3 Tdo 982/2022 — Nejvyšší soud

3 Tdo 982/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:22. 11. 2022 Spisová značka:3 Tdo 982/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:3.TDO.982.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka Dotčené předpisy:§ 404 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:13. 2. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 982/2022-180 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 11. 2022 o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněného S. M., nar. XY, trvale bytem XY, adresa pro doručování XY, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2022, sp. zn. 5 To 131/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 15 T 147/2021, takto: I. Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2022, sp. zn. 5 To 131/2022. II. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také všechna rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Praze přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 6. 4. 2022, sp. zn. 15 T 147/2021, byl obviněný S. M. uznán vinným přečinem projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka podle § 404 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“), kterého se podle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustil tím, že v přesně nezjištěnou dobu, nejméně však dne 29. 3. 2021, v ulici XY, před domem č.p. XY v Praze 3, postavil unimobuňku s logem v podobě bílého vyobrazení lebky se zkříženými kladivem a dlátem, graficky odpovídající modifikované vojenské insignii – tzv. „totenkopf“ užívané bývalými vojenskými jednotkami Waffen SS nacistického Německa a dále nápisem „S. S.“ s grafickým vyobrazením zvýrazňujícím počáteční písmena „S“ pod sebou, tedy ve formátu evokujícím v kontextu s umrlčí lebkou odkaz na bývalé vojenské jednotky Waffen SS, přičemž buňku umístil před dům směrem do ulice tak, že celý grafický motiv byl viditelný z širokého okolí, tedy všem osobám pohybujícím se po inkriminované části frekventované ulice XY v Praze 3 a blízkém okolí, čímž tímto způsobem vyjadřoval sympatie k neonacistickému hnutí. 2. Za uvedený přečin byl obviněný soudem prvního stupně odsouzen podle § 404 tr. zákoníku za použití § 67 odst. 3 a § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výměře 80 denních sazeb, přičemž jedna denní sazba činí 625 Kč, celkem tedy ve výši 50 000 Kč. Podle § 68 odst. 5 tr. zákoníku nalézací soud stanovil, že peněžitý trest může být zaplacen v deseti měsíčních splátkách po 5 000 Kč, přičemž určil, že výhoda splátek peněžitého trestu odpadá, jestliže dílčí splátka nebude zaplacena včas. 3. Proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 6. 4. 2022, sp. zn. 15 T 147/2021, podal obviněný odvolání, o kterém rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 6. 2022, sp. zn. 5 To 131/2022, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. ř.“), napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a podle § 259 odst. 3 písm. a), písm. b) tr. ř. znovu rozhodl tak, že podle § 226 písm. b) tr. ř. obviněného zprostil obžaloby Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 3 ze dne 8. 12. 2021, sp. zn. 1 ZT 226/2021, pro skutek spočívající v tom, že v přesně nezjištěnou dobu, nejméně však dne 29. 3. 2021, v ulici XY, před domem č.p. XY v Praze 3, postavil unimobuňku s logem v podobě bílého vyobrazení lebky se zkříženými kladivem a dlátem, graficky odpovídající modifikované vojenské insignii – tzv. „totenkopf“ užívané bývalými vojenskými jednotkami Waffen SS nacistického Německa a dále nápisem „S. S.“ s grafickým vyobrazením zvýrazňujícím počáteční písmena „S“ pod sebou, tedy ve formátu evokujícím v kontextu s umrlčí lebkou odkaz na bývalé vojenské jednotky Waffen SS, přičemž buňku umístil před dům směrem do ulice tak, že celý grafický motiv byl viditelný z širokého okolí, tedy všem osobám pohybujícím se po inkriminované části frekventované ulice XY v Praze 3 a blízkém okolí, čímž měl spáchat přečin projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka podle § 404 tr. zákoníku, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti citovanému rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2022, sp. zn. 5 To 131/2022, podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného dovolání, které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť napadené rozhodnutí podle něj spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. 5. Nejvyšší státní zástupce připomněl, že přečinu projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka podle § 404 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo veřejně projevuje sympatie k hnutí uvedenému v § 403 odst. 1 tr. zákoníku. Za projev sympatií se považuje vyjádření pozitivního vztahu nebo obdivu k určitému hnutí, na rozdíl od podpory a propagace ve smyslu § 403 tr. zákoníku bez úmyslu získávat mu další přívržence či jinak posilovat jeho pozici. Jelikož pojmový znak hnutí je i zde vymezen odkazem na ustanovení § 403 odst. 1 tr. zákoníku, rozumí se jím hnutí v době projevu sympatií existující a jenž prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob. Nejvyšší státní zástupce poukázal na to, že dříve zjištěná nejednotnost soudního rozhodování při výkladu skutkové podstaty trestného činu podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle § 261a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, v tehdejším znění (dále jen „tr. zák.“) – nyní trestný čin založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle § 403 tr. zákoníku, byla překlenuta stanoviskem trestního kolegia Nejvyššího soudu publikovaným pod č. 11/2007 Sb. rozh. tr. Na základě citovaného stanoviska se za toto hnutí pokládá skupina osob alespoň částečně organizovaná, byť třeba formálně neregistrovaná, směřující k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásající národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob. Přitom musí existovat v době, kdy je pachatel podporoval či propagoval. Nedemokratickým hnutím v naznačeném smyslu však může být i takové hnutí, které navazuje v modifikované podobě na již některé neexistující hnutí, pokud využívá ideologie, symbolů, pozdravů a dalších atributů již zaniklého hnutí. Je tak možné sem zařadit rovněž neonacistické hnutí. Nejvyšší státní zástupce zdůraznil, že není nezbytné zcela přesně (individuálním názvem) označit některou ze současných neonacistických organizací, k níž by se měl pachatel konkrétně hlásit nebo jí veřejně projevovat sympatie. Postačuje i obecný projev sympatií, týká-li se takového hnutí, které na nacismus zjevně navazuje v jeho modifikované podobě a k tomu využívá ideologie, symbolů, pozdravů a dalších atributů původního hnutí. Připouští se existence neonacistického hnutí, a to bez potřeby jej v každém případě konkretizovat až do podoby určité organizace vymezené specifickým názvem, neboť takto se současná neonacistická scéna neprofiluje. Neonacistické hnutí je hnutím stále existujícím nejen v zahraničí, ale i v tuzemsku. 6. V další části podaného dovolání nejvyšší státní zástupce poukázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2011, sp. zn. 3 Tdo 1469/2011, publikované pod č. 25/2013 Sb. rozh. tr., podle něhož se za veřejný projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka ve smyslu § 261 tr. zák. (nyní § 404 tr. zákoníku) považuje jednání pachatele, který se za přítomnosti nejméně tří dalších osob (rozdílných od spolupachatelů) nechá vyfotografovat se specifickými symboly charakteristickými pro některá historicky nedemokratická hnutí (například s vlajkou nacistického Německa obsahující hákový kříž – svastiku, přičemž má současně šikmo vztyčenou pravici s otevřenou dlaní a napnutými prsty k nacistickému pozdravu, tzv. hajlování), pokud si je vědom povahy a významu těchto symbolů a jejich používání některými existujícími hnutími zjevně navazujícími např. na nacismus. V odůvodnění komentovaného rozhodnutí, které se týkalo veřejného fotografování se s vlajkou nacistického Německa obsahující hákový kříž při současném hajlování, se nadto zdůrazňuje, že nedemokratická hnutí, jež směřují k potlačování práv a svobod člověka,