3 Tdo 744/2024 — Nejvyšší soud

3 Tdo 744/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:16. 10. 2024 Spisová značka:3 Tdo 744/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:3.TDO.744.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Čtení protokolu In dubio pro reo Lichva Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 218 odst. 1, 2 tr. zákoníku § 211 odst. 2 písm. a), b) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:5. 12. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí I.ÚS 384/25 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 744/2024-928 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. 10. 2024 o dovolání, které podala obviněná L. L., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 9. 4. 2024, č. j. 55 To 324/2023-871, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 3 T 26/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné L. L. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Liberci (dále též jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“) ze dne 24. 8. 2023, č. j. 3 T 26/2022-820, byla obviněná L. L. (dále jen „obviněná“ nebo „dovolatelka“) uznána vinnou přečinem lichvy podle § 218 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, kterého se podle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustila tím, že na různých místech v Liberci v přesně nezjištěné době nejméně od 1. ledna 2020 do 30. října 2020 využila zvláštní zranitelnosti R. D., spočívající v jejím vysokém věku a souvisejících zhoršených paměťových a rozpoznávacích schopnostech, a za současného alespoň základního povědomí o tom, že R. D. trpěla závažnou poruchou orientace a závažnou poruchou paměti, pro které se nacházela ve stavu prohloubené zmatenosti a neklidu, v důsledku čehož nemohla vědět, co podepisuje, a nemohla chápat důsledky transakce, s R. D. uzavřela 30. října 2020 smlouvu o koupi nemovité věci, jejímž předmětem byl převod majetkových práv z poškozené, a to konkrétně: - bytové jednoty č. XY, v katastrálním území XY, postavené na pozemku p. č. XY, - ideálního podílu ve výši 21/736 na společných částech budovy č. p. XY v katastrálním území XY, - ideálního podílu ve výši 21/736 na pozemku p. č. XY o výměře 858 m2 v katastrálním území XY, - ideálního podílu ve výši 315/23022 na pozemku p. č. XY o výměře 5.271 m2 v katastrálním území XY, - ideálního podílu ve výši 315/23022 na pozemku p. č. XY o výměře 123 m2 v katastrálním území XY, - kdy za převod těchto nemovitostí měla dle smlouvy uhradit poškozené v hotovosti celkem 1.250.000 Kč, a to část kupní ceny ve výši 250.000 Kč dne 20. června 2020, část kupní ceny ve výši 250.000 Kč dne 20. srpna 2020, část kupní ceny ve výši 250.000 Kč při podpisu smlouvy, tj. 30. října 2020, část kupní ceny ve výši 250.000 Kč do 3 pracovních dnů po podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, a zbývající část kupní ceny ve výši 250.000 Kč do 3 pracovních dnů ode dne, ve kterém se obžalovaná stane výlučným vlastníkem převáděných majetkových práv, kdy však ničeho neuhradila, ani v úmyslu uhradit neměla, když takovými finančními prostředky ani nedisponovala, přičemž následně dne 2. 11. 2020, obžalovaná učinila návrh na vklad vlastnického práva v katastru nemovitostí č. j. V 10017/2020-505, který byl proveden dne 24. 11. 2020 s právními účinky ke dni 2. 11. 2020, kdy tímto jednáním nabyla obžalovaná uvedené nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, čímž poškozené R. D. způsobila škodu ve výši 1.170.000 Kč, 2. Obviněná byla odsouzena podle § 218 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 12 (dvanácti) měsíců, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. soud odkázal poškozeného M. S. se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. O odvolání obviněné, státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Liberci a poškozeného M. S. proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále též „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 9. 4. 2024, č. j. 55 To 324/2023-871, jímž podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř., napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnou podle § 218 odst. 2 tr. zákoníku odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku, jehož výkon podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 2 (dvou) roků. Jinak ponechal napadený rozsudek nezměněn. Podle § 256 tr. ř. odvolání státní zástupkyně a poškozeného M. S. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti citovanému rozsudku krajského soudu podala obviněná prostřednictvím svého obhájce Mgr. Jana Hrazdiry dovolání, jež opřela o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h), m) tr. ř., neboť rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků přečinu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly důvodně provedeny navrhované podstatné důkazy, napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení a rozsudkem soudu druhého stupně bylo ve zbytku dovolání obviněné odmítnuto, přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený pod písmeny g) a h). 5. Dovolatelka v dané věci shledává extrémní rozpor ve vztahu ke skutkovým zjištěním. V průběhu řízení před soudem prvního stupně nevyplynul žádný důkaz, který by ji usvědčoval ze spáchání trestného činu. Skutková verze prezentovaná soudy je přesvědčivě zpochybňována jí navrhovanými důkazy, které soud prvního stupně neprovedl a ani nezdůvodnil proč tak učinil. Odvolací soud tuto vadu „zhojil“ tím, že považoval důkazní návrhy obhajoby za nadbytečné a nezpůsobilé zvrátit správnost závěrů učiněných soudem prvního stupně. 6. Z navrhovaného důkazu hlasovacím lístkem SVJ podepsaným v listopadu 2020 podle obviněné, na rozdíl od závěru odvolacího soudu v bodě 9. napadeného rozsudku, vyplývá, že poškozená věděla, co podepisuje. To potvrdila i svědkyně S. uvedla, že poškozená věděla, co podepisuje, vše jí bylo vysvětleno a ona projevila svou vůli podpisem na hlasovacím lístku. Neopodstatněný závěr odvolacího soudu je vyvrácen svědeckou výpovědí svědkyně S. Podpisy poškozené na hlasovacím lístku v listopadu 2020 i na kupní smlouvě v roce 2020 jsou v zásadě shodné a již na první pohled odlišné a kvalitnější než její podpis policejního protokolu o výslechu z prosince 2020, několik dnů před její smrtí. Soudy však přesto odmítly pro nadbytečnost provést důkaz tímto hlasovacím lístkem. 7. Stejně tak se obviněná neztotožnila s příklonem soudů ke znaleckému posudku znaleckého ústavu psychiatrické nemocnice Bohnice, neboť jeho zpracovatelé poškozenou nikdy neviděli a její zdravotní stav posuzovali post mortem. Nevěděli ani jak poškozená vypadá, jak se reálně projevovala a jak chápala veškeré výpovědi a informace. Nezohlednili ani výpovědi svědků, kteří byli s poškozenou v kontaktu. Mezi nimi právě i paní S. s jejíž výpovědí je znalecký posudek v extrémním rozporu, která byla s poškozenou v pravidelném osobním kontaktu ještě na počátku listopadu 2020, tedy i poté, co došlo k převedení vlastnického práva na obviněnou. Tato svědkyně ve své výpovědi uvedla, že jí poškozená přišla orientována místem i časem a že to v hlavě na svůj věk měla neuvěřitelně v pořádku, netrpěla žádnou duševní poruchou, neboť takovou by musela svědkyně sama poznat s ohledem na skutečnost, že její matka trpěla stařeckou demencí a ve srovnání s poškozenou na tom byla nesrovnatelně hůře. Tuto výpověď však soudy obou stupňů nechaly bez povšimnutí a nijak nevysvětlily, proč je její výpověď méně relevantní nebo proč zohlednily znalecký posudek na úkor její výpovědi. 8. Soudy nevyhověly ani návrhu dovolatelky na výslech praktické lékařky poškozené L. P. s tím, že je nadbytečné, aby byla znovu vyslýchána. Tato lékařka však nebyla vyslýchána ani jednou, což činí argument odvolacího soudu o nadbytečnosti jejího výslechu absurdním. Neprovedení jejího výslechu nelze ospravedlnit ani tvrzením, že její zdravotní stav a projevy chování zachycené v jejích lékařských zprávách či pochybnostmi odvolacího soudu, zda by se tato lékařka v současné době dokázala ke stavu poškozené vyjádřit, neboť ji vídala fakticky dvakrát ročně. Takové pochyby obviněná vnímá jako nesmyslné. Kdo jiný, než praktická lékařka by se měl vyjadřovat ke zdravotnímu stavu