3 Tdo 460/2025 – Nejvyšší soud

3 Tdo 460/2025-1272 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 7. 2025 o dovolání, které podal obviněný A. M., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Vinařice, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 8. 2024, č. j. 8 To 185/2024-1049, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 8 T 91/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného A. M. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále také jen „obvodní soud“) ze dne 14. 5. 2024, č. j. 8 T 91/2023-992, byl obviněný A. M. (dále také jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným pokračujícím zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku za jednání spočívající v tom, že (převzato z výroku rozsudku a zestručněno) v období let 2018 až 2020 v Praze XY uzavřel postupně pět smluv na pronájem bytových jednotek, kdy ve třech případech sám figuroval jako nájemce a ve dvou případech smlouvu uzavřel na základě plné moci za další osoby, a těmito smlouvami sebe, resp. osoby, za které jednal, zavázal k povinnosti pravidelně hradit pronajímatelům smluvní nájemné, přestože věděl, že s ohledem na absenci hodnotného majetku, zcela nedostačující příjmy a pravomocné exekuce nebudou on ani osoby, za které jednal, schopni nájemné platit a nájemné tak hrazeno nebude, o čemž pronajímatele při uzavírání smluv a jemu předcházejících osobních jednáních neinformoval a naopak vystupoval způsobem, kterým v nich vzbudil dojem, že on i osoby, za které jedná, jsou schopni nájemné hradit a také je hradit budou, načež vždy krátce po uzavření předmětných nájemních smluv nájemné přestalo být hrazeno, čímž způsobil pronajímatelům škodu, když konkrétně: 1) dne 8. 10. 2018 uzavřel na základě dříve udělené generální plné moci jménem J. S., nar. XY, bez jeho vědomí a souhlasu, smlouvu o nájmu bytu č. XY v domě na adrese XY, a to na dobu určitou od 1. 11. 2018 do 31. 12. 2019, podle níž měl J. S. jako nájemce užívat byt společně s ním, jeho synem L. M., nar. XY, a M. M., nar. XY, touto smlouvou jmenovaného zavázal k povinnosti hradit v rozsudku označenému pronajímateli na určený bankovní účet měsíční nájemné ve výši 25 000 Kč, splatné vždy k 5. dni kalendářního měsíce, případně nájemné za část kalendářního měsíce v poměrné výši dané počtem dní, přičemž pronajímatel měl dle smlouvy též právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, nebude-li mu byt odevzdán v den skončení nájmu, až do dne odevzdání bytu, obviněný byt převzal dne 8. 10. 2018 a pronajímateli jej předal zpět dne 24. 9. 2019, a za dobu jeho užívání byly uhrazeny toliko kauce ve výši 25 000 Kč a (s prodlením) nájemné za období listopad 2018 až duben 2019, zatímco na nájemném za období od května 2019 do 24. 9. 2019 bylo uhrazeno namísto 120 000 Kč pouze 36 000 Kč, čímž po započtení zaplacené kauce způsobil pronajímateli škodu ve výši 59 000 Kč, 2) dne 23. 9. 2019 uzavřel s pronajímateli vyjmenovanými v rozsudku svým jménem jakožto nájemce smlouvu o nájmu bytu č. XY v domě na adrese XY, a to na dobu určitou od 24. 9. 2019 do 23. 9. 2020, v níž jako další kontaktní osobu na straně nájemce uvedl R. S., nar. XY, a touto smlouvou se zavázal na určený bankovní účet hradit měsíční nájemné ve výši 26 000 Kč, splatné vždy 15. dne měsíce předcházejícího měsíci, za nějž se nájemné platí, přičemž pronajímatelé měli dle smlouvy též právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, nebude-li jim byt odevzdán v den skončení nájmu, až do dne odevzdání bytu, byt převzal dne 23. 9. 2019 a pronajímatelům jej předal zpět dne 4. 5. 2020, a za dobu jeho užívání byly uhrazeny pouze kauce ve výši 26 000 Kč a nájemné za měsíc říjen 2019, avšak na nájemném za období od 24. 9. 2019 do 30. 9. 2019 a za období od listopadu 2019 do 4. 5. 2020 ničeho uhrazeno nebylo, čímž po započtení zaplacené kauce způsobil pronajímatelům škodu ve výši 139 534 Kč, 3) dne 27. 9. 2019 uzavřel s pronajímatelem označeným ve výroku rozsudku svým jménem smlouvu o nájmu bytu č. XY v domě na adrese XY, na dobu určitou od 1. 10. 2019 do 30. 9. 2020, a touto smlouvou se zavázal na určený bankovní účet hradit měsíční nájemné ve výši 21 000 Kč, splatné vždy k 1. dni kalendářního měsíce za daný měsíc, byt převzal dne 27. 9. 2019 a zpět jej pronajímateli předal dne 10. 1. 2020, přičemž za dobu užívání bytu byly uhrazeny pouze kauce ve výši 21 000 Kč a nájemné za měsíc říjen 2021, avšak na nájemném za období od listopadu 2019 do 10. 1. 2020 nebylo zaplaceno ničeho, čímž pronajímateli způsobil škodu ve výši 27 774 Kč, 4) dne 1. 5. 2020 uzavřel svým jménem společně s M. D. smlouvu o nájmu bytu č. XY v domě na adrese XY, kterou se jako nájemci zavázali hradit v rozsudku vyjmenovaným pronajímatelům na určený bankovní účet měsíční nájemné ve výši 24 000 Kč, splatné vždy předem do 20. dne měsíce předcházejícího měsíci, za nějž se nájemné platí, přičemž pronajímatelé měli dle smlouvy též právo na náhradu ve výši sjednaného nájemného, nebude-li jim byt odevzdán v den skončení nájmu, až do dne odevzdání bytu, byt převzal společně s M. D. dne 1. 5. 2020 a zpět byl pronajímatelům předán dne 21. 6. 2022, a za dobu užívání bytu byly uhrazeny pouze kauce ve výši 29 000 Kč a nájemné za měsíce květen až srpen 2020, avšak na nájemném za období od září 2020 do 9. 9. 2022 nebylo zaplaceno ničeho, pouze byla započítána zaplacená kauce ve výši 29 000 Kč, čímž pronajímatelům způsobil škodu ve výši 554 200 Kč, 5) dne 1. 5. 2020 uzavřel jménem M. M., nar. XY, jakožto nájemce, na základě dříve udělené generální plné moci, smlouvu o nájmu bytu č. XY v domě na adrese XY, kterou M. M. zavázal hradit v rozsudku vyjmenovaným pronajímatelům na určený bankovní účet měsíční nájemné ve výši 20 000 Kč, splatné vždy předem do 20. dne měsíce předcházejícího měsíci, za nějž se nájemné platí, přičemž pronajímatelé měli dle smlouvy též právo na náhradu ve výši sjednaného nájemného, nebude-li jim byt odevzdán v den skončení nájmu, až do dne odevzdání bytu, byt převzal dne 1. 5. 2020 a zpět byl pronajímatelům předán dne 31. 3. 2022, a za dobu užívání bytu byly uhrazeny pouze kauce ve výši 25 000 Kč a nájemné za měsíce květen až červenec 2020, avšak na nájemném za období od srpna 2020 do března 2022 nebylo zaplaceno ničeho, pouze byla započítána uhrazená kauce ve výši 25 000 Kč, čímž pronajímatelům způsobil škodu ve výši 375 000 Kč, a jednáním popsaným pod body ad 1) až 5) výroku rozsudku tak způsobil škodu v celkové výši 1 155 508 Kč. 2. Za uvedenou trestnou činnost byl obviněný podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody na 42 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. O nárocích jednotlivých poškozených na náhradu škody bylo rozhodnuto výroky podle § 228 odst. 1, § 229 odst. 1 a § 229 odst. 2 tr. ř. 3. Odsuzující rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním, které Městský soud v Praze (dále také jen „městský soud“) usnesením ze dne 27. 8. 2024, č. j. 8 To 185/2024-1049, zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti předmětnému rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný A. M. prostřednictvím svého obhájce dovolání s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. 5. V jeho odůvodnění namítl, že skutek, který je mu kladen za vinu, není trestným činem. Odmítl závěr soudů, že do inkriminovaných nájemních vztahů vstupoval s vědomím, že sjednané nájemné nebude v budoucnu hrazeno, ačkoli před pronajímateli předstíral opak, když jim zamlčel své neutěšené majetkové poměry a nedostatečné příjmy a tím je uvedl v omyl. Trvá na tom, že pokud na jednotlivých adresách přestal hradit nájemné řádně a včas, vždy mu v tom zabránila objektivní překážka, kterou v době uzavírání smluv nemohl předpokládat (pandemie koronaviru, rozchod s přítelem, zdravotní obtíže a s nimi spojený výpadek příjmu, problémy se sousedy, vzetí do vazby v jiné trestní věci). V uvedené souvislosti zdůraznil, že ve všech případech po uzavření nájemní smlouvy zaplatil provizi realitní kanceláři, pronajímateli kauci ve výši jednoho měsíčního nájemného a poté se vždy snažil o normální nájemní vztahy. Kdyby k nim přistupoval s počátečním podvodným úmyslem, resp. úmyslem se neoprávněně obohatit, neuzavíral by smlouvy přes realitního zprostředkovatele a zbytečně by nevynakládal finanční prostředky na zaplacení provize. Stejně tak by vždy zaplatil pouze nájemné za první měsíc, což se však nedělo. Jeho pozdější neschopnost dostát svým smluvním závazkům nemůže být sankcionována normami trestního práva. 6. Obviněný poté ze svého pohledu vylíčil skutkové okolnosti k jednotlivým nájemním vztahům. K prvnímu z nich (nájem na ulici XY) uvedl, že byt obýval spolu se svědkyní M. M. Nájem byl stanoven na dobu určitou a ze strany pronajímatele pak nedošlo k jeho prodloužení. Problémy s hrazením nájemného vznikly až po šesti měsících, když dne 19. 2. 2019 utrpěl infarkt, ocitl se v pracovní neschopnosti a kvůli nezbytn