3 Tdo 1459/2008 — Nejvyšší soud

3 Tdo 1459/2008 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 2. 2009 Spisová značka:3 Tdo 1459/2008 ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:3.TDO.1459.2008.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 8 odst. 1 tr. zák. § 249a odst. 2 tr. zák. Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 1459/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. února 2009 o dovolání MVDr. F. Š., CSc., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 6 To 752/2007 ze dne 13. 3. 2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 4 T 33/2007, takto: Podle § 265k odst. 1 trestního řádu se rozsudek Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 6 To 752/2007 ze dne 13. 3. 2008, a rozsudek Okresního soudu v Bruntále, sp. zn. 4 T 33/2007 ze dne 25. 9. 2007, zrušují v celém rozsahu. Podle § 265k odst. 2 trestního řádu se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 trestního řádu se Okresnímu soudu v Bruntále přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále sp. zn. 4 T 33/2007 ze dne 25. 9. 2007 byl dovolatel uznán vinným trestným činem neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 249a odst. 2 trestního zákona (dále jen tr. zák.), za nějž mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání sedmi měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu dvou roků. O odvolání MVDr. F. Š., CSc., rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ostravě rozsudkem sp. zn. 6 To 752/2007 dne 13. 3. 2008, a to tak, že jej podle § 258 odst. 1 písm. b) trestního řádu (dále jen tr. ř.) zrušil v celém rozsahu a za podmínek § 259 odst. 3 písm. b) tr. ř. jej nově uznal vinným trestným činem neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru ukončeným ve stadiu pokusu dle § 8 odst. 1 tr. zák. a § 249a odst. 2 tr. zák. Dle výroku tohoto rozhodnutí spočívalo jeho trestné jednání v tom, že jako vlastník bytových domů ve V. u B., k. ú. H. V., které zakoupil od P. F. Č. r. (dále jen P. f.) dle smluv uzavřených dne 10. 3. 2005 s účinností od 1. 4. 2005, ve kterých vzal za skutečnost, že v nemovitostech se nacházejí nájemní byty a jsou uzavřeny nájemní smlouvy s nájemníky I. B., V. B., M. D., V. Ch., E. Ch. J. K., S. K., A. K., nyní B., Z. L., I. L., L. M., E. O., H. P., J. P., M. P., M. R., nyní Z., L. S., I. S., E. S., Z. S., manželi V., J. V., a J. V., o užívání těchto bytů včetně dodávky služeb pronajímatelem, avšak ve snaze dosáhnout jejich vystěhování, jim jednostranně v rozporu s právními předpisy zvýšil nájemné a nezajistil dodávku služeb spojených s užíváním bytů, ač tak byl jako pronajímatel povinen, čehož dosáhl tím, že neuzavřel smlouvu o dodávce tepla a teplé užitkové vody pro dům od 1. 5. 2005 v domech, které mají vlastní kotelnu, nezajistil otop ani obsluhu kotelny, od 1. 5. 2005 a od 1. 7. 2005 neuzavřel smlouvy o dodávce vody pro všechny tyto obytné domy, od 1. 9. 2005 pro ně nezajistil dodávku elektrické energie, přičemž výše uvedené služby nájemníkům neposkytoval nejméně od června 2006, avšak k přerušení dodávek služeb nedošlo, neboť obec V. u B. zajistila dodávku těchto služeb kromě bytových domů, kde si dodávku tepla a teplé vody zajistili nájemníci na vlastní náklady, přesto v důsledku jednání obžalovaného, které mělo podstatně ztížit užívání bytů, se nájemníci V. Ch., J. K., A. K., nyní B., E. O., J. P., L. S. a manželé V., odstěhovali, neboť se obávali, že služby nebudou zajištěny. Proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Ostravě podal MVDr. F. Š., CSc., jako osoba oprávněná, dovolání, a to včas, prostřednictvím svých obhájců a za splnění i všech dalších, zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil v podání učiněném prostřednictvím obhájce JUDr. V. B. ty, které jsou obsaženy v ustanovení § 265b odst. 1 písm. e), g) a k) tr. ř., v podání učiněném prostřednictvím Mgr. S. N. pak ten, který je uveden v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech takto užitého mimořádného opravného prostředku dovolatel v obou podaných dovoláních k dovolacímu důvodu dle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uvedl, že nesouhlasí s posouzením skutku jako pokusu předmětného trestného činu, neboť orgány činné v trestním řízení a soudy obou stupňů nade vší pochybnost prokázaly, že za uživatele svých nemovitostí vždy hradil dodavatelům za služby jimi dodané a také, že na základě tohoto nikdy nemohlo dojít (a ani nedošlo) k přerušení jejich dodávek, ač věděl, že tyto finanční prostředky nikdy od uživatelů nevymůže. K přerušení dodávek tedy nedošlo, předmětné domy od zdrojů těchto služeb odpojeny nebyly a obyvatelé domů je tak trvale užívali. Na základě provedených důkazů nemohlo proto být dovozeno, že jeho úmyslem bylo odpojení a pozastavení dodávek služeb nájemníkům a tím bránění jim v řádném užívání bytů. Jeho úmyslem naopak bylo jenom to, aby si uživatelé domů dodávky služeb hradili sami, k čemuž učinil veškeré kroky, tj. informoval je i dodavatele o svém záměru a obyvatelům domů udělil plné moci k jednání s dodavatelskými společnostmi. K tomuto konání jej vedla skutečnost, že za minulé topné období zaplatil za uživatele 94.000,- Kč za spotřebované teplo a teplou vodu, což mu však nebylo uhrazeno a této úhrady se musel domáhat soudně, jakož i nerovné a nepřijatelné podmínky stanovené obcí V. v návrhu smlouvy na dodávky služeb na další období. Hlavním cílem tohoto jednání bylo jen to, aby si sami nájemníci s dodavateli uzavřeli smlouvy s podmínkami, na nichž by se dohodli, k čemuž také poskytl veškerou nezbytnou součinnost. Odvolací soud přitom pro nedostatek jiného odůvodnění opakuje dovolatelův údajný výrok, že „koupil domy a ne lidi“ (a proto se je snaží vystěhovat), což uvedla jen jedna svědkyně. Z tohoto může plynout jen to, že dovolatel se soustředil na péči o nemovitost a byl názoru, že péči o vlastní služby mohou za jeho součinnosti zajišťovat její obyvatelé sami. I za této situace měl přitom zajištěno, že nikdo z dodavatelů nepřestane dané služby do domů poskytovat, což bylo také splněno. Je sice pravda, že dodnes s dodavateli smlouvy na dodávky služeb neuzavřel, nicméně tyto jsou nadále dodávány mimosmluvně. Tak odvolací soud sice neprokázal úmysl nedodávat služby uživatelům staveb, ale prokázal, že dovolatel dobrovolně upustil od dalšího jednání potřebného k dokonání trestného činu a odstranil nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem z podniknutého pokusu, když řádně, v plné výši a v termínech hradil služby spotřebované uživateli předmětných staveb. Za nesprávné právní posouzení věci nicméně považuje závěr, že správné je dodávání služeb pouze za stavu, kdy jsou uzavřené smlouvy s dodavateli těchto služeb, a pokud jsou dodávky uskutečňovány mimosmluvně, že jde o pokus daného trestného činu. Že je mu dáváno za vinu spáchání trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu či nebytovému prostoru ukončeného ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák. ve vztahu k § 249a odst. 2 tr. zák. se navíc dozvěděl až dne 13. 3. 2008 při veřejném zasedání u odvolacího soudu. Jelikož z takového činu nebyl obviněn a nebyl za něj soudem prvního stupně ani odsouzen, neměl možnost se proti němu bránit v přípravném řízení ani před soudem. Je přesvědčen, že takovým postupem bylo porušeno jeho právo na obhajobu, přičemž poukázal na ustanovení § 2 odst. 1 tr. ř., § 176 odst. 2 tr. ř., § 220 odst. 1 tr. ř., § 160 odst. 5 tr. ř., § 33 odst. 1 tr. ř., § 165 tr. ř. a čl. 8 odst. 2 Listiny základní práv a svobod. V této souvislosti upozornil dále na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2003 sp. zn. 5 Tdo 232/2003, dle kterého je spáchání předmětného trestného činu podmíněno skutkovým zjištěním, že poškozený byl oprávněn užívat byt a že pachatel mu v tom bránil neoprávněně. V této souvislosti odkázal na odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, kde tento uvádí, že „kolaudace bytů nebyla prokázána“, nicméně i přesto soud dovodil, že takové soubory místností jsou schopny nést právo nájmu bytu. Má za to, že uživatelé souborů místností v jeho domech neměli platně uzavřené nájemní smlouvy, nejsou tak nájemci bytů a nebylo proto ani možné, aby jim on v rozporu s právními předpisy zvyšoval nájemné. Takto odkázal na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 5. 2005, č. j. 11 Co 771/2004-53, jímž bylo rozhodnuto, že V. B. nebyla oprávněnou osobou z nájemního vztahu, i na množství dalších civilních sporů (s podobným výsledkem), které mezi ním a uži