32 Cdo 3915/2019 — Nejvyšší soud

32 Cdo 3915/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 5. 2021 Spisová značka:32 Cdo 3915/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:32.CDO.3915.2019.3 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Vykonatelnost rozhodnutí Odpovědnost za vady Promlčení Smlouva o dílo Dotčené předpisy:§ 261a odst. 1 o. s. ř. § 562 odst. 2 obch. zák. § 393 odst. 2 obch. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:28. 8. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 32 Cdo 3915/2019-865 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Davida Rause, Ph.D., a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobkyně D. K., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Tiborem Stano, advokátem se sídlem v Táboře, Husovo nám. 529/6, proti žalované SBS DŘEVOSTAVBY, s. r. o., se sídlem v Praze 10, Francouzská 55/52, identifikační číslo osoby 25721283, zastoupené JUDr. Milanem Kocourkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 802/56, o bezplatné odstranění vad, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 16 C 195/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2019, č. j. 62 Co 154/2019-815, ve znění opravného usnesení ze dne 11. 9. 2019, č. j. 62 Co 154/2019-822, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2019, č. j. 62 Co 154/2019-815, ve znění opravného usnesení ze dne 11. 9. 2019, č. j. 62 Co 154/2019-822, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 7. 3. 2019, č. j. 16 C 195/2011-750, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 10 k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. V řízení se žalobkyně jako objednatelka ze smlouvy o dílo domáhá vůči žalované v postavení zhotovitelky bezplatného odstranění vad díla, a to stavby budovy č. p. XY je součástí parcely XY o výměře 194 m2, v obci XY, v k. ú. XY, zapsané na LV XY (dále též jen „stavba budovy XY“). 2. Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 7. 3. 2019, č. j. 16 C 195/2011-750 (v pořadí již třetím), uložil žalované povinnost bezplatně odstranit vady díla – stavby budovy XY spočívající 1) v praskání růžků střešních tašek, a to výměnou střešního pláště (krytiny), a přitom dodržet normový větrací průřez podle ČSN zvětšením tloušťky kontralatí, rozteč latí a pokládku krytiny provést přesně podle Pokynů výrobce tašek a Pravidel pro pokrývání střech pálenou a betonovou krytinou Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů Čech a Moravy, 2) v ohybu přesahu krovu, a to výměnou nosné střešní konstrukce tak, aby nevznikly žádné průhyby a tašky pak mohly být položeny na rovnou střešní konstrukci střešního pláště, jak vyžadují Pokyny výrobce tašek i Pravidla pro pokrývání střech pálenou a betonovou krytinou Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů Čech a Moravy, 3) v rozteči laťování pro pokládku tašek, a to kompletním přelaťováním střešní nosné konstrukce při dodržení Pokynů výrobce tašek i Pravidel pro pokrývání střech pálenou a betonovou krytinou Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů Čech a Moravy, 4) v nedodržení minimální velikosti větracího průřezu pod taškovou krytinou, a to zvýšením tloušťky kontralatí tak, aby byla dodržena ČSN a Pokyny výrobce tašek a Pravidla pro pokrývání střech pálenou a betonovou krytinou Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů Čech a Moravy, 5) v průhybu krovu nad povolenou mez, a to výměnou nosné střešní konstrukce za dostatečně naddimenzovanou tak, aby nevznikly žádné průhyby a tašky pak mohly být položeny na rovnou střešní konstrukci střešního pláště, jak vyžadují Pokyny výrobce tašek i Pravidla pro pokrývání střech pálenou a betonovou krytinou Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů Čech a Moravy, do 120 dnů od právní moci rozsudku (první výrok), dále uložil žalované povinnost bezplatně odstranit vady díla, a to estetické vady na dřevěném obložení štítů stavby budovy XY spočívající v rozdílném barevném odstínu a v použití méně kvalitního spojovacího materiálu – hřebů a v jejich poškození pozinkované svrchní vrstvy zatloukáním, a to výměnou korodujícího spojovacího materiálu za nerezový a odstraněním neestetických šmouh na dřevě fasády novým obložením nebo hloubkovým zbroušením a poté sjednocením nátěru s okolními částmi štítu, do 30 dnů od právní moci rozsudku (druhý výrok) a rozhodl o povinnosti žalované nahradit náklady řízení žalobkyni (třetí výrok) a státu (čtvrtý výrok). 3. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 2. 2. 2004 uzavřena smlouva o dílo na provedení stavby budovy XY se sjednanou zárukou na nosnou konstrukci domu a krytiny v délce 30 let počínaje převzetím díla. Dílo bylo předáno 17. 2. 2005 se soupisem vad a nedodělků, které měly být odstraněny do 31. 3. 2005, žalovaná vady ve smluveném termínu neodstranila. Dne 23. 6. 2005 žalobkyně reklamovala odlámané rohy na střešních taškách (mimo to též poškozenou fasádu, nenašroubování horních zámků, vypadávání lišty u balkonových dveří, kryty šroubů aj.). Další urgence reklamace týkající se zejména kvality střešních tašek a barevné odlišnosti některých již vyměněných tašek byly žalobkyní uplatněny dne 19. 10. 2006, 10. 1. 2007, 31. 1. 2008, 24. 4. 2008, 4. 6. 2008, 11. 7. 2008 a další korespondencí mezi právními zástupci účastníků. Žalovaná uznala původní reklamaci z roku 2005, resp. z 23. 6. 2005, a dne 15. 10. 2008 byla provedena výměna 100 ks střešních tašek. Nová reklamace byla učiněna dne 15. 6. 2011 (na jiných místech odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně uvádí datum 18. 6. 2011), neboť byl zjištěn problém nosnosti střechy a výměnou tašek byla porušena barevnost, což bylo reklamováno jako vada estetická. Tyto vady uznány a odstraněny nebyly. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že závada nespočívala v kvalitě tašek, ale v konstrukci a pokládce střechy, o čemž žalobkyně nemohla vědět až do doby, kdy tato skutečnost byla v roce 2010 zjištěna na základě odborného posouzení znalcem. Co se týče estetických vad dřevěných štítů (soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku jako estetické vady označoval kromě vad dřevěného obložení štítů domu též odlišnou barevnost střešní krytiny po výměně tašek, jak je uvedeno výše), soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že reklamace těchto vad byla uplatněna dne 17. 2. 2005 hned při předání v příloze předávacího protokolu a urgována dne 23. 6. 2005. Žalovaná se snažila vyjít žalobkyni vstříc a přebrousila fasádu (dřevěné obložení) a provedla nátěr, avšak neodborně. Druhou reklamaci fasády uplatnila žalobkyně dne 18. 6. 2011 (soud prvního stupně odkazoval též na dopisy ze dnů 18. 12. 2008, 16. 4. 2010 a 26. 4. 2010). Ze znaleckého posudku bylo zjištěno, že nebyl zvolen nejvhodnější materiál (nedostatečně vyschlé dřevo, pozinkované hřebíky namísto nerezových – na jiných místech odůvodnění označené soudem prvního stupně též jako „šrouby“) a bylo zapotřebí nátěr opakovat, což žalovaná neučinila. Vada tak nebyla odstraněna. 4. Po právní stránce ve vztahu k vadám střechy soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně nemohla jinak, než své nároky uplatňovat jednotlivě, neboť příčina vad byla zjištěna až znaleckým posudkem, takže reklamace byla uplatněna až dne 15. 6. 2011, neboť dříve se žalobkyně o příčině vad nedozvěděla. Žalobkyně uplatnila vady v rámci sjednané třicetileté záruční doby bez zbytečného odkladu, tj. nejdříve hned při předání v roce 2005 v případě vady zjevné (odlomené růžky na střešních taškách) a pak dne 15. 6. 2011, kdy se jednalo o vadu skrytou. Zásadní opravou střechy dne 15. 10. 2008 byla vyřízena první reklamace z 23. 6. 2005 (a její urgence). Byly pouze vyměňovány střešní tašky, odstraňovaly se tedy pouze následky vady, nikoli její příčina. K námitce promlčení vznesené žalovanou soud prvního stupně uvedl, že promlčecí doba by se mohla počítat nejdříve od zásadní opravy střechy dne 15. 10. 2008, ale s ohledem na zjištění příčiny vady na základě odborného posouzení až od roku 2010. Soud prvního stupně tak neměl nárok žalobkyně za promlčený, neboť žaloba byla podána dne 1. 9. 2011 a čtyřletá promlčecí doba podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zrušeného ke dni 1. 1. 2014 (dále jen „obch. zák.“), jemuž se účastnice ve smlouvě na základě dohody podřídily, ještě neuplynula. Za analogického použití § 627 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, zrušeného ke dni 1. 1. 2014 (dále jen „obč. zák.“), též uzavřel, že reklamovaná vada ve skutečnosti nebyla odstraněna, neboť se po opravě vyskytla znovu a tedy žalobkyně má další právo z odpovědnosti za vady. Podle soudu prvního stupně žalovaná ručí za vady a nedostatky způsobené po celou dobu trvání záruční doby poskytnuté žalovanou na střechu v délce 30 let. Ve vztahu k estetickým vadám dřevěného o