3 Tdo 615/2024 – Nejvyšší soud

3 Tdo 615/2024-583 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 3. 9. 2024 o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněných M. M., a J. M., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 1. 2024, sp. zn. 11 To 271/2023, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 4 T 138/2023, takto: I. Z podnětu dovolání nejvyššího státního zástupce se podle § 265k odst. 1 trestního řádu za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 trestního řádu zrušuje usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 1. 2024, sp. zn. 11 To 271/2023, a jemu předcházející rozsudky Okresního soudu v Trutnově ze dne 26. 9. 2023, č. j. 4 T 138/2023-487, a ze dne 1. 12. 2023, č. j. 4 T 138/2023-518. Podle § 265k odst. 2 věty druhé trestního řádu se zrušují i další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. II. Podle § 265l odst. 1 trestního řádu se Okresnímu soudu v Trutnově přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. 1. Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 26. 9. 2023, č. j. 4 T 138/2023487, byli spoluobvinění prap. M. M. a J. M. uznáni vinnými přečinem usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 tr. zákoníku, a to na podkladě skutkového stavu spočívajícího v tom, že po vzájemné předchozí domluvě spočívající v tom, že M. M., v té době mimo službu, motorovou pilou skácí některý ze stromů rostoucích v lesním porostu v blízkosti silnice III. třídy č. XY mezi obcemi XY a XY, které již dříve byly určeny ke kácení, zatímco J. M. bude řídit provoz na této silnici, a následně jej společně na silnici, kam dopadne, rozřežou a odvezou, dne 8. 7. 2022 v přesně nezjištěné době v rozmezí od 10:17 hod. do 10:26 hod., M. M. kácel na pozemku p. č. XY v obci XY, katastrální území XY, XY, v km 1.183, při pohledu od obce XY, v pravém stoupajícím svahu ve vzdálenosti necelých 6 m od této silnice, přičemž J. M. nedostatečně a odpovídajícím způsobem řídil provoz v úseku silnice ohrožený pádem stromu (v ohroženém úseku) a to tak, že do pravého jízdního pruhu směrem od obce XY umístil dva dopravní kužely a za ně do stejného jízdního pruhu umístil osobní motorové vozidlo zn. Octavia s vlekem s rozsvícenými výstražnými světly a sám se postavil na krajnici v levém jízdním pruhu v reflexní vestě a v okamžiku, kdy od svého syna M. M. dostal ústní pokyn, že zahajuje hlavní řez stromu a že od tohoto okamžiku nesmí nikdo projet, J. M. zvednutím ruky dával pokyn k zastavení přijíždějících dvou vozidel, přičemž M. H., řidička prvého vozidla zn. Ford Fusion, rzv. XY, vybočila do protisměru a pokračovala dál v jízdě a řidička druhého vozidla D. J. se svým vozidlem zůstala stát před kužely, v tom okamžiku prap. M. M. dokončoval hlavní řez kmene, přičemž došlo k pádu káceného stromu na kabinu vozidla zn. Ford Fusion v důsledku čehož M. H. řidička vozidla utrpěla tupý úraz hlavy, krku a trupu, který vedl k traumatické asfyxii a k jejímu úmrtí na místě. 2. Za to byl obviněný prap. M. M. odsouzen podle § 143 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 (tří) roků. 3. Obviněný J. M. byl odsouzen podle § 143 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šest měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 (dvou) roků. 4. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla spoluobviněným uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně poškozenému P. H., , zastoupeného zmocněncem JUDr. Jiřím Slovenským, advokátem se sídlem Krkonošská 186, Vrchlabí, náhradu nemajetkové újmy ve výši 481.650 Kč. 5. Proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 26. 9. 2023, č. j. 4 T 138/2023487. podal státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové odvolání v neprospěch obviněných M. M. a J. M., a to do výroku o vině i trestu. Odvolání do výroku o náhradě škody podal poškozený P. H. 6. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 11. 2023, č. j. 11 To 271/2023-509, byla věc vrácena soudu prvního stupně s příkazem, aby rozhodl o chybějícím výroku o náhradě škody ve vztahu k poškozenému P. H., zastoupenému zmocněncem JUDr. Jiřím Slovenským. 7. Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 1. 12. 2023, č. j. 4 T 138/2023-518, byl následně rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 26. 9. 2023, č. j. 4 T 138/2023487, doplněn o výrok, jímž byl poškozený P. H., zastoupený zmocněncem JUDr. Jiřím Slovenským, odkázán podle § 229 odst. 2 tr. ř. se zbytkem svého nároku na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. 8. O podaných odvoláních státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové a poškozeného P. H. rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 30. 1. 2024, sp. zn. 11 To 271/2023, a to tak, že odvolání státního zástupce a poškozeného zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná. II. 9. Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 1. 2024, sp. zn. 11 To 271/2023, podal nejvyšší státní zástupce (dále jen „státní zástupce“) v neprospěch obviněných M. M. a J. M. dovolání (sp. zn. 1 NZO 5009/2024, č. l. 565–572 spisu), přičemž uplatil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h), l), m) tr. ř. 10. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. státní zástupce namítl nesprávnou právní kvalifikaci jednání obviněných s tím, že toto mělo být kvalifikováno jako přečin usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 tr. zákoníku, neboť obvinění svým jednáním porušili důležitou povinnost, která jim byla uložena zákonem. Pokud pak soudy shledaly spoluzavinění poškozené, a to dokonce v minimálně padesátiprocentní míře, měla by být taková skutečnost vyjádřena ve výroku o vině. Nedostatek v pojmenování povinnosti, kterou snad měla porušit zemřelá poškozená, nicméně nebyl zhojen ani v odůvodnění obou soudních rozhodnutí. K jednání poškozené je uvedeno toliko to, že vybočila do protisměrného jízdního pruhu, kde na krajnici obviněný J. M. dával zvednutím ruky pokyn k zastavení vozidel, a pokračovala v jízdě, zatímco řidička druhého vozidla zůstala stát před kužely umístěnými na silnici. Státní zástupce má za to, že žádnou svou zákonnou ani jinou povinnost poškozená neporušila, a už vůbec ne v rozsahu (nejméně padesátiprocentní), který jí soudy nesprávně a s ohledem na způsobený účinek přičítají. Je-li soudy konstatováno, že poškozená nerespektovala opatření, jež na místě pozdějšího smrtelného následku učinili obvinění, nutno podle státního zástupce oponovat, že tato opatření nejen že nebyla zcela dostatečná, jak uvádí prvoinstanční soud, ale byla zcela zjevně od počátku počínání obviněných absolutně nedostatečná. Především se však jednalo o opatření, jejichž nerespektováním, ať již tím bylo soudem myšleno cokoli, poškozená žádnou svou povinnost neporušila. Soudům obou stupňů je nutno vytknout dále to, že se řádným a podrobným způsobem nevypořádaly s otázkou, jaká konkrétní ustanovení zákonných předpisů byla ze strany obviněných porušena, jaká byla míra takového porušení a nakolik tato porušení byla v souladu s principem gradace příčinné souvislosti rozhodující pro vznik následku spočívajícího v pádu káceného stromu na vozidlo poškozené a způsobení její smrti, a to v porovnání s případným porušením povinností zemřelé poškozené, v němž by bylo možno spatřovat spoluzavinění poškozené. Za porušení důležité povinnosti ve smyslu § 143 odst. 2 tr. zákoníku je možno považovat porušení takové povinnosti, jejíž porušení má zpravidla za následek nebezpečí pro lidský život, jestliže tedy jejím porušením může snadno dojít k takovému následku (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 1963, sp. zn. 1 Tz 36/63, publikované pod č. 11/1964 Sb. r. tr., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 6 Tdo 229/2010, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2012, sp. zn. 3 Tdo 1244/2011). Porušení důležité povinnosti podle § 143 odst. 2 tr. zákoníku přitom může být identifikováno i v porušení obecné prevenční povinnosti podle § 2900 a § 2901 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2013, sp. zn. 4 Tdo 903/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2016, sp. zn. 8 Tdo 8/2016). Státní zástupce konstatoval, že soudní praxe stran kácení stromů zaujala již ustálený přístup, že pokud ten, kdo kácení stromů provádí, ohrožené místo, v němž probíhají práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, v požadovaném rozsahu řádně nezabezpečí, jedná se o porušení obecné prevenční povinnosti podle § 2900 OZ takové intenzity, že je třeba je posoudit jako porušení důležité povinnosti ve smyslu trestního zákoníku (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. 7 Tdo 1446/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 8 Tdo 1533/2018, usnesení Ne