33 Cdo 2961/2023 — Nejvyšší soud

33 Cdo 2961/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 5. 2024 Spisová značka:33 Cdo 2961/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:33.CDO.2961.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Přechodná (intertemporální) ustanovení Jednání právnických osob Stát Dotčené předpisy:§ 3054 o. z. § 6 předpisu č. 219/2000 Sb. § 7 předpisu č. 219/2000 Sb. čl. II bod 5,6,7 předpisu č. 51/2016 Sb. čl. VIII předpisu č. 51/2016 Sb. § 241 odst. 6 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:10. 7. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 13.09.2024I.ÚS 2560/24 Tomáš Langášek odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost2. 10. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 2961/2023-139 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň Mgr. Ivy Krejčířové a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně EQUI HANUŠ, s. r. o., se sídlem v Pohoří - Skalsku 120, PSČ 254 01 (identifikační číslo 257 28 334), zastoupené JUDr. Pavlem Klimešem, advokátem se sídlem v Praze 7, Dukelských hrdinů 975/14, proti žalované České republice - Státnímu pozemkovému úřadu se sídlem v Praze 3 - Žižkově, Husinecká 1024/11a, PSČ 130 00 (identifikační číslo 013 12 774), jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42 (identifikační číslo 697 97 111), o určení vlastnického práva k nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 6 C 147/2022, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2023, č. j. 22 Co 41/2023-98, t a k t o: I. Dovolání se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. Pavla Klimeše, advokáta. O d ů v o d n ě n í Okresní soud v Benešově rozsudkem ze dne 13. 12. 2022, č. j. 6 C 147/2022-71, určil, že žalobkyně je vlastnicí zemědělské stavby bez čísla popisného a čísla evidenčního na stavební parcele č. 678, zapsané na listu vlastnictví č. 1405 pro obec a katastrální území Čerčany u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov (výrok pod bodem I), určil, že Česká republika není vlastnicí zemědělské stavby bez čísla popisného a čísla evidenčního stojící na stavební parcele č. 678, zapsané na listu vlastnictví č. 10002 pro obec a katastrální území Čerčany u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov (výrok pod bodem II), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem III). Soud prvního stupně zjistil, že v únoru roku 2012 byla v katastru nemovitostí zapsána jako vlastnice pozemku parc. č. st. 678 i sporné stavby Česká republika. Dne 4. 3. 2015 uzavřela žalobkyně s žalovanou kupní smlouvu o prodeji pozemku parc. č. st. 678 žalobkyni. Podle soudu prvního stupně je žaloba důvodná. Předmětnou kupní smlouvou došlo k převodu vlastnického práva k pozemku parc. č. st. 678 na žalobkyni. V kupní smlouvě bylo uvedeno, že na pozemku se nachází sporná stavba. Podle § 506 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), je stavba součástí pozemku. Došlo-li proto v roce 2015, tedy za účinnosti občanského zákoníku, k prodeji pozemku, došlo zároveň k prodeji stavby, která byla jeho součástí. O tom, že sporná stavba byla součástí pozemku, není pochyb, neboť v době podpisu kupní smlouvy byla podle zápisu v katastru nemovitostí vlastníkem pozemku i sporné stavby Česká republika. Shoduje-li se přitom po nabytí účinnosti občanského zákoníku vlastník pozemku s vlastníkem stavby na předmětném pozemku umístěné, stává se stavba součástí pozemku. Pokud žalovaná argumentovala tím, že nelze postupovat podle občanského zákoníku, ale je třeba vycházet z ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., který ustanovení o tom, že by stavba byla součástí pozemku, neobsahuje, pak této argumentaci nelze přisvědčit. Občanský zákoník je předpisem obecným a pokud speciální zákon neobsahuje speciální úpravu, je třeba postupovat podle předpisu obecného. Důvodnou neshledal soud ani argumentaci žalované, že je třeba rozlišovat, která organizační složka státu je oprávněna s nemovitostí nakládat, může-li nastat situace, že s pozemkem nakládá jiná organizační složka než se stavbou na pozemku umístěnou. Bez ohledu na skutečnost, která organizační složka za stát v danou chvíli jedná, tzn. která organizační složka státu je oprávněna s nemovitostí disponovat, je vlastníkem předmětné nemovitosti pořád jen stát (Česká republika). K odvolání žalované Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 31. 5. 2023, č. j. 22 Co 41/2023-98, změnil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku pod bodem II tak, že žaloba o určení, že Česká republika není vlastníkem zemědělské stavby bez čísla popisného a čísla evidenčního stojící na stavební parcele č. 678 zapsané na listu vlastnictví č. 10002 pro obec a katastrální území Čerčany u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov, se zamítá, a ve výroku pod bodem I tak, že se určuje, že žalobkyně je vlastníkem zemědělské stavby bez čísla popisného a čísla evidenčního jako součásti stavební parcely č. 678 zapsané na listu vlastnictví č. 1405 pro obec a katastrální území Čerčany u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov (výrok pod bodem I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky pod body II a III). Odvolací soud dovodil, že s ohledem na skutečnost, že rozhodnutí soudu o určení, zda žalobkyně je či není vlastníkem zemědělské stavby bez čísla popisného a čísla evidenčního na stavební parcele č. 678, zapsané na listu vlastnictví č. 1405 pro obec a katastrální území Čerčany, jak žalobkyně uplatnila v první části žalobního petitu, bude určující pro zápis ve veřejném seznamu, katastru nemovitostí, je další část žalobního petitu, kterým by mělo být dle požadavku žalobkyně určeno, že Česká republika není vlastníkem dotčené zemědělské stavby, nadbytečný. Žalobkyně tak na požadovaném určení nemůže mít naléhavý právní zájem; takovéto rozhodnutí nemůže být podkladem pro zápis v katastru nemovitostí. Odvolací soud dále konstatoval, že z provedeného dokazování se podává, že vlastnické právo České republiky k dotčené zemědělské stavbě na stavební parcele č. 678 existovalo již k 1. 1. 2014, kdy nabyl účinnosti občanský zákoník, s tím, že pro rozhodnutí ve věci je zcela irelevantní, že organizační složka státu příslušná hospodařit s dotčenou zemědělskou stavbou, tj. Státní pozemkový úřad, byla odlišná od organizační složky státu příslušné hospodařit se stavební parcelou č. 678 (Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových), na které se zemědělská stavba nachází. Stavba se tedy v souladu s ustanovením § 3054 o. z. stala součástí předmětného pozemku. Odvolací soud uzavřel, že současně se získáním vlastnického práva k předmětné stavební parcele nabyla žalobkyně vlastnické právo k zemědělské stavbě bez čísla popisného a čísla evidenčního na této stavební parcele stojící, jako součásti nabývaného pozemku. Jiný výklad podle odvolacího soudu není možný bez ohledu na to, že právo hospodařit s majetkem státu ve vztahu k pozemku a budově svědčí odlišným organizačním složkám státu. Odvolací soud dodal, že ostatně na tuto skutečnost zákonodárce reagoval přijetím zákona č. 51/2016 Sb., účinného od 8. 2. 2016, kde v bodech 5 a 6 článku II (přechodných ustanovení) zakotvil mechanismus toho, která z organizačních složek státu se stává příslušnou hospodařit s pozemkem, jako nemovitou věcí, jehož součástí je stavba. Proti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu části výroku pod bodem I, ve kterém bylo určeno, že žalobkyně je vlastníkem zemědělské stavby bez čísla popisného a čísla evidenčního jako součásti stavební parcely č. 678 zapsané na listu vlastnictví č. 1405 pro obec a katastrální území Čerčany u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov, podala žalovaná dovolání. Přípustnost dovolání spatřuje dovolatelka v tom, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení dvou otázek hmotného práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny: 1. „Stala se stavba ve vlastnictví České republiky ke dni 1. 1. 2014, kdy nabyl účinnosti o. z., součástí pozemku, na němž je tato stavba zřízena, a který byl k tomuto datu rovněž ve vlastnictví České republiky, v souladu s § 3054 o. z. součástí tohoto pozemku i za situace, kdy příslušnost hospodařit s touto stavbou a pozemkem ve smyslu zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZMS“), náležela ke dni 1