3 Tdo 485/2025 — Nejvyšší soud

3 Tdo 485/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:18. 6. 2025 Spisová značka:3 Tdo 485/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:3.TDO.485.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Ublížení na zdraví Výtržnictví Vražda Dotčené předpisy:§ 146 odst. 1 tr. zákoníku § 358 odst. 1 tr. zákoníku § 140 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:22. 7. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 485/2025-835 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. 6. 2025 o dovolání, které podal obviněný M. T., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Mírov, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 2. 2025, č. j. 7 To 5/2025-777, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 3 T 68/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. T. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2024, č. j. 3 T 68/2024-746, byl obviněný M. T. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným jednak přečinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku [skutek ad 1)] a jednak zločinem vraždy podle § 140 odst. 1 tr. zákoníku [skutek ad 2)], kterých se dopustil následujícím jednáním: 1) dne 12. 8. 2023 v přesněji nezjištěné době kolem 03:30 hodin v ulici XY v XY, okres XY, za přítomnosti dalších tří osob úmyslně udeřil velkou silou rukou do obličeje poškozeného P. T. M., nar. XY, jehož tím srazil na zem a poté ho prudce kopl do hlavy, čímž mu způsobil prolomení spodiny levé očnice s vpáčením úlomku, zlomeninu zevní stěny levé očnice s vpáčením úlomku, zlomeninu zevní a přední stěny a spodiny levé vedlejší nosní dutiny horní čelisti s vpáčením úlomků a s podkožním krevním výronem levé tváře a okolí levého oka a krevním výronem pod sliznicí levé tváře s drobnou tržnou rankou a dále oděrku a otok na pravém lokti, přičemž došlo k průniku vzduchu do levé očnice a podkoží víčka levého oka a zakrvácení levé vedlejší nosní dutiny horní čelisti, což si vyžádalo hospitalizaci poškozeného trvající od 16. do 22. 8. 2023 a takové zranění se projevovalo zejména bolestivostí a vyloučeným smrkáním s nutností dodržovat klidový režim až do 10. 9. 2023, 2) v přesněji nezjištěné době v průběhu období od 23:07 hodin dne 14. 3. 2024 do 9:25 hodin dne 15. 3. 2024 v domě č. p. XY v XY ulici v XY, část XY, okres XY, po předchozím slovním střetu s poškozenou L. S., narozenou XY, a s úmyslem usmrtit jmenovanou poškozenou ji hliníkovou baseballovou pálkou zn. Tysonz o délce 67 cm opakovaně a různou silou od střední po velkou úmyslně udeřil zejména do hlavy a trupu, čímž jí způsobil mnohočetné zlomeniny žeber po obou stranách, tříštivou zlomeninu levé lopatky, tříštivou zlomeninu pravé vřetenní kosti, dále pohmoždění levé plíce a kolaps pravé plíce, povrchní i centrální trhlinu jater, zakrvácení pravé hrudní dutiny malého stupně, povlak krve v okolí jater a v dutině břišní, mnohočetné krevní výrony na těle a také tržně zhmožděné rány hlavy, přičemž tato zranění vedla k úrazovému šoku poškozené a jejímu následnému úmrtí během několika hodin od vzniku zranění. 2. Za to byl podle § 140 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 14 (čtrnácti) let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. pak byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR majetkovou škodu ve výši 48.034 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 20. 9. 2024 do zaplacení. 3. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání směřující do výroku o vině skutkem ad 2), o němž rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 11. 2. 2025, č. j. 7 To 5/2025-777, tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Obviněný podal prostřednictvím své obhájkyně dovolání, kterým napadl usnesení odvolacího soudu. V rámci svého mimořádného opravného prostředku pak uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. 5. V rámci své argumentace nejprve zrekapituloval dosavadní průběh řízení a jeho výsledek, přičemž zdůraznil především to, že ani odvoláním nenapadal výrok o vině skutkem ad 1), k němuž prohlásil vinu, což nalézací soud přijal. Naplnění reklamovaných dovolacích důvodů spatřoval tedy ve výroku o vině skutkem 2). 6. Nejprve konstatoval, že ve vztahu k rozhodným skutkovým zjištěním nebyly provedeny rozhodné důkazy výpisem telekomunikace telefonního čísla poškozené k prokázání, s kým a kdy hovořila a v jakém zdravotním stavu byla, stejně jako komunikace z messengeru obviněného k prokázání chování poškozené. Stejně tak nebyly provedeny další důkazy – výslech svědka F. a zdravotní dokumentace poškozené k jejímu pádu ze schodů v opilosti z roku 2023. Tím ovšem byla obviněnému upřena možnost prokázat svoji nevinu a byl tedy zkrácen ve svých právech na obhajobu a objasnění věci. 7. Dále pak soudům vyčetl, že se nevypořádaly se všemi závěry znalce MUDr. Krupičky, který připustil, že některá zranění si mohla poškozená způsobit sama při pádu ze schodů. 8. Obviněný taktéž nesouhlasil se závěrem nalézacího soudu ohledně existence přitěžující okolnosti podle § 42 písm. c) tr. zákoníku, tedy, že čin spáchal surovým způsobem. 9. Konečně pak vyjádřil přesvědčení, že dané jednání nenaplnilo znaky zločinu vraždy podle § 140 odst. 1 tr. zákoníku, ale přečinu neposkytnutí pomoci podle § 150 odst. 1 tr. zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že by jeho jednání vedlo k úmyslnému usmrcení jiného, když v době svého návratu domů neposkytl poškozené pomoc, ač byla zřejmě v nebezpečí smrti. 10. Závěrem tedy navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2024, č. j. 3 T 68/2024-746, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 2. 2025, č. j. 7 To 5/2025-777, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 11. K podanému dovolání zaslal své vyjádření podle § 265h odst. 2 tr. ř. státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Po stručné rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a jeho výsledku shrnul podstatu dovolacích námitek obviněného a uvedl, že argumentace obviněného je doslovným opakováním jeho obhajoby z předchozích fází řízení, se kterou se již vypořádaly soudy nižších stupňů a s jejich závěry vyjádřil souhlas. 12. Po zopakování obecných východisek dovolacího řízení a jeho předpokladů se nejprve věnoval argumentaci pod dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Po připomenutí podmínek jeho naplnění uvedl, že vadu opomenutého důkazu neshledal, neboť ačkoliv se krajský soud výslovně nezmínil o způsobu vypořádání se s důkazními návrhy obviněného, je z jeho odůvodnění zcela zřejmé, že z ostatních provedených důkazů dospěl k závěru, že zranění poškozené byla nepochybně způsobena cizím zaviněním. Důkazní návrhy obviněného byly tak zřejmě nadbytečné. Nebylo možno odhlédnout ani od té skutečnosti, že k porušení práva na spravedlivý proces nedojde obecně každým zamítnutím navrženého důkazu bez adekvátního odůvodnění, ale až za situace, kdy takové neprovedení znamená závažný deficit zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností. To se ovšem v nyní posuzovaném případě nestalo. 13. Stejně tak neshledal opodstatněnou ani námitku zjevného rozporu skutkových zjištění a provedeného dokazování ve vztahu k výlučnému podílu dovolatele na usmrcení poškozené. Zdůraznil, že jedinou osobou, která se v inkriminovanou dobu nacházela v bytě spolu s poškozenou, byl právě obviněný. Z hlediska příčin zranění pak akcentoval závěry znaleckého posudku MUDr. Krupičky, který sice připustil, že některá zranění mohla vzniknout pádem, avšak řada zranění nikoliv, přičemž zranění na horních končetinách dokládají obranu poškozené před údery tyčovitým předmětem. 14. Pod druhý z uplatněných dovolacích důvodů [§ 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.] nebylo podle názoru státního zástupce možno podřadit žádnou z dovolacích námitek obviněného, neboť vycházely nepřípustně ze skutkového děje, podle něhož poškozená zemřela při pádu ze schodů. To je ovšem v příkrém rozporu ze správnými a důkazně podloženými skutkovými zjištěními obecných soudů. 15. Pod žádný dovolací důvod pak nemohla být podřazena námitka vůči přičtení přitěžující okolnosti, že čin spáchal surovým způsobem, neboť tuto opět popírají přijatá skutková zjištění a zároveň je založena na nepřiměřenosti trestu, kterou ne