29 ICdo 104/2018 – Nejvyšší soud

KSCB 28 INS 11674/2013 42 ICm 3666/2015 29 ICdo 104/2018-270 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce JIVA TRADE s. r. o., se sídlem v Olomouci, Horní Lán 1200/15, PSČ 779 00, identifikační číslo osoby 25891359, zastoupeného Mgr. Davidem Černým, advokátem, se sídlem v Olomouci, Horní náměstí 365/7, PSČ 779 00, proti žalované Mgr. Zuzaně Orbesové, se sídlem v Olomouci, Železniční 469/4, PSČ 779 00, jako insolvenční správkyni dlužníka JIP - Papírny Větřní, a. s., zastoupené JUDr. Adamem Rakovským, advokátem, se sídlem v Praze 2, Václavská 316/12, PSČ 120 00, o určení pravosti, výše a pořadí pohledávky, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 42 ICm 3666/2015, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka JIP – Papírny Větřní, a. s., se sídlem ve Větřní, Papírenská 2, PSČ 382 11, identifikační číslo osoby 45022526, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 28 INS 11674/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. února 2018, č. j. 42 ICm 3666/2015, 103 VSPH 58/2017-250 (KSCB 28 INS 11674/2013), takto: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 7. února 2018, č. j. 42 ICm 3666/2015, 103 VSPH 58/2017-250 (KSCB 28 INS 11674/2013), se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Rozsudkem ze dne 13. září 2016, č. j. 42 ICm 3666/2015-207, ve znění usnesení ze dne 8. prosince 2016, č. j. 42 ICm 3666/2015-230, Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“): - určil, že pohledávky P250-2 ve výši 22 930 860,90 Kč přihlášené společností JIVA TRADE s. r. o. (žalobce) do insolvenčního řízení vedeného u insolvenčního soudu pod sp. zn. KSCB 28 INS 11674/2013 jsou po právu (bod I. výroku), - zamítl pro předčasnost žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že jeho dílčí pohledávky P250-2 ve výši 328 583 Kč (vyúčtované fakturou č. 1300011), ve výši 122 603,08 Kč (vyúčtované fakturou č. 1300013), ve výši 236 585,62 Kč (vyúčtované fakturou č. 1300032) byly do insolvenčního řízení přihlášeny po právu (bod II. výroku), - zastavil řízení co do částky 992,88 Kč s příslušenstvím ve výši 36,50 Kč u pohledávky P250-2 (bod III. výroku), - určil, že pohledávka P250-3 ve výši 1 368 887,50 Kč přihlášená žalobcem do insolvenčního řízení dlužníka je po právu (bod IV. výroku), - zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že jeho dílčí pohledávky P250-3 ve výši 1 368 886,66 Kč byly do insolvenčního řízení přihlášeny po právu (bod V. výroku), - zastavil řízení co do částky 33 142 Kč u pohledávky P250-3 (bod VI. výroku), - určil, že pohledávky P250-4 ve výši 1 219 951 Kč přihlášené žalobcem do insolvenčního řízení jsou po právu (bod VII. výroku), - zastavil řízení co do částky 13 148,10 Kč u pohledávky P250-4 (bod VIII. výroku), - určil, že pohledávka P250-5 ve výši 1 307 237,12 Kč přihlášená žalobcem do insolvenčního řízení je po právu (bod IX. výroku), - zamítl žalobu na určení, že pohledávky P250-2,3,4,5 jsou v insolvenčním řízení zajištěny v tomto výroku blíže určenými zajišťovacími právy (bod X. výroku), a - rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod XI. výroku). Insolvenční soud vyšel z toho, že: 1/ Usnesením ze dne 6. června 2013, č. j. KSCB 28 INS 11674/2013-A-18, insolvenční soud mimo jiné zjistil úpadek dlužníka JIP – Papírny Větřní, a. s. a insolvenčním správcem jmenoval Mgr. Ing. Ivo Halu (dále jen „I. H.“). Usnesením ze dne 17. října 2013, č. j. KSCB 28 INS 11674/2013-B-45, insolvenční soud prohlásil konkurs na majetek dlužníka. 2/ Přihláškou pohledávky ze dne 29. července 2013, doplněnou podáním ze dne 26. září 2013 a podáním ze dne 20. května 2014, přihlásil žalobce své pohledávky do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka. 3/ V rámci této přihlášky žalobce uplatil pohledávky (P250-1), které nejsou předmětem tohoto řízení. 4/ Dále žalobce uplatnil pohledávky v celkové výši 23 619 661,98 Kč (P250-2), přičemž mělo jít o pohledávky: a/ Z titulu neuhrazené kupní ceny za sběrový papír dodaný žalobcem dlužníku, kdy smlouvy byly uzavírány „v režimu“ smlouvy o konsignačním skladu uzavřené dne 25. května 2011 (dále jen „konsignační smlouva“). Přihláška obsahovala čísla jednotlivých faktur, kterými byla kupní cena za jednotlivé dodávky sběrového papíru vyúčtována (dále též jen „pohledávka 2a“). b/ Z titulu náhrady škody za ztrátu věcí. V souladu s rámcovou smlouvou o obchodní spolupráci ze dne 24. června 2011 uzavřenou mezi žalobcem a dlužníkem (dále jen „rámcová smlouva“) dodával žalobce dlužníku celulózu za účelem zpracování na hotové výrobky pro žalobce. Vlastnické právo k celulóze měl i po jejím dodání dlužníku žalobce. Žalobce dodal dlužníku celulózu, která nebyla zpracována na hotové výrobky pro žalobce, ale bylo s ní naloženo neznámým způsobem. Dodané zboží vyfakturoval žalobce dlužníku fakturami č. 1120123 a 1120125, kdy tato cena představuje výši přihlašované škody (dále též jen „pohledávka 2b“). c/ Vyúčtované fakturami č. 1300011 na částku 328 583 Kč, č. 1300013 na částku 122 603,08 Kč a č. 1300032 na částku 236 585,62 Kč, které měly představovat odměnu za dodanou celulózu v měsíci lednu, únoru a březnu 2013, sjednanou ve výši 10 EUR za každou dodanou tunu, kdy odměna byla „v podstatě“ smluvní obchodní přirážkou, jež byla hrazena i v předchozích měsících (dále též jen „pohledávka 2c“). 5/ Žalobce rovněž uplatnil pohledávku v celkové výši 2 770 916,16 Kč (P250-3) jako náhradu škody za ztrátu věcí. Uvedl, že podle rámcové smlouvy dodával dlužníku celulózu za účelem zpracování na hotové výrobky pro žalobce. Vlastnické právo k celulóze měl až do jejího zpracování na hotové výrobky žalobce. V měsících lednu, únoru a březnu 2013 dodal žalobce dlužníku celulózu v množství odpovídajícím ceně 1 179 941,67 EUR, z níž byla na výrobky žalobce zpracována celulóza pouze v množství odpovídající ceně 1 091 524,18 EUR. Cena ztracené celulózy tak činí 88 417,50 EUR, což s připočtení daně z přidané hodnoty činí částku 106 985,18 EUR (dále též jen „pohledávka 3“). 6/ Žalobce dále uplatnil pohledávku v celkové výši 1 233 099,10 Kč (P250-4) jako náhradu škody za ztrátu věcí. Nárok žalobce odůvodnil tak, že v souladu s rámcovou smlouvou mu dlužník dodával hotové výrobky z papíru. Žalobce za dodané zboží dlužníku zaplatil (částky 51 472,14 EUR a 3 264,88 GBP), zboží však neodebral - bylo uskladněno v souladu s rámcovou smlouvou ve skladech dlužníka, kdy dlužník nesl nebezpečí škody na věci. Zboží nebylo žalobcem odebráno, přesto se již ve skladu nenachází (dále též jen „pohledávka 4“). 7/ Žalobce konečně uplatnil i pohledávky v celkové výši 2 526 970,68 Kč (P250-5) jako náhradu škody za ztrátu věcí. Uvedl, že v souladu s rámcovou smlouvou dodával dlužníku celulózu za účelem zpracování na hotové výrobky pro žalobce. I po dodání dlužníku měl vlastnické právo k celulóze žalobce. V roce 2012 dodal žalobce dlužníku celulózu, která nebyla zpracována na hotové výrobky pro žalobce, ale bylo s ní naloženo neznámým způsobem. Dodané zboží vyfakturoval žalobce dlužníku fakturou č. 1120141. Vyúčtovaná částka představuje výši přihlašované škody (dále též jen „pohledávka 5“). 8/ Všechny výše uvedené pohledávky byly přihlášeny jako zajištěné, a to: a/ papírenským strojem č. 4, který byl v přihlášce přesně specifikován a je umístěn v areálu dlužníka, b/ pohledávkami dlužníka vůči správci daně (Specializovanému finančnímu úřadu) „z titulu nároku na nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty“, c/ zásobami rozpracovaných výrobků uložených ve skladu dlužníka. 9/ Na přezkumném jednání konaném dne 23. května 2014 I. H. všechny pohledávky žalobce popřel co do pravosti, výše a pořadí. 10/ Usnesením ze dne 22. září 2016, č. j. KSCB 28 INS 11674/2013-B-230, insolvenční soud odvolal z funkce insolvenčního správce I. H. a novým insolvenčním správcem ustanovil Ing. Tomáše Pachmana (dále jen „T. P.“). Na tomto základě insolvenční soud nejdříve uvedl, že žalovaný popřel pohledávku pouze co do pravosti a pořadí, když jím provedené popření co do výše nemá žádného skutkového základu a obchází smysl a účel ustanovení týkajícího se popření výše pohledávky. Cituje § 373 a § 409 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), a § 420 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), a odkazuje na skutková zjištění, jež učinil z přihlášky pohledávky, z protokolu o přezkumném jednání, z konsignační smlouvy a z rámcové smlouvy, jakož i z listin připojených v přihlášce a listin doložených žalobcem v průběhu incidenčního sporu, k jednotlivým přihlášeným pohledávkám insolvenční soud uvedl: K pohledávce 2a: Mezi žalobcem a dlužníkem byly konkludentně uzavírány jednotlivé kupní smlouvy, bylo prokázáno dodání předmětného sběrového papíru dlužníku i dohoda o ceně tohoto papíru. Konsignační smlouva sloužila k dohodě některých podmínek obchodní spolupráce mezi stranami a není tak samostatným právním titulem