28 Cdo 2807/2022 — Nejvyšší soud

28 Cdo 2807/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:3. 11. 2022 Spisová značka:28 Cdo 2807/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:28.CDO.2807.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zmírnění křivd (restituce) Náhradní pozemek Dotčené předpisy:§ 11a předpisu č. 229/1991 Sb. § 11 odst. 1 písm. c) předpisu č. 229/1991 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:8. 1. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 2807/2022-395 1. USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobce R. J., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Státnímu pozemkovému úřadu, identifikační číslo osoby 013 12 774, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, o převodu jiného zemědělského pozemku oprávněné osobě, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 11 C 149/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2022, č. j. 20 Co 148/2022-379, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : 2. Shora označeným rozsudkem Městského soudu v Praze (dále jen jako „odvolací soud“) byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 22. 11. 2021, č. j. 11 C 149/2018-349, jímž byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít s žalobcem smlouvu (v tam uvedeném znění) o bezúplatném převodu pozemků parc. č. XY a parc. č. XY v katastrálním území XY [jako jiných zemědělských pozemků k uspokojení žalobcova restitučního nároku podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů] a bylo rozhodnuto o nákladech řízení. 3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala dovolání žalovaná (dále jen jako „dovolatelka“) spatřujíc splnění předpokladů přípustnosti dovolání v tom, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu při řešení otázky, zda jsou žalobcem nárokované pozemky jako náhradní k danému účelu vhodné [kdy své námitky v tomto směru dovolatelka připíná k pozemku parc. č. XY v katastrální území XY, k němuž tvrdí, že je součástí jezdeckého areálu a jako takový je předmětem pronájmu jeho provozovateli (jezdeckému klubu) a samostatně je obtížně využitelný]. K tomu dovolatelka vznáší i námitky vůči kvantifikaci restitučního nároku (jeho neuspokojeného zůstatku) zpochybňujíc ocenění nároku dle žalobcem opatřeného znaleckého posudku a kladouc přitom otázku (dle jejího mínění v rozhodování dovolacího soudu nevyřešenou či rozhodovanou rozdílně), zda v případě spornosti nároku při jeho přecenění (s ohledem na stavební charakter odňatých pozemků oceňovaných podle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.) lze považovat nárok za (částečně) uspokojený jen v rozsahu finanční náhrady skutečně poskytnuté žalobcově právní předchůdkyni (jež byla původně odvozována z ceny nestavebních zemědělských pozemků, oceňovaných podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 182/1988 Sb.). S dovoláním dovolatelka spojila i návrh na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. 4. Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“), dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř. 5. Podle ustanovení § 237 o. s. ř., není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 6. Podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (reflektující i rozhodování Ústavního soudu) lze vyhovět žalobě na uložení povinnosti bezúplatně převést oprávněné osobě jiný (náhradní) zemědělský pozemek z vlastnictví státu (v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu žalované; srov. zejm. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, uveřejněný pod číslem 62/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; nález Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. III. ÚS 495/02, publikovaný pod číslem 33/2004 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu; nález Ústavního soudu ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. III. ÚS 495/05, publikovaný pod číslem 174/2007 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu; či nález pléna Ústavního soudu ze dne 13. 12. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 6/05, uveřejněný pod číslem 531/2005 Sb.) za předpokladu, že oprávněnou osobou požadovaný pozemek je k danému účelu „vhodný“, tedy že jde o pozemek, jenž by byl do veřejné nabídky zařaditelný (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. 28 Cdo 4180/2007, uveřejněný pod č. 72/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2009, sp. zn. 28 Cdo 4876/2008, ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5368/2015, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2011, sp. zn. 28 Cdo 99/2010, ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3304/2014, a ze dne 2. 5. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4400/2015). 7. Z měřítek zařaditelnosti pozemku do veřejné nabídky ve smyslu § 11a odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. soudní praxe v prvé řadě zmiňuje absenci zákonných překážek převoditelnosti pozemku z vlastnictví státu (ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb.) a přednostních práv na převod pozemku do vlastnictví uplatněný jinými osobami (§ 7, § 10 zákona č. 503/2012 Sb.) či reálnou možnost bezproblémového užívání (zemědělského obhospodařování) takového pozemku (k jednotlivým kritériím srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2018, sp. zn. 28 Cdo 2687/2018, a v něm citovaná rozhodnutí). Vhodným (způsobilým pozemkem k náhradní naturální restituci v zásadě není ani pozemek, jenž by nebylo lze vydat ani v původní restituci pro zákonem stanovenou překážku tkvící v zastavěnosti pozemku (§ 11 odst. 1 písm. c/ zákona č. 229/1991 Sb.); k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2364/2017, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4447/2017, nebo rozsudek ze dne 13. 11. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3527/2018). 8. V odkazované judikatuře Nejvyšší soud současně znovu připomněl, že překážkou převoditelnosti pozemku (jako zastavěného stavbou) do vlastnictví oprávněné osoby může být i funkční souvislost pozemku se stavbou (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2007, sp. zn. 28 Cdo 2518/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. 28 Cdo 2174/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2010, sp. zn. 28 Cdo 2016/2010, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. 28 Cdo 3863/2012, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 1649/2014), a tedy i u pozemku požadovaného k náhradní naturální restituci je nutné přihlížet k celkové funkční provázanosti s ostatními pozemky a stavbami, mohou-li tvořit vzájemně ucelený soubor pozemků a staveb – areál jako funkční celek (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2015, sp. zn. 28 Cdo 3574/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4474/2014). 8. Posouzení otázky funkční souvislosti pozemků a staveb je vždy úzce provázáno s konkrétními skutkovými okolnostmi případu (závěr o příslušnosti konkrétních pozemků k areálu je ostatně primárně skutkové povahy a vyplývá z hodnocení v řízení provedených důkazů; viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5267/2017, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1707/2018, potažmo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2016, sp. zn. 28 Cdo 3938/2015, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1910/2017). Dovolacímu přezkumu podléhá výhradně správnost právního posouzení věci, jehož přezkum zahrnuje i posouzení, nejsou-li úvahy nalézacích soudů v tomto směru nepřiměřené, zohledňují-li všechny podstatné skutkové okolnosti a nahlížejí-li na věc prizmatem relevantních kritérií (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4447/2017). 9. Podle odvolacím soudem učiněných zjištění jsou oba žalobcem požadované pozemky zemědělsky využitelné a jejich vydání nebrání žádná zákonná překážk