3 Tdo 887/2025 – Nejvyšší soud

3 Tdo 887/2025-1028 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. 10. 2025 o dovolání, které podal obviněný J. H. proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. 6. 2025, č. j. 10 To 115/2025-961, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-západ pod spisovou značkou 14 T 30/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. H. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 22. 1. 2025, č. j. 14 T 30/2023-914, byl obviněný uznán vinným zločiny týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku a týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, 2 písm. c), d) tr. zákoníku. Za to byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na tři léta s podmíněným odkladem na pět let za současného vyslovení dohledu. Poškozené AAAAA (pseudonym), BBBBB (pseudonym) a CCCCC (pseudonym) byli s celým nárokem na náhradu nemajetkové újmy odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Podle skutkových zjištění prvostupňového soudu se obviněný zločinů dopustil zjednodušeně řečeno tím, že · od roku 2020 do 24. 8. 2022 psychicky a fyzicky napadal svou manželku A. H., na kterou zpravidla několikrát do měsíce pod vlivem alkoholu a za použití hrubých vulgárních výrazů řval v reakci na to, že nechtěl, aby ona a dcera AAAAA odjely navštívit mateřskou babičku, v rámci toho poškozenou ve většině případů napadal také fyzicky fackami, údery pěstí, chytáním za krk a shazováním na zem, vyhrožoval jí zabitím, snažil se ji od její matky izolovat a omezovat ji též finančně a dopouštěl se před ní i agrese proti nezletilým dětem, které vnímala jako těžké příkoří (toto jednání bylo posouzeno jako zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí), · od počátku roku 2020 do 26. 5. 2022 u nezletilé AAAAA a do 24. 8. 2022 u nezletilých BBBBB a CCCCC na tyto děti zpravidla několikrát do měsíce pod vlivem alkoholu vulgárně křičel v reakci na jejich zlobení, přitom je ve většině případů nepřiměřeně trestal bitím, rákoskou nebo páskem přes zadek, fackoval je, vyhrožoval jim násilím a 26. 5. 2022 vyhrožoval přiložením nože na krk nezletilé AAAAA, že nikdo nepřežije, a dále se před dětmi dopouštěl nepřiměřeného fyzického násilí vůči jejich domácím zvířatům i jejich matce, což děti vnímaly jako těžké příkoří (v tomto jednání byl shledán zločin týrání svěřené osoby). V podrobnostech k popisu skutku se odkazuje na prvostupňový rozsudek. 3. Proti němu podali v neprospěch obviněného odvolání jednak státní zástupkyně a jednak poškozené nezletilé děti. Státní zástupkyně brojila proti výroku o uloženém trestu a výroku o nepřiznání nemajetkové újmy nezletilým dětem. Ty svůj řádný opravný prostředek cílily do výroku, jímž byly odkázány s nárokem na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 3. 6. 2025, č. j. 10 To 115/2025-961, prvostupňový rozsudek ke všem podaným odvoláním změnil tak, že obviněnému namísto podmíněného trestu odnětí svobody uložil úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody na čtyři roky s ostrahou a dále jej zavázal k povinnosti nahradit na nemajetkové újmě AAAAA 120 000 Kč, BBBBB 60 000 Kč a CCCCC 20 000 Kč, vždy s příslušenstvím, a se zbytkem uplatněného a soudem nepřiznaného nároku tyto poškozené odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních. II. Dovolání, vyjádření k němu a replika 4. Proti rozsudku odvolacího soudu podal prostřednictvím svého obhájce dovolání obviněný. Opřel je o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. d), g) a h) tr. ř. 5. První dovolací důvod shledal za naplněný tím, že předcházející usnesení odvolacího soudu ze dne 30. 4. 2024, č. j. 10 To 124/2024-677, jímž byl tehdejší prvostupňový rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně, bylo učiněno, aniž by odvolací soud nařídil veřejné zasedání. Tehdejší odvolací řízení tak proběhlo bez účasti obviněného a jeho obhájce, což označil za závažnou procesní chybu, neboť neměl možnost se v rámci odvolacího řízení k věci vyjádřit. Dovodil, že odvolací soud je vždy a za všech okolností, pokud v rámci odvolání rozhoduje o věci samé, povinen nařídit veřejné zasedání a uzavřel, že popsané skutečnosti zakládají označený dovolací důvod. 6. V rámci druhého dovolacího důvodu odmítl, že by se stíhané skutky vůbec staly, popřípadě že by jejich intenzita byla taková, aby založily skutkovou podstatu trestných činů. To vyplynulo z výpovědí jeho matky P. D., sousedů F., Z., O. a T., a spolupracovnice K., zaměstnavatele N. a známých obviněného J., P. a S. Tito svědci se v podstatných okolnostech vyjádřili shodně jako obviněný. Že se skutky nestaly nebo jejich intenzita nebyla taková, aby založila skutkové podstaty jakéhokoliv trestného činu, vyplynulo také z výpovědí poškozené manželky A. a nezletilých dětí BBBBB a CCCCC. Výpovědi poškozených svědčí spíš o tom, že byly do celé věci vmanipulovány tchyní S. a poškozenou AAAAA, kdy z psychologických znaleckých posudků vyplynulo, že jak manželka A., tak všechny děti trpí bájnou lhavostí. Tchyně S. obviněného nesnáší. Obdobná animozita je i u nezletilé AAAAA a pouze výpovědi těchto dvou osob vyznívají v duchu obžaloby, zatímco výpovědi ostatních poškozených spíše potvrzují dovolatelovu obhajobu. Všichni poškození jsou v těžké mentální a psychické závislosti na tchyni S. a nezletilí BBBBB a CCCCC navíc v téže závislosti na starší sestře AAAAA. Ta je nezvladatelná, trpí lhavostí, kdy její rodiče nejsou schopni vést její výchovu řádným směrem, mimo jiné z důvodu své nízké sociální a sociálně emoční inteligence. Obtížnou usměrnitelnost AAAAA potvrdili též svědci N. (zakladatelka spolku podporujícího sociálně slabé rodiny), K., J., P., M. a S. (učitelky v základní škole a v mateřské škole) a P. (praktická a dětská lékařka). Ze stíhaného jednání však výpovědi uvedených svědků obviněného neusvědčují, stejně jako výpovědi svědkyň Š. a R. (sestřenice manželky A.) a ani výpovědi osob vytěžených na úřední záznam v rámci opatrovnického řízení (H., Z. a T. H. X. P.). Navíc i pokud by z těchto důkazů bylo možno dovodit cokoliv k tíží obviněného, pak jde výlučně o nepřímé důkazy, které nepředstavují nepřetržitý a logický řetězec. Totéž platí o listinných důkazech, jakými jsou zprávy OSPODu, Základní a mateřské školy XY, městských úřadů, zprávy lékařské, psychologů a logopedů, opatrovníků nezletilých, zprávy z manželské poradny z místa bydliště, zprávy o průběhu dohledu a další zprávy a úřední záznamy. Tyto důkazy nemají žádnou důkazní hodnotu k meritu věci, a navíc i kdyby z nich bylo možno dovodit cokoliv k tíži obviněného, jde výlučně o důkazy nepřímé. 7. Pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný podřadil i důkazní deficit spočívající v tom, že nebyly vyslechnuty osoby, které s nezletilými dětmi v rozhodném období přicházely do kontaktu. Takto jde o BBBBB a o CCCCC logopedku R., jejich družinářku ze základní školy v XY a BBBBB trenéra fotbalu z TJ XY. Za nedůvodně neprovedený důkaz označil obviněný i výslech J. M., pronajímatele objektu, v němž obviněný bydlel, který by mohl referovat o rodinném soužití obviněného. 8. Neúplnost dokazování v rozsahu dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný shledal i stran polehčujících okolností spočívajících jednak v jeho nedobrém zdravotním stavu a jednak v aktuální normalizaci jeho poměrů. Takto se domáhal opatření jeho zdravotní dokumentace osvědčující jeho chronické srdeční problémy výrazně umocňované neustálým stresem, který zažíval při péči o rodinu. Dále poptával opakovaný výslech svůj, své manželky A., svých dětí AAAAA, CCCCC a BBBBB a rovněž svědků N., D., P. a S., všechny tyto důkazy k prokázání, že téměř tři roky již neužívá alkohol. Upozornil, že uvedené svědecké výpovědi i výpověď svou navrhoval již před prvostupňovým soudem, který se však těmito důkazními návrhy vůbec nezabýval. 9. Pod dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. obviněný podřadil námitky, jimiž nižším soudům vyčetl nesprávné právní posouzení, pokud dovodily, že jeho jednání vůbec bylo trestným činem, neboť jeho závažnost byla naprosto minimální. Především však nesprávné hmotněprávní posouzení celé věci dovodil, pokud jde o ukládání trestu, kde nižší soudy kromě zmíněné minimální závažnosti stíhaného jednání nevzaly v potaz, že dovolatelova rodina je na něm existenčně závislá a jeho uvěznění povede k jejímu kolapsu. Zdůraznil, že poté, co jej rodina opustila, se stal naprostým abstinentem a odstranil tak do značné míry příčiny svého negativního chování. Rodina se k němu také chce vrátit, dopady stíhaného jednání na ni byly minimální či spíše zanedbatelné. Odmítl, že motivace rodiny k návratu by měla být ovlivněna nějakým syndromem týraných osob, neboť rodina po dobu téměř tří let žije odděleně od něho. O jasně projevené vůli rodiny vrátit se k němu svědčí aktivita jeho manželky, která vznesla požadavek, aby jeho trestní stíhání byl zastaveno. Zopakoval, že rodina je na něm existenčně závislá, jeho f