29 Cdo 1759/2015 — Nejvyšší soud

29 Cdo 1759/2015 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 8. 2017 Spisová značka:29 Cdo 1759/2015 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:29.CDO.1759.2015.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Náhrada škody Příslušnost soudu věcná Dotčené předpisy:§ 32a předpisu č. 256/2004Sb. § 375 obch. zák. § 441 obč. zák. § 9 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013 § 194 předpisu č. 256/2004Sb. Kategorie rozhodnutí:B EU Zveřejněno na webu:20. 11. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 1759/2015 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce Ing. arch. F. H., zastoupeného JUDr. Jiřím Velíškem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Holečkova 105/6, PSČ 150 00, proti žalovanému Broker Trust, a. s., se sídlem v Praze 4, Hanusova 1411/18, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 26439719, zastoupené JUDr. Hanou Heroldovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Jungmannova 745/24, PSČ 110 00, o zaplacení 3.000.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 11 C 92/2012, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. prosince 2014, č. j. 95 Co 326/2014-165, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. prosince 2014, č. j. 95 Co 326/2014-165, se ruší a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: Žalobou ze dne 14. září 2012 se žalobce domáhá zaplacení 3.000.000 Kč s příslušenstvím, a to z titulu náhrady škody způsobené O. Š. (dále též jen „O. Š.“), vázaným zástupcem žalovaného, za niž žalovaný jakožto investiční zprostředkovatel podle přesvědčení žalobce odpovídá podle § 32a odst. 5 zákona č. 265/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném do 31. prosince 2010 (dále též jen „zákon“). Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 24. září 2013, č. j. 11 C 92/2012-94, ve znění usnesení ze dne 22. listopadu 2013, č. j. 11 C 92/2012-105, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. a III.). Soud prvního stupně vyšel zejména z toho, že: 1) Žalovaný (Broker Trust, a. s.) je investičním zprostředkovatelem obchodníka s cennými papíry ATLANTIK finanční trhy a. s. podle § 29 a násl. zákona. 2) O. Š. je vázaným zástupcem žalovaného podle § 32a a násl. zákona. 3) Z. H. (dále též jen „Z. H.“) vykonával na základě smlouvy o zprostředkování ze dne 1. listopadu 2009, uzavřené s O. Š., činnost finančního poradce. Přílohou uzavřené smlouvy byla plná moc, podle které měl Z. H. vyvíjet jménem O. Š. činnost směřující k vyhledávání vhodných kandidátů a zájemců o uzavření (blíže specifikovaných) pojistných smluv, smluv o hypotéčních a jiných úvěrech, smluv o penzijním připojištění a o stavebním spoření (do cílové částky 1.000.000 Kč), jakož i smluv o překlenovacím úvěru a o úvěru ze stavebního spoření. Z. H. nebyl zaměstnancem O. Š. 4) O. Š. spolupracoval obdobně jako se Z. H. (tedy na základě smluv o zprostředkování) i s dalšími osobami, jejichž úkolem bylo zprostředkovat kontakty na klienty, kteří by měli zájem o uzavření smluv o finančních produktech. 5) Z. H. uzavíral jménem O. Š. v období od srpna do října 2010 s různými osobami (zákazníky) smlouvy o obstarání nákupu a prodeje investičních nástrojů. K formulářům těchto smluv se dostal v kanceláři O. Š. Na některých z těchto formulářů byl již podpis O. Š. 6) Dne 24. září 2010 žalobce (jako zákazník) podepsal na jednání se Z. H. uskutečněném v kavárně smlouvu o zajištěném investičním programu Target Click Fund č. 13670306, jíž dal pokyn k jednorázové investici - koupi investičního nástroje TCF2011 (ISIN LU0111802996) za 3.000.000 Kč. Druhou smluvní stranou je společnost ATLANTIK finanční trhy a. s. jako obchodník s cennými papíry. Do formuláře je ručně vepsán účet číslo 5091590001/5500. Žalovaný je ve formuláři označen jako investiční zprostředkovatel, za oprávněnou osobu je uveden Z. H., u podpisu oprávněné osoby je datum 24. září 2010. U podpisu žalobce je datum 30. září 2010. 7) Žalobce současně (téhož dne na témže místě) podepsal komisionářskou smlouvu, jejíž druhou smluvní stranou je taktéž ATLANTIK finanční trhy a. s. jako obchodník s cennými papíry a jíž dal pokyn k jednorázové investici - koupi investičního nástroje Zajištěný IP Target Click Fund, ISIN LU0111802053 za 3.000.000 Kč. Žalovaný je ve formuláři smlouvy označen jako investiční zprostředkovatel, za oprávněnou osobu je uveden O. Š., u oprávněné osoby jsou dva podpisy, z nichž jeden náleží O. Š., a datum 24. září 2010. U podpisu žalobce je datum 30. září 2010. 8) Dne 29. září 2010 žalobce poukázal na účet číslo 5091590001/5500 částku 3.000.000 Kč. 9) Smlouvy uzavřené žalobcem nebyly předány společnosti ATLANTIK finanční trhy a. s. Účet číslo 5091590001/5500 patřil Z. H., který si poukázané finanční prostředky ponechal pro svoji potřebu. V únoru 2011 spáchal Z. H. sebevraždu. 10) Z. H. obdobným způsobem uzavřel smlouvy se svědkem Š.(dne 9. srpna 2010 na investici ve výši 250.000 Kč), se svědkyní D. (dne 26. srpna 2010 na investici ve výši 100.000 Kč) a se svědkem S. (dne 14. října 2010 na investici ve výši 1.200.000 Kč). I v těchto smlouvách byl ručně vepsán účet číslo 5091590001/5500. Smlouvy uzavřené se svědky Š. a D. společnost ATLANTIK finanční trhy a. s. „neeviduje“, v případě svědka S. společnost ATLANTIK finanční trhy a. s. potvrdila, že „peníze došly na účet“. Na takto ustaveném základě soud prvního stupně – cituje § 29 odst. 1, § 30 odst. 1 a § 32a odst. 4 a 5 zákona, a dále § 420 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“) – uzavřel, že protiprávní jednání Z. H., který jednal toliko ve svém výlučném osobním zájmu, nelze podřadit pod § 420 odst. 2 obč. zák.; toto jednání představuje exces, a za škodu jím způsobenou O. Š. (a tudíž ani žalovaný) neodpovídá. Jakkoliv zákon porušil i O. Š., když jako vázaný zástupce „zvolil formu spolupráce s panem Z. H., která nebyla v souladu se zákonem o podnikání na kapitálovém trhu, tedy neopravňovala pana Z. H. k uzavírání smluv“, toto porušení zákona podle soudu prvního stupně není příčinou vzniklé škody. Pokud by totiž Z. H. nebyl „veden snahou získat finanční prostředky zcela pro svoji osobní potřebu (…), nedošlo by nikdy i za takové praxe k tomu, že by klientům, jež tyto smlouvy s panem Z. H. uzavřeli, byla způsobena škoda“. Příčinná souvislost je „zde přerušena chováním pana“ Z. H. Závěrem soud prvního stupně poznamenal, že jednání žalobce, který takto vysokou částku odeslal bez dalšího na účet vepsaný do formuláře smlouvy rukou, aniž by si ověřil, proč bylo číslo účtu takto uvedeno, je „přinejmenším neopatrné“; s ohledem na své právní závěry však již neposuzoval případnou aplikaci § 441 obč. zák. o spoluzavinění poškozeného. Ve výroku označeným rozsudkem Městský soud v Praze k odvolání žalobce změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobci částku 3.000.000 Kč s příslušenstvím (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý a třetí výrok). Odvolací soud, poukazuje na § 32a odst. 4 zákona, uzavřel, že činnost vykonávanou Z. H. pro O. Š., byť v rozporu se zákonem nikoliv v pracovním poměru, je nutné považovat za činnost vázaného zástupce (tedy O. Š.). V řízení bylo prokázáno, že Z. H. uzavíral smlouvy o obstarání a prodeji investičních nástrojů za „investičního zprostředkovatele, potažmo za vázaného zástupce O. Š., v období od srpna do října 2010 s více osobami; nešlo tedy o ojedinělý případ. V případě svědka S. společnost ATLANTIK finanční trhy a. s. potvrdila „účinnost uzavřené smlouvy, kterou za vázaného zástupce sjednával Z. H.“. Formuláře těchto smluv pak Z. H. získal od O. Š; zda s jeho vědomím či jen opomenutím, je bez právního významu. Vzhledem k § 32a odst. 5 zákona pak žalovaný jakožto investiční zprostředkovatel podle odvolacího soudu nese odpovědnost za škodu, způsobenou jeho vázaným zástupcem (O. Š.) při výkonu jeho činnosti. Proto odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobě vyhověl. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), maje za to, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, resp. při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a to: 1) otázky výkladu § 9 o. s. ř., 2) otázky odpovědnosti investičního zprostředkovatele podle § 32a odst. 5 zákona za exces osoby spolupracující s vázaným zástupcem, 3) otázky spoluzavinění poškozeného