3 Tdo 663/2025 — Nejvyšší soud

3 Tdo 663/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:8. 10. 2025 Spisová značka:3 Tdo 663/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:3.TDO.663.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Náhrada škody Totožnost skutku Hodnocení důkazů Porušování domovní svobody Dotčené předpisy:§ 178 odst. 1 tr. zákoníku § 263 odst. 7 tr. ř. § 259 odst. 3 tr. ř. § 228 odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:26. 11. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 305/26 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 663/2025-447 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 8. 10. 2025 o dovolání, které podal obviněný S. Š. proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 31. 1. 2025, sp. zn. 31 To 383/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 14 T 68/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání obviněného S. Š. odmítá. Odůvodnění: I. 1. Rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze 14. 8. 2024, sp. zn. 14 T 68/2023, byl obviněný S. Š. (dále jen „obviněný“ či „dovolatel“) uznán vinným přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, a to na podkladě skutkového stavu spočívajícího v tom, že v XY dne 10. 2. 2022 v 15:25 hodin společně s M. Ř., nar. XY, po otevření dveří vnikli do bytu na adrese XY, který užívala poškozená D. D., nar. XY, se svým druhem A. J., nar. XY, tak, že obžalovaný S. Š. do poškozené strčil a začal s ní řešit delší dobu pracovně právní spor, poškozená se ho ptala, co dělá, on jí odpověděl, že ho okradla, a požadoval po ní vrácení výplaty a vyzývala ho, aby jí vysvětlil, co se stalo, poté ji nezjištěným způsobem fyzicky napadl, následně do konfliktu zasáhl přítomný A. J., když mezi nimi došlo ke vzájemnému fyzickému kontaktu a potýkání, kdy A. J. se po obžalovaném ohnal pohrabáčem, v té chvíli M. Ř. se snažil oba od sebe odtrhnout a napomínal obžalovaného, ať toho nechá a poškozená i A. J. vykazovali oba z bytu a poškozená přivolala k zákroku hlídku PČR, když dle lékařské zprávy z chirurgické ambulance Nemocnice Jablonec nad Nisou ze dne 10. 2. 2022 ve 21:30 hod. vyplývá, že poškozená utrpěla nejméně pohmoždění okolí levého ucha, pohmoždění levé strany krku a pohmoždění levé lopatky. 2. Za to byl obviněný odsouzen podle § 178 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v délce 18 (osmnácti) měsíců. 3. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost uhradit poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, IČO 41197518, se sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3 - Vinohrady, částku ve výši 4.203 Kč. 4. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byly poškozená obchodní společnost A. M. T. s.r.o. a poškozená D. D. odkázány se svými nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. 5. Proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 14. 8. 2024, sp. zn. 14 T 68/2023, podal obviněný odvolání směřující do výroku o vině, trestu i výroku o náhradě škody. Odvolání podaly i poškozené D. D. a společnost A. M. T., a to proti výroku, kterým byly se svými nároky na náhradu škody odkázány na řízení ve věcech občanskoprávních. 6. O podaných odvoláních rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 31. 1. 2025, sp. zn. 31 To 383/2024, a to tak, že k odvolání obviněného napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. zrušil v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že uznal obviněného vinným přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. ř., a to na podkladě skutkového stavu spočívajícího v tom, že v XY dne 10. 2. 2022 v 15:25 hodin společně s M. Ř., nar. XY, po otevření dveří vstoupili do bytu na adrese XY, který užívala poškozená D. D., nar. XY, se svým druhem A. J., nar. XY, a S. Š. s ní začal řešit pracovně právní spor, poškozená se ho ptala, co dělá, on jí odpověděl, že ho okradla, a požadoval po ní vrácení výplaty a vyzývala ho, aby jí vysvětlil, co se stalo, poté ji nezjištěným způsobem fyzicky napadl, následně do konfliktu zasáhl přítomný A. J., když mezi nimi došlo ke vzájemnému fyzickému kontaktu a potýkání, v jehož průběhu poškozená i A. J. vykazovali oba z bytu a poškozená přivolala k zákroku hlídku PČR, když dle lékařské zprávy z chirurgické ambulance Nemocnice Jablonec nad Nisou ze dne 10. 2. 2022 ve 21:30 hod. vyplývá, že poškozená utrpěla nejméně pohmoždění okolí levého ucha, pohmoždění levé strany krku a pohmoždění levé lopatky. 7. Za to byl obviněný odvolacím soudem odsouzen podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v délce 1 (jednoho) roku. 8. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost uhradit poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, IČO 41197518, se sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3 - Vinohrady, částku ve výši 4.203 Kč. 9. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byly poškozená obchodní společnost A. M. T. s.r.o. a poškozená D. D. odkázány se svými nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. 10. Podle § 256 tr. ř. odvolací soud zamítl odvolání poškozených D. D. a společnosti A. M. T. II. 11. Proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 31. 1. 2025, sp. zn. 31 To 383/2024, podal obviněný dovolání (č. l. 420–423 spisu), ve kterém uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. 12. Obviněný nejprve konstatoval, že přestože odvolací soud uvedl, že doplnil dokazování přehráním zvukového záznamu incidentu, tak se o žádné doplnění dokazování jednat nemohlo. Záznam byl přehrán již v řízení před soudem prvního stupně. Toliko z náslechu tohoto důkazu odvolací soud dovodil zcela nový skutkový stav a zcela nový skutek, kterého se měl obviněný dopustit a na tomto podkladě jej uznal vinným spácháním přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku, který měl spočívat v tom, že neoprávněně setrval v obydlí jiného. Skutečnosti trvzené v napadeném rozsudku odvolací soud dovodil z výpovědí poškozených D. a J. a spoluobviněného M. Ř. Obviněný namítá, že odvolací soud je nepřípustně v bodě 15. odůvodnění svého rozsudku doplnil nemístnými spekulacemi. Konkrétně se vymezuje proti skutkovému zjištění, že si byl společně se spoluobviněným M. Ř. vědom toho, že jsou z bytu poškozených vykazováni. Za nemístnou spekulaci poté považuje tvrzení odvolacího soudu, že byl připraven na použití fyzického nátlaku, neboť se na místo dostavil spolu s M. Ř., který je výrazné muskulatury, posiluje a 10 let hrál ragby (odvolací soud v tomto vycházel z protokolu o hlavním líčení). 13. Obviněný se rovněž vymezuje proti konstatování odvolacího soudu, že setrval na své výpovědi z přípravného řízení, kde uváděl, že nepadlo slovo o tom, že mají z bytu odejít. Takový závěr je však v rozporu s jeho výpovědí v hlavním líčení konaném dne 22. 4. 2024, kde připustil, že jej z bytu vyhazovali, ale vzápětí vyslovili přání, ať se celá záležitost vyřeší v klidu, což je zcela v souladu s pořízeným audiozáznamem. 14. Trvá na tom, že z audiozáznamu jednoznačně vyplývá, že než stačil společně se spoluobviněným Ř. odejít, poškozená vzala své vykázání zpět a vyjádřila přání celou situaci v klidu vyřešit. Toto její odvolání se odehrálo v čase 7:44 předmětného audiozáznamu, tedy 84 sekund po požadavku poškozené „vypadni, vypadni odsaď“. Tuto zásadní skutečnost však odvolací soud zcela pominul a zatížil tak své rozhodnutí vadou spočívající ve zjevném rozporu skutkových okolností s provedenými důkazy. Odvolací soud tedy provedl dokazování nesprávně, neúplně a nedostatečně. Záznam přehrál pouze v první části týkající se vstupu do místnosti a tvrzeného incidentu mezi přítomnými, ale pro posouzení trestnosti dovolatelova jednání je klíčová právě následující část, ze které je zřejmé odvolání vykázání ze strany poškozené. 15. Obviněný brojil i proti hmotněprávnímu posouzení jeho jednání jako přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku. Skutková zjištění totiž nenaplňují všechny znaky skutkové podstaty, neboť obviněný byl poškozenou vyzván, aby v jejím bytě setrval. 16. Odvolací soud podle obviněného rovněž svým postupem porušil zásadu totožnosti skutku, když v jeho případě nebyla novým rozhodnutím odvolacího