28 Cdo 4495/2018 — Nejvyšší soud

28 Cdo 4495/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 3. 2019 Spisová značka:28 Cdo 4495/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:28.CDO.4495.2018.3 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Pravomoc soudu Obec Zájmové sdružení právnických osob Dotčené předpisy:§ 7 o. s. ř. § 14 odst. 1 předpisu č. 367/1990Sb. § 20a předpisu č. 367/1990Sb. § 20f obč. zák. ve znění do 31.12.1994 § 159 předpisu č. 500/2004Sb. § 160 předpisu č. 500/2004Sb. § 169 předpisu č. 500/2004Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:4. 6. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 2 11 28 Cdo 4495/2018-144USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D. a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně: obec Vysoké Studnice, se sídlem Vysoké Studnice č. 122, identifikační číslo osoby 426 34 610, zastoupené JUDr. Boženou Zmátlovou, advokátkou se sídlem v Jihlavě, Dvořákova 1927/5, proti žalovanému: Svaz vodovodů a kanalizací JIHLAVSKO, se sídlem v Jihlavě, Žižkova 1867/93, identifikační číslo osoby 484 60 915, zastoupenému JUDr. Oldřichem Chudobou, advokátem se sídlem v Praze 4, Při trati 1084/12, o zaplacení částky 70 278 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 4 C 435/2017, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 20. srpna 2018, č. j. 54 Co 136/2018-104, t a k t o : I. Dovolání se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 5.130,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Boženy Zmátlové, advokátky se sídlem v Jihlavě, Dvořákova 1927/5.O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Jihlavě (dále jen jako „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 17. dubna 2018, č. j. 4 C 435/2017-69, zastavil řízení o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 70 278 Kč se specifikovanými úroky z prodlení (výrok I), rozhodl, že po nabytí právní moci jeho usnesení bude věc postoupena Krajskému úřadu Kraje Vysočina (výrok II), rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III), dále o vrácení části soudního poplatku žalobkyni (výrok IV) a vyzval žalobkyni ke sdělení čísla účtu pro vrácení soudního poplatku (výrok V). Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě (dále jen jako „odvolací soud“) usnesením ze dne 20. srpna 2018, č. j. 54 Co 136/2018-104, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II). Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 70 278 Kč jako náhrady za majetkový prospěch, jehož se žalovanému dostalo užíváním vodohospodářského majetku v jejím vlastnictví (dále jen „předmětný majetek“) v období od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2015. Uvedla, že do 31. 12. 2014 byla členkou žalovaného, jenž je dobrovolným svazkem obcí (dále též jen „svazek“) založeným za účelem zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod sdružených měst a obcí; předmětný majetek žalovaný užíval na základě smluv o vkladu majetku žalobkyně do jeho hospodaření. Podle stanov žalovaného však měla být po vystoupení obce ze svazku uzavřena smlouva o vydání majetku a smlouva o finančním vypořádání; k jejich uzavření dosud nedošlo a žalovaný nadále užívá předmětný majetek, a to tak, že jej pronajímá společnosti Vodárenská akciová společnost, a. s. Odvolací soud, stejně tak jako soud prvního stupně, ve svém rozhodnutí dospěl k závěru, že k projednání věci jsou příslušné správní orgány, neboť jde o spor z veřejnoprávní smlouvy, kterou je zakladatelská smlouva žalovaného včetně stanov, jež jsou její součástí. Odmítl argumentaci žalovaného, že smlouva o založení dobrovolného svazku obcí nemůže být veřejnoprávní smlouvou z důvodu, že právní řád v době jejího uzavření neobsahoval pojem veřejnoprávních smluv. Odvolací soud, i s odkazem na usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen jako „zvláštní senát“) ze dne 21. 5. 2008, č. j. Konf 31/2007-82, vyložil, že i před 1. 1. 2006 (kdy nabyl účinnost zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, obsahující i úpravu veřejnoprávních smluv) bylo možné uzavřít veřejnoprávní smlouvy výslovně takto v právním řádu neoznačené (přičemž teorie smlouvu o vytvoření dobrovolného svazku obcí výslovně označuje za veřejnoprávní smlouvu koordinační), o čemž vypovídá i přechodné ustanovení § 182 odst. 2 správního řádu, dle něhož má úprava veřejnoprávních smluv ve správním řádu dopadat i na veřejnoprávní smlouvy uzavřené před jeho účinností. Při zkoumání povahy zakladatelské smlouvy v projednávané věci nelze podle odvolacího soudu užít kritéria (ne)rovnosti stran, jak stran veřejnoprávní smlouvy subordinační nastínil zvláštní senát v rozhodnutí ze dne 21. 5. 2008, č. j. Konf 31/2007-82, neboť se toto hledisko neprosadí v případě koordinačních veřejnoprávních smluv, jejichž prostřednictvím se realizuje spolupráce mezi subjekty veřejné správy, kde vztah nadřízenosti a podřízenosti neexistuje. Za rozhodující proto považoval povahu stran smlouvy a její účel, jímž bylo založení žalovaného za účelem přenesení výkonu části samostatné působnosti členských obcí, konkrétně spravování nakládání s vodou a odpady z toho vznikajícími; zakladatelská smlouva a stanovy žalovaného, které jsou její součástí, tak upravují i práva a povinnosti při výkonu působnosti členských obcí v oblasti veřejné správy. Uvedený závěr není popřen ani skutečností, že založení dobrovolného svazku obcí se řídilo i právní úpravou obsaženou v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“). Za toliko akademickou, bez vlivu na správnost rozhodnutí, považoval odvolací soud námitku, že obce za stejným účelem mohly založit akciovou (či jinou obchodní) společnost, jejíž zakladatelská smlouva byla by nepochybně povahy soukromoprávní. V případě založení žalovaného na ustavující členské schůzi, tedy bez zakladatelské smlouvy, by veřejnoprávní smlouvou byl zápis o ustavující členské schůzi s připojenými stanovami žalovaného. Odvolací soud proto uzavřel, že zakladatelská smlouva, jejíž nedílnou součástí jsou stanovy, je veřejnoprávní smlouvou. Ve vztahu k otázce, zda jde v posuzované věci o spor z veřejnoprávní smlouvy, odvolací soud odkázal zejména na závěry zvláštního senátu vyslovené v rozhodnutích ze dne 19. 10. 2010, č. j. Konf 13/2010-7, a ze dne 25. 2. 2016, č. j. Konf 10/2015-11, s tím, že sporem z veřejnoprávní smlouvy je nutno rozumět podstatně širší okruh nároků svou povahou a podstatou veřejnoprávních, a to včetně práv a povinností svou povahou mimosmluvních, odpovídajících v oblasti soukromého práva nároku na vydání bezdůvodného obohacení či náhradu škody. V projednávané věci jde dle odvolacího soudu o nárok z veřejnoprávní smlouvy, neboť stanovy žalovaného počítají s oprávněním užívat majetek členských obcí vložený do jeho hospodaření a žalobkyní uplatněný nárok za užívání jejího majetku po vystoupení ze svazku mohl být rovněž upraven stanovami či zakladatelskou smlouvou. Odvolací soud svůj závěr odůvodnil i tím, že projednávaný nárok tvoří ve smyslu závěrů usnesení zvláštního senátu č. j. Konf 10/2015-11 spolu s nárokem na vypořádání vzájemných práv a povinností v souvislosti s ukončením členství obce v žalovaném (o němž přísluší rozhodovat správnímu orgánu) „soubor práv a povinností“, o nichž by měl rozhodovat jeden orgán. Proto odvolací soud jako správné potvrdil napadené usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení a postoupení věci správnímu orgánu. Proti usnesení odvolacího soudu, výroku pod bodem I v části, jíž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o zastavení řízení a postoupení věci správnímu orgánu, podal žalovaný (dále též jako „dovolatel“) dovolání. Splnění předpokladů přípustnosti dovolání spatřuje v tom, že rozsudek odvolacího soudu závisí na vyřešení otázek hmotného a procesního práva dovolacím soudem dosud neřešených. Jako nesprávné dovolatel označuje právní posouzení zakladatelské smlouvy jako smlouvy veřejnoprávní i posouzení projednávané věci jako sporu vyplývajícího ze zakladatelské smlouvy (coby veřejnoprávní smlouvy). Namítá, že odvolací soud opomněl zkoumat obsah zakladatelské smlouvy a způsob její tvorby, což jsou podle usnesení zvláštního senátu ze dne 21. 5. 2008, č. j. Konf 31/2007-82, rozhodující kritéria pro závěr o povaze smlouvy. Obsahem zakladatelské smlouvy bylo přitom založení žalovaného jako právnické osoby, což je akt práva soukromého bez ohledu na částečnou veřejnoprávní úpravu [zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení)]; obsahem zakladatelské smlouvy naopak nebylo založení, změna nebo rušení práv a povinností v oblasti veřejného práva, jak vyžaduje definice veřejnoprávníc