3 Tdo 904/2025 – Nejvyšší soud

3 Tdo 904/2025-1453 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 10. 2025 o dovolání, které podal obviněný K. P., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2025, č. j. 7 To 37/2025-1365, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 22 T 18/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného K. P. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci (dále též jen „krajský soud“) ze dne 20. 11. 2024, č. j. 22 T 18/2024-1311, byl obviněný K. P. (dále také jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným zvlášť závažným zločinem vraždy podle § 140 odst. 2, odst. 3 písm. a), i) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a zločinem obecného ohrožení podle § 272 odst. 1 tr. zákoníku, kterých se podle skutkových zjištění soudu dopustil tak, že (převzato z výroku rozsudku krajského soudu) dne 29. 1. 2024 v Liberci, na XY č.p. XY poté, co nejprve v odpoledních hodinách navštívil bar XY, kde si od jednoho z hostů za částku 500 Kč zakoupil pervitin, přičemž krátce na to zjistil, že byl podveden, se v podvečer do baru vrátil, kdy po prodejci požadoval nejméně vrácení finančních prostředků, což vyústilo ve fyzickou potyčku, při které utrpěl drobné poranění v obličeji; frustrován oběma událostmi se pak kolem 21:45 hodin do baru XY, v němž se nacházelo nejméně šestnáct osob, vrátil s kanystrem bílé barvy, ve kterém měl cca 8 l benzínu zn. Efecta 95, který si kolem 21:33 hodin zakoupil na benzínové čerpací stanici Orlen v liberecké ulici XY, a do jehož hrdla vložil bílý materiál, velice pravděpodobně papírové ubrousky, které si ve 21:35 hodin při svém odchodu z benzínové čerpací stanice Orlen utrhnul u stojanu pro čerpání pohonných hmot, zapálil ho zapalovačem, který měl u sebe a se slovy „Všichni tady chcípnete“ kanystr vhodil do prostoru baru a okamžitě utekl; ke vzniku požáru, jehož příčinou bylo zapálení par hořlavé kapaliny manipulací s otevřeným ohněm, došlo v průchodu do zadní části baru a vzhledem k tomu, že se oheň v prostorách rychle šířil, bránil hostům v zadní části baru v bezpečném úniku ven; v důsledku jeho jednání D. G. utrpěla inhalační poranění (popálení) horních cest dýchacích s otokem tkání a nutností umělé plicní ventilace po dobu 80 hodin, popáleniny I. – hlubokého II. stupně (stupně II b) na 10% procentech těla, tj. povrchní popáleniny II. stupně (stupně II a) na obou hleznech, obou bércích, hřbetu pravé ruky, levém stehně a levé hýždi, hlubokou popáleninu II. stupně (stupně II b) na hřbetu pravé ruky a popáleninu I. stupně na obličeji; J. J. utrpěla inhalační poranění (popálení) dolních cest dýchacích s odúmrtím sliznice a nutností umělé plicní ventilace po dobu 170 hodin; D. K. utrpěla inhalační poranění dolních cest dýchacích s nutností umělé plicní ventilace po dobu 203 hodin; V. K. utrpěl popáleniny prvního stupně na čele, tvářích a obou předloktích; I. L. utrpěl popálení 3% plochy hlavy II. stupně (stupně II a) a nadýchání zplodin hoření lehkého stupně; L. M. utrpěl inhalační trauma mírného stupně, akutní respirační selhání typu I (hypoxický) s nutností intubace a plicní ventilace, popáleninový šok mírného stupně, popáleninu hlavy, zápěstí a obou rukou II. stupně (stupně II b) a bezvědomí nervového systému, srdeční zástavu s úspěšnou resuscitací; J. R. utrpěl nadýchání zplodin hoření a popáleniny dlaní rukou I. stupně až místy II. stupně o malé celkové ploše do 3 %, R. S. utrpěla popáleninu levé ruky stupně II a velikosti cca 2 cm, popáleninu v oblasti obličeje I. stupně na pravé části čela a nadýchání zplodin hoření; D. P. utrpěla popáleninu obličeje stupně II a a pravé ruky místy II b o malé celkové ploše do 5 %; P. T. utrpěla popáleninu obličeje stupně II b, popáleninu pravé ruky až stupně II a, popáleninu kyčelní krajiny a stehna vpravo stupně II b, popáleninu levého kotníku, tj. celkem na 10 % tělesného povrchu a nadýchání zplodin hoření; V. B. utrpěl rozsáhlé popáleniny celého obličeje převážně I. stupně, občasně II. stupně; rozsáhlou popáleninu celého pravého předloktí převážně I. stupně, II. stupně cca 15 x 20 cm horní části pravého předloktí zevně a cca 8 x 7 cm hřbetu pravého zápěstí a popáleninu II. stupně střední části levého předloktí a hřbetu zápěstí 8 x 5 cm; L. B. utrpěl popáleniny stupně II a až II b na obou rukou po celém obvodu a popáleniny stupně II a až II b na obličeji, včetně popáleniny rohovky pravého oka, tj. celkem na 5 % celého tělesného povrchu; J. C. utrpěl popáleniny I. stupně čela a tváře a popáleniny II. stupně hřbetu levého předloktí na 10 cm2 a I. stupně na 40 cm2; J. D. utrpěl popáleninu II. stupně nosu a obou ušních boltců a popáleniny stupně II b obou rukou a zápěstí, tj. celkem na 9 % tělesného povrchu a K. F. utrpěla popáleniny I. – II. stupně malého rozsahu v obličeji a na obou horních končetinách; přičemž jen dílem náhody, pohotových reakcí poškozených, mnohých z nich uživatelů omamných a psychotropních látek, kteří si poskytli vzájemnou pomoc a pohotovému zásahu složek integrovaného záchranného sytému nedošlo k fatálnímu následku v podobě smrti poškozených, především v důsledku vdechování horkých plynů a toxických zplodin, v důsledku popálenin větší plochy tělesného povrchu nebo uhoření; nadto svým jednáním ohrozil obyvatele bytů situovaných nad barem XY v patrech domu č.p. XY, kteří museli být, v souvislosti s hrozícím nebezpečím rozšíření požáru a úniku zplodin hoření, ze svých bytů evakuováni. 2. Za to byl obviněný podle § 140 odst. 3 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na 18 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byl současně zavázán zaplatit na náhradě škody poškozeným Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky částku 1 033 872 Kč, Kooperativa pojišťovně, a.s. částku 445 343 Kč, Oborové zdravotní pojišťovně zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví částku 113 719 Kč, Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra České republiky částku 229 838 Kč a České průmyslové zdravotní pojišťovně částku 127 647 Kč. Poškození T. O. a D. K. byli podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázáni s uplatněnými nároky na náhradu škody, resp. nemajetkové újmy, na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Proti tomuto rozsudku podali odvolání obviněný (proti výroku o vině a trestu) a státní zástupce (proti výroku o náhradě škody). Vrchní soud v Praze (dále též jen „vrchní soud“) rozsudkem ze dne 29. 4. 2025, č. j. 7 To 37/2025-1365, rozhodl tak, že odvolání obviněného zamítl jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. a k odvolání státního zástupce podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil toliko ve výroku o náhradě škody ohledně poškozené České průmyslové zdravotní pojišťovny a za podmínek § 259 odst. 3 písm. b) tr. ř. obviněnému podle § 228 odst. 1 tr. ř. nově uložil povinnost zaplatit uvedené zdravotní pojišťovně na náhradě škody částku 149 993 Kč. V ostatních výrocích zůstal rozsudek krajského soudu nedotčen. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Citovaný rozsudek odvolacího soudu napadl obviněný K. P. dovoláním s odkazem na důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. 5. V odůvodnění především zdůraznil, že se ke skutku uvedenému v obžalobě doznal, avšak od počátku popírá, že by měl v úmyslu komukoli ublížit nebo ho dokonce usmrtit. Motiv svého jednání vysvětluje tím, že byl pod vlivem alkoholu a drog a jednal nikoli v úmyslu, nýbrž v afektu. Když mu v předmětném baru byla namísto pervitinu prodána falešná látka, cítil se podveden a oklamán, celý incident navíc skončil potyčkou, při níž byl osobou prodávající falešnou drogu fyzicky napaden. V tomto smyslu vypovídal během celého řízení naprosto totožně – v přípravném řízení, ve vazebním zasedání i v hlavním líčení. Tvrdí, že jednal bez rozmyslu, v náhlém afektu, se záměrem pomstít se za podvodný prodej drogy a následné fyzické napadení. Vždy výslovně popíral, že by donesený kanystr zapálil vlastním zapalovačem a hodil jej do baru se slovy „všichni tady chcípnete“. Napadenému rozsudku tak vytýká, že soud nedostatečně splnil svou povinnost při projednání věci se zaměřit také na objasnění příčin, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její spáchání. Nepopírá, že se skutek stal, avšak tento není a nemůže být trestným činem, pro který byl odsouzen, protože nikdy neměl úmysl komukoli ublížit. 6. Svým dovoláním brojí proti právní kvalifikaci použité v napadeném rozsudku, kdy byl uznán vinným zvlášť závažným zločinem vraždy podle § 140 odst. 2, odst. 3 písm. a), i) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Soud prvního stupně sice rozhodl o skutku, který byl uveden v obžalobě a k němuž se obviněný po skutkové stránce doznal, avšak právním posouzením uvedeným v obžalobě nebyl vázán. Přihlíž