33 Cdo 254/2023 — Nejvyšší soud

33 Cdo 254/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 6. 2023 Spisová značka:33 Cdo 254/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.254.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dovolací důvody Přípustnost dovolání Vady podání Dotčené předpisy:§ 241a odst. 1,3 o. s. ř. § 236 o. s. ř. § 237 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:16. 9. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 254/2023-115 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce L. M., bytem ve XY, zastoupeného JUDr. Jiřím Konečným, advokátem se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 481/12, proti žalované ACE - Tepelná čerpadla s. r. o., se sídlem v Praze 5, Harmonická 1384/13 (identifikační číslo 040 60 300), zastoupené Mgr. Robertem Vladykou, advokátem se sídlem v Praze 1, Soukenická 1090/14, o 244.138,18 Kč s příslušenstvím a o 12.000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 24 C 321/2021, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 9. 2022, č. j. 22 Co 126/2022-101, t a k t o: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í: Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 25. 2. 2022, č. j. 24 C 321/2021-57, uložil žalované zaplatit žalobci 244.128,18 Kč s 8,25 % úroky z prodlení od 15. 5. 2021 do zaplacení (výrok I), co do 12.000 Kč žalobu zamítl (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení účastníků. Rozsudkem ze dne 1. 9. 2022, č. j. 22 Co 126/2022-101, Městský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I potvrdil, ve výroku II je změnil tak, že žalované uložil zaplatit žalobci 12.000 Kč, a žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 106.448,80 Kč. Odvolací soud se ztotožnil s právním posouzením věci soudem prvního stupně a uzavřel, že pětiletou záruku plynoucí od autorizovaného spuštění provozu za jakost celého sjednaného díla včetně tepelného čerpadla poskytla žalobci žalovaná, tedy zhotovitelka (§ 2619 odst. 1, § 2113 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“). Výrobce tepelného čerpadla, s nímž žalobce nebyl v právním vztahu, žalovaná určila jako instalační (montážní, servisní) firmu k vyřizování reklamací a k jeho opravám (§ 2166 odst. 1, § 2172 o. z.). Toho si byl vědom žalobce, který podle záručního listu a záručních podmínek vady tepelného čerpadla vytýkal nejen žalované, ale i výrobci. Od smlouvy o dílo odstoupil žalobce po právu, neboť vada, kterou vytknul zhotovitelce i výrobci (opakované přepínání tepelného čerpadla do nouzového režimu) nebyla ve lhůtě podle § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, odstraněna (§ 2615, § 2113, § 2106 odst. 1 písm. d/, § 2169 odst. 2 o. z.). Žalovaná je povinna vrátit žalobci jím uhrazenou cenu díla s příslušenstvím (§ 2004 odst. 1, § 2005 odst. 1 o. z.). Pokud jde o částku 12.000 Kč, kterou žalobce zaplatil za vypracování znaleckého posudku týkajícího se stavu tepelného čerpadla, na rozdíl od soudu prvního stupně ji odvolací soud uznal za oprávněně vynaloženou (§ 513 o. z.). Dovolání, kterým žalovaná napadla rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné. Žalobce se k dovolání nevyjádřil. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). Podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o. s. ř.). Odvolací soud převzal skutkový stav zjištěný v řízení před soudem prvního stupně a vyšel z toho, že žalovaná předložila žalobci cenovou nabídku „121_16“ (platnou do 15. 3. 2016), podle níž je v ceně tepelného čerpadla HOTJET ZET zahrnuta i „záruka 5 let + 10 let kompresor“. Na jejím základě uzavřeli účastníci 4. 3. 2016 smlouvu o dílo „č. 121_16/2016“, jíž se žalovaná (zhotovitelka) zavázala žalobci dodat a instalovat za maximální cenu 212.294 Kč bez daně z přidané hodnoty tepelné čerpadlo HOTJET ZET. V článcích 5.7 a 5.8 strany sjednaly, že „[Z]áruční lhůta na dílo je ode dne předání díla objednateli takto: V případě, že dílo má vady, je povinen písemně oznámit vady díla zhotoviteli …, a to nejpozději do pěti dnů od zjištění vady díla nebo ode dne, kdy měla být vada zjištěna. Zhotovitel se dostaví do 3 pracovních dnů k projednání reklamace a v případě, že reklamace bude oprávněná, zahájí odstranění vad dle dohody s objednatelem“. Poté, co tepelné čerpadlo 31. 5. 2016 uvedl do provozu technik výrobce (HOTJET CZ s. r. o., identifikační číslo 277 64 290), vydala žalovaná označená jako dodavatelka žalobci záruční list. Z jeho obsahu vyplývá, že výrobce „poskytuje za níže uvedených podmínek záruku na dodané výrobky: záruční doba 60 měsíců od uvedení do provozu, nejdéle však 62 měsíců od data prodeje“ a že „montážní organizace poskytuje záruku odpovídající době záruky poskytnuté na dodávku zařízení“. Žalobce byl záručním listem informován, že v případě technické závady má kontaktovat „montážní firmu“ a že požadavky na servis je nezbytné zasílat s kopií záručního listu na e-mailovou adresu servis@hotjet.cz. Podle záručních podmínek výrobce plyne záruční doba ode dne autorizovaného spuštění tepelného čerpadla (31. 5. 2016). Kupující – obchodní partner výrobce, jemuž bylo zboží přímo jako prvnímu v pořadí dodáno – oznámí vadu tepelného čerpadla vyskytnuvší se v záruční době písemně nebo e-mailem výrobci, který následně rozhodne o způsobu řešení nebo o zahájení reklamačního řízení. Žalobce opakovaně vytknul vady tepelného čerpadla přímo žalované (zhotovitelce) i prostřednictvím výrobce, naposledy 9. 3. 2021 oznámil výrobci, že tepelné čerpadlo stále přepíná do nouzového režimu. Výrobce reklamaci přijal, začal na odstranění závady pracovat, ale vadu neodstranil. Dopisem z 23. 4. 2021 – doručeným žalované 7. 5. 2021 – žalobce pro neodstranění poslední vytknuté vady od smlouvy o dílo odstoupil a vyzval žalovanou k vrácení ceny díla. Otázkami předloženými k dovolacímu přezkumu – zda může právní jednání objednatele spočívající v uplatnění práva ze záruky u výrobce z jeho vlastní záruky vyvolat současně účinky pro dodavatele z jeho záruky a zda předání záručního listu výrobce, kde poskytuje svoji záruku zákazníkovi, má za následek, že dodavatel, který není výrobcem, určuje výrobce jako osobu, u níž se má uplatňovat záruka dodavatele – nenapadla žalovaná žádný právní závěr, ale zpochybnila správnost skutkových zjištění, k nimž odvolací soud dospěl hodnocením důkazů provedených v řízení před soudem prvního stupně. Oproti odvolacímu soudu z obsahu listin a výpovědí žalobce a jednatele žalované předkládá verzi, podle níž neurčila výrobce k vyřizování reklamací tepelného čerpadla včetně jeho oprav, že záruku na jakost v délce pěti let od uvedení tepelného čerpadla do provozu žalobci neposkytla a že vadu spočívající v opakovaném přepínání čerpadla do nouzového režimu žalobce v rozporu s podmínkami záruky v záručním listu a se smlouvou o dílo oznámil pouze výrobci. Uplatněním dovolacího důvodu ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení, vychází-li z jiného skutkového stavu, než ze kterého vyšel odvolací soud. Dovolací soud je vázán skutkovým stavem zjištěným v řízení před soudy nižších stupňů a jeho správnost (úplnost), jakož i samotné hodnocení důkazů, opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v § 132 (§ 211) o. s. ř., dovolacímu přezkumu nepodléhají. Výtka směřující proti procesnímu postupu soudu prvního stupně, který podle žalované rozhodl, aniž „jakkoliv avizoval změnu svého právního názoru“ přípustnost dovolání nezakládá, neboť dovoláním lze napadnout pouze pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 o. s. ř.). Námitka, že odvolací soud vytčenou vadu nezohlednil, nevymezuje dovolací důvod podle § 241a odst. 1 a 3 o. s. ř., protože v souvislosti s ní žalovaná dovolacímu soudu nepředložila žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, na jejímž posouzení napadené roz