33 Cdo 2072/2022 — Nejvyšší soud

33 Cdo 2072/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 5. 2024 Spisová značka:33 Cdo 2072/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:33.CDO.2072.2022.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Dobré mravy Úroky z prodlení Dotčené předpisy:§ 3 odst. 1 obč. zák. § 517 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:8. 7. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 2072/2022-694 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně JUDr. Pavly Martínkové, advokátky se sídlem ve Vimperku, 1. máje 144, zastoupené Mgr. Danielou Hnídkovou, advokátkou se sídlem v Jablonci nad Nisou, Podhorská 434/6, proti žalovanému M. Z., zastoupenému JUDr. Igorem Nitrianským, advokátem se sídlem v Prachaticích, Kostelní náměstí 16, o zaplacení 24.493,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 21 C 68/2013, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 1. 2022, č. j. 19 Co 1021/2015-592, ve znění opravného usnesení ze dne 2. 3. 2022, č. j. 19 Co 1021/2015-614, t a k t o: I. Dovolání proti výroku III. rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 1. 2022, č. j. 19 Co 1021/2015-592, ve znění opravného usnesení ze dne 2. 3. 2022, č. j. 19 Co 1021/2015-614, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení se odmítá. II. Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 1. 2022, č. j. 19 Co 1021/2015-592, ve znění opravného usnesení ze dne 2. 3. 2022, č. j. 19 Co 1021/2015-614, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Prachaticích ze dne 31. 5. 2021, č. j. 21 C 68/2013-520, ve spojení s opravným usnesením ze dne 17. 6. 2021, č. j. 21 C 68/2013-538, zamítající žalobu o zaplacení úroků z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 31.115,60 Kč, včetně výroku o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů se ruší a věc se v tomto rozsahu vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: Okresní soud v Prachaticích rozsudkem ze dne 19. 1. 2015, č. j. 21 C 68/2013-315, ve spojení s opravným usnesením ze dne 4. 3. 2015, č. j. 21 C 68/2013-334, rozhodl podle § 17 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, § 1 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) o žalobě žalobkyně tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 13.890,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení 55.609,- Kč s úrokem z prodlení (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 28. 5. 2015, č. j. 19 Co 1021/2015-385, rozsudek soudu prvního stupně ve znění opravného usnesení potvrdil; zároveň rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 5. 2015, č. j. 19 Co 1021/2015-385, podala žalobkyně dovolání, které Nejvyšší soud usnesením ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 33 Cdo 4302/2015, odmítl. Nálezem ze dne 29. 1. 2019, sp. zn. IV. ÚS 299/18, Ústavní soud konstatoval, že usnesením Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 33 Cdo 4302/2015, bylo porušeno ústavně zaručené právo žalobkyně na soudní ochranu chráněné čl. 36 odst. 1 a 4 ve spojení s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky, usnesení Nejvyššího soudu zrušil a ve zbývající části ústavní stížnost odmítl. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 11. 12. 2020, sp. zn. 33 Cdo 449/2019, zrušil rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 5. 2015, č. j. 19 Co 1021/2015-385, a rozsudek Okresního soudu v Prachaticích ze dne 19. 1. 2015, č. j. 21 C 68/2013-315, ve znění opravného usnesení ze dne 4. 3. 2015, č. j. 21 C 68/2013-334, ve výroku II. a ve výroku o nákladech řízení a věc v tomto rozsahu vrátil Okresnímu soudu v Prachaticích k dalšímu řízení. Zdůraznil, že odepřel-li odvolací soud (stejně tak jako soud prvního stupně) právní ochranu výkonu práva žalobkyně spojeného s požadavkem na zaplacení odměny žalovaným, neučinil tak v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu. S ohledem na konstantní judikaturu dovolacího soudu není možné uvažovat o snížení podílové odměny za použití institutu dobrých mravů. V rozsudku ze dne 11. 8. 2005, sp. zn. 33 Odo 875/2005 poukázal na to, že na rozdíl od úpravy obchodněprávních vztahů, kde bylo zakotveno moderační právo soudu snížit nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu (srov. § 301 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů), v občanskoprávních vztazích moderační právo soudu upraveno není, a tak podle § 3 odst. 1 obč. zák. může být výkon práva pouze v souladu či v rozporu s dobrými mravy. Proto Nejvyšší soud uzavřel, že „[z]ávěr odvolacího soudu (a potažmo i soudu prvního stupně) není souladný s výše citovanou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, byla-li žaloba zamítnuta pro rozpor s dobrými mravy v rozsahu 80 % a ve zbytku bylo žalobě vyhověno.“ Okresní soud v Prachaticích (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 31. 5. 2021, č. j. 21 C 68/2013-520, ve spojení s opravným usnesením ze dne 17. 6. 2021, č. j. 21 C 68/2013-538, zamítl žalobu o zaplacení částky 55.609 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení a rozhodl o nákladech řízení. Vycházeje ze stejných skutkových zjištění jako v případě rozsudku ze dne 19. 1. 2015, č. j. 21 C 68/2013-315, uzavřel, že postup žalobkyně jako advokátky žalovaného považuje z blíže rozvedených důvodů za šikanózní výkon práva, který je rozporný s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 obč. zák. Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 20. 1. 2022, č. j. 19 Co 1021/2015-592, ve znění opravného usnesení ze dne 2. 3. 2022, č. j. 19 Co 1021/20215-614, v rozsahu částky 24.493,40 Kč s blíže určeným úrokem z prodlení rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a změnil jej co do částky 31.115,60 Kč s úrokem z prodlení tak, že žalobě v tomto rozsahu vyhověl; zároveň rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Podle odvolacího soudu: - žalobkyně v řízení uplatnila dva samostatné nároky na odměnu za zastupování žalovaného, první související s ukončením pracovního poměru (změnou dohody o skončení pracovního poměru), a druhý představující dílčí nároky na náhradu škody (bolestné, ztížení společenského uplatnění, náklady léčení, ztrátu na výdělku apod.) ze stejné škodné události (pracovního úrazu), - se účastníci řízení nedohodli na smluvní odměně za zastupování žalovaného žalobkyní ani na tom, že v případě neuspokojení jejího nároku na náhradu nákladů právního zastoupení pojišťovnou odměnu uhradí žalovaný podle ustanovení advokátního tarifu o mimosmluvní odměně, - se žalobkyně při převzetí zastoupení žalovaného a komunikaci s ním ohledně odměny za zastoupení dopustila porušení stavovských (advokátních) předpisů, neboť mu jasně a srozumitelně nevysvětlila okolnosti hrazení nákladů právního zastoupení a vyvolala u něj nesprávnou představu, že náklady právního zastoupení budou hrazeny pojistitelem jeho zaměstnavatele, - přes uvedené pochybení v otázce vysvětlení hrazení nákladů právního zastoupení však žalobkyně při hájení zájmů žalovaného postupovala řádně a svědomitě, - nelze žalobkyni upřít právo na mimosmluvní odměnu za provedené úkony právní služby ve prospěch žalovaného, - nedostatečným vysvětlením podmínek hrazení nákladů advokátního zastoupení žalobkyně porušila etické principy advokacie a dobré mravy, čímž zásadně přispěla ke vzniku nyní probíhajícího soudního sporu, a proto je na místě jí odepřít podle § 3 odst. 1 obč. zák. zcela právo na úrok z prodlení z uplatněného nároku i právo na náhradu nákladů řízení (§ 150 o. s. ř.), - žalobkyni nemůže náležet odměna za každé rozšíření žaloby spočívající v „převzetí a přípravě zastoupení“, neboť tímto úkonem nepřebírá právní zastoupení klienta v „nové“ věci, - ve věci zastupování žalovaného o náhradu škody na zdraví sazba odměny žalobkyně za převzetí a přípravu zastoupení včetně paušální náhrady hotových výdajů představovala částku 19.520 Kč (při tarifní hodnotě 2.720.137 Kč). Podle výsledku řízení vedeného před Okresním soudem v Prachaticích pod sp. zn. 20 C 573/2010 na těchto nákladech žalobkyně již obdržela plněním pojišťovny částku 15.294,40 Kč, a tak zbývá doplatit 4.225,60 Kč, - žalobkyni nenáleží odměna za úkon právní služby spočívající v její přítomnosti (účasti) na konzultaci žalovaného se znalcem MUDr. Zdeňkem Šenkýřem, jelikož tento úkon je součástí, „přípravy a převzetí právního zastoupení“, a nejde o sa