3 Tdo 39/2021 — Nejvyšší soud

3 Tdo 39/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:NEUVEDEN Datum rozhodnutí:6. 4. 2022 Spisová značka:3 Tdo 39/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:3.TDO.39.2021.2 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Vzetí na vědomí zpětvzetí opravného prostředku Dotčené předpisy:§ 265g odst. 2 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:20. 8. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 39/2021-14937 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu dne 6. 4. 2022 o dovolání, které podal obviněný J. V., nar. XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznice Vinařice, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 12. 2019, sp. zn. 3 To 22/2019, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 49 T 10/2016, takto: Podle § 265g odst. 2 tr. ř. se zpětvzetí dovolání obviněného J. V. bere na vědomí. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 19. 7. 2018, sp. zn. 49 T 10/2016, byl obviněný J. V. uznán vinným zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, kterého se podle skutkových zjištění nalézacího soudu dopustil spolu s dalšími obviněnými jednáním popsaným ve skutkové větě tohoto rozsudku. Současně bylo rozhodnuto o trestu pro jmenovaného obviněného, jakož i ostatní obviněné, ochranných opatřeních a náhradě škody. Část obviněných pak byla pro některé z žalovaných skutků podle § 226 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. ř.“), zproštěna obžaloby. 2. Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 7. 2018, sp. zn. 49 T 10/2016, podali odvolání všichni obvinění a některé ze zúčastněných osob. 3. O odvolání obviněného J. V. rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 13. 12. 2019, sp. zn. 3 To 22/2019, tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl. Současně rozhodl o odvolání ostatních obviněných a zúčastněných osob. Rozsudkem ze dne 13. 3. 2020, sp. zn. 3 To 113/2019, pak Vrchní soud v Praze rozhodl o odvolání jednoho z obviněných, jehož trestní věc byla vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí. 4. Proti Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 12. 2019, sp. zn. 3 To 22/2019, podal obviněný, stejně jako ostatní obvinění, prostřednictvím svých obhájců dovolání, které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) a k) tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2021. Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 3. 2020, sp. zn. 3 To 113/2019, pak podal dovolání i obviněný, jehož trestní věc byla vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí. 5. Podáním ze dne 25. 1. 2022, které bylo Nejvyššímu soudu doručeno dne 31. 1. 2022, obviněný Nejvyššímu soudu sdělil, že bere zpět dovolání podané prostřednictvím obhájce, které je u Nejvyššího soudu evidováno pod sp. zn. 3 Tdo 39/2021. 6. Podle § 265g odst. 1 tr. ř. osoba, která dovolání podala, může je výslovným prohlášením vzít zpět, a to až do doby, než se Nejvyšší soud odebere k závěrečné poradě. Podle § 265g odst. 2 tr. ř. vezme zpětvzetí dovolání, není-li překážek, usnesením na vědomí předseda senátu Nejvyššího soudu, a nebyla-li věc dosud tomuto soudu předložena, předseda senátu soudu prvního stupně. 7. V předmětné trestní věci není pochyb o tom, že prohlášení o zpětvzetí dovolání učinil obviněný J. V., tedy osoba, která dovolání podala, a to poté, co byla věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí. Učinil tak v předtím, než se senát Nejvyššího soudu odebral k závěrečné poradě, a způsobem odpovídajícím zákonu. V přípise uvedený projev vůle je výslovný, má formu předepsanou pro podání podle § 59 odst. 1 tr. ř., a byl podán Nejvyššímu soudu, který je příslušný o dovolání rozhodnout. 8. Předseda senátu při posuzování podaného zpětvzetí obviněného J. V. vycházel ze závěrů uvedených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2007, sp. zn. 11 Tdo 494/2007, publikovaného v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího pod č. T 993/1, ve kterém Nejvyšší soud konstatoval, že obviněný může vlastním podáním vzít zpět podané dovolání, a neuplatní se podmínka, že toto podání musí být učiněno prostřednictvím obhájce. 9. Protože ve věci nebyly zjištěny žádné zákonné překážky, které by bránily akceptovat zpětvzetí dovolání obviněného J. V., bylo podle § 265g odst. 2 tr. ř. předsedou senátu rozhodnuto tak, že předmětné zpětvzetí dovolání vzal na vědomí. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.). V Brně dne 6. 4. 2022 JUDr. Aleš Kolář předseda senátu