29 Cdo 334/2023 — Nejvyšší soud

29 Cdo 334/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 1. 2026 Spisová značka:29 Cdo 334/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:29.CDO.334.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Neúčinnost právního jednání Pohledávka Dlužník Věřitel Dotčené předpisy:§ 589 o. z. § 591 o. z. § 595 odst. 1 o. z. § 596 o. z. § 597 odst. 1 o. z. § 598 o. z. § 1877 o. z. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:4. 3. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 334/2023-232 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně V. K., zastoupené Mgr. Lucií Dufkovou, advokátkou, se sídlem v Olomouci, Wittgensteinova 1217/2b, PSČ 779 00, proti žalované R. P., zastoupené Mgr. Františkem Stratilem, advokátem, se sídlem v Olomouci, Wellnerova 1215/1, PSČ 779 00, o zaplacení 403 800 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 6 C 204/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. srpna 2022, č. j. 57 Co 25/2022-199, takto: I. Řízení o „dovolání“ proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 8. listopadu 2021, č. j. 6 C 204/2019-149, se zastavuje. II. Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. srpna 2022, č. j. 57 Co 25/2022-199, se odmítá v rozsahu, v němž směřuje proti druhému a třetímu výroku. III. Ve zbytku se dovolání se zamítá. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12 390,40 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám její zástupkyně. Odůvodnění: 1. Rozsudkem ze dne 8. listopadu 2021, č. j. 6 C 204/2019-149, Okresní soud v Novém Jičíně uložil žalované (R. P.) zaplatit žalobkyni (V. K.) částku 403 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 350 000 Kč za dobu od 1. července 2014 do zaplacení (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku). 2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že: [1] Okresní soud v Novém Jičíně platebním rozkazem ze dne 9. ledna 2017, č. j. 6 C 388/2016-14, který nabyl právní moci a vykonatelnosti dne 28. ledna 2017, uložil B. P. (dále jen „B. P.“), aby zaplatil žalobkyni částku 350 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 350 000 Kč od 1. července 2014 do zaplacení a částku 53 800 Kč jako náhradu nákladů řízení. [2] Okresní soud v Novém Jičíně rozsudkem ze dne 14. února 2018, č. j. 17 C 52/2017-124, určil, že darovací smlouva uzavřená 22. dubna 2015, podle níž B. P. a B. P. darovali žalované tam specifikované nemovité věci v katastrálním území XY (dále jen „darovací smlouva“ a „nemovitosti“), není vůči žalobkyni právně účinná. Z odůvodnění rozsudku se podává, že žalobu v této věci žalobkyně podala dne 11. února 2017. Rozsudek nabyl právní moci dne 7. ledna 2019. [3] Žalobkyně žalovanou přípisem datovaným dne 24. června 2016 (podaným dne 24. června 2019) vyzvala k úhradě částky 350 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 350 000 Kč od 1. července 2014 do zaplacení a náhrady nákladů řízení ve výši 53 800 Kč s odkazem na § 595 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“). [4] Tomáš Michut (dále jen „T. M.“) půjčil v roce 2014 nebo 2015 B. P. částku 300 000 Kč. Poté, co T. M. zjistil, že B. P. převedl nemovitosti na žalovanou, vystavila žalovaná T. M. směnku na částku 300 000 Kč a po částech dluh splácela. Když byl v roce 2019 splacen celý dluh, T. M. podepsal žalované potvrzení o splacení dluhu a předal jí směnku. [5] Rostislav Vašek (dále jen „R. V.“) poskytoval B. P. v letech 2014 a 2015 postupné půjčky, které v součtu dosahovaly přibližně 300 000 Kč. Poté, co R. V. zjistil, že B. P. převedl nemovitosti na žalovanou, vystavila žalovaná R. V. směnku a po částech dluh splácela. Když byl v roce 2019 splacen celý dluh, R. V. podepsal žalované potvrzení o splacení dluhu a směnka byla „zrušena“. [6] Okresní soud v Novém Jičíně rozsudkem ze dne 17. června 2015, č. j. 24 C 89/2013-95, uložil B. P. zaplatit společnosti AUTOCENTRUM OLOMOUC s. r. o. (dále jen „společnost A“) částku 1 000 000 Kč s příslušenstvím a částku 130 156,50 Kč na náhradě nákladů řízení. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 31. srpna 2016, č. j. 15 Co 5/2016-134, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a uložil B. P. zaplatit na náhradě nákladů odvolacího řízení 17 301 Kč. Výrok rozsudku soudu prvního stupně o povinnosti zaplatit částku 1 000 000 Kč nabyl právní moci dne 14. listopadu 2016 a vykonatelnosti 19. listopadu 2016. [7] Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 20. října 2016, č. j. 6 C 299/2016-25, bylo pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno řízení, ve kterém se společnost A domáhala proti žalované určení neúčinnosti darovací smlouvy. [8] Společnost A postoupila svou pohledávku za B. P. ve výši 1 000 000 Kč s příslušenstvím na společnost Fine constructions s. r. o. (dále jen „společnost F“). [9] Žalovaná vystavila v Olomouci dne 5. února 2019 směnku vlastní na částku 1 400 000 Kč ve prospěch společnosti F. Směnka je bez protestu, datum splatnosti je stanoveno na den 5. února 2022. Na směnce je uvedeno, že tato směnka je vystavena jako úhradová, když jejím vystavením jsou uhrazeny veškeré pohledávky za B. P. z titulu rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. 24 C 89/2013 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 15 Co 5/2016, a to včetně veškerého příslušenství. Směnka je přeškrtnutá čtyřmi čárami a ze zadní strany je uvedeno: „Uhrazeno do 10. 8. 2020 400 000 Kč“ a pod tímto údajem je připojen rukou psaný podpis, „Uhrazeno do 1. 10. 2020 500 000 Kč“ a pod tímto údajem je připojen rukou psaný podpis, „Vše doplaceno do 4. 11. 2020“ bez připojení podpisu. [10] Jednatel společnosti F Jiří Havlík za tuto společnost dne 7. ledna 2020 prohlásil, že žalovaná uhradila za B. P. pohledávku ve výši 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,5 % ročně od 3. července 2012 do zaplacení, dále náhradu nákladů řízení ve výši 130 156,50 Kč a náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 17 301 Kč a ke dni podpisu prohlášení již společnosti ničeho nedluží. Pohledávku měla žalovaná uhradit jako odpovídající náhradu ve smyslu § 595 až § 597 o. z. [11] Dne 27. října 2015 uzavřeli M. P. (dále jen „M. P.“), žalovaná a A. P. (manžel žalované) smlouvu o úvěru, kterou se M. P. zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 1 000 000 Kč a žalovaná se uvedenou částku zavázala vrátit nejpozději do 29. října 2016 (dále jen „smlouva o úvěru“). [12] Dne 20. ledna 2016 uzavřeli M. P. a žalovaná zástavní smlouvu, kterou se žalovaná zavázala zřídit zástavní právo k nemovitostem k zajištění všech peněžitých pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru (dále jen „zástavní smlouva“). Zástavní právo k nemovitostem bylo zapsáno do katastru nemovitostí s účinky ke dni 20. ledna 2016. [13] M. P. postoupil svou pohledávku ze smlouvy o úvěru na společnost DRON spediční s. r. o. (dále jen „společnost D“). Společnost D se na místo M. P. současně stala novým zástavním věřitelem ze zástavní smlouvy. [14] Kupní smlouvou ze dne 4. listopadu 2016 se žalovaná zavázala převést vlastnické právo k nemovitostem na M. P. za kupní cenu 700 000 Kč. [15] Usnesením ze dne 10. května 2018, č. j. 8 C 99/2018-40, Okresní soud v Novém Jičíně nařídil prodej zástavy (nemovitostí) ve vlastnictví žalované k uspokojení pohledávky zástavního věřitele společnosti D ve výši 1 766 666 Kč za žalovanou plynoucí ze smlouvy o úvěru. [16] Znalec Ing. Jan Šíma znaleckým posudkem ze dne 10. července 2017 stanovil pro účely exekučního řízení obvyklou cenu nemovitostí na částku 2 070 000 Kč. [17] Soudní exekutor Mgr. Svatopluk Šůstek udělil v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. 185 EX 524/18 vydražiteli P. Š. příklep na vydražené nemovitosti za nejvyšší podání ve výši 1 380 000 Kč. Z rozdělované podstaty ve výši 1 380 000 Kč „se uspokojily“ přihlášené pohledávky v pořadí: 1/ pohledávka soudního exekutora Mgr. Šůstka na náhradu nákladů exekuce ve výši 69 637,92 Kč a 2/ částečně pohledávka oprávněného společnosti D ve výši 1 310 362,08 Kč. Tím byla rozdělovaná podstata vyčerpána. [18] Žalovaná pracovala jako účetní na úřadě s příjmy v řádech do 28 000 Kč měsíčně. Po své babičce zdědila částku 300 000 Kč a s manželem si půjčovali peníze od rodiny. Na majetek manžela žalobkyně byly vedeny dvě exekuce. 3. Soud prvního stupně neměl za prokázané, že směnka ve prospěch společnosti F byla splacena v plné výši, naopak za prokázanou považoval pouze (první) platbu ze dne 10. srpna 2020 ve výši 400 000 Kč. V rámci hodnocení důkazů mimo jiné uvedl, že prohlásil-li jednatel spo