33 Cdo 262/2023 — Nejvyšší soud

33 Cdo 262/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 10. 2023 Spisová značka:33 Cdo 262/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.262.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Smlouva o dílo Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 548 odst. 1 obch. zák. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:9. 1. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí IV.ÚS 146/24 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 262/2023-834 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce Ing. Jaroslava Starůstky, bytem v Sedlnicích 304, zastoupeného JUDr. Ondřejem Michnou, MBA, LL. A., advokátem se sídlem v Novém Jičíně, Myslbekova 1722/11, proti žalovaným 1) E. J., a 2) R. J., zastoupeným JUDr. Josefem Fojtíkem, advokátem se sídlem v Kopřivnici, Štefánikova 1516/33, o zaplacení 173 519,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 24 C 230/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 8. 2022, č. j. 8 Co 204/2021-794, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradě nákladů dovolacího řízení 15 967 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta JUDr. Josefa Fojtíka. O d ů v o d n ě n í: Okresní soud v Novém Jičíně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 23. 12. 2020, č. j. 24 C 230/2009-728, ve znění opravného usnesení ze dne 31. 3. 2021, č. j. 24 C 230/2009-765, výrokem I. uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně 173 519,90 Kč se specifikovanými úroky z prodlení, zamítl žalobu o zaplacení dalších 18 349,60 Kč se specifikovanými úroky z prodlení a rozhodl o nákladech řízení. Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 30. 8. 2022, č. j. 8 Co 204/2021-794, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že žalobu přiznávající žalobci 173 519,90 Kč se specifikovanými úroky z prodlení zamítl, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Soudy obou stupňů vyšly ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne 15. 6. 2006 písemnou smlouvu o dílo, v níž se žalobce (zhotovitel) zavázal pro žalované (objednatele) provést hrubou stavbu rodinného domu v XY, a to svislé konstrukce – obvodové a nosné zdivo dle projektové dokumentace, komín Schiedel, železobetonové schodiště a strop Porotherm dle projektové dokumentace, železobetonové věnce pod pozednici, zdivo příčkové a osazení a dodávku dveřních zárubní a pouzdra v rozsahu daném projektovou dokumentací a položkovým rozpočtem. Smlouva byla uzavřena v režimu zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“). Žalovaní se za dílo zavázali zaplatit cenu ve výši 490 742,70 Kč (souhlasili s tím, že cena 1 056 727 Kč podle položkového rozpočtu byla ihned po sjednání smlouvy ponížena o 589 353,30 Kč představující cenu stavebního materiálu, který sami dodali); konečná cena díla měla být vyúčtována podle skutečného provedení prací. Žalovaní žalobci uhradili faktury na částky 100 000 Kč, 200 000 Kč, 100 000 Kč, fakturu na 90 742,50 Kč neuhradili. Po provedení prací zpracoval žalobce položkový rozpočet na vícepráce a méněpráce znějící na částku 106 167 Kč, která byla po jednání smluvních stran snížena na 101 127 Kč; tuto částku žalovaní rovněž nezaplatili, protože s vyúčtováním nesouhlasili. V článku III a v článku VIII smlouvy o dílo bylo sjednáno, že dílo bude ukončeno a závazek zhotovitele provést dílo bude splněn předáním poslední části díla objednateli. O předání a převzetí díla bude sepsán zápis obsahující prohlášení objednatele, že dokončené práce přebírá, resp. předání a převzetí díla bude provedeno formou písemného zápisu o předání a převzetí díla podepsaného zmocněnými zástupci stran. V článku IX odst. 1 bylo dohodnuto, že ji lze měnit pouze písemným oboustranně potvrzeným ujednáním. Obě smluvní strany v průběhu stavby obsah smlouvy konkludentně měnily, což bylo vzájemně respektováno. V průběhu března 2007 byla hrubá stavba dokončena. Žalovaný požadoval odstranění řady nedodělků, čemuž žalobce v zásadě vyhověl ve dnech následujících po 25. 3. 2007, kdy na místě proběhla schůzka účastníků; opravné práce byly dokončeny 3. 4. 2007, žalovaní však přesto odmítli dílo převzít (což odůvodnili tím, že vady nebyly odstraněny) a rovněž odmítli doplatit cenu díla ve výši 191 869,50 Kč, kterou žalobce vyfakturoval dne 15. 2. 2007 (doplatek ceny díla) a dne 14. 5. 2007 (cena víceprací a méněprací). Zápis o předání a převzetí díla, který žalobce jako zhotovitel podepsal a žalovaným zaslal, žalovaní (přejímající a objednatelé) nepodepsali. Proti nároku žalobce žalovaní uplatnili právo z odpovědnosti za vady a domáhali se rovněž zaplacení smluvní pokuty za nedodržení termínu převzetí a odevzdání hotového díla. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovanými vytčené nedostatky díla měly povahu drobných vad a nedodělků a nebránily řádnému a bezpečnému užívání díla. Žalovaní proto nebyli oprávněni odepřít převzetí díla formou zápisu o předání a převzetí ke dni 3. 4. 2007, resp. svým postupem porušili povinnost dílo protokolárně převzít. Jestliže dílo převzali fakticky (a prostřednictvím dalšího zhotovitele prováděli navazující stavební práce), byla podmínka předání a převzetí díla splněna a žalovaní jsou povinni proplatit závěrečné faktury. Právo žalovaných z odpovědnosti za vady díla je promlčeno, jejich nárok na zaplacení smluvní pokuty za nedodržení termínu převzetí a odevzdání hotového díla, není po právu, protože prodlení žalobce s předáním díla způsobili sami žalovaní. Ostatní nároky ve výši 337 479 Kč, které žalovaní uplatnili k započtení, nejsou důvodné. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že je-li ve smlouvě specifikován způsob předání díla tak, že musí jít o protokolární předání a převzetí, nelze při absenci předávacího protokolu považovat dílo za předané a převzaté pouze na základě dalších okolností případu; existence předávacího protokolu podepsaného objednatelem a zhotovitelem je hmotněprávní podmínkou předání a převzetí díla. Tím, že předávací protokol nepodepsali, projevili žalovaní vůli dílo nepřevzít a žalobce se může domáhat jen nahrazení projevu jejich vůle k převzetí díla, nikoli však doplatku ceny díla; nenastala totiž splatnost ceny díla. Žalobu proto shledal předčasnou. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Formuluje v něm otázky zda závazek zhotovitele provést dílo zaniká pro dodatečnou nemožnost plnění, nechá-li objednatel dílo dokončit třetí osobou ( ad 1), a zda se může zhotovitel v rámci prejudice domáhat převzetí díla nebo jiného smluvního závazku, nastanou-li podle § 354 obch. zák. při zániku závazku pro nemožnost plnění nebo jeho části obdobně účinky uvedené v § 351 obch. zák. (ad 2), neboť má za to, že při jejich řešení odvolací soud nerespektoval rozsudek ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 32 Cdo 5187/2007, v němž Nejvyšší soud přijal a odůvodnil závěr, že pokud nedošlo k naplnění předpokladů pro vznik práva žalobce na doplatek ceny díla, přičemž v řízení bylo zjištěno, že zhotovitel pro objednatele nějaké práce vykonal, nelze než žalobní nárok posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, a rozsudek ze dne 29. 10. 2009, sp. zn. 23 Cdo 4092/2007, ve kterém Nejvyšší soud dovodil, že pokud objednatel nechá dílo dokončit třetí osobu, zaniká tím závazek zhotovitele provést dílo pro dodatečnou nemožnost plnění. Připomíná, že žalovaní nechali stavbu rodinného domu dokončit jiným zhotovitelem. Otázky ad 3) zda je možné domáhat se cestou prejudice splnění povinnosti, jejíž splnění již není fakticky ani právně možné a ad 4) zda je možné, aby se zhotovitel cestou prejudice domáhal převzetí díla, které ale sám pro chování objednatele nedokončil a které bylo již dokončeno třetí osobou, má dovolatel za dosud dovolacím soudem neřešené. Prosazuje, že se nemůže domáhat převzetí díla, protože splnit takovou povinnost není možné s přihlédnutím k tomu, že k rozhodnému datu neexistovalo objektivní zjištění stavu stavby (žalovaní před podáním žaloby dům dokončili prostřednictvím třetí osoby). Nebyl by tudíž schopen prokázat naléhavý právní zájem na této určující žalobě, jak je vyžadováno zákonem. Žalovaní pokládají rozhodnutí odvolacího soudu za věcně správné a navrhli, aby dovolání bylo odmítnuto. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.; dále jen „o. s. ř.“). Podle § 237 o. s. ř. platí, že není