3 Tz 7/2023 — Nejvyšší soud

3 Tz 7/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 2. 2024 Spisová značka:3 Tz 7/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:3.TZ.7.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Zákaz nucení k sebeobviňování Dotčené předpisy:§ 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. § 92 odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:30. 4. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tz 7/2023- ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 28. 2. 2024 v senátě složeném z předsedy JUDr. Aleše Koláře a soudců JUDr. Petra Šabaty a JUDr. Ondřeje Círka stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněných P. S, a R. S., proti pravomocnému usnesení státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 9. 5. 2022, č. j. VZV 34/2018-5094, a podle § 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř. a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto: I. Pravomocným usnesením státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 9. 5. 2022, č. j. VZV 34/2018-5094, byl porušen zákon v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím v § 92 odst. 1 tr. ř., a to v neprospěch obviněných P. S. a R. S. II. Usnesení státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 9. 5. 2022, č. j. VZV 34/2018-5094 se zrušuje a dále se zrušují všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Státnímu zástupci Vrchního státního zastupitelství v Praze se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Stížností pro porušení zákona napadené rozhodnutí 1. Usnesením policejního orgánu, Národní centrály proti organizovanému zločinu (dále jen „policejní orgán“), ze dne 22. 11. 2021, č. j. NCOZ-4519-3955/TČ-2016-412201-H, bylo podle § 160 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. ř.“), zahájeno mj. trestní stíhání obviněného P. S., a to pro přečin padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1 alinea 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“), a pro přečin nadržování podle § 366 odst. 1 tr. zákoníku. Obviněný P. S. se měl jednání kvalifikovaného jako přečin nadržování podle § 366 odst. 1 tr. zákoníku dopustit tím, že dne 4. 6. 2021 jako svědek v rámci výslechu před policejním orgánem po řádném poučení a ve snaze pomoci svému známému M. Š. a A. V. dosáhnout zastavení jejich trestního stíhání nepravdivě uvedl, že: • ve své knize o prohlášení o pravosti podpisu ověřoval podpisy vždy chronologicky, • datum uvedený u konkrétního zápisu o ověření pravosti podpisu vždy odpovídá skutečnému datu, tedy dni, ve kterém byl podpis v knize ověřen, • v knize č. 000978/468/2017/V o prohlášeních o pravosti podpisu advokáta na listech č. 190 a 191, obsahujících zápisy s běžnými čísly 466 až 470, byla při provádění dodržena chronologie zápisů a že na této stránce nedošlo původně k vynechání jakéhokoliv řádku, • zápis na řádku č. 468, na listech č. 190 a 191 v knize č. 000978/468/2017/V o prohlášeních o pravosti podpisu advokáta, kterým ověřil pravost podpisu A. V. na písemnosti datované „Prohlášení A. V. ze dne 8. 8. 2017“, byl proveden dne 8. 7. 2017 v Praze (pozn. správně 8. 8. 2017) a měl tehdy k dispozici občanský průkaz A. V., ze kterého zkontroloval správnost údajů. 2. Obviněný P. S. měl uvést okolnosti uvedené v usnesení o zahájení trestního stíhání, přestože věděl, za jakých okolností prohlášení o pravosti podpisu A. V. na listině „Prohlášení A. V. ze dne 8. 8. 2017“, jejíž byl sám autorem, učinil, tedy že padělal prohlášení o pravosti podpisu jmenované, když jeho antedatováním verifikoval neodpovídající datum vzniku listiny, a že tyto jím uváděné nepravdivé okolnosti mohou mít podstatný význam pro rozhodnutí v dané trestní věci obviněných M. Š., A. V. a spol., protože by mohly přispět k vyvinění těchto obviněných. 3. Dále bylo předmětným usnesením rozhodnuto o zahájení trestního stíhání R. S., a to pro přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a pro přečin nadržování podle § 366 odst. 1 tr. zákoníku. Obviněná R. S. se měla jednání kvalifikovaného jako přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku dopustit v jednočinném souběhu s přečinem nadržování podle § 366 odst. 1 tr. zákoníku tím, že dne 4. 6. 2021 jako svědkyně v rámci výslechu před policejním orgánem po řádném poučení, mj. o povinnosti vypovídat úplnou pravdu a nic podstatného nezamlčet, k okolnostem provádění zápisů do knihy o prohlášeních o pravosti podpisu advokáta P. S. nepravdivě uvedla, že v případě že předepisovala svému manželovi do knihy o prohlášeních o pravosti podpisu advokáta údaje potřebné pro ověření podpisu: • nikdy si nevšimla jakéhokoliv vynechaného řádku v této knize, • nikdy se nestalo, že by provedla zápis nikoliv chronologicky, • nikdy se nestalo, že by provedla zápis do vynechaného řádku, • datum ověření podpisu vždy odpovídalo skutečnému datu, ke kterému provedla zápis, • u zápisu na řádku č. 468, na listech č. 190 a 191, v knize č. 000978/468/2017/V o prohlášeních o pravosti podpisu advokáta P. S., který sama do knihy předepsala a kterým došlo k ověření podpisu A. V., na písemnosti „Prohlášení A. V. ze dne 8. 8. 2017“, měla v den provedení zápisu, tedy 8. 8. 2017, veškeré potřebné podklady, což byl mj. i občanský průkaz A. V. 4. Obviněná R. S. měla uvést okolnosti uvedené v usnesení o zahájení trestního stíhání, ačkoliv věděla, za jakých okolností prohlášení o pravosti podpisu A. V. na listině „Prohlášení A. V. ze dne 8. 8. 2017“ učinila, tedy že prohlášení o pravosti podpisu jmenované bylo paděláno, když jeho antedatováním verifikoval následně P. S. neodpovídající datum vzniku listiny, a že tyto jí uváděné nepravdivé okolnosti mohou mít podstatný význam pro rozhodnutí v dané trestní věci obviněných M. Š., A. V. a spol., protože by mohly přispět k vyvinění těchto obviněných. 5. Proti uvedenému usnesení podali obvinění P. S. a R. S. prostřednictvím svého obhájce dne 26. 11. 2021 blanketní stížnost, kterou následně doplnili podáními ze dne 16. 12. 2021 a ze dne 10. 1. 2022. 6. Usnesením státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze (dále i „státní zástupce“) ze dne 9. 5. 2022, č. j. VZV 34/2018-5094, bylo podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití § 149 odst. 3 tr. ř. rozhodnuto ke stížnosti obviněného P. S. tak, že se napadené usnesení částečně zrušuje, a to tak, že se na straně 2 v odstavci 4 v části skutkové věty, která zní: „…a za tím účelem oslovili advokáta P. S., známého M. Š., který v úmyslu pomoci jim uniknout trestnímu stíhání na jejich žádost v blíže nezjištěném období od 27. 6. 2018 do 15. 11. 2018 vyhotovil soubor antedatovaných listin,…“, vypouští tato část: v úmyslu pomoci jim uniknout trestnímu stíhání. 7. Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. byla ve zbývající části stížnost obviněného P. S., zamítnuta, neboť není důvodná. 8. Stížnost obviněné R. S. byla podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná. 9. Státní zástupce v rámci svého usnesení o stížností napadeném rozhodnutí konstatoval, že nebylo prokázáno, že by se obviněný P. S. v rámci předmětného jednání dopustil přečinu padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku. Rovněž konstatoval, že předmětným jednáním obviněný P. S. vedle přečinu nadržování podle § 366 odst. 1 tr. zákoníku rovněž naplnil skutkovou podstatu trestného činu křivé výpovědi podle § 346 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. 10. Státní zástupce v rámci svého usnesení o stížností napadeném rozhodnutí dále uvádí, že právní kvalifikace jednání obviněné R. S. není přiléhavá. Jmenovaná se nemohla předmětným jednáním dopustit přečinu nadržování podle § 366 odst. 1 tr. zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že byla obeznámena s trestnou činností V. a Š. Jednání této obviněné naplňuje toliko znaky přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Podle názoru státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze bylo trestní stíhání obviněných P. S. a R. S. i přes výše uvedená pochybení zahájeno řádně, když usnesení o zahájení trestního stíhání obou obviněných obsahuje podrobný popis znaků všech trestných činů. Pochybení policejního orgánu spočívající v nepřiléhavé, resp. absentující právní kvalifikaci popsaného jednání lze napravit postupem podle § 160 odst. 6 tr. ř. K této nápravě posléze došlo, když oba obvinění byli informováni o změně právní kva