33 Cdo 1299/2025 — Nejvyšší soud

33 Cdo 1299/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 6. 2025 Spisová značka:33 Cdo 1299/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:33.CDO.1299.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Smluvní pokuta Moderační právo soudu Dotčené předpisy:§ 1813 o. z. § 2051 o. z. § 556 o. z. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:21. 7. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 10.09.2025I.ÚS 2650/25 Jan Wintr Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 1299/2025-530 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně AGENTURA ZVONEK CZ s. r. o., se sídlem ve Zlíně, Pod Nivami 330 (identifikační číslo osoby: 262 27 967), zastoupené Mgr. Bc. Tomášem Mravcem, advokátem se sídlem ve Zlíně, Hřebíčkova 1320, proti žalované H. Š., zastoupené Mgr. Monikou Janouškovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Zarámí 4077, o zaplacení 325 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 28 C 33/2021, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně ze dne 29. 1. 2025, č. j. 59 Co 222/2024-500, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud ve Zlíně rozsudkem ze dne 27. 1. 2022, č. j. 28 C 33/2021-260, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 162 500 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 1. 10. 2020 do zaplacení (výrok I.), co do dalších 162 500 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III). Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně rozsudkem ze dne 3. 8. 2022, č. j. 59 Co 88/2022-315, odvolání žalobkyně proti výroku I. rozsudku soudu prvního stupně odmítl (výrok I.), odvolání žalované proti výroku II. rozsudku soudu prvního stupně odmítl (výrok II.), rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil a ve výroku II. změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni dalších 162 500 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 1. 10. 2020 do zaplacení; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 16. 5. 2023, č. j. 33 Cdo 3717/2022-367, rozsudek odvolacího soudu ze dne 3. 8. 2022, č. j. 59 Co 88/2022-315, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolacímu soudu vytkl, že nerespektoval jeho ustálenou rozhodovací praxi reprezentovanou například rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, jestliže nezjišťoval naplnění podmínek uvedených § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), resp. řádně neposuzoval, zda ujednání o smluvní pokutě nezakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností v neprospěch spotřebitele. Pochybení odvolacího soudu shledal rovněž v tom, že se nezabýval přiměřeností smluvní pokuty a s tím souvisejícím oprávněním soudu smluvní pokutu moderovat ve smyslu ustanovení § 2051 o. z. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022). Usnesením ze dne 5. 9. 2023, č. j. 59 Co 88/2022-380, Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně, odvolání žalobkyně do výroků I. a II. rozsudku soudu prvního stupně odmítl, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Rozsudkem ze dne 7. 5. 2024, č. j. 28 C 33/2021-459, Okresní soud ve Zlíně poté, kdy rozhodl, že není účinné zpětvzetí žalobkyně co do příslušenství pohledávky (úroků z prodlení ve výši 8,25 % p.a. od 1. 10. 2020 do zaplacení z částky 325 000 Kč), zamítl žalobu požadující po žalované zaplacení částky 325 000 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25 % p.a. od 1. 10. 2020 do zaplacení z této částky a rozhodl o nákladech řízení. Rozsudkem ze dne 29. 1. 2025, č. j. 59 Co 222/2024-500, Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Soudy obou stupňů vyšly ze zjištění, že žalobkyně (v postavení zprostředkovatele) a žalovaná (v postavení zájemce, klienta) uzavřely dne 28. 1. 2020 „smlouvu o službách realitní kanceláře ke zprostředkování příležitosti k převodu vlastnictví k nemovitosti“; smlouva byla uzavřena s účinností od 1. 3. 2020 na dobu určitou do 31. 10. 2021. Za zprostředkování prodeje (činnost směřující ke zprostředkování) náležela žalobkyni podle článku 3 smlouvy provize 5 procent z požadované ceny tehdy, opatří-li žalované příležitost k uzavření zprostředkovávané smlouvy s třetí osobou. Smluvní strany se dohodly, že klient zaplatí zprostředkovateli smluvní pokutu ve výši sjednané provize, jestliže poruší smlouvu tím, že neuzavře zprostředkovávanou smlouvu se zájemcem nebo ve smlouvě uvede jakékoliv nepravdivé údaje nebo neposkytne zprostředkovateli součinnost podle článku 7.2 smlouvy nebo poruší ujednání v článku 5 smlouvy. Předmět zprostředkování a poskytnutí služeb byl specifikován v bodě 1 předmětné smlouvy, v němž žalovaná prohlašuje, že je výlučným vlastníkem nemovitostí – jednotky č. XY, způsob užití byt, v budově č. p. XY, postavené na pozemku par. č. XY a souvisejícího spoluvlastnického podílu o velikosti 22094/866141 na společných částech budovy č. p. XY, postavené na pozemku par. č. XY, a souvisejícího spoluvlastnického podílu o velikosti 22094/66141 na pozemku par. č. XY - nádvoří a na pozemku č. XY, vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště XY; součástí jednotky je sklepní kóje č. XY a parkovací stání č. XY v přízemí domu č. p. XY dle prohlášení vlastníka. Žalovaná nabyla vlastnické právo k uvedené bytové jednotce kupní smlouvou z 8. 9. 2014. V bodě 7 smlouvy se žalovaná (klientka) zavázala uvádět ve smlouvě a při následné vzájemné komunikaci správné a pravdivé údaje a při jejich změně je aktualizovat. Dále se zavázala poskytnout zprostředkovateli nezbytnou součinnost potřebnou ke sjednání a uzavření zprostředkovávané smlouvy se zájemcem, účastnit se jednání s ním a zprostředkovatelem a umožnit zprostředkovateli provádět prohlídky bytové jednotky a jejích součástí. Parkovací stání č. 17, které bylo původně součástí bytové jednotky žalovaná dodatkem ke smlouvě z 24. 11. 2017 vyměnila za garážové stání č. 24. a to pak kupní smlouvou ze dne 27. 11. 2017 převedla na R. F. Při schůzce účastnic konané 18. 10. 2019 žalovaná žalobkyni zatajila, že parkovací stání č. 17 bylo vyměněno za garážové stání č. 24, které za úplatu převedla R. F. Do února 2020 jí totiž bylo umožněno bezplatně užívat parkovací stání č. 17, které v listopadu 2019 při prohlídce ukázala zájemci o koupi coby součást bytu. Žalovaná ani její zástupkyně správnost vymezení předmětu zprostředkování nezpochybňovaly. Na podkladě těchto zjištění odvolací soud shodně se soudem prvního stupně posoudil právní jednání účastnic ze dne 28. 1. 2020 jako platnou smlouvu o službách realitní kanceláře ke zprostředkování příležitosti k převodu vlastnictví k nemovitosti podle § 2445 o. z.; uzavřel, že má charakter spotřebitelské smlouvy. Protože žalovaná porušila smluvní povinnost, kterou bylo utvrzeno splnění její povinnosti uvést ve smlouvě správné, pravdivé a úplné údaje (nepravdivě zde uvedla, že k převáděné bytové jednotce patří parkovací místo), vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 325 000 Kč (tj. 5 procent z požadované ceny nemovitosti). Ujednání o smluvní pokutě soud nepovažoval za zneužívající ve smyslu § 1813 o. z., neboť žalovaná si v době uzavření zprostředkovatelské smlouvy byla vědoma, že žalobkyně vykonává svou činnost podle zprostředkovatelské smlouvy na své náklady a provize jí náleží pouze tehdy, opatří-li žalované příležitost k uzavření zprostředkovávané smlouvy, resp. bude-li tato smlouva uzavřena. Protože obsah smlouvy právní zástupkyně žalované před podpisem revidovala, nemohla být smluvní ujednání pro žalovanou překvapující. Odvolací soud neshledal v právech a povinnostech smluvních stran výraznou nerovnováhu v neprospěch žalované jako spotřebitele. Smluvní pokuta byla koncipována jako jednorázová, bez ohledu na to, kolik jí utvrzených povinností klient poruší; ujednání o smluvní pokutě soudy hodnotily jako srozumitelné. Povinnost uvést správné, pravdivé a úplné údaje o nemovitostech, jejichž prodej žalobkyně zprostředkovávala, žalovaná porušila při uzavírání smlouvy dne 28. 1. 2020 a žalobkyně na tom nenesla vinu (spoluzavinění žalobkyně nemůže spočívat v tom, že si údaje ohledně parkovacího místa neověřila). S akcentem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, odvolací soud uzavřel, že smluvní pokuta