28 Cdo 2248/2023 — Nejvyšší soud

28 Cdo 2248/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:8. 8. 2023 Spisová značka:28 Cdo 2248/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:28.CDO.2248.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Neplatnost právního úkonu Žaloba určovací Vydržení Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 5 odst. 3 předpisu č. 229/1991 Sb. § 134 odst. 1 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:4. 11. 2023 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 2947/23 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 2248/2023-299 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla v právní věci žalobců: a) Vratislav Pěchota Jr., Esq., narozen dne 14. března 1959, advokát se sídlem 14 Penn Plaza, 225 West 34th Street, Suite 1800, New York, Spojené státy americké (doručovací adresa v České republice Praha 2, Mánesova 1645/87), správce pozůstalosti po T. K., b) M. A. E. K., c) M. P. K., žalobci b) a c) zastoupeni Vratislavem Pěchotou Jr., Esq., advokátem, se sídlem 14 Penn Plaza, 225 West 34th Street, Suite 1800, New York, Spojené státy americké (se sídlem v České republice Praha 2, Mánesova 1645/87), d) J. H., zastoupený JUDr. Milanem Kyjovským, advokátem se sídlem v Brně, Jaselská 202/19, proti žalované: Incanto, a. s., se sídlem v Brně, Jandáskova 1957/24, identifikační číslo osoby: 26934582, zastoupená Mgr. Davidem Vaníčkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Hlinky 505/118, o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 39 C 162/2020, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. října 2022, č. j. 70 Co 94/2021-252, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům a), b) a c) náklady dovolacího řízení ve výši 7.740,- Kč k rukám jejich zástupce, Vratislava Pěchoty Jr., Esq., se sídlem v České republice Praha 2, Mánesova 1645/87, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. III. Ve vztahu mezi žalovanou a žalobcem d) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Městský soud v Brně (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 30. 4. 2021, č. j. 39 C 162/2020-159, určil, že žalobci jsou ve specifikovaných podílech spoluvlastníky pozemků parc. č. XY a parc. č. XY, obou v katastrálním území XY, vymezených geometrickým plánem č. 1369-56/2013 – dále „předmětné pozemky“ (výroky I. a II.), a žalované uložil povinnost nahradit žalobcům náklady řízení, a to žalobcům a), b) a c) k rukám jejich zástupce ve výši 33.500,- Kč a žalobci d) k rukám jeho zástupce ve výši 6.776,- Kč (výroky III. a IV.). 2. Krajský soud v Brně (dále „odvolací soud“) k odvolání žalované rozsudkem ze dne 12. 10. 2022, č. j. 70 Co 94/2021-252, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. potvrdil s tím, že geometrický plán č. 1369-56/2013 je nedílnou součástí rozsudku soudu prvního stupně (výroky I. a II.), ve výroku III. změnil tak, že žalované uložil povinnost nahradit každému z žalobců a), b) a c) k rukám jejich zástupce náklady řízení ve výši 13.326,67 Kč (výrok III.), a ve výroku IV. změnil tak, že žalované uložil povinnost nahradit žalobci d) k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 4.114,- Kč (výrok IV.). Rozhodl rovněž o náhradě nákladů odvolacího řízení (výroky V. a VI.). 3. Soudy nižších stupňů vyšly ze zjištění, že rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne 16. 5. 2014, č. j. 3239/92/81-RBD, bylo podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále „zákon o půdě“), rozhodnuto, že žalobci, respektive jejich právní předchůdci, jsou v konkretizovaných podílech spoluvlastníky předmětných pozemků, avšak katastrální úřad následně odmítl provést zápis jejich vlastnického práva do katastru nemovitostí s odůvodněním, že nový stav nenavazuje na dosavadní zápisy. Správkyně konkurzní podstaty úpadce Brněnských cihelen, státního podniku – v likvidaci (podle zákona o půdě osoba povinná – dále též „úpadce“) totiž převedla vlastnické právo k předmětným pozemkům na základě kupní smlouvy ze dne 31. 3. 2000 na A. K., přestože k těmto pozemkům byl oprávněnými osobami řádně a včas uplatněn restituční nárok ve smyslu zákona o půdě, o čemž správkyně konkurzní podstaty věděla. Soudy nižších stupňů proto dovodily, že zmíněná kupní smlouva ze dne 31. 3. 2000 je neplatná pro rozpor s ustanovením § 68 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon č. 328/1991 Sb.“). Dále konstatovaly, že A. K. ani její právní nástupci [A., do níž byly předmětné pozemky dne 23. 10. 2000 jmenovanou coby zakladatelkou vloženy jako nepeněžitý vklad, a žalovaná a A., zanikla fúzí se žalovanou (kupující A. K. se stala předsedkyní dozorčí rady společnosti A., a místopředsedkyní představenstva žalované, předsedou představenstva obou obchodních korporací byl její manžel J. K.)] vlastnické právo k předmětným pozemkům nenabyli ani vydržením, neboť nebyli v dobré víře o tom, že jim vlastnické právo k předmětným pozemkům náleží. 4. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, považujíc je za přípustné ve smyslu ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále „o. s. ř.“), pro odklon odvolacího soudu od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a pro existenci otázky dovolacím soudem dosud neřešené. Namítá, že neplatnost kupní smlouvy ze dne 31. 3. 2000 nelze dovozovat z porušení ustanovení § 5 odst. 3 zákona o půdě a ustanovení § 68 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., jelikož správkyně konkurzní podstaty není osobou povinnou dle zákona o půdě a uplatněných restitučních nároků si nebyla vědoma. Upozornila, že žalobci neuplatnili vylučovací žalobu v rámci konkurzního řízení, pročež jim zůstalo toliko právo na vydání zpeněženého výtěžku z konkurzní podstaty. Vyjádřila rovněž přesvědčení, že A. K. nabyla vlastnické právo k předmětným pozemkům v dobré víře, jelikož smlouvu o koupi těchto pozemků ze dne 31. 3. 2000 uzavřela se správkyní konkurzní podstaty, tedy s úřední osobou, a za souhlasu konkurzního soudu, a tudíž došlo k vydržení vlastnického práva k nárokovaným pozemkům, přičemž nedostatkem dobré víry nejsou postiženi ani právní nástupci A. K. Za dovolacím soudem dosud neřešenou pak považovala otázku, které z vlastnických práv má být považováno za primární, tedy zda vlastnické právo nabyté vydržením v dobré víře v platnost kupní smlouvy uzavřené se správkyní konkurzní podstaty a schválené pravomocným rozhodnutím soudu, či vlastnické právo přiznané dle zákona o půdě. Navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu, jakož i rozsudek soudu prvního stupně, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 5. Žalobci a), b) a c) ve svém vyjádření k dovolání žalované označili rozsudek odvolacího soudu za věcně i právně správný. Připomněli též rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2016, sp. zn. 28 Cdo 3368/2016, a ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. 28 Cdo 1692/2021 (zmíněné rozsudky, stejně jako dále citovaná rozhodnutí dovolacího soudu, jsou přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz), které byly vydány ve skutkově obdobných věcech a v nichž již byla vyvrácena argumentace předkládaná opakovaně žalovanou i v přítomné věci. Navrhli, aby Nejvyšší soud dovolání žalované odmítl, popřípadě zamítl. 6. Žalobce d) se k dovolání žalované nevyjádřil. 7. Žalobce a), T. K., dne 31. 12. 2022 zemřel. Proto bylo v souladu s ustanovením § 107 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. (se zřetelem na ustanovení § 1677 odst. 1 a § 1566 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) usnesením Městského soudu v Brně ze dne 9. 6. 2023, č. j. 39 C 162/2020-295, rozhodnuto o procesním nástupnictví po označeném žalobci. Listinou o povolání správce pozůstalosti sepsanou formou notářského zápisu Mgr. Pavlem Bernardem, notářem se sídlem v Brně dne 11. 6. 2015, po NZ 415/2015, N 399/2015, Z 22/2015, byl povolán správcem veškeré pozůstalosti T. K., která se nachází na území České republiky, Vratislav Pěchota, Jr., Esq., narozen 14. 3. 1959, advokát se sídlem ve Spojených státech amerických. 8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, u něhož to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.), oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1, věta první, o. s. ř.) a že je splněna i podmínka povinného zastoupení dovolatelky advokátem (§ 241 odst. 1 o. s. ř.