvedených v odůvodnění rozsudku Vrchního soudu v Praze). Žalobkyně tudíž nemá na tomto určení ani naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř., neboť o jejím nároku již bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Vrchního soudu v Praze, takže její právní postavení již bylo vyřešeno a požadovaným určením nemůže dojít k jeho změně, a že nepříznivý výsledek předcházejícího soudního řízení nelze zpochybňovat podáním určovací žaloby a požadavkem na přezkoumání ne/platnosti smluv, neboť takový postup by vedl k narušení právní jistoty účastníků. V dalším pak soud prvního stupně zamítl žalobu proto, že povinnost k výmazu zápisů nelze katastrálnímu úřadu uložit a zasahovat tak do jeho pravomoci. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Praze výrokem I. rozsudku ze dne 24. 5. 2018, č. j. 28 Co 40/2018-264