28 Cdo 354/2012 — Nejvyšší soud

28 Cdo 354/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:13. 8. 2012 Spisová značka:28 Cdo 354/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:28.CDO.354.2012.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Pozemkový fond Žaloba určovací Dotčené předpisy:§ 80 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:21. 8. 2012 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 19.10.2012III.ÚS 4036/12JUDr. Jiří Muchaodmítnuto23.5.2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 354/2012 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a Mgr. Zdeňka Sajdla o dovolání dovolatele XAVEROV, akciová společnost, IČ 2724 2731, 147 00 Praha 4, Lopatecká 223/13, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze 6. 6. 2011, sp. zn. 68Co 547/2009, vydanému v právní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 60C 44/2006 (žalobce XAVEROV, a. s., 147 00 Praha 4, Lopatecká 223/13, proti žalovaným: 1) Pozemkovému fondu ČR, IČ 4579 7072, Praha 3, Husinecká 1024/11a, zastoupenému JUDr. Petrou Buzkovou, advokátkou, 110 00 Praha 1, Na Příkopě 22, a 2) Státnímu statku hlavního města Prahy, státnímu podniku v likvidaci, IČ 0006 4092, Praha 5, Holečkova 8, zastoupenému JUDr. Petrem Medunou, advokátem, 110 00 Praha 1, Rytířská 10, o určení vlastnického práva k nemovitostem, za účasti vedlejších účastníků řízení: a) A. I., P., b) Strojservisu Praha, s. r. o., Praha 9, Náchodská 30, zastoupeného JUDr. Václavem Luťchou, advokátem, 110 00 Praha 1, Opatovická 18, c) Fossum Vermietungsgesellschaft Praha, s. r. o., IČ 2570 8706, Praha 2, Kateřinská 466/40, zastoupeného JUDr. Petrem Mrázkem, advokátem, 110 00 Praha 1, Senovážné náměstí č. 23, d) Ing. L. M., P., e) H. R. P., a f) S. M., P., zastoupených (a, b, d, e, f) Ing. Jiřím Vaštou, 100 00 Praha 10, Netlucká 65/7, t a k t o : I. Dovolání s e o d m í t á . II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení o dovolání. O d ů v o d n ě n í : O žalobě žalobce bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 z 23. 3. 2009, č. j. 60C 44/2006-372. Tímto rozsudkem soudu prvního stupně bylo výrokem (označeným I.) zastaveno řízení o žalobním návrhu žalobce, jímž se domáhal určení, že je vlastníkem pozemku v katastrálním území H. (obec P.), dále pozemku v katastrálním území H. P. (obec P.) a pozemku v katastrálním území H. (obec P.). Výrokem (označeným II.) téhož rozsudku bylo určeno, že žalobce je vlastníkem pozemku (vzniklého z pozemku) v katastrálním území H. P. (obec P.), dále pozemku (vzniklého z pozemku v katastrálním území H. P. (obec P.) a také pozemku (vzniklého z pozemku) v katastrálním území H. P. (obec P.), tedy pozemků zapsaných u Katastrálního území pro hlavní město Prahu (katastrální pracoviště P.). Byl však výrokem téhož rozsudku soudu prvního stupně (označeným III.) zamítnut žalobní návrh žalobce, jímž se domáhal určení, že je vlastníkem dalších pěti pozemků v katastrálním území H. (obec P.) a dalších 36 pozemků v katastrálním území H. P. (obec P.), s to s připojením geometrických plánů (jako příloh č. l. 1, 2 a 5), na nichž byly žalobcem uvedené pozemky vyznačeny. Žalobci bylo uloženo zaplatit na náhradu nákladů řízení žalovanému Pozemkovému fondu ČR 15.827,- Kč a žalovanému Státnímu statku hlavního města Prahy 17.969,- Kč, vedlejší účastnici řízení A. I. 11.800,- Kč, vedlejšímu účastníku řízení Strojservisu Praha, s. r. o., 16.184,- Kč a vedlejšímu účastníku řízení Fossum Vermietungsgesellschaft Praha, s. r. o., 14.756,- Kč, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku; ve vztahu mezi žalobcem a původní vedlejší účastnicí řízení A. M. bylo rozhodnuto, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. O odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 z 23. 3. 2009, č. j. 60C 44/2006-372 (ve znění opravného usnesení ze 17. 7. 2009, č. j. 60C 44/2006-432) bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Praze ze 6. 6. 2011, sp. zn. 68Co 547/2009. Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl uvedený rozsudek soudu prvního stupně potvrzen v odvoláním napadeném výroku o věci samé (označeným III.), ve výrocích o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným Státním statkem hl. m. Prahy a ve vztahu mezi žalobcem a vedlejšími účastníky řízení na straně žalovaných (tedy ve výrocích označených V., VI., VII., VIII. a IX). Ve výroku o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným Pozemkovým fondem ČR byl rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že žádný z těchto účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto tak, že žalobce je povinen na jejich úhradu zaplatit žalovanému Pozemkovému fondu ČR 27.960,- Kč, žalovanému Státnímu statku hl. m. Prahy 25.800,- Kč, vedlejšímu účastníku řízení Strojservisu Praha 25.800,- Kč a vedlejšímu účastníku řízení Fossum Vermietungsgesellschaft Praha 25.080,- Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku odvolacího soudu; bylo však rozhodnuto, že ve vztahu mezi žalobcem a vedlejšími účastníky řízení A. I., Ing. L. M., H. R. a S. M. nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. V odůvodnění rozsudku odvolacího soudu bylo uvedeno, že odvolací soud přezkoumal správnost rozhodnutí soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku předcházelo (§ 212 a § 212a občanského soudního řádu) v mezích odvolání (napadajícího zejména zamítavý výrok ve věci samé) a po doplnění dokazování dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Žalující akciová společnost nastoupila v tomto řízení na místo původního žalobce Xaverov, a. s. (IČ 2738 5213), a domáhala se rovněž určení vlastnického práva k pozemkům v katastrálním území H. a H. P. (v žalobě specifikovaným) s poukazem na původní přídělové listiny bývalého Okresního národního výboru P. z 28. 1. 1957 a z 2. 4. 1959 a na administrativní dohodu z 5. 3. 1957 a na to, že jako její právní předchůdci předcházeli Státní plemenářský statek Xaverov, n. p., a dále n. p. Drůbežnictví Xaverov, Drůbežářský průmysl, koncern Praha, a. s., a Drůbežářský průmysl, státní podnik biologických, technických a obchodních služeb, který byl posléze rozhodnutím Ministerstva zemědělství z 29. 3. 1991 zrušen bez likvidace ke dni 31. 3. 1991; veškerý majetek zrušeného státního podniku byl vložen do vlastnictví společnosti Xaverov, a. s., Praha, a to včetně pozemků, k nimž měl zrušený státní podnik právo hospodaření. Odvolací soud poukazoval na to, že soud prvního stupně na základě jím provedených zjištění měl za prokázáno, že žalující akciová společnost Xaverov je právním nástupcem bývalého Státního plemenářského statku Xaverov, n. p. Rovněž měl odvolací soud za to, že soud prvního stupně správně z provedených zjištění dovodil z jakých pozemků vznikly pozemky v katastrálních územích H. a H. P., o něž jde v tomto řízení, a že tyto pozemky jsou konkrétními odkazy na geometrické plány (které měl soud k dispozici) individualizovány tak, aby mohlo být posuzováno vlastnické právo k nim. Odvolací soud poukazoval také na to, že soud prvního stupně vzal z provedených zjištění za prokázáno, že Státní plemenářský statek Xaverov, n. p., byl ke dni 1. 1. 1964 zrušen bez likvidace a jeho majetek byl převeden na Drůbežnictví, národní podnik, Xaverov; ke dni 1. 1. 1989 veškerá majetková práva národního podniku Drůbežářství, n. p., přešla na Drůbežářský průmysl koncern Praha, který byl zrušen k 31. 12. 1988, a s účinností od 1. 1. 1989 byl založen Drůbežářský průmysl, státní podnik biologických, technických a obchodních služeb; ten byl zrušen dne 29. 3. 1991 bez likvidace a jeho majetek, včetně pozemků, k nimž měl právo hospodaření byl ke dni 31. 3. 1991 převeden do akciové společnosti Xaverov, a. s. Praha (IČ 1619 3326) a následně také na žalobce Xaverov, a. s. (IČ 2724 2731). Státní statek hlavního města Prahy, n. p., byl zrušen k 31. 12. 1988 a veškerá jeho práva, povinnosti a závazky i odpovědnost za závazky přešly na Státní statek hlavního města Prahy. Soud prvního stupně tedy shrnul, konstatoval odvolací soud, že žalobci se nepodařilo prokázat, že by k 31. 3. 1991 jeho právnímu předchůdci Drůbežářskému podniku biologických, technických a obchodních služeb, svědčilo právo hospodaření k pozemkům uvedeným ve výroku označeném III. rozsudku soudu prvního stupně, které v rámci delimitace původního fondu byly tedy převedeny na právního předchůdce žalovaného Státního statku hlavního města Prahy. Soud prvního stupně měl za to (uváděl odvolací soud), že v daném případě Česká republika nikdy nepřestala být zapsána jako vlastník uvedených nemovitostí, o něž jde v tomto řízení, a nakládala s nimi