30 Cdo 2557/2020 — Nejvyšší soud

30 Cdo 2557/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 3. 2021 Spisová značka:30 Cdo 2557/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.2557.2020.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odpovědnost státu za nemajetkovou újmu [ Odpovědnost státu za újmu ] Dotčené předpisy:§ 31a předpisu č. 82/1998Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:26. 6. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 2557/2020-675 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobce A. V., nar. XY, IČO XY, se sídlem XY, zastoupeného Mgr. Pavlem Černým, advokátem se sídlem v Brně, Údolní 567/33, proti žalované České republice – Ministerstvu životního prostředí, se sídlem v Praze 10, Vršovická 1442/65, za kterou jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení 10 523 315,52 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 28 C 153/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2020, č. j. 70 Co 11/2020-628, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2020, č. j. 70 Co 11/2020-628, ve výroku I o věci samé v rozsahu, v jakém jím bylo rozhodnuto o nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy ve výši 6 500 000 Kč s příslušenstvím, a ve výroku II o nákladech řízení a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 1. 10. 2019, č. j. 28 C 153/2015-543, ve výrocích III, IV a V se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 10 k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobce se domáhá náhrady škody ve výši 4 023 315,52 Kč s příslušenstvím a náhrady nemajetkové újmy ve výši 6 500 000 Kč s příslušenstvím, které mu měly být způsobeny nesprávným úředním postupem Krajského úřadu Středočeského kraje (dále též jen „Krajský úřad“). Žalovaná jeho nárok odmítla. 2. Obvodní soud pro Prahu 10 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 1. 10. 2019, č. j. 28 C 153/2015-543, uložil žalované zaplatit žalobci na náhradě škody 1 644 821,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z této částky od 12. 2. 2015 do zaplacení (výrok I), v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci náhradu škody ve výši 2 378 493,80 Kč s příslušenstvím, žalobu zamítl (výrok II), uložil žalované zaplatit žalobci na náhradě nemajetkové újmy 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z této částky od 12. 2. 2015 do zaplacení (výrok III), v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci náhradu nemajetkové újmy ve výši 6 497 000 Kč s příslušenstvím, žalobu zamítl (výrok IV) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV). 3. Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobce i žalované napadeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujících výrocích I a III potvrdil a v zamítavém výroku IV jej ohledně částky 2 000 Kč s příslušenstvím změnil tak, že uložil žalované zaplatit žalobci 2 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 12. 2. 2015 do zaplacení, jinak jej i v tomto výroku potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu), uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 11 001,30 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalované zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 58 089,70 Kč (výrok III rozsudku odvolacího soudu). 4. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, že dne 27. 11. 2013 podal žalobce ke Krajskému úřadu žádost o povolení provozu mobilní recyklační linky v režimu zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen „zákon č. 201/2012 Sb.“). Krajský úřad o této žádosti rozhodl dne 7. 7. 2014, rozhodnutím č. j. 068 209/2014/KUSK, které nabylo právní moci dne 23. 7. 2014, a celkově tak posuzované správní řízení trvalo téměř 8 měsíců. 5. Dovodil, že podle § 71 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), byl Krajský úřad povinen v případě složitého řízení vydat rozhodnutí nejpozději do 60 dnů s tím, že podle § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu byla tato lhůta prodloužena o dobu, po níž bylo řízení přerušeno za účelem odstranění nedostatků žádosti, tj. od 24. 3. 2014 do 24. 4. 2014, a celkově mohla činit nejvýše 90 dní. Krajský úřad v uvedené lhůtě nerozhodl a v posuzovaném správním řízení tak došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v porušení povinnosti vydat rozhodnutí v zákonné lhůtě podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon č. 82/1998 Sb.“. 6. Za správný považoval závěr soudu prvního stupně, že v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem Krajského úřadu vznikla žalobci škoda v celkové výši 1 644 821,72 Kč sestávající z nákladů, které musel vynaložit, aby mohl dostát svým závazkům ze smlouvy uzavřené se společností STRABAG a. s., ve výši 765 584,72 Kč a z ušlého zisku ve výši 879 237 Kč. 7. Neztotožnil se však se závěrem soudu prvního stupně o výši nemajetkové újmy. Měl za to, že správní orgán nerozhodoval o soukromoprávním nároku, ale posuzoval, zda žalobce splňuje kritéria provozu mobilní recyklační linky dané veřejnoprávním předpisem, a na posuzované správní řízení tudíž nedopadají čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a nelze na ně aplikovat stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněné pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Stanovisko“). V daném případě měl za prokázané, že žalobce po dobu, kdy byl Krajský úřad v prodlení s vydáním rozhodnutí, trpěl zvýšeným stresem, neboť se obával hrozící škody, která mu nakonec skutečně vznikla, i o osud svého podnikání, a tedy že mu vznikla nemajetková újma. K jejímu odškodnění uvedl, že byť Stanovisko aplikovat nelze, přiznané odškodnění by mělo korelovat s judikaturou, která ze Stanoviska vychází, a nemělo by se nijak výrazně lišit. Vyšel proto ze základní částky odškodnění, která podle Stanoviska činí 15 000 Kč za jeden rok, což odpovídá částce 1 250 Kč za měsíc. Vzhledem k tomu, že žalobce požadoval odškodnění za průtahy, které trvaly cca 4 měsíce, za odpovídající zadostiučinění považoval částku 5 000 Kč (4 x 1 250 Kč). Neshledal přitom existenci mimořádných okolností, které by odůvodňovaly její zvýšení či snížení. I když řízení mělo pro žalobce význam, nebyly prokázány takové okolnosti, které by dopady do jeho osobní sféry zvyšovaly. II. Dovolání a vyjádření k němu 8. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, a to v rozsahu, v němž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, kterým byla žaloba zamítnuta ohledně náhrady nemajetkové újmy ve výši 6 495 000 Kč s příslušenstvím. 9. Měl za to, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázek hmotného práva, které dosud nebyly v judikatuře dovolacího soudu řešeny: a) Lze při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk v případě nesprávného úředního postupu správního orgánu, kdy správní orgán nevydal rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 druhá věta OdpŠk v rámci správního řízení o vydání povolení k provozu mobilní recyklační linky ve smyslu § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., vycházet ze Stanoviska co do existence vyvratitelné domněnky vzniku nemajetkové újmy a výše přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu? b) Je výše přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk v případě nesprávného úředního postupu správního orgánu, kdy správní orgán nevydal rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 druhá věta OdpŠk v rámci správního řízení o vydání povolení k provozu mobilní recyklační linky ve smyslu § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., v případě, když účastník prokáže nemajetkovou újmu a příčinnou souvislost mezi újmou a průtahy řízení, omezena výší částek, které se podle Stanoviska mají přiznávat při existenci vyvratitelné domněnky nemajetkové újmy? c) Jaká je výše přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk v případě nesprávného úředního postupu správního orgánu, kdy správní orgán nevydal rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 druhá věta OdpŠk v rámci správního řízení o vydání povolení k provozu mobilní recyklační linky