28 Cdo 5378/2007 — Nejvyšší soud

28 Cdo 5378/2007 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:9. 7. 2008 Spisová značka:28 Cdo 5378/2007 ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:28.CDO.5378.2007.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Dotčené předpisy:§ 10 odst. 1 předpisu č. 87/1991Sb. § 7 odst. 4 předpisu č. 87/1991Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 5378/2007 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a JUDr. Františka Ištvánka, v právní věci žalobců a) D. K., b) J. K., a c) J. K., zastoupených advokátem, proti žalovaným 1) M. d. z., Š. a.s., v k., zastoupeným opatrovníkem, advokátem, a 2) ČR – Ministerstvu financí, zastoupené advokátkou, za účasti 1) E. S., a 2) Ing. A. P., správce konkursní podstaty M. d. z., Š. a.s., o uzavření dohody o vydání nemovitostí, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 7 C 339/92, o dovolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 21.7.2006, č.j. 7 C 339/92-780, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26.3.2007, č.j. 56 Co 544/2006-831, takto: I. Dovolání proti výroku odst. I. rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26.3.2007, č.j. 56 Co 544/2006-831, kterým byl vůči původnímu druhému žalovanému ČR – Ministerstvu financí rozsudek soudu prvního stupně zrušen, řízení bylo vůči němu zastaveno a rozhodnuto, že ve vztahu mezi žalobci a původním žalovaným nemá žádný z nich nárok na náhradu nákladů řízení, se odmítá. II. Dovolání proti výroku odst. V. rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26.3.2007, č.j. 56 Co 544/2006-831, jímž byl rozsudek okresního soudu zčásti zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení Okresnímu soudu ve Vsetíně, se odmítá. III. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26.3.2007, č.j. 56 Co 544/2006-831, se ve výrocích II., III. a IV. zrušuje. IV. Rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 21.7.2006, č.j. 7 C 339/92-780 a doplňující rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 13.9.2006, č.j. 7 C 339/92-805, se zrušují v rozsahu, v němž nebyly zrušeny rozsudkem odvolacího soudu. V. Věc se vrací Okresnímu soudu ve Vsetíně k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : A. Předchozí průběh řízení Žalobci a) a b) se žalobou podanou u soudu dne 26.3.1992 domáhali, aby žalovanému bylo uloženo uzavřít s nimi dohodu o vydání pozemku p.č. 251/2, domu č.p. 305 se stavební parcelou p.č. 365, domu č.p. 306 se stavební parcelou p.č. 373, skladiště se stavební parcelou p.č. 548, zahrady p.č. 248/3, garáže se stavební parcelou p.č. 664, skladiště se stavební parcelou p.č. 549, domu č.p. 359 se stavební parcelou p.č. 437, skladu se stavební parcelou p.č. 1220, 1221, skladu se stavební parcelou p.č. 1478, 1479 a ostatní plochy p.č. 251/4, všech v k.ú. K. nad B., okres V. Podáním ze dne 22.5.1995 doplnili žalobci žalobu ještě o dům č.p. 307 se stavební parcelou p.č. 374. Podáním ze dne 7.4.1997 žalobci upřesnili žalobu tak, že s pozemkem p.č. 251/2 žádají též vydání staveb vrátnice, staré vrátnice, krytého parkoviště, skladu režijního materiálu, haly U. 2 a třídiče kulatiny, s pozemkem p.č. 1221 rovněž vydání zdravotního střediska s kancelářemi a šatnami a s pozemkem p.č. 1479 též stavbu trafostanice (dále jen „předmětné nemovitosti“). V žalobě uvedli, že původní vlastník J. K., otec a manžel žalobců, vlastnil předmětné nemovitosti jako fyzická osoba a tento majetek neměl žádnou právní souvislost s firmou J. K. a spol., která byla znárodněna na základě vyhlášky Ministerstva průmyslu ze 7.3.1946 č. 1247/1946 Úředního listu I., vyhlášky téhož ministerstva z 24.10.1946 č. 2060/1946 Úředního listu I., vyhlášky téhož ministerstva z 1.12.1946 č. 212/1947 Úředního listu a výměru ministra průmyslu z 15.12.1947 č. N.P. 1-87 398/47. Vlastnické právo J. K. k předmětným nemovitostem bylo dotčeno vložením zápisu do pozemkové knihy pro M. p., n.p., Š. a podle následujících výměrů a vyhlášek z let 1949-1961 bylo vlastnické právo zapsáno pro stát. K vydání předmětných nemovitostí od žalovaných M. d. z., Š. a.s., nedošlo přes žalobci učiněné výzvy. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že ke znárodnění firmy J. K. došlo podle dekretu č. 100/1945 Sb., a to vyhláškou Ministerstva průmyslu z 27.12.1945 č. 206/1945 Úředního listu, přičemž rozsah znárodnění byl stanoven výměrem ministra průmyslu z 15.12.1947, čj. NP 1-87 398/47, takže všechny tyto akty znárodnění byly učiněny před rozhodným obdobím podle zákona č. 87/1991 Sb. (tj. před obdobím 25.2.1948 až 1.1.1990). Okresní soud ve Vsetíně mezitímním rozsudkem ze dne 11.6.1993, č.j. 7 C 339/92-26, určil, že znárodnění předmětných nemovitostí bylo provedeno v rozporu s tehdy platnými předpisy a že vlastní znárodňovací akt byl proveden nejdříve 17.1.1949. K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 30.9.1993, č.j. 10 Co 422/93-54, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že výrok mezitímního rozsudku nemůže být výrokem určovacím, nýbrž má rozhodnout, zda právní základ projednávaného nároku je důvodný. Odvolací soud navíc nepovažoval vydání mezitímního rozsudku za účelné, neboť podle jeho názoru byly dány předpoklady pro rozhodnutí ve věci samé. Usnesením vyhlášeným na jednání soudu prvního stupně dne 2.5.1997 (č.l. 118 spisu) byli do řízení přibráni žalobce c) a jako druhý žalovaný F. n. m. Usnesení, kterým byl do řízení přibrán druhý žalovaný, bylo vyhotoveno písemně pod č.j. 7 C 339/92-126 a potvrzeno usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 30.6.1997, č.j. 10 Co 507/97-144. Zánikem F. n. m. ke dni 1.1.2006 přešla veškerá jeho práva a závazky na Českou republiku – Ministerstvo financí. Rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 17.9.1997, č.j. 7 C 339/92-153, byli oba žalovaní uznáni povinnými uzavřít se žalobci dohodu o vydání části předmětných nemovitostí (jmenovitě pozemků p.č. 437 s administrativní budovou č.p. 359, p.č. 664 s garáží, p.č. 548 s expedičním skladem, p.č. 373 se skladem režijního materiálu č.p. 306, p.č. 374 s objektem č.p. 307 – halou dřevovýroby, mimo halu U. I., pozemku p.č. 365 s objektem č.p. 305 – pilou, kotelnou, brusírnou a šatnami, a pozemku p.č. 248/3) a ve zbytku byla žaloba zamítnuta. K odvolání žalobců i žalovaných Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 6.5.1998, č.j. 10 Co 936/97-217, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Podle odvolacího soudu soud prvního stupně přehlédl, že žalobci se eventuálním petitem domáhali uzavření dohody o vydání předmětných nemovitostí s prvním žalovaným, pokud by však žalobě proti prvnímu žalovanému nemohlo být vyhověno, domáhali se uzavření dohody s druhým žalovaným. Soud prvního stupně tak porušil zásadu vázanosti soudu návrhem účastníků (srov. § 153 odst. 2 o.s.ř.) V dalším řízení Okresní soud ve Vsetíně rozsudkem ze dne 18.9.1998, č.j. 7 C 339/92-271, uložil oběma žalovaným uzavřít se žalobci dohodu o vydání a) objektu administrativní budovy č.p. 359 se stavební parcelou p.č. 437, b) garáže se stavební parcelou p.č. 664, c) expedičního skladu se stavební parcelou p.č. 548, d) domu č.p. 306 – skladu režijního materiálu, strojní údržby a WC se stavební parcelou p.č. 373, e) objektu č.p. 307 se stavební parcelou p.č. 374 – haly dřevovýroby, sušárny, kuchyně a jídelny, mimo halu U. I. (odbytový sklad), f) objektu č.p. 305 se stavební parcelou č.p. 356 užívaného jako pila, kotelna, brusírna a šatny a g) pozemku p.č. 248/3 o výměře 270 m2 – zahrady, nyní ostatní manipulační plochy, a ve zbytku žalobu znovu zamítl. Rozhodl tedy shodně jako ve svém předchozím rozsudku ze dne 17.9.1997, č.j. 7 C 339/92-153. K odvolání všech účastníků Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 7.6.1999, č.j. 10 Co 1192/98-351, rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku vůči druhému žalovanému potvrdil a rozsudek ve výroku o uložení povinnosti druhému žalovanému změnil tak, že žalobu zamítl. Ve výrocích proti prvnímu žalovanému rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Podle názoru odvolacího soudu nebyl druhý žalovaný ve sporu pasivně legitimován, neboť podle § 4 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, je povinnou osobou právnická osoba, která věc ke dni účinnosti uvedeného zákona (1.4.1991) držela. Předmětné pozemky byly převedeny na prvního žalovaného ke dni 31.3.1991, a proto druhý žalovaný není povinnou osobou podle cit. ustanovení. Odvolací soud dále dovodil, že k přechodu vlastnictví předmětných pozemků ze zemřelého manžela resp. otce žalobců J. K. st. na stát došlo již účinností dekretu o znárodnění č. 100/1945 Sb., tj. dnem 27