3 Tdo 7/2017 — Nejvyšší soud

3 Tdo 7/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:25. 1. 2017 Spisová značka:3 Tdo 7/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:3.TDO.7.2017.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dovolací důvody Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání Dotčené předpisy:§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:18. 4. 2017 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 2.5.2017I.ÚS 1321/17JUDr. Tomáš Lichovníkodmítnuto30.5.2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 7/2017-16 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 1. 2017 o dovolání, které podal obviněný J. D., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. 11 To 346/2016, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 1 T 7/2016, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání obviněného J. D. odmítá. Odůvodnění: I. Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 17. 3. 2016, sp. zn. 1 T 7/2016, byl obviněný J. D. uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „tr. zákoník“), jehož se podle skutkových zjištění dopustil jednáním spočívajícím v tom, že (včetně pravopisných chyb a překlepů) „že v přesně nezjištěné době od 20. 2. 2015 do 6. 4. 2015 opakovaně řídil nákladní vozidlo zn. Citroen Jumpy, po pozemních komunikacích České republiky, především po prodejních místech společnosti Viva Natura Koření s.r.o., IČ 24276219 se sídlem Zahradní 92, Třebestovice, pravidelně pak ze skladu této společnosti v T., do Kauflandu ve V., Tesca T., K., P. Č. M., nárazově pak do měst K. H. a O. a prokazatelně pak dne 6. 3. 2015 v 07:10 hodin řídil ulicí K. v K., kde byl kontrolován Městskou policí Kolín a dále dne 6. 4. 2015 v 18:15 hod., kdy byl kontrolován Policií ČR na silnici při jízdě z P. na K., vozidlo řídil ačkoli mu byl rozsudkem Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 4 T 58/2012 ze dne 2. 5. 2012, který nabyl právní moci dne 16. 8. 2012 uložen trest zákazu řízení všech motorových vozidel na celkovou dobu 60 měsíců (trest zákazu řízení byl přerušen výkonem trestu odnětí svobody od 26. 10. 2011 do 24. 10. 2014)“. Za to byl obviněný odsouzen podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře 1 (jednoho) roku, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 17. 3. 2016, sp. zn. 1 T 7/2016, podal obviněný odvolání směřující toliko do výroku o trestu. O odvolání rozhodl Krajský soud v Praze usnesením ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. 11 To 346/2016, a to tak, že podle § 256 tr. ř. odvolání obviněného zamítl. II. Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný dovolání (č. l. 159–162, 164–165), v rámci něhož uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., tedy, že napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, a dále bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání obviněného proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený pod písm. g). Poté, co vylíčil obsah předcházejících řízení a s nimi související námitky, uvedl, že při rozhodování o uložení druhu a výměry trestu nebyly respektovány hmotněprávní ustanovení trestního zákoníku stanovující zásady přiměřenosti pro ukládání trestů, zejména § 38 odst. 2 tr. zákoníku, dle kterého „tam, kde postačí uložení trestní sankce pachatele méně postihující, nesmí být uložena trestní sankce pro pachatele citelnější“, § 39 tr. zákoníku stanovující pravidla pro ukládání druhu a výměry trestu a § 55 odst. 2 tr. zákoníku stanovující ultima ratio povahu nepodmíněného trestu odnětí svobody. Stejně tak nebyl respektován i účel trestu odnětí svobody, jak je vymezen v § 1 odst. 2 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „zákon o výkonu trestu“). Odvolací soud tak v napadeném usnesení akcentoval v důsledku pouze represivní stránku trestu, kdy byla zcela upozaděna výchovná a resocializační stránka trestu. Takové rozhodnutí o trestu je však v rozporu s účelem trestu. Vzhledem k jeho současnému příkladnému a spořádanému životu není riziko v páchání další trestné činnosti. Ostatně i odvolací soud uzavřel, že se snaží žít řádným životem. Od spáchání přečinu (únor, březen 2015) uplynulo již přes 1,5 roku a po tuto dobu obviněný nespáchal jakýkoliv další trestný čin, ani proti němu není vedeno žádné další jiné trestní řízení. Našel si stálé zaměstnání s dostatečným příjmem k uspokojování svých potřeb a vedení soběstačného života, v rámci zaměstnání je kladně hodnocen. V soukromém životě se zcela sociálně ukotvil, usadil se a založil rodinu, v rámci které se stará o svou manželku, která trpí rakovinovým onemocněním, a o její dceru z předchozího vztahu, kterážto trpí vadou řeči s poruchou učení. Je toho názoru, že došlo k jeho nápravě, vede soběstačný život a není zde i proto předpoklad páchání trestné činnosti. Na základě výše uvedeného obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. 11 To 346/2016, podle § 265k tr. ř. zrušil, a to včetně vadného řízení mu předcházejícího, a přikázal soudu, aby věc znovu projednal a rozhodl. Opis dovolání obviněného byl předsedou senátu soudu prvního stupně za podmínek § 265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které jej obdrželo dne 29. 9. 2016 (č. l. 170). Dne 6. 10. 2016 bylo Nejvyššímu soudu doručeno sdělení Nejvyššího státního zastupitelství sp. zn. 1 NZO 1191/2016, v němž uvedlo, že se k podanému dovolání obviněného J. D. nebude věcně vyjadřovat. Současně uvedlo, že výslovně souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto za podmínek uvedených v ustanovení § 265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. III. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům: Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. 11 To 346/2016, je přípustné z hlediska ustanovení § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, přičemž směřuje proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku, kterým byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest. Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká). Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením. Protože dovolání je možné učinit pouze z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo nutno posoudit, zda obviněným J. D. vznesené námitky naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Pokud jde o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) – g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písm. a) – k). Tento dovolací důvod tedy spočívá ve dvou alternativách. První alternativa spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) a g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, nebo v rámci druhé alternativy zde byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). První alternativa ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. by měla své místo pouze tehdy, pokud by došlo k rozhodnutí odvolacího soudu bez věcného přezkoumání řádného opravného prostředku obviněného. V trestní věci obviněného je však naprosto zřejmé