29 Cdo 3434/2024 — Nejvyšší soud

29 Cdo 3434/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 8. 2025 Spisová značka:29 Cdo 3434/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:29.CDO.3434.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Směnka Umoření listin Dotčené předpisy:§ 304 předpisu č. 292/2013 Sb. § 305 předpisu č. 292/2013 Sb. § 306 předpisu č. 292/2013 Sb. § 307 předpisu č. 292/2013 Sb. § 310 předpisu č. 292/2013 Sb. § 311 předpisu č. 292/2013 Sb. § 312 předpisu č. 292/2013 Sb. § 313 předpisu č. 292/2013 Sb. § 315 předpisu č. 292/2013 Sb. čl. I § 11 odst. 1 předpisu č. 191/1950 Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:21. 9. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 3434/2024-165 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Hynka Zoubka ve věci navrhovatele J. U., zastoupeného JUDr. Mgr. Milanem Dočkalem, advokátem, se sídlem v Mýtu, Vojtěšská 245, PSČ 338 05, za účasti účastníků 1) P. P., 2) J. K. a 3) E. P., všech zastoupených Mgr. Přemyslem Hašlarem, advokátem, se sídlem v Mladé Boleslavi, Táborská 922/21, PSČ 293 01, a za účasti Krajského státního zastupitelství v Plzni, se sídlem v Plzni, Veleslavínova 27, PSČ 301 00, o umoření směnky, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 29 U 2/2023, o dovolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. července 2024, č. j. 18 Co 144/2024-133, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Navrhovatel je povinen zaplatit každému z účastníků 1) až 3) na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 1.573,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejich zástupce. Odůvodnění: Návrhem doručeným Okresnímu soudu Plzeň-město dne 31. října 2023 se navrhovatel (Jaroslav Uhlík ‒ dále též jen „navrhovatel“ nebo „dovolatel“) domáhal umoření směnky vystavené dne 22. února 2010 v Plzni výstavcem [K. P. (dále jen „K. P.“)] ve prospěch společnosti JM GRAND CREDIT s. r. o. (dále jen „remitent“) na částku 1.504.000,- Kč splatné 22. dubna 2010 v Plzni (dále jen „směnka“). Jako účastníka řízení označil remitenta. Návrh odůvodnil tím, že: a) Krajský soud v Plzni směnečným platebním rozkazem ze dne 17. března 2011, č. j. 47 Cm 32/2011-9, uložil K. P., aby zaplatila remitentu směnečný peníz 1.504.000,- Kč s 6% úrokem od 23. dubna 2010 do zaplacení, směnečnou odměnu 5.013,- Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 141.936,- Kč; směnečný platební rozkaz nabyl právní moci. b) Na základě směnečného platebního rozkazu nařídil Okresní soud v Mladé Boleslavi exekuci (usnesením ze dne 16. září 2011, č. j. 17 EXE 2099/2011-13); provedením exekuce pověřil soudního exekutora Mgr. Martina Tunkla, Exekutorský úřad Plzeň-město (dále jen „soudní exekutor“ a „exekuční řízení“). Remitent a navrhovatel uzavřeli dne 14. května 2012 smlouvu o postoupení pohledávky (§ 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku), kterou remitent postoupil navrhovateli pohledávku „vzniklou na základě směnečného platebního rozkazu“, s tím, že ve věci je vedeno exekuční řízení. Usnesením ze dne 18. ledna 2013, sp. zn. 094 EX 04010/11, soudní exekutor vyhověl návrhu oprávněného (remitenta), aby do řízení na jeho místo vstoupil navrhovatel. Přípisem ze dne 5. října 2023 Okresní soud v Mladé Boleslavi požádal navrhovatele, aby byl připraven směnku předložit soudu (na jednání o návrhu zastavení exekuce). c) Navrhovatel neměl směnku k dispozici, neboť mu ji remitent nikdy nepředal; nemá ponětí, kde by se směnka mohla nacházet, případně, kdo by ji měl v držení; nelze „vyloučit, zda listina není zničená“. Dne 7. srpna 2016 zemřela K. P. Okresní soud v Mladé Boleslavi usnesením ze dne 8. dubna 2020, č. j. 80 D 867/2016-77, které nabylo téhož dne právní moci, rozhodl, že dědici po zůstavitelce jsou pozůstalí E. P., J. K. a P. P., a to každý jednou třetinou, když dědictví neodmítli, o rozdělení pozůstalosti uzavřeli dohodu a uplatnili výhradu soupisu (dále též jen „právní nástupci K. P.“). Usnesením ze dne 28. března 2022, č. j. 094 EX 04010/11-123, soudní exekutor rozhodl, že v exekučním řízení bude pokračováno s právními nástupci K. P., kteří odpovídají za dluhy zemřelé povinné do výše nabytého dědictví každý jednou třetinou. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 16. května 2022, sp. zn. 17 Co 106/2022 změnil usnesení soudního exekutora tak, že se exekuční řízení pro vymáhání částky přesahující 154.532,81 Kč zastavuje, a v řízení bude pokračováno s právními nástupci povinné, s tím, že za dluhy K. P. odpovídají J. K. co do částky 99.140,81 Kč a E. P. a P. P. každá co do částky 27.696,- Kč. Podáním ze dne 14. dubna 2022 podali právní nástupci P. K. návrh na zastavení exekuce, když navrhovatel nemá legitimaci k vymáhání pohledávky. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 15. května 2023, č. j. 17 Co 110/2023-86, potvrdil usnesení ze dne 17. ledna 2023, č. j. 17 EXE 2099/2011-63, jímž Okresní soud v Mladé Boleslavi odložil provedení exekuce do pravomocného skončení řízení o návrhu na zastavení exekuce. V podání ze dne 8. listopadu 2023 (č. l. 20) navrhovatel uvedl, že po ukončení řízení ve věci sp. zn. 47 Cm 32/2011 byla směnka vrácena (tehdejšímu) právnímu zástupci remitenta (Mgr. Zdeňku Honzíkovi). Současně doložil (mimo jiné) fotokopie lícové strany směnky a průvodního listu směnky (č. l. 23 a 26). Podáním ze dne 6. února 2024 (č. l. 70-71) „doplnil“ návrh na umoření směnky o účastníky řízení ‒ právní nástupce K. P. Mgr. Zdeněk Honzík sdělil [viz podání ze dne 12. ledna 2024 (č. l. 59)], že ukončil právní zastoupení remitenta před jeho „vstupem“ do insolvence v roce 2012; k věci není schopen nic sdělit. Ve vyjádření ze dne 4. března 2024 (č. l. 84-85) navrhovatel tvrdil, že krom smlouvy o postoupení pohledávky byla na něj směnka převedena rubopisem (na rubu směnky byla vyznačena indosační doložka) a směnka mu byla předána. Směnku následně „odevzdal Mgr. Honzíkovi pro účely jejího použití v insolvenčním nebo exekučním řízení“ vedeném proti K. P.; od té doby ji nemá k dispozici. Právní nástupci K. P. navrhli, aby řízení bylo zastaveno, případně aby byl návrh zamítnut, když navrhovatel nemá na umoření směnky právní zájem. K převodu směnky byl nutný rubopis a předání směnky nabyvateli, přičemž navrhovatel právní nástupnictví dovozoval jen ze smlouvy o postoupení pohledávky. Okresní soud Plzeň-město usnesením ze dne 21. března 2024, č. j. 29 U 2/2023-94, rozhodl ve věci bez nařízení jednání tak, že zamítl návrh na umoření směnky (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. až V.). Soud prvního stupně – cituje § 1103 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a § 304 odst. 1 a § 305 odst. 1 zákona č. 292/2013, o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a odkazuje na závěry (označené) judikatury Nejvyššího soudu – především zkoumal, zda má navrhovatel právní zájem na umoření směnky. Za stavu, kdy postupní smlouvou byla na navrhovatele převedena pohledávka „z titulu směnečného platebního rozkazu“ (a nikoli i práva spojená se směnkou), přičemž nebyl doložen převod směnky na řad navrhovatele rubopisem a tradicí směnky, soud prvního stupně návrh na umoření směnky zamítl (pro nedostatek právního zájmu navrhovatele). Přitom zdůraznil, že navrhovatel přes výzvu nedoložil vlastnické právo k cennému papíru [jako účelová vyhodnotil jeho (změněná) tvrzení, podle nichž mu byl originál směnky opatřený rubopisem předán]. Jelikož nebyl oprávněn řešit otázku vlastnického práva ke směnce, návrh na umoření směnky „již v této fázi řízení zamítl, aniž by vydával edikt“. Krajský soud v Plzni k odvolání navrhovatele usnesením ze dne 31. července 2024, č. j. 18 Co 144/2024-133, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý a třetí výrok). Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, podle něhož navrhovatel nemá právní zájem na „zahájení řízení o umoření směnky“, když se nestal jejím vlastníkem na základě smlouvy o postoupení pohledávky, a nedoložil převod vlastnického práva ke směnce na řad podle § 1103 o. z. (nedoložil, že směnka byla na něj rubopisována a byla mu předána). Ve shodě se soudem prvního stupně rovněž uzavřel, že v řízení o umoření směnky nebylo možno řešit „vlastnické právo ke směnce či snad posuzovat platnost postupní smlouvy“. Jelikož návrhu na umoření směnky nemohlo být vyhověno, shledal odvolací soud po právu i postup soudu prvního stupně, který návrh zamítl bez vydání ediktu. Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, které má za přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a to k řešení právní otázky dosud (podle j