3 Tz 100/2023

Usnesením Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy, SKPV, OHK, 1. oddělení, č. j. KRPA-403846-1478/TČ-2016-000091, ze dne 14. 9. 2021, bylo podle § 160 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu (dále jen „tr. ř.“) zahájeno trestní stíhání mj. obviněného K. Ř. (dále jen „obviněný“) pro několik trestných činů.

Státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze Mgr. Dana Bohušová usnesením ze dne 19. 11. 2021, č. j. 1 KZV 220/2018-278, toto usnesení o zahájení trestního stíhání s odkazem na § 149 odst. 1 písm. b) tr. ř. zrušila a policejnímu orgánu uložila, aby věc znovu projednal a rozhodl. Předmětné usnesení bylo zasláno policejnímu orgánu společně s přípisem ze dne 1. 12. 2021, č. j. 1 KZV 220/2018-281, kde bylo mj. uvedeno, že „policejní orgán vydá nové usnesení dle § 160 odst. 1 tr. ř., a to dle pokynů státní zástupkyně, vydaných zpracovateli při poslední konzultací konané dne 11. 10. 2021.“

Usnesením Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy, SKPV, OHK - 1. oddělení, č. j. KRPA-403846-1497/TČ-2016 ze dne 8. 4. 2022, bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. znovu zahájeno trestní stíhání mj. proti obviněnému pro několik trestných činů.

Proti tomuto usnesení o zahájení trestního stíhání podal obviněný v zákonné lhůtě stížnost.

Na základě podané stížnosti mj. obviněného ze dne 28. 4. 2022 vydala tatáž státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze dne 15. 7. 2022 usnesení, č. j. 1 KZV 220/2018-316, kterým mj. stížnost obviněného zamítla podle § 148 odst. 1, písm. c) tr. ř., neboť stížnost neshledala důvodnou (dále také jen „napadené usnesení“).

Podle § 266 odst. 1 tr. ř. podal ministr spravedlnosti (dále také jen „ministr“) k Nejvyššímu soudu ve prospěch obviněného proti napadenému usnesení stížnost pro porušení zákona.

Podle ministra je z obsahu spisu Městského státního zastupitelství v Praze, sp. zn. 1 KZV 220/2018, konkrétně z č. 1. 278/280 zřejmé, že státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze v rámci realizovaného stížnostního řízení dne 19. 11. 2021 vydala ve shora uvedené trestní věci usnesení, č. j. 1 KZV 220/2018-278, kterým s odkazem na ust. § 149 odst. 1 písm. b) tr. ř. zrušila napadené usnesení PČR, KŘP hl. m. Prahy, SKPV, OHK, 1. oddělení, č. j. KRPA-403846-1478/TČ-2016-000091, ze dne 14. 9. 2021, kterým bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání mj. obviněného, a současně policejnímu orgánu uložila, aby o věci znovu jednal a rozhodl.

V odůvodnění usnesení státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 19. 11. 2021, č. j. 1 KZV 220/2018-278, bylo mj. pod bodem 11. uvedeno, že „policejní orgán se nedostatečně zabýval shromážděnými důkazy, nevyhodnotil a nezohlednil všechny důkazy shromážděné ještě před vydáním napadeného usnesení a přesto svým usnesením dle § 160 odst. 1 tr. ř. rozhodl o zahájení trestního stíhání obviněných Jančíka a Ř., neboť pokud by policejní orgán řádně vyhodnotil shromážděné důkazy, zejména skutečnosti uváděné obv. V. a podložené listinnými důkazy, dospěl by zcela nepochybně k tomu, že již od počátku, kdy obv. Ř. plánoval projekt Kongo, a kdy oslovil se svým plánem obv. V. a zapojil do něj i spol. ECO Lights s.r.o., jednatelem které byl přítel obv. Ř. obv. Jančík, museli být všichni obvinění srozuměni s úmyslem získat od investorů finanční prostředky pod určitou záminkou nikoli za účelem jejich nákladů, spojených s chodem společností, které přímo nebo zprostředkovaně ovládali, příp. jiných dosud nespecifikovaných potřeb, tedy způsobem, který investované peníze nezhodnotil ani nemohl zhodnotit, což znemožňovalo návratnost investovaných finančních prostředků investorům a vyplacení smluveného zhodnocení vylákaných finančních prostředků od investorů“. Toto jednání dle státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze „zavdávalo důvod jejích účasti na trestné činností právně kvalifikovat jako spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku na trestném činu podvodu, pro který již bylo proti obv. V. vedeno trestní stíhání“. Blíže se k tomuto tématu vyjádřila dozorová státní zástupkyně rovněž pod bodem 10. předmětného usnesení.

Rozhodnutí státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze viz výše bylo policejnímu orgánu zasláno společně s přípisem ze dne 1. 12. 2021, č. j. 1 KZV 220/2018-281, kde bylo mj. uvedeno, že „policejní orgán vydá nové usnesení dle § 160/1 tr. ř., a to dle pokynů státní zástupkyně, vydaných zpracovateli při poslední konzultací konané dne 11. 10. 2021 na MSZ v Praze, tedy pro trestný čin podvodu dle § 209 tr. zákoníku, kterého se měli stěžovatelé dopustit ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku s obv. V., příp. jinou formou účasti dle § 24 tr. zákoníku, neboť z výpovědi a listinných materiálů předložených obv. V. lze dovodit, že účelové vylákání finančních prostředků na investorech bylo předem domluveno…“.

S ohledem na shora uvedené písemnosti vydal policejní orgán Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy, SKPV OHK, 1. odd., rozhodnutí ze dne 8. 4. 2022, č. j. KRPA-403846-1497/TČ-2016-000091-BU, kterým podle § 160 odst. 1 tr. ř. znovu zahájil trestní stíhání mj. proti obviněnému, přičemž z obsahu rozhodnutí policejního orgánu ze dne 8. 4. 2022, č. j. KRPA-403846-1497/TČ-2016 je patrné, že došlo k zásadním úpravám ve výrokové části usnesení, a to zejména v návaznosti na realizované konzultace s dozorovou státní zástupkyní Městského státního zastupitelství v Praze a především v intencích výše uvedených pokynů, které tvořily obsah odůvodnění usnesení státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 19. 11. 2021, č. j. 1 KZV 220/2018-278.

Podle ministra výše uvedená aktivita státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze představuje konkrétní výčet pokynů k zahájení trestního stíhání mj. obviněného, kdy v rámci dozorových dispozic tímto způsobem projevila svůj právní názor na projednávanou problematiku, a to zejména v usnesení ze dne 19. 11. 2021, č. j. 1 KZV 220/2018-278, kdy sdělila vrchnímu komisaři PČR, že je nezbytné zahájit trestní stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř. pro konkrétní jednání obviněného v součinnosti s dalšími obviněnými viz obv. J. V., který byl pro obdobné jednání v té době již stíhán.

Podle ministra je smyslem ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. zajistit nejvyšší možnou míru nestrannosti a objektivity řízení a rozhodnutí o případné stížnosti. S takovým požadavkem je poté neslučitelné, aby o stížnosti rozhodoval orgán, který ve vztahu k usnesení o zahájení trestního stíhání jíž před jeho vydáním projevil svou nezpochybnitelnou ingerenci, jejíž obsah mj. představovala série pokynů dozorové státní zástupkyně jak v rámci jejího usnesení ze dne 19. 11. 2021, č. j. 1 KZV 220/2018-278, tak v průběhu předchozí konzultace ze dne 11. 10. 2021 s policejním orgánem, viz přípis státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 1. 12. 2021, č. j. 1 KZV 220/2018-281, který tuto skutečnost potvrzuje.

Podle ministra státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze výše uvedené skutečnosti dostatečným způsobem nezohlednila, přičemž v rámci následného stížnostního řízení proti usnesení vrchního komisaře o zahájení trestního stíhání ze dne 8. 4. 2022, č. j. KRPA-403846-1497/TČ-2016, rozhodovala v rozporu se zákonem, když vydala napadené usnesení, neboť o podané stížnosti měl rozhodovat nejblíže nadřízený státní zástupce (státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze).

S ohledem na shora uvedené je ministr přesvědčen, že napadeným usnesením byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř.

Ministr souhlasí s rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona v neveřejném zasedání.

Stížnost pro porušení zákona byla podle § 274 odst. 5 tr. ř. zaslána k případnému vyjádření obviněnému a Nejvyššímu státnímu zastupitelství.

Obviněný se ke stížnosti pro porušení zákona nevyjádřil.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“) se ve svém vyjádření se stížností pro porušení zákona i se závěrečným návrhem ministra ztotožnila. Souhlasí s rozhodnutím v neveřejném zasedání (§ 274 odst. 4 tr. ř.).

Podle § 146 odst. 1 tr. ř. orgán, proti jehož usnesení stížnost směřuje, ji může sám vyhovět, nedotkne-li se změna původního usnesení práv jiné strany trestního řízení. Jde-li o usnesení policejního orgánu, které bylo vydáno s předchozím souhlasem státního zástupce nebo na jeho pokyn, může policejní orgán sám stížnosti vyhovět jen s předchozím souhlasem státního zástupce.

Podle § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. jestliže lhůta k podání stížnosti již všem oprávněným osobám uplynula a stížnosti nebylo vyhověno podle odstavce 1, předloží věc k rozhodnutí policejní orgán státnímu zástupci, který vykonává nad přípravným řízením dozor, a jde-li o stížnost proti usnesení, k němuž tento státní zástupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci.

Nejvyšší soud na podkladě mimořádného opravného prostředku ministra spravedlnosti podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř.

Nejvyšší soud ověřil, že skutečnosti, na které poukázal ministr, odpovídají obsahu spisu. V dané věci policejní orgán napodruhé svým usnesením ze dne 8. 4. 2022 zahájil trestní stíhání obviněného na podkladě pokynu, který mu k tomu dala dozorová státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze. Jestliže státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze tímto způsobem vykonávala dozor nad přípravným řízením ve věci obviněného, pak nemohla následně rozhodovat o stížnosti obviněného proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání. V takovém případě byl totiž podle § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. k rozhodnutí o stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání příslušný nadřízený státní zástupce, konkrétně státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze. Tomu měl policejní orgán předložit věc prostřednictvím státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze k rozhodnutí.

Jestliže tedy o stížnosti obviněného rozhodla státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze, pak byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., neboť ve věci rozhodl nepříslušný státní zástupce.

S ohledem na shora uvedené Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř.

Podle § 269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil. Zrušil též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Nejvyšší soud následně podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal věcně a místně příslušnému státnímu zástupci Vrchního státního zastupitelství v Praze, aby věc znovu projednal a rozhodl.

Za podmínek § 274 odst. 3 písm. a) tr. ř. učinil Nejvyšší soud toho rozhodnutí v neveřejném zasedání.