Z rozhodnutí: Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. 8. 2025 o dovolání, které podal obviněný A. D. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2025, č. j. 67 To 39/2025-377, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 46 T 54/2024, takto:…
3 Tdo 645/2025-417
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. 8. 2025 o dovolání, které podal obviněný A. D. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2025, č. j. 67 To 39/2025-377, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 46 T 54/2024, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného A. D. odmítá.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále jen „obvodní soud“) ze dne 17. 12. 2024, č. j. 46 T 54/2024-334, byl obviněný A. D. (dále také jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným zločinem krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku za jednání spočívající v tom, že (převzato z výroku o vině a zestručněno)
v přesně nezjištěné době nejméně od února 2023 do 2. 8. 2023 v Praze XY odcizil ze skladu prodejny společnosti R. Š. a spol., spol. s r.o., IČ: XY, kde byl zaměstnán, celkem 71 kusů nových jízdních kol ve výroku rozsudku vyjmenovaných značek a typů, která byla majetkem poškozené společnosti, a to tak, že jako zaměstnanec na pozici mechanika využil přístupu k nově naskladněným jízdním kolům, která byla v demontovaném stavu zabalena v krabicích, a tato v průběhu pracovní doby bez vědomí a souhlasu oprávněné osoby postupně odnášel do zavazadlového prostoru žluté služební dodávky přistavené u nakládací rampy ke skladu a určené k odvozu krabic s odpadem, a po skončení pracovní doby, kdy se v areálu poškozené společnosti již nikdo nenacházel, vždy přenesl kartonové krabice s jízdními koly do zavazadlového prostoru svého osobního motorového vozidla, kterým na místo přijel, a následně s cílem s nimi disponovat z místa odjel, čímž poškozené společnosti způsobil celkovou škodu ve výši 1 362 989,80 Kč.
2. Za to byl podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody na 2 roky, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v délce 3 roků. Podle § 82 odst. 3 tr. zákoníku mu soud zároveň uložil povinnost, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil způsobenou škodu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byl obviněný zavázán k povinnosti zaplatit společnosti R. Š. a spol., spol. s r.o., na náhradě škody částku 1 326 222,50 Kč. Se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody byla uvedená společnost výrokem podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.
3. Následná odvolání obviněného a státního zástupce proti tomuto rozsudku Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. 3. 2025, č. j. 67 To 39/2025-377, zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
4. Předmětné rozhodnutí odvolacího soudu napadl obviněný A. D. dovoláním s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g), h) a „l)“ tr. ř.
5. V jeho odůvodnění namítl, že ačkoli je odsuzující rozsudek založen na naprosto nedostačujících důkazech pro vyslovení jeho viny, městský soud jej paušálně aproboval jako správný a konkrétními výhradami obhajoby se nezabýval. Tím porušil ústavně garantované právo obviněného na spravedlivý proces. Dovolatel trvá na tom, že obvodní soud dospěl ke skutkovým zjištěním, která jsou ve zjevném rozporu s provedenými důkazy. Videozáznam ze dne 1. 8. 2023, na kterém je zachycen při nakládání čtyř kartonových krabic do dodávky, neprokazuje, že v nich byla uložena jízdní kola, a už vůbec ne, že šlo o majetek poškozené společnosti. Záznam samotný kromě toho vykazuje i časové nesrovnalosti, s nimiž se žádný z orgánů činných v trestním řízení nevypořádal. Poškozená společnost neprokázala své vlastnictví k údajně odcizeným jízdním kolům, když jej doložila pouze dodacími listy vyhotovenými až ex post. Tyto dokumenty přitom postrádají formální náležitosti, neobsahují ani výrobní čísla jednotlivých bicyklů a nejsou nikým podepsány. Soud druhého stupně na specifické výhrady obhajoby k jejich povaze a důkazní síle reagoval jen prostým odkazem na „seznam odcizených jízdních kol“ s tím, že tento je autentický. Neřešil argument týkající se jeho jednostrannosti a nevyjádřil se ani k námitce absence příslušných účetních dokladů. Bez dalšího tak fakticky akceptoval nepodložené tvrzení poškozené společnosti, přestože mělo přímý dopad na správné stanovení výše způsobené škody a tím i právní kvalifikaci skutku. Pokud by se totiž ukázalo, že poškozená společnost své vlastnictví k ukradeným kolům v celkové hodnotě převyšující 1 milion Kč není schopna spolehlivě doložit, mohla by škoda způsobená trestným činem klesnout pod zmíněnou hranici, což by pak nutně muselo vést k mírnějšímu právnímu posouzení žalovaného jednání.
6. V dosud provedených důkazech nemá podle dovolatele oporu ani závěr, že ke krádežím docházelo již od února 2023. Dále zdůraznil, že při domovní prohlídce u něj nebylo nalezeno žádné z odcizených jízdních kol a stejně tak nebylo prokázáno, že by měl jakýkoli kontakt s internetovými platformami Bazoš a Market Place. Ani to však soudy nijak neřešily. Odmítly i předložené důkazy, podle nichž byla dovolateli část mzdy vyplácena v hotovosti „mimo oficiální výplatní pásku“ a jimiž vysvětloval zvýšené vklady na své účty. Orgány činné v trestním řízení záměrně přecházely skutečnost, že poškozená společnost částečně funguje na principu „šedé ekonomiky“. Dovolatel také doložil, že podniká jako OSVČ a z této činnosti má řádně evidovaný příjem. Odvolací soud se jeho tvrzením o existenci uvedených důkazů a jejich svévolném nepřipuštění či nezaložení do spisu vůbec nezabýval. Oba soudy tak v podstatě odmítly možnost verifikovat jeho alternativní vysvětlení jedné z hlavních indicií, která měla svědčit proti němu. Tím zatížily řízení vadou spočívající v tzv. opomenutých důkazech.
7. Obviněný také znovu připomněl, že dosud žil řádným životem, nikdy dříve nebyl trestán a v práci byl považován za nejsvědomitějšího mechanika s vysoce vyvinutým smyslem pro zodpovědnost. To však ani jeden ze soudů při úvahách o jeho vině nezohlednil. Nezabývaly se vůbec možností, že schodek na jízdních kolech mohl vzniknout tím, že je odcizil někdo ze sedmnácti dalších zaměstnanců. Jestliže soudy neprověřily i jiné v úvahu přicházející verze skutkového děje, nesplnily povinnost objasnit skutkový stav v souladu se zásadou zakotvenou v § 2 odst. 5 tr. ř. a naopak porušily zásadu in dubio pro reo.
8. Dovolatel shrnul, že zejména usnesení odvolacího soudu, který se transparentně nevypořádal s jeho konkrétními námitkami, je nepřezkoumatelné, a proto navrhl, aby je Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil, podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil i další rozhodnutí na ně obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. Městskému soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
9. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) ve vyjádření k dovolání podle § 265h odst. 2 tr. ř. předně odmítl názor obviněného, že mezi rozhodnými skutkovými zjištěními soudů, která se stala podkladem pro právní posouzení skutku, a provedenými důkazy je dán extrémní rozpor. V opozici s ním konstatoval, že soudy v dané věci zjistily skutkový stav bez důvodných pochybností, a to v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. Provedené důkazy zároveň pečlivě hodnotily, přihlížeje ke všem skutečnostem jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech, tj. zcela v souladu se zásadou zakotvenou v § 2 odst. 6 tr. ř. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tedy svým postupem nezaložily. Napadená meritorní rozhodnutí nevykazují ani vadu spočívající v nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Obsahově relevantní námitky k tomuto dovolacímu důvodu podání obviněného ani neobsahuje, když nedostatek subjektu a subjektivní stránky trestného činu krádeže reklamuje s tím, že opět rozporuje finální skutkové závěry a nabízí možnost, že jízdní kola odcizil jiný zaměstnanec. Tou se přitom nižší soudy zabývaly a v odůvodněních svých rozhodnutí vysvětlily, proč ji vyloučily. Dovolateli lze podle státního zástupce přisvědčit jen v tom, že provedené důkazy jsou povětšinou nepřímého charakteru. Souhlasit s ním ovšem již nelze v tvrzení, že na jejich základě není možné bez pochybností rozhodnout o meritu věci. Verze, že se krádeží mohl dopustit někdo jiný ze zaměstnanců, není podporována žádnými zjištěními. Dostačujícím způsobem byla vyřešena i otázka vlastnictví jízdních kol, a to doklady předloženými poškozenou společností. Namítané nejednoznačné určení počátku páchání trestné činnosti nemá z pohledu právní kvalifikace a ukládání trestu v této věci žádný význam.
10. Závěrem státní zástupce konstatoval, že argumenty obviněného obsahově nenaplňují žádný z dovolacích důvodů podle § 265b tr. ř. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a aby tak v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl v neveřejném zasedání. Souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání projevil i pr