30 Cdo 618/2020 — Nejvyšší soud

30 Cdo 618/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:11. 5. 2021 Spisová značka:30 Cdo 618/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.618.2020.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Vázanost rozhodnutím jiného orgánu Odpovědnost státu za škodu [ Odpovědnost státu za újmu ] Dotčené předpisy:§ 135 o. s. ř. § 50 odst. 1 předpisu č. 361/2003Sb. ve znění do 30.06.2017 Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:10. 8. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 618/2020-150 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Davida Vláčila ve věci žalobkyně České republiky – Ministerstva vnitra se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, proti žalovanému M. U., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Davidem Kojzarem, advokátem se sídlem v Kralupech nad Vltavou, Lidická 784, o zaplacení částky 137 070 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 123 C 18/2018, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 1. 10. 2019, č. j. 23 Co 186/2019-123, takto: Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 1. 10. 2019, č. j. 23 Co 186/2019-123, se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky 137 070 Kč s příslušenstvím jako regresní úhrady podle § 17 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OdpŠk“), ve výši stanovené dle § 95 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, za škodu, kterou nahradila poškozenému v souvislosti s nesprávným úředním postupem vedoucím k odcizení zajištěného vozidla ze dvora Obvodního oddělení Policie České republiky Hostivice. 2. Okresní soud v Kladně rozsudkem ze dne 2. 5. 2019, č. j. 123 C 18/2018-97, zamítl žalobu o zaplacení částky 137 070 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení a uložil žalobkyni nahradit žalovanému náklady řízení. 3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 5. 6. 2017, č. j. 5 C 444/2013-111, byla žalobkyni uložena povinnost k náhradě škody poškozenému majiteli vozidla XY ve výši 906 000 Kč s příslušenstvím, k níž došlo odcizením vozidla v důsledku nesprávného úředního postupu Policie České republiky. Předmětné vozidlo bylo odcizeno v době, kdy bylo uloženo na oploceném pozemku (parkovišti) v objektu Obvodního oddělení Policie České republiky Hostivice za situace, kdy byl objekt přístupný neuzamčenými a otevřenými vjezdovými vraty a vozidlo v uvedeném prostoru nebylo řádně zajištěno. Dále zjistil z obsahu trestního spisu Okresního soudu Praha-západ sp. zn. 14 T 99/2013, že brána do areálu se nezavírala, neboť parkoviště uvnitř bylo využíváno policisty, služebními funkcionáři i návštěvníky obvodního oddělení, zámek byl objednán, ale ještě nebyl k dispozici. V době, kdy vykonával dozorčí službu žalovaný, jeho nadřízený vydal rozkaz k umístění „botičky“ na vozidlo, kterou přítomným policistům předal. Podle soudu prvního stupně žalovaný před soudem vypověděl, že dal pokyn svým podřízeným, aby nasadili na vozidlo „botičku“, což odmítli s odůvodněním, že nemají potřebné proškolení, a poté tuto záležitost již neřešil, ale učinil další běžné opatření proti možnému odcizení vozidla tak, že služební vozidlo zaparkoval do vjezdu do areálu. Před ukončením své služby v pondělí 10. 12. 2012 (v rozsudku soudu prvního stupně nesprávně uvedeno datum 9. 12. 2012 – poznámka Nejvyššího soudu) žalovaný předával materiály k zajištěnému vozidlu svému nadřízenému a sdělil policistovi XY, který jej ve službě střídal, že vozidlo není řádně zajištěno. Z předmětného trestního spisu soud prvního stupně dále zjistil, že policista XY, ačkoliv mu nebyl předán spis týkající se předmětného vozidla ani samotné vozidlo (zápisem), od žalovaného věděl, že hlídka odmítla pokyn žalovaného k nasazení „botičky“. Skutečnost, že vozidlo nebylo takto zajištěno, vyplývala i z dokumentace o ohledání vozidla, které bylo v pondělí provedeno na pokyn nadřízeného žalovaného za asistence kriminalistického technika. 4. Soud prvního stupně na podkladě shora uvedených zjištění dospěl k závěru, že došlo k řadě pochybení před dozorčí službou žalovaného a to již při umístění vozidla na policejní dvůr bez zabezpečení uzamčení brány. Ačkoli obvodní oddělení disponovalo „botičkami“, nedošlo k proškolení policistů k nasazování tohoto zajišťovacího prostředku. Navíc bylo zcela běžné, že dozorčí služba mohla přijmout i jiné opatření, které by zamezilo odcizení zaparkovaného vozidla, a to postavení služebního vozidla před bránu areálu, což učinil i žalovaný v situaci, kdy nedocílil nasazení „botičky“ na vozidlo. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že ke krádeži předmětného vozidla nedošlo v rámci služby žalovaného a nebyla naplněna příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a vznikem škody, naopak žalovaný postupoval dovoleným způsobem a v důsledku jeho jednání k újmě nedošlo. 5. Odvolací soud v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 137 070 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I) a nahradit žalobkyni a České republice náklady řízení (výroky II a III). 6. Odvolací soud po skutkové stránce „z obsahu soudního spisu“ zjistil, že v noci z 8. 12. 2012 na 9. 12. 2012 bylo na dvůr Obvodního oddělení Policie České republiky Hostivice přivezeno zajištěné vozidlo XY dříve nahlášené jako odcizené, neboť o víkendu nebyl k dispozici služební odtah, který by vozidlo převezl na odtahové policejní parkoviště v Kutné Hoře. V té době měl na oddělení dozorčí službu prap. XY. Po přivezení nebylo vozidlo ohledáno, nebylo zaneseno do soupisu zajištěných věcí a vozidel, nebylo zajištěno zabezpečovacím zařízením, tzv. botičkou. Dvůr policejního objektu byl oplocen a pokryt kamerovým systémem, avšak brána se neuzamykala (nebyl zámek). Byl dán pokyn, aby bylo ve vjezdu odstaveno služební vozidlo, ale to tam nemohlo stát trvale, neboť s ním bylo nutno vyjíždět. Dne 9. 12. 2012 převzal službu dozorčího žalovaný. Žalovaný již měl k dispozici „botičku“ a dal pokyn k jejímu nasazení na vozidlo. K tomu však nedošlo, neboť žádný z přítomných policistů k tomuto úkonu nebyl proškolen a obávali se poškození vozu. Žalovaný jiné opatření neprovedl. Dne 10. 12. 2012 v 7:30 hodin předal žalovaný službu dozorčího prap. XY. Na pokyn vedoucího oddělení npor. XY bylo provedeno dodatečné vnější ohledání vozidla. Na způsobu zajištění vozidla se nezměnilo nic. Dne 11. 12. 2012, mezi 0:58 – 1:00 hodin bylo vozidlo ze dvora neznámým pachatelem odcizeno, což však bylo na oddělení zaznamenáno až 13. 12. 2012, kdy tam vozidlo hledal jeho majitel. Do té doby se službu konající policisté domnívali, že vozidlo si odvezli pražští kriminalisté. Na základě šetření celé události byli žalovaný a policisté XY a XY rozhodnutím Policie České republiky, vedoucího územního odboru Praha venkov – západ ve věcech kázeňských, ze dne 26. 8. 2013, č. j. 19/2013, které nabylo právní moci dne 2. 9. 2013, uznáni vinnými ze spáchání kázeňského přestupku porušení základních povinností příslušníka podle ustanovení § 45 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2003 Sb., tj. dodržování služební kázně, která podle ustanovení § 46 odst. 1 tohoto zákona spočívá v nestranném, řádném a svědomitém plnění služebních povinností příslušníka, které pro něj vyplývají z právních předpisů, služebních předpisů a rozkazů, konkrétně z čl. 6 odst. 5 písm. c) Závazného pokynu policejního prezidenta ČR č. 110/2008, o plnění úkolů pořádkové a železniční policie. Tohoto porušení se podle citovaného rozhodnutí dopustil žalovaný tím, že „při výkonu dozorčí služby v době od 7:30 hodin dne 9. 12. 2012 do 7:30 hodin dne 10. 12. 2012 na Obvodním oddělení Hostivice, Litovická 20/783, Hostivice, řádně nezabezpečil vozidlo tov. zn. XY, bez přidělené RZ, VIN: XY, které bylo zajištěno jako nalezené a zaparkováno na dvoře OOP Hostivice, proti odcizení“. Policista XY byl rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 8. 11. 2013, č. j. 14 T 99/2013-496, zproštěn návrhu na potrestání s tím, že skutek, který mu byl kladen za vinu (zestručněno: v průběhu dozorčí služby na OOP Hostivice ve dnech 10. – 11. 12. 2012 nedbal na provádění ostrahy areálu OOP, nepřijal žádné opatření k zamezení neoprávněného nakládání se zajištěným vozidlem, nezjistil, že k