29 Cdo 3044/2018 — Nejvyšší soud

29 Cdo 3044/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 8. 2020 Spisová značka:29 Cdo 3044/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:29.CDO.3044.2018.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Konkurs Žaloba vylučovací (excindační) Dotčené předpisy:§ 19 předpisu č. 328/1991Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:1. 12. 2020 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 3555/20 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 3044/2018-1949 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce T., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupeného JUDr. Vladimírem Doležalem, advokátem, se sídlem v Praze 10, Strašínská 3205/11, PSČ 100 00, proti žalované JUDr. Věře Záděrové, se sídlem v Ostravě, Nádražní 165, PSČ 702 00, jako správkyni konkursní podstaty úpadce O., V., identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Janem Zemanem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Ostrovní 2063/7, PSČ 110 00, za účasti Krajského státního zastupitelství v Ostravě, se sídlem v Ostravě, Na Hradbách 1836/21, PSČ 729 01, o vyloučení nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 12 Cm 188/2003, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. ledna 2018, č. j. 9 Cmo 24/2010-1871, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 11. ledna 2010, č. j. 12 Cm 188/2003-821, zamítl žalobu, jíž se žalobce (T.) domáhal vyloučení nemovitostí specifikovaných ve výroku rozhodnutí (dále též jen „sporné nemovitosti“) ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce (O., V.) [výrok I.], uložil žalobci zaplatit na náhradu nákladů řízení žalované (JUDr. Věře Záděrové jako správkyni konkursní podstaty úpadce) částku 24.445,20 Kč (výrok II.) a (tehdejšímu) vedlejšímu účastníku na straně žalované (B. F.) částku 22.895,- Kč (výrok III.), nepřiznal ve vztahu mezi žalobcem a (tehdejším) vedlejším účastníkem na straně žalované (Ředitelství silnic a dálnic ČR) žádnému z nich právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.) a uložil žalobci zaplatit státu na nákladech řízení částku 225.438,40 Kč (výrok V.). Přitom šlo o v pořadí druhé rozhodnutí soudu prvního stupně, když jeho první (zamítavý) rozsudek ze dne 30. března 2004, č. j. 12 Cm 188/2003-156, zrušil Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 18. srpna 2005, č. j. 6 Cmo 129/2004-254, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soud prvního stupně vyšel z toho, že: 1) Dne 1. září 1997 uzavřeli žalobce (jako kupující) a pozdější úpadce (jako prodávající) kupní smlouvu (dále jen „první kupní smlouva“), jejímž předmětem byly ve smlouvě specifikované nemovitosti (dále jen „první část sporných nemovitostí“), kupní cena byla sjednána částkou 140.000,- Kč, s tím, že její výše je v souladu „s povinností uloženou Fondem národního majetku, s nutností provést dekontaminaci celého pozemku s nákladem zhruba ve výši 300 mil. Kč“, a byla splatná ve čtyřech splátkách nejpozději do dvou let od podpisu smlouvy. Právní účinky vkladu vlastnického práva žalobce k první části sporných nemovitostí vznikly dnem 25. srpna 1998. Dodatky ze dne 14. ledna 1999, 5. ledna 2001 a 25. ledna 2001 se smluvní strany dohodly na změně konečného termínu úhrady kupní ceny tak, že cena je splatná do šesti měsíců po zahájení výroby na „nové regenerační jednotce na zpracování UMO“, jejíž stavba byla žalobcem zahájena projektovými a přípravnými pracemi, a dále byl „upřesněn a vymezen“ obsah kupní smlouvy ohledně příslušenství a součástí. 2) Dne 3. září 1997 uzavřeli žalobce (jako kupující) a pozdější úpadce (jako prodávající) kupní smlouvu (dále jen „druhá kupní smlouva“), jejímž předmětem byly nemovitosti ve smlouvě specifikované (dále jen „druhá část sporných nemovitostí“), přičemž kupní cena byla dohodnuta na 23.600.000,- Kč a byla splatná ve čtyřech splátkách nejpozději do dvou let od podpisu smlouvy. Na převáděných nemovitostech „vázne zástavní právo Státního fondu životního prostředí ČR v celkové výši 22.400.000,- Kč“. Právní účinky vkladu vlastnického práva žalobce ke druhé části sporných nemovitostí vznikly dnem 25. srpna 1998. Dodatky ze dne 14. ledna 1999, 2. února 1999 (dále jen „dodatek č. 2“), 14. února 1999, 4. srpna 2000, 5. ledna 2001 a 25. ledna 2001 se smluvní strany dohodly na změně kupní smlouvy, a to na snížení kupní ceny na částku 2.200.000,- Kč vzhledem k velké kontaminaci nemovitostí a pozemků nebezpečnými látkami a k tomu, že „dle názorů odborníků budou náklady na dekontaminaci převyšovat jejich pořizovací hodnotu“ (dodatek č. 2), na vymezení práv a povinností vyplývajících z převodu druhé části sporných nemovitostí, na termínu splatnosti kupní ceny (do šesti měsíců po zahájení výroby na „nové regenerační jednotce na zpracování UMO“, jejíž stavba již byla žalobcem zahájena projektovými a přípravnými pracemi) a na „upřesnění a vymezení rozsahu kupní smlouvy“. 3) Dne 21. února 2001 uzavřeli žalobce, pozdější úpadce a M. V. dohodu o vzájemném zápočtu pohledávek, s tím, že „předmětem zápočtu byla částka 293.000,- Kč“ (pohledávka úpadce za žalobcem dle faktury č. 9990119 z 31. prosince 1999). 4) Podle příjmového pokladního dokladu ze dne 25. července 2001 pozdější úpadce přijal od M. V. v hotovosti částku 2.047.000,- Kč (z titulu platby žalobce na fakturu č. 9990119); platba byla zaúčtována úpadcem dne 30. července 2001. 5) Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. července 2001, č. j. 8 K 64/97-233, prohlásil (na základě návrhu podaného dne 16. října 1997) konkurs na majetek úpadce a správcem konkursní podstaty ustavil Ing. Františka Michalíka. Usnesením ze dne 7. června 2004, č. j. 8 K 64/97-1578, Krajský soud v Ostravě zprostil jmenovaného funkce a novou správkyní konkursní podstaty úpadce ustavil žalovanou. 6) Znaleckým posudkem č. 3375 - 40/08 ze dne 7. února 2008 stanovil znalecký ústav STAVEXIS, s. r. o. (dále jen „znalec“) „hodnotu celého souboru nemovitostí s přihlédnutím k ekologické zátěži, bez zohlednění vlastních nákladů na sanaci ekologické zátěže a se zohledněním zástavních práv částkou 2.917.627,- Kč“ (hodnota sporných nemovitostí 70.303.138,- Kč, mínus náklady na demolice nepoužitelných objektů a objektů v havarijním stavu 29.615.095,- Kč, mínus hodnota zástavních práv 37.770.416,- Kč). 7) Shora uvedenými kupními smlouvami pozdější úpadce převedl na žalobce sporné nemovitosti, které tvořily část původně privatizovaného majetku státního podniku OSTRAMO Ostrava. Sporné nemovitosti „zajišťovaly výrobní proces úpadce, ze kterého měl (úpadce) dosahovat zisk, jenž měl mimo jiné sloužit ke krytí nákladů vzniklých v souvislosti s odstraňováním staré ekologické zátěže. Prodejem sporných nemovitostí došlo k tomu, že v majetku úpadce zůstaly laguny a jejich zázemí (čistička odpadních vod), avšak provozní část podniku, ze které by bylo možné vytvářet zisk na likvidaci odpadu z lagun, byla prodána“. 8) Úpadce a žalobce byli (v době uzavření obou kupních smluv) „personálně propojenými“ obchodními společnostmi [V. V. (manžel M. V.) byl (a dosud je) jednatelem a společníkem úpadce a M. V. nabyla od B. K., J. S. a J. S. (původních společníků žalobce) obchodní podíly v žalobci smlouvou ze dne 12. srpna 1998 (uzavřenou před rozhodnutím katastrálního úřadu o vkladu vlastnického práva žalobce ke sporným nemovitostem)]. Na tomto základě soud prvního stupně – vycházeje ze závěrů formulovaných Nejvyšším soudem v rozsudcích ze dne 27. ledna 1998, sp. zn. 2 Odon 86/1997, ze dne 28. února 2002, sp. zn. 29 Cdo 342/2000 a ze dne 24. září 2003, sp. zn. 29 Odo 604/2001, uveřejněných pod čísly 58/1998, 67/2002 a 9/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 58/1998“, „R 67/2002“ a „R 9/2005“) a cituje ustanovení § 15 odst. 1 písm. c) a § 19 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“) − uzavřel, že: a) Po dobu trvání konkursu není „právo zápisu majetku do konkursní podstaty nijak omezeno a správce konkursní podstaty může do soupisu sepsat nemovitosti, u nichž dospěl k závěru, že byly z majetku úpadce převedeny absolutně neplatnými právními úkony nebo ze zákona neúčinnými právními úkony, bez ohledu na to, že předtím od zástavního dlužníka přijal jedno z možných plnění podle ustanovení § 27 odst. 5 ZKV“. b) Jelikož kupní smlouvy byly uzavřeny ve lhůtě šesti měsíců před podáním návrhu na prohlášení konkursu (a dodatky ke kupním smlouvám po zahájení konkursního řízení), bylo n