29 ICdo 126/2019 – Nejvyšší soud

MSPH 90 INS XY 190 ICm XY 29 ICdo 126/2019-133 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce Insolvenční agentury v. o. s., se sídlem v Karlových Varech, Západní 1448/16, PSČ 360 01, identifikační číslo osoby 29115540, jako insolvenčního správce dlužníka V., zastoupeného Mgr. Kateřinou Lukešovou, advokátkou, se sídlem v Mladé Boleslavi, Klaudiánova 135/1, PSČ 293 01, proti žalovanému T., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupenému Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem, se sídlem v Příbrami, Na Flusárně 168, PSČ 261 01, o odpůrčí žalobě, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 190 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka V., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 90 INS XY, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. května 2019, č. j. 190 ICm XY, 101 VSPH XY (MSPH 90 INS XY), takto: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 9. května 2019, č. j. 190 ICm XY, 101 VSPH XY (MSPH 90 INS XY), se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Rozsudkem ze dne 17. října 2018, č. j. 190 ICm XY, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“), určil, že kupní smlouva uzavřená dne 1. srpna 2016 mezi dlužníkem (V.) a žalovaným (T.), jejímž předmětem byl prodej nemovitých věcí specifikovaných ve výroku včetně rodinného domu č. p. XY (dále jen „nemovité věci“) a dále vybavení tohoto domu, které tvořily ve výroku uvedené movité věci (dále jen „vybavení domu“), a to za kupní cenu ve výši 7 000 000 Kč, a následný zápočet pohledávky žalovaného dle dohody o vypořádání vzájemných vztahů ze dne 1. srpna 2016 jsou neúčinnými „právními úkony“ vůči všem věřitelům dlužníka přihlášeným do insolvenčního řízení (bod I. výroku), uložil žalovanému zaplatit do majetkové podstaty dlužníka částku 7 000 000 Kč (bod II. výroku) a uložil žalovanému nahradit žalobci náklady řízení ve výši 7 278 Kč (bod III. výroku). 2. Insolvenční soud vyšel zejména z toho, že: [1] Dne 14. září 2011 uzavřel dlužník se společností EKVITA INVEST, a. s. (dále jen „společnost E“) úvěrovou smlouvu č. 200323, na jejímž základě byl dlužníku poskytnut úvěr ve výši 3 200 000 Kč s pevnou úrokovou sazbou ve výši 24 % p. a. Postupně pak bylo dodatkem k této úvěrové smlouvě ze dne 3. května 2012, dohodou o uznání závazku ze dne 8. listopadu 2012 a dodatkem k této dohodě ze dne 4. července 2013 úvěr navýšen, závazek uznán a postupně nahrazen tak, že nakonec činil závazek dlužníka 3 500 000 Kč s úrokem ve výši 20,4 % p. a. počínaje 4. srpnem 2013. [2] Dne 23. července 2012 uzavřel dlužník se společností E úvěrovou smlouvu č. 200462/13 U, na jejímž základě byl dlužníku poskytnut úvěr ve výši 500 000 Kč s úrokovou sazbou 20,40 % p. a. Na základě dodatku ze dne 12. srpna 2013 byl úvěr navýšen na 1 600 000 Kč se stejnou úrokovou sazbou (dále jen „smlouvy o úvěru“). [3] Dne 3. května 2012 uzavřel dlužník se společností E zástavní smlouvu, jíž bylo zřízeno k nemovitým věcem zástavní právo k zajištění pohledávky z první úvěrové smlouvy ve výši 3 500 000 Kč s příslušenstvím a pro podmíněnou budoucí pohledávku ze smluvní pokuty ve výši 3 500 000 Kč. [4] Dne 12. srpna 2013 uzavřely shodné strany zástavní smlouvu, jíž bylo zřízeno k nemovitým věcem zástavní právo k zajištění pohledávky z druhé úvěrové smlouvy ve výši 1 100 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 1 100 000 Kč jako budoucí podmíněné pohledávky (dále jen „zástavní smlouvy“). [5] Výše uvedené pohledávky se staly vykonatelné na základě dohod o uznání dluhu se svolením k vykonatelnosti sepsaných ve formě notářského zápisu dne 30. července 2013 a dne 12. srpna 2013. [6] Dne 16. února 2015 uzavřela společnost E s žalovaným smlouvu o postoupení pohledávky, na jejímž základě na žalovaného přešly pohledávky z úvěrových smluv v souhrnné výši 6 333 396 Kč, jež byly zajištěny zástavními právy k nemovitým věcem. [7] Stejného dne byla uzavřena dohoda o uznání dluhu a stanovení jeho splatnosti a dohoda o přistoupení k dluhu, podle kterých I. K. a A. K. (dále jen „I. K. a A. K.“), kteří přistoupili k původním závazkům dle úvěrových smluv, a dlužník prohlásili, že z důvodu poskytnutí úvěru dle úvěrových smluv vznikl dlužníku dluh ve výši 6 333 396 Kč, který současně uznali co do důvodu i výše. Šlo o pohledávky nabyté dle výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávek. V dohodě bylo sjednáno nové úročení úvěru ve výši 16,5 % p. a., splátkový kalendář včetně ujednání o mimořádných splátkách i smluvní pokuta ve výši 250 000 Kč pro případ prodlení s jakoukoli mimořádnou splátkou (dále jen „dohoda o uznání dluhu“). Uhrazena byla pouze jedna splátka. [8] Dne 16. února 2015 dlužník a žalovaný uzavřeli smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva dle § 2040 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), jíž byl ve prospěch žalovaného zřízen dočasný převod vlastnických práv k nemovitým věcem pro dluh dlužníka z úvěrových smluv (dále jen „smlouva o zajišťovacím převodu“). [9] Zástavní práva podle zástavních smluv byla zrušena a k nemovitým věcem byla zřízena nová zástavní práva ve stejném rozsahu celkem pro 9 200 000 Kč s příslušenstvím jako zástavní právo pro žalovaného, a to dle souhlasného prohlášení o změně osoby zástavního věřitele o postoupení pohledávky z 16. února 2015 s právními účinky zápisu k 18. únoru 2015. [10] Znaleckým posudkem č. 153/6286/2015 ze dne 16. září 2015 zpracovaným znalcem Vladimírem (správně Ladislavem) Řehořkem a objednaným žalovaným byly nemovité věci oceněny na 4 918 520 Kč. Znalecký posudek neměl doložku dle § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) [dále jen „znalecký posudek“]. [11] Na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 2. října 2015 obdržel dlužník od společnosti K. (dále jen „společnost K“) částku 228 000 Kč, z čehož 214 000 Kč bylo přímo společností K složeno na účet finančního úřadu pod variabilním symbolem 27634400 (identifikační číslo žalovaného) – šlo o úhradu daně z převodu nemovitostí za zajišťovací převod práva, dále 4 000 Kč bylo společností K zasláno na účet právního zástupce žalovaného Mgr. Jiřího Kokeše a 10 000 Kč bylo předáno v hotovosti. K této smlouvě byl dne 2. října 2015 sepsán notářský zápis, jenž obsahoval dohodu o uhrazení dluhu se svolením k vykonatelnosti. [12] Dne 10. března 2016 byl dlužník informován o zahájení exekuce pro pohledávku ve výši 5 403 366 Kč s příslušenstvím, jež byla vedena JUDr. Kamilem Smrčkou, soudním exekutorem, pod sp. zn. 083 EX 1/16. Oprávněným byl žalovaný a povinní byli dlužník spolu s I. K. a A. K. [13] Dne 1. srpna 2016 uzavřel dlužník s žalovaným kupní smlouvu, na jejímž základě žalovaný nabyl nemovité věci za 5 500 000 Kč a vybavení domu za 1 500 000 Kč, celkem tedy za 7 000 000 Kč. Kupní cena byla „uhrazena“ zápočtem podle dohody o vypořádání vzájemných vztahů ze stejného dne (dále jen „kupní smlouva z 1. srpna 2016“). [14] Stejného dne byla uzavřena mezi shodnými stranami dohoda o vypořádání vzájemných vztahů, podle které dlužník uhradil svůj dluh z dohody o uznání dluhu pouze částečně a pohledávka žalovaného se tak stala k 1. srpnu 2016 splatnou celá najednou; celková výše pohledávky včetně příslušenství a smluvní pokuty k tomuto datu byla 9 833 407,60 Kč. Strany si ujednaly započtení vzájemných pohledávek – pohledávky dlužníka k titulu kupní ceny ve výši 7 000 000 Kč dle kupní smlouvy z 1. srpna 2016 a pohledávky žalovaného ve výši 7 000 000 Kč z titulu smluv o úvěru (pohledávka žalovaného byla započtena na smluvní úrok ve výši 4 180 041,60 Kč, smluvní pokutu ve výši 250 000 Kč a část jistiny ve výši 2 569 958,40 Kč). Po započtení zbyla žalovanému pohledávka ve výši 2 833 407,60 Kč (zůstatek jistiny úvěrů) [dále jen „dohoda o započtení“]. [15] Ke dni 1. srpna 2016 měli pohledávky za dlužníkem: - žalovaný ve výši 9 833 407,60 Kč splatnou dne 17. října 2015, - společnost K ve výši 228 000 Kč (jistina) splatnou dne 1. listopadu 2015 a - Finanční úřad pro Středočeský kraj (dále jen „finanční úřad“) ve výši 162 Kč splatnou 24. září 2013, 122 027 Kč splatnou 9. ledna 2015, 5,64 Kč splatnou 10. dubna 2015 a 1 354 Kč splatnou 30. listopadu 2015 (pohledávky nikdy neuhrazeny, uplatněny přihláškou č. P3). [16] Ke stejnému dni dlužník neměl žádný další majetek kromě majetku převáděného kupní smlouvou z 1. srpna 2016. [17] Dne 30. prosince 2016 uzavřel žalovaný s P. B. (dále jen „P. B.“) smlouvu o postoupení pohledávky, na jejímž základě P. B. nabyl pohledávku ve výši 2 833 407,60 Kč, tj. zůstatek jistiny ze smluv o úvěru po započtení, a to za cenu ve výši 500 000 Kč. Postoupení bylo oznámeno dlužníku. [18] Dle „výměru daně“ ze dne 16. března 2017 dlužník „zaplatil opožděně daň z převodu nemovitosti“ podle kupní smlouvy, neboť platební výměr je na 11 000 Kč pod „identifikačním číslem“ 2110/16/6930/2016 a šlo o pokutu za „opožděný