3 Tdo 900/2021 — Nejvyšší soud

3 Tdo 900/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. k) tr.ř. Datum rozhodnutí:23. 9. 2021 Spisová značka:3 Tdo 900/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:3.TDO.900.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti Dotčené předpisy:§ 147 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:29. 1. 2022 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 3386/21 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 900/2021-724 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. 9. 2021 o dovolání, které podal obviněný V. T., nar. XY, trvale bytem XY, XY, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 4. 2021, sp. zn. 9 To 84/2021, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. 8 T 101/2019, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Tachově ze dne 4. 2. 2021, sp. zn. 8 T 101/2019, byl obviněný V. T. uznán vinným přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“), kterého se dopustil tím, že dne 11. 7. 2018 ve firmě I. A. B., IČ: XY v obci XY, okres Tachov, zadal poškozené M. K., narozené XY, z pozice mistra na úseku TAG 4 pracovní činnost spočívající v údržbě pracovního stroje a to řezacího boxu WJ 11 – BO a poté, co poškozená bez vědomí obžalovaného pracovala v kabině stroje WJ 11 – BO, se dostatečně nepřesvědčil, že se uvnitř stroje nikdo nenachází, v době kolem 13:55 hodin aktivoval otočný stůl řezacího boxu, aby jej uvedl do pracovní polohy, kdy při otočení stolu v řezacím boxu tímto došlo k zachycení poškozené M. K., která se v té době nacházela stále uvnitř kabiny řezacího boxu, což obžalovaný V. T. zaznamenal až po výkřiku poškozené a stroj zastavil, kdy v důsledku výše uvedeného jednání došlo ke zranění poškozené M. K., která utrpěla lehké zranění spočívající v krevních podlitinách a oděrkách na levé horní končetině a malé podlitině na levém koleni, a dále utrpěla těžkou újmu spočívající ve vzniku psychické poruchy přizpůsobení s úzkostnou a depresivní poruchou s atributy posttraumatické stresové poruchy, přičemž jí byla vystavena dočasná pracovní neschopnost od 11. 7. 2018 s následnou hospitalizací od 23. 7. 2018 do 12. 10. 2018 v Psychiatrické léčebně XY a od 12. 10. 2018 absolvovala psychiatrické ambulantní léčení v trvání více jak 6 měsíců spojeným s pracovní neschopností. 2. Za to byl odsouzen podle § 147 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 67 odst. 2 písm. b) a § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výměře 50 denních sazeb po 300 Kč, celkem tedy 15.000 Kč. Podle § 68 odst. 5 tr. zákoníku bylo stanoveno, že peněžitý trest bude zaplacen v měsíčních splátkách po 3.000 Kč. 3. Podle § 229 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. ř.“), byla poškozená M. K. odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 4. Proti rozsudku Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. 8 T 101/2019, podal odvolání obviněný a v neprospěch obviněného okresní státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Tachově. Obě odvolání byla usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 4. 2021, sp. zn. 9 To 84/2021, podle § 256 tr. ř. zamítnuta. 5. Jednalo se již o druhé rozhodnutí odvolacího soudu v této trestní věci, když napoprvé usnesením ze dne 22. 10. 2020, sp. zn. 9 To 267/2020, k odvolání obviněného zrušil první odsuzující rozsudek nalézacího soudu ze dne 20. 8. 2020, sp. zn. 8 T 101/2019, a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení. II. Dovolání a vyjádření k němu 6. Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 4. 2021, sp. zn. 9 To 84/2021, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) a k) tr. ř. 7. Obviněný má za to, že odvolací soud nezohlednil skutečnost, že se v nyní projednávané věci jednalo o pracovní úraz a že při nahlížení na tento pracovní úraz porušil zásadu rovného zacházení, když zcela ve všem uvěřil výpovědi poškozené a fakticky ignoroval vysvětlení a výpovědi obviněného. Navíc tento naprosto rozdílný přístup k oběma zaměstnancům ani nevysvětlil i nezdůvodnil. Připomíná, že jediný důkaz svědčící o tom, že poškozená v okamžiku pracovního úrazu skutečně v kabině robota pracovala, resp. že se vrátila těsně před 13:55 hodin do kabiny robota o své vůli, je vlastní výpověď poškozené, a že všechny ostatní provedené důkazy včetně vyšetřovacího pokusu tuto verzi buď neprokazují, nebo výpověď poškozené vyvracejí. Návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru strojírenství, který měl prokázat nesmyslnost tvrzení poškozené poukazem na technické řešení stroje, byl navíc soudem zamítnut. Soud akceptoval tvrzení poškozené, že se v cca 13:55 hodin sama rozhodla vrátit do kabiny robota se záměrem prošťouchnout odpadní rouru, aby mohla odtékat voda. Jiný důkaz o tom, že poškozená v okamžiku úrazu pracovala, nebyl dán. Obviněný zpochybňuje věrohodnost poškozené a uvádí, že v předchozích fázích řízení bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. 8. Obviněný nesouhlasí s tím, že se dostatečně nepřesvědčil, že se uvnitř stroje nikdo nenachází. Uvádí, že se přesvědčil, o tom, že dveře kabiny jsou zavřené, průzory stojící osobu neviděl, stroj nehlučil – byl uspaný. Poškozená práci ukončila v cca 11:30 hodin a za pět minut byl konec její směny. Činnost, kterou obviněný provedl před vrácením stroje do základní polohy, byla standardní a odpovídá dlouholeté praxi. Jedná se o obvyklý postup, při kterém za dvacet let provozu továrny nedošlo k obdobnému pracovnímu úrazu. Návod na obsluhu stroje nestanoví povinnost prohlédnout kabinu před vrácením stroje po čištění do základní polohy. Nikdy se nestalo, že by se někdo schoval v kabině robota při zavřených dveřích a v tichosti čekal na konec své směny. I kdyby obviněný dveře do kabiny otevřel, poškozenou by neviděl, neboť seděla či spala ve druhé části kabiny. Obviněný má za to, že skutečnost, že odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úraz je objektivní, neznamená, že tento závěr platí i při posuzování trestní odpovědnosti. 9. Podle obviněného nebylo prokázáno ani naplnění subjektivní stránky ve vztahu k následku. Soudy dovozená nevědomá nedbalost se podle něj nemůže vztahovat i na délku psychiatrického léčení a k psychické újmě. Nesouhlasí se závěrem soudů, že musel být srozuměn i s tím, že v případě, že by se ve stroji nacházela osoba, mohla by tato utrpět i psychickou újmu. Nebylo vůbec prokazováno, zda prostým navrácením pracovní rampy do základní polohy může dojít k fyzické újmě. Odvolací soud ani nerozlišoval mezi uvedením stroje do provozu a vrácením rampy po čištění do základní polohy. Pro závěr o možnosti vzniku psychické újmy nebyly podle obviněného provedeny žádné důkazy. Nedbalostní forma zavinění ve vztahu k psychické újmě tak podle obviněného nebyla prokázána. 10. V další části svého dovolání se obviněný zabývá principem omezené důvěry v dopravě, který lze podle jeho názoru aplikovat i v pracovním prostředí a na nyní projednávanou věc. Uvádí, že i mistr výroby se může spoléhat na to, že ostatní zaměstnanci budou, není-li situace zjevně jiná, dodržovat pravidla a extrémně nevybočí z očekávaného a vyžadovaného chování. 11. Obviněný namítá i existenci extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními. Je toho názoru, že neporušil žádné pracovní předpisy a určujícím důvodem vzniku pracovního úrazu bylo mimořádně nestandardní chování poškozené. Obviněný poškozené toliko zadal vyčištění stroje, které jí nemohlo trvat déle než hodinu, sama se dotazovala na další práci a v cca 13:55 hodinu již nepracovala uvnitř kabiny. Navíc neotevřela dveře kabiny a nedeaktivovala tak bezpečnostní systém. Obviněný se standardním způsobem přesvědčil, že v kabině nikdo není. Nelze po něm rozumně požadovat, aby předvídal, že se další lidé budou chovat protiprávně a že se před hlukem tovární haly schovají do kabin robotů. 12. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. pak obviněný namítá, že soudy v průběhu trestního řízení nevydaly rozhodnutí o tom, že se účast poškozené v hlavním líčení nepřipouští. Podle obviněného totiž nebyla poškozená oprávněna uplatňovat vůči němu nároky z pracovního úrazu v trestním řízení a měla tak činit pouze vůči zaměstnavateli. Postavení poškozené jí tak vůbec nepříslušelo a neměla jí tak být přiznána náhrada právního zastoupení. 13. Z těchto důvodů obviněný navrhuje, aby Nejvyšší sou