33 Cdo 1302/2011 — Nejvyšší soud

33 Cdo 1302/2011 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 8. 2012 Spisová značka:33 Cdo 1302/2011 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.1302.2011.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Notářský zápis Rozhodčí doložka Smlouva o úvěru Dotčené předpisy:čl. 62 předpisu č. 358/1992Sb. čl. 106 odst. 1 o. s. ř. čl. 52 odst. 1 obč. zák. čl. 1 odst. 2 písm. e) předpisu č. 321/2001Sb. čl. 1 odst. 2 písm. f) předpisu č. 321/2001Sb. čl. 2 písm. a) bod 1 předpisu č. 321/2001Sb. čl. 2 písm. b) předpisu č. 321/2001Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:18. 9. 2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 1302/2011 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně J. S., zastoupené Mgr. Janem Válkem, advokátem se sídlem v Praze 9, Ocelářská 799, proti žalované PROFINEX spol. s r.o. se sídlem v Plzni - Severní Předměstí, Na Roudné 443/18, identifikační číslo 27999939, zastoupené Mgr. Pavlem Panoškou, advokátem se sídlem v Plzni, Na Roudné 18, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 13 C 195/2009, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. prosince 2009, č. j. 64 Co 427/2009-112, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádná z účastnice nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í: Žalobkyně se žalobou ze dne 14. 5. 2009 domáhala určení, že je vlastnicí nemovitostí, konkrétně domu č. p. 658 postaveném na pozemku parc. č. 1309, a pozemků parc. č. 1309 - zastavěná plocha a nádvoří, a parc. č. 1297 - zahrada, zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. 308, pro k. ú. a obec L. u Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha (dále též „předmětné nemovitosti“ nebo „sporné nemovitosti“). Uvedla, že dne 23. 5. 2008 spolu se synem Ing. J. S. sepsali s žalovanou pod sp. zn. N 208/2008, NZ 196/2008 před notářem JUDr. Z. V. notářský zápis obsahující smlouvu o zajišťovacím převodu práva podle § 553 obč. zák., dohodu se svolením k přímé vykonatelnosti notářského zápisu a smlouvu o půjčce částky 1,125.000,- Kč, kterou jim poskytla žalovaná a již se zavázali vrátit nejpozději do 11. 8. 2008 s úrokem 6 % p. a. od 23. 5. 2008 do zaplacení. Návratnost půjčky byla zajištěna dohodou o zajišťovacím převodu vlastnického práva žalobkyně ke shora uvedeným nemovitostem. Žalovaná podáním ze dne 4. 6. 2009 navrhla zastavení řízení, neboť mezi účastnicemi byla pro případ veškerých sporů ze smlouvy o zajišťovacím převodu práva nebo v souvislosti s ní sjednána rozhodčí doložka a věc má být projednána před rozhodci. Obvodní soud pro Prahu 8 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 28. července 2009, č. j. 13 C 195/2009-88, námitku žalované, že věc má být projednána před rozhodci, zamítl. Z rozhodčí doložky obsažené v notářském zápisu notáře JUDr. Z. V. ze dne 23. 5. 2008, sp. zn. N 208/2008 a NZ 196/2008, zjistil, že veškeré spory, neshody nebo nároky vznikající ze smlouvy o zajišťovacím převodu práva (...) nebo v souvislosti s ní, jakož i z jejího porušení, ukončení její platnosti či účinnosti nebo z její neplatnosti či neúčinnosti, budou řešeny a s konečnou platností rozhodovány v rozhodčím řízení a že rozhodcem bude Mgr. Alexandr Jan Vaškevič, advokát se sídlem v Plzni, s tím, že místo rozhodčího řízení se nachází tamtéž (čl. X. notářského zápisu). Pro případ, že objektivní důvody budou bránit rozhodci v rozhodování, byl určen rozhodcem JUDr. Libor Čihák, advokát se sídlem v Sokolově. Soud prvního stupně uzavřel, že rozhodčí doložka je smluvním ujednáním, týkajícím se uplatnění práv žalobkyně ze spotřebitelské smlouvy, odporujícím § 55 odst. 1 obč. zák. Jestliže podle ní má být řízení před rozhodcem pouze písemné, neveřejné, jednoinstanční, v místě sídla rozhodce, odchyluje se v neprospěch žalobkyně od zákonné úpravy, která jí zajišťuje ústní, veřejné projednání věci s možností podat řádný či mimořádný opravný prostředek v soudním řízení, kam by jinak její žaloba směřovala. Žalobkyně nejednala - oproti žalované - při uzavírání smlouvy v rámci své podnikatelské nebo obchodní činnosti. Na základě § 106 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), § 2 odst. 1, § 3 odst. 1 a § 19 odst. 3 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „zákon o rozhodčím řízení“), § 39, § 55 odst. 1, 2, § 52 odst. 1 až 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“) a § 1 odst. 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelských úvěrů, dospěl soud prvního stupně k závěru, že porušení zákazu odchýlit se od znění zákona v neprospěch spotřebitele podle § 55 odst. 1 obč. zák. způsobuje absolutní neplatnost rozhodčí doložky podle § 39 obč. zák. (na rozdíl od § 55 odst. 2 obč. zák.) mimo jiné i proto, že rozhodce nebyl vybrán oběma smluvními stranami, nýbrž jen žalovanou. Městský soud v Praze usnesením ze dne 16. prosince 2009, č. j. 64 Co 427/2009-112, „změnil“ usnesení soudu prvního stupně tak, že řízení zastavil. S přihlédnutím k obsahu „žádosti o poskytnutí půjčky mezi podnikateli“ ze dne 13. 5. 2008 a čl. X. uvedeného notářského zápisu uzavřel, že při sjednávání smlouvy s žalovanou nebyla žalobkyně v postavení spotřebitele. I kdyby se synem sjednali smlouvu o půjčce a smlouvu o zajišťovacím převodu práva jako spotřebitelé, neměnilo by to nic na platnosti rozhodčí doložky, jelikož případná neplatnost smlouvy o zajišťovacím převodu práva se automaticky nevztahuje i na rozhodčí doložku. Dohoda zachycená v notářském zápisu o způsobu vedení rozhodčího řízení odpovídá § 19 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. Pro posouzení platnosti rozhodčí doložky nepovažoval odvolací soud za určující námitky žalobkyně, že osobu rozhodce, popř. náhradního rozhodce, navrhla žalovaná, že jde o osoby z advokátních kanceláří, s nimiž žalovaná spolupracuje a že notáři, jenž notářský zápis sepisoval, byla následně pozastavena v důsledku probíhajícího trestního stíhání notářská činnost. V dovolání, jehož přípustnost žalobkyně (dále též „dovolatelka“) dovozuje z § 239 odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“), výslovně uplatňujíc dovolací důvody uvedené v § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že ve věci je dána pravomoc rozhodce, neboť rozhodčí smlouva je od samého počátku absolutně neplatná. Zpochybňuje skutkový závěr, že půjčka byla poskytnuta pro účely podnikání. S ohledem na svůj věk nepodniká a nikdy nepodnikala. Její syn Ing. J. S. již několik let před podepsáním všech listin ohledně smlouvy o půjčce nepodnikal a nepodniká ani nyní. Za rok 2008 nepodával přiznání k dani z příjmu a od 1. 2. 2007 pobírá plný starobní důchod. Pro to, že peníze nebyly půjčeny do podnikání, svědčí nejen nedostatek uvedení předmětu podnikání, ale i identifikace žadatelů o půjčku rodnými čísly (tj. nikoli identifikačním nebo daňovým identifikačním číslem) v žádosti o půjčku a v notářském zápisu, z čehož plyne, že při uzavírání smlouvy jednali jako spotřebitelé. Nepovažuje za rozhodující, zda byl její syn evidován jako podnikající fyzická osoba, neboť tímto způsobem při jednání se žalovanou nevystupoval. Odvolacímu soudu vytýká, že přihlédl pouze k listině ze dne 13. 5. 2008, jejíž obsah je nepravdivý, a neprovedl důkazy navržené žalobkyní. Pominul, že výlučnou vlastnicí nemovitostí, které byly převedeny na žalovanou podle § 553 obč. zák. k zajištění povinností ze smlouvy o půjčce částky 1,125.000,- Kč, byla jen ona. Připouští, že v rámci notářského zápisu, jehož součástí byla smlouva o půjčce, byla uzavřena i smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem, zajišťující návratnost půjčky, a rozhodčí smlouva. Má-li charakter spotřebitelské smlouvy smlouva o půjčce, potom podle § 56 odst. 1 obč. zák. představuje rozhodčí smlouva nepřiměřenou podmínku ve smyslu směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, neboť v rozporu s požadavkem dobré víry znamená k újmě spotřebitelů (žalobkyně a Ing. J. S.) značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Je-li smyslem rozhodčí doložky snaha zrychlit vymáhání pohledávky za dlužníky, nevidí žádný důvod, proč by s takovou podmínkou souhlasila. Řešením sporů v rozhodčím řízení se proti znění § 55 odst. 1 obč. zák. vzdala práva, aby její spor byl projednán před soudem; tím došlo ke zhoršení jejího právního postavení, neboť pozbyla ústavního práva na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod; ro